DEXKETOPROFEN ADAMED -

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

DEXKETOPROFEN ADAMED 50 mg/2ml injekční/infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna ampule o obsahu 2 ml obsahuje: dexketoprofen 50 mg (jako dexketoprofen-trometamol).
Jeden ml roztoku pro injekce obsahuje dexketoprofen 25 mg (jako dexketoprofen-trometamol).

Pomocné látky se známým účinkem:
200 mg ethanolu 96% a méně než 23 mg (0,147 mmol) sodíku (jako chlorid sodný a disiřičitan sodný)
v jedné ampuli.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční/infuzní roztok.
Čirý, bezbarvý roztok.
pH (6,5 – 8,5)
Osmolarita: 270–328 mOsm/l

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Symptomatická léčba akutní bolesti střední až silné intenzity, není-li vhodné perorální podání,
například v případě pooperační bolesti, renální koliky nebo bolesti zad.

4.2 Dávkování a způsob podávání

Dávkování

Dospělí:
Doporučená dávka je 50 mg každých 8-12 hodin. V případě potřeby je možné podání opakovat po
hodinách. Celková denní dávka nemá překročit 150 mg.

DEXKETOPROFEN ADAMEDje určen ke krátkodobému použití a léčba musí být omezena na akutní
symptomatické období (ne více než dva dny). Pacienti by měli být dle možností převedeni na perorální
analgetickou terapii.

Nežádoucí účinky je možné minimalizovat použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
potřebnou k potlačení příznaků (viz bod 4.4).

V případě středně silné až silné pooperační bolesti je možné DEXKETOPROFEN ADAMED použít,
je-li to indikováno, v kombinaci s opioidními analgetiky u dospělých ve stejných doporučených
dávkách (viz bod 5.1).

Starší pacienti:

U starších pacientů není obecně nezbytné upravovat dávku. Nicméně z důvodu fyziologického poklesu
renální funkce u starších pacientů se doporučuje v případě lehké poruchy renální funkce nižší dávka:
50 mg jako celková denní dávka (viz bod 4.4).

Porucha funkce jater:
U pacientů s mírnou až středně těžkou (Child-Pugh skóre 5 - 9) poruchou funkce jater má být celková
denní dávka snížena na 50 mg a jaterní funkce mají být důkladně monitorovány (viz bod 4.4).
DEXKETOPROFEN ADAMED se nesmí používat u pacientů s těžkou jaterní dysfunkcí (Child-
Pughovo skóre 10–15) (viz bod 4.3).

Porucha funkce ledvin:
U pacientů s mírnou poruchou renální funkce (clearance kreatininu 60 – 89 ml/min) má být celková
denní dávka snížena na 50 mg (viz bod 4.4). DEXKETOPROFEN ADAMED se nesmí používat u
pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu <59 ml/min) (viz
bod 4.3).

Pediatrická populace:

Studie přípravku DEXKETOPROFEN ADAMED nebyly u dětí a dospívajících provedeny. Proto
nebyla stanovena bezpečnost a účinnost a přípravek se nemá používat u dětí a dospívajících.

Způsob podání
DEXKETOPROFEN ADAMED může být podán jak intramuskulárně, tak intravenózně:
- Intramuskulární, podání: obsah jedné ampule (2 ml) přípravku DEXKETOPROFEN ADAMED
se podává pomalou injekcí hluboko do svalu.

- Intravenózní podání:
- Intravenózní infuze: zředěný roztok připravený dle pokynů v bodě 6.6 se podává pomalou
nitrožilní infuzí po dobu 10 až 30 minut. Roztok musí být vždy chráněn před přirozeným
denním světlem.
- Intravenózní bolus: je-li to nutné, je možné podat obsah jedné ampule (2 ml) přípravku
DEXKETOPROFEN ADAMED jako pomalý intravenózní bolus, aplikuje se po dobu ne
kratší než 15 sekund.

Pokyny pro zacházení s přípravkem:
Je-li DEXKETOPROFEN ADAMED podáván intramuskulárně nebo jako intravenózní bolus, musí
být roztok podán ihned, jakmile je natažen z ampule (viz také body 6.2 a 6.6).

Pro použití ve formě intravenózní infuze musí být roztok zředěn za aseptických podmínek a chráněn
před přirozeným denním světlem (viz také body 6.3 a 6.6). Návod k naředění tohoto léčivého
přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.

4.3 Kontraindikace

DEXKETOPROFEN ADAMED se nesmí podávat v následujících případech:
- u pacientů s hypersenzitivitou na dexketoprofen a jakékoliv jiné NSAID nebo kteroukoli
pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- u pacientů, kteří po přípravcích s podobným účinkem (např. kyselina acetylosalicylová a jiná
NSAID) měli záchvat astmatu, bronchospasmus, akutní rinitidu nebo jim způsobily nosní
polypy, kopřivku nebo angioneurotický edém.
- při známé fotoalergické nebo fototoxické reakci během léčby ketoprofenem nebo fibráty.
- u pacientů s anamnézou gastrointestinálního krvácení nebo perforace související s předchozí
léčbou NSAID.
- u pacientů s aktivním peptickým vředem nebo gastrointestinálním krvácením nebo s anamnézou
gastrointestinálního krvácení, ulcerací nebo perforací.
- u pacientů s chronickou dyspepsií.
- u pacientů, kteří mají aktivní krvácení nebo poruchu krvácivosti.
- u pacientů s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou.

- u pacientů se závažným srdečním selháváním.
- u pacientů se středně těžkou až těžkou renální dysfunkcí (clearance kreatininu <59 ml/min).
- u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pughovo skóre 10–15).
- u pacientů s hemorrhagickou diatézou a jinými poruchami krevní srážlivosti.
- u pacientů s těžkou dehydratací (v důsledku zvracení, průjmu nebo nedostatečného příjmu
tekutin).
- během třetího trimestru těhotenství a v období kojení (viz bod 4.6).

DEXKETOPROFEN ADAMED je kontraindikován pro neuroaxiální (intratekální nebo epidurální)
podání kvůli obsahu etanolu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Aplikujte obezřetně u pacientů s pozitivní alergickou anamnézou.

Je třeba se vyhnout konkomitantnímu použití DEXKETOPROFEN ADAMED a NSAID, včetně
selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2.

Nežádoucí účinky je možné minimalizovat použitím nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
potřebnou k potlačení příznaků (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární rizika uvedená
níže).

Gastrointestinální bezpečnost:
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech
NSAID kdykoliv během léčby, s varovnými příznaky ale i bez nich i bez předchozí anamnézy
závažných gastrointestinálních příhod. Pokud se objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace u
pacientů, kteří dostávají DEXKETOPROFEN ADAMED, je třeba léčbu ukončit.

Riziko vzniku gastrointestinálního krvácení, vředů nebo perforace stoupá se zvyšujícími se dávkami
NSAID, u pacientů s anamnézou vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací
(viz bod 4.3) a u starších osob.

Starší osoby
Starší osoby mají zvýšenou frekvenci vzniku nežádoucích reakcí na nesteroidní protizánětlivé léky,
zejména gastrointestinálního krvácení a perforace, které mohou být fatální (viz bod 4.2).
Tito pacienti by měli zahájit léčbu s nejnižší možnou dávkou.

NSAID musí být podávána s opatrností u pacientů s anamnézou gastrointestinálního onemocnění
(ulcerózní kolitida, Crohnova choroba), protože se jejich stav může zhoršit (viz bod 4.8).

Stejně jako u všech NSAID je třeba pátrat v anamnéze pacienta po výskytu esofagitidy, gastritidy
a/nebo peptického vředu a zajistit úplná vyléčení těchto onemocnění před zahájením léčby
dexketoprofen-trometamolem. Pacienti s gastrointestinálními symptomy nebo anamnézou
gastrointestinální choroby musí být sledováni s ohledem na možné zažívací obtíže, zejména krvácení
do zažívacího traktu.

U těchto pacientů a také u pacientů léčených současně acetylsalicylovou kyselinou v antiagregačních
dávkách nebo jinými léky zvyšujícími gastrointestinální riziko (viz dále a bod 4.5), je vhodné zvážit
současné podávání protektivních látek (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).

Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, obzvláště ve starším věku, musí hlásit jakékoliv
neobvyklé abdominální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), a to zejména na počátku léčby.

Obzvláštní opatrnost je doporučována u pacientů užívajících konkomitantní léčbu, která by mohla
zvyšovat riziko ulcerací nebo krvácení jako jsou perorálně podávané kortikosteroidy, antikoagulancia
jako warfarin, inhibitory selektivního vychytávání serotoninu nebo antiagregancia jako kyselina
acetylsalicylová. (viz bod 4.5).


Renální bezpečnost:
U pacientů s poruchou funkce ledvin se má postupovat opatrně. U těchto pacientů může užití NSAID vést
ke zhoršení funkce ledvin, k retenci tekutin a otokům. Pozornost je také nutná u pacientů léčených
diuretiky nebo u pacientů, u nichž by se mohla rozvinout hypovolemie, protože existuje zvýšené riziko
nefrotoxicity.

Během léčby je třeba zajistit adekvátní příjem tekutin, aby se zabránilo vzniku dehydratace a s ní
případně spojené zvýšené renální toxicitě.

Jako u všech NSAID může dojít ke zvýšení hladinya urey a kreatininu v plazmě. Stejně jako u
ostatních inhibitorů syntézy prostaglandinů může být léčba spojena s nežádoucími účinky na renální
systém, což může vést ke glomerulonefritidě, intersticiální nefritidě, renální papilární nekróze,
nefrotickému syndromu a akutnímu renálnímu selhání.

U starších pacientů je větší pravděpodobnost poruchy funkce ledvin (viz bod 4.2).

Hepatální bezpečnost:
U pacientů s poruchou funkce jater je třeba opatrnosti. Stejně jako u ostatních NSAID může dojít k
dočasnému mírnému zvýšení některých jaterních parametrů a také signifikantnímu zvýšení AST a
ALT. V případě významného zvýšení těchto parametrů musí být léčba přerušena.

Starší pacienti trpí častěji poruchou hepatálních funkcí (viz bod 4.2).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární bezpečnost:
Pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného až středně těžkého srdečního selhání je třeba
vhodně sledovat a poučit. Zvláštní opatrnost má být u pacientů s anamnézou srdečního onemocnění,
zvláště u těch, u kterých byly již dříve zaznamenány epizody srdečního selhání, z důvodu zvýšeného
rizika rozvoje srdečního selhání, jelikož v souvislosti s léčbou NSAID byly hlášeny retence tekutin a
otoky.

Klinické studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání některých NSAID (obzvláště ve
vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních
trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda). Neexistují
dostatečné údaje, které by mohly vyloučit toto riziko pro dexketoprofen-trometamol.

Podávání dexketoprofen-trometamolu je třeba pečlivě zvážit u pacientů s nekontrolovanou hypertenzí,
kongestivním srdečním selháním, ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen
a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním. Obdobně je třeba zvažovat zahájení dlouhodobé léčby u
pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze, hyperlipidémie,
diabetes mellitus, kouření).

Všechny neselektivní NSAID mohou inhibovat agregaci trombocytů a prodloužit dobu krvácení
prostřednictvím inhibice syntézy prostaglandinů. Během kontrolovaných klinických studií bylo
hodnoceno současné použití dexketoprofen-trometamolu a profylaktických dávek nízkomolekulárních
heparinů v pooperačním období a nebyl zaznamenán žádný vliv na parametry koagulace. Přesto by
pacienti, kteří jsou léčeni přípravky ovlivňujícími hemostázu, jako jsou warfarin nebo jiné kumariny či
hepariny, měli být pečlivě sledováni, je-li jim aplikován dexketoprofen-trometamol (viz bod 4.5).

Starší pacienti trpí častěji poruchou renálních, kardiovaskulárních nebo hepatálních funkcí (viz bod
4.2).

Kožní reakce:
Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě NSAID hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly
fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální
nekrolýzy (viz bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na počátku léčby, začátek
reakce se nejčastěji objevuje během prvního měsíce léčby. DEXKETOPROFEN ADAMED musí být

vysazen při prvních známkách výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoliv jiných
příznaků hypersenzitivity.

Další informace:
Zvláštní pozornost je nutná u pacientů:
- s kongenitální poruchou metabolismu porfyrinu (např. akutní intermitentní porfyrie).
- s dehydratací
- bezprostředně po velké operaci

Pokud považuje lékař dlouhodobou léčbu dexketoprofenem za nutnou, je třeba pravidelně kontrolovat
jaterní a renální funkce a krevní obraz.

Velmi vzácně byly zaznamenány závažné akutní hypersenzitivní reakce (například anafylaktický šok).
Léčba musí být ukončena při prvních známkách závažných hypersenzitivních reakcí po použití
přípravku DEXKETOPROFEN ADAMED. V závislosti na symptomech musí lékař specialista zahájit
potřebné lékařské postupy.

Pacienti s astmatem v kombinaci s chronickou rinitidou, chronickou sinusitidou anebo nosními polypy
mají vyšší riziko alergie na acetylsalicylovou kyselinu a/nebo jiná NSAID než zbytek populace.
Podávání tohoto léčivého přípravku může vyvolat astmatické ataky nebo bronchospasmus, zejména u
pacientů alergických na acetylsalicylovou kyselinu nebo jiná NSAID (viz bod 4.3).

Výjimečně může být varicella příčinou závažných infekčních komplikací kůže a měkkých tkání.
Dosud nebylo možné vyloučit podíl NSAID na zhoršování těchto infekcí. Proto se doporučuje
nepoužívat přípravek DEXKETOPROFEN ADAMED v případě varicelly.

DEXKETOPROFEN ADAMED má být podáván opatrně pacientům s poruchou hematopoézy,
systémovým lupus erytematodes nebo smíšeným onemocnění pojivové tkáně.

Maskování příznaků infekčních onemocnění
DEXKETOPROFEN ADAMED může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k
opožděnému zahájení vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla
pozorována u bakteriální komunitní penumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se
DEXKETOPROFEN ADAMED podává ke zmírněníhorečky nebo bolesti související s infekčním
onemocněním, doporučuje se sledovat průběh infekce. V prostředí mimo nemocnici se má pacient
poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění přetrvávají nebo se zhoršují.

Jedna ampule přípravku DEXKETOPROFEN ADAMED obsahuje 200 mg ethanolu, což je
ekvivalentní 5 ml piva nebo 2,08 ml vína. Malé množství alkoholu v tomto léku nebude mít žádné
znatelné účinky.

Obsah alkoholu je třeba vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin
populace, jako jsou pacienti s onemocněním jater nebo epilepsií.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23mg) v jedné dávce, tj. je v podstatě „bez
sodíku“.

Pediatrická populace:

Bezpečnost použití u dětí a dospívajících nebyla stanovena.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Následující interakce se vztahují k nesteroidním protizánětlivým přípravkům (NSAID) obecně:

Nevhodné kombinace:
- Jiná NSAID, včetně selektivních inhibitorů COX-2 a vysoké dávky salicylátů (> 3 g/denně):
podání několika NSAID současně může zvýšit synergickým působením riziko vzniku

gastrointestinálních vředů a krvácení.
- Antikoagulancia: NSAID mohou zvyšovat účinek antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4)
v důsledku vysoké vazby dexketoprofenu na plazmatické bílkoviny a inhibice funkce
trombocytů a poškození gastroduodenální sliznice. Pokud se této kombinaci nelze vyhnout, je
třeba pečlivě sledovat klinický stav pacienta a hodnoty laboratorních vyšetření.
- Hepariny: zvýšené riziko krvácení (v důsledku inhibice funkce trombocytů a poškození
gastroduodenální sliznice). Pokud se této kombinaci nelze vyhnout, je třeba pečlivě sledovat
klinický stav pacienta a hodnoty laboratorních vyšetření.
- Kortikosteroidy: zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace nebo krvácení (viz bod 4.4).
- Lithium (popsáno u několika NSAID): NSAID zvyšují hladinu lithia v krvi, která tak může
dosáhnout toxických hodnot (sníženým vylučováním lithia ledvinami). Z tohoto důvodu je
nutné tento parametr sledovat při zahájení léčby, úpravě a ukončení léčby dexketoprofenem.
- Methotrexát používaný ve vysokých dávkách 15 mg/týden nebo více: zvýšená hematologická
toxicita methotrexátu v důsledku snížení jeho renální clearance protizánětlivými léky obecně.
- Hydantoiny a sulfonamidy: toxický účinek těchto látek může být zvýšen.

Kombinace vyžadující zvláštní opatrnost:
- Diuretika, ACE inhibitory, aminoglykosidová antibiotika a antagonisté receptorů pro
angiotenzin II: dexketoprofen může snížit účinek diuretik a ostatních antihypertenziv. U
některých pacientů s omezenou funkcí ledvin (např. dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti
s omezenou funkcí ledvin) může společné podání přípravků inhibujících cyklooxygenázu a
ACE inhibitorů nebo antagonistů receptorů pro angiotenzin II nebo aminoglykosidových
antibiotik vyústit v další zhoršení ledvinných funkcí, které je obvykle reverzibilní. Při
kombinované preskripci dexketoprofenu a diuretik je nutné se ujistit, že je pacient přiměřeně
hydratován, a sledovat funkci ledvin na počátku léčby (viz část 4.4 Zvláštní varování a zvláštní
opatření pro použití).
- Methotrexát v nízkých dávkách, menších než 15 mg/týden: zvýšená hematologická toxicita
methotrexátu v důsledku snížení jeho renální clearance protizánětlivými léky obecně. Týdenní
sledování krevního obrazu během prvních týdnů léčby touto kombinací. Zvýšený dohled je
nutný nejen u pacientů s lehce omezenou funkcí ledvin, ale i u starších pacientů.
- Pentoxyfilin: zvýšené riziko krvácení. Zvyšte intenzitu klinického sledování a častěji kontrolujte
dobu krvácení.
- Zidovudin: zvýšené riziko toxicity pro červenou krevní řadu působením na retikulocyty s těžkou
anemií vyskytující se týden po zahájení léčby NSAID. Zkontrolujte krevní obraz a počet
retikulocytů jeden až dva týdny po zahájení léčby NSAID.
- Deriváty sulfonylmočoviny: NSAID mohou zvýšit hypoglykemický účinek sulfonylmočoviny
vytěsněním z vazebných míst na plazmatických proteinech.

Kombinace, které je třeba brát v úvahu:
- Betablokátory: léčba s NSAID může snížit jejich antihypertenzní účinek cestou inhibice syntézy
prostaglandinů.
- Cyklosporin a tacrolimus: nefrotoxicita může být zvýšena působením NSAID cestou
zprostředkovanou účinky renálních prostaglandinů. Během kombinované terapie musí být
vyšetřovány renální funkce.
- Trombolytika: zvýšené riziko krvácení.
- Antiagregancia a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI): zvýšené riziko
gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).
- Probenecid: koncentrace dexketoprofenu v plazmě mohou být zvýšeny. Tato interakce může být
způsobena inhibičním mechanismem v místě renální tubulární sekrece a konjugace s kyselinou
glukuronovou a vyžaduje úpravu dávky dexketoprofenu.
- Srdeční glykosidy: NSAID mohou zvýšit koncentraci glykosidů v plazmě.
- Mifepriston: Existuje teoretické riziko ovlivnění účinnosti mifepristonu inhibitory syntézy
prostaglandinů. Omezené důkazy naznačují, že souběžné podání NSAID v den podání
prostaglandinu nemá nepříznivý vliv na účinky mifepristonu nebo prostaglandinu na zrání
děložního hrdla nebo kontraktilitu dělohy a nesnižuje klinickou účinnost ukončení těhotenství.
Chinolonová antibiotika: Pokusy na zvířatech ukazují, že vysoké dávky chinolonů v kombinaci
s NSAID mohou zvýšit riziko vzniku křečí.

- Tenofovir: souběžné užívání s NSAID může zvýšit hladiny močovinového dusíku a kreatininu v
plazmě. Funkce ledvin má být sledována za účelem kontroly potenciálního synergického vlivu na
funkci ledvin.
- Deferasirox: souběžné užívání s NSAID může zvýšit riziko gastrointestinální toxicity. Při kombinaci
deferasiroxu s těmito látkami je třeba důkladné klinické sledování. - Pemetrexed: souběžné
používání s NSAID může snížit eliminaci pemetrexedu, proto je třeba opatrnost při užívání vyšších
dávek NSAID. Pacienti s mírnou až středně závažnou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
45–79 ml/min) se mají vyvarovat souběžného podání pemetrexedu s NSAID 2 dny před a 2 dny po
podání pemetrexedu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Inhibice syntézy prostaglandinů může nežádoucím způsobem ovlivnit těhotenství anebo
embryonální/fetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií vzbuzují obavy v souvislosti se
zvýšeným rizikem potratu a srdečních malformací a gastroschízy po užití inhibitoru syntézy
prostaglandinu v časném těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z
méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a délkou léčby. U
zvířat bylo prokázáno, že podávání inhibitoru syntézy prostaglandinu vede ke zvýšení
preimplantačních a postimplantačních ztrát a embryonální/fetální letality. U zvířat byla dále hlášena
zvýšená incidence různých malformací včetně kardiovaskulárních, pokud byl zvířatům podán inhibitor
syntézy prostaglandinů během organogenetického období. Nicméně reprodukční studie provedené
s dexketoprofen-trometamolem na zvířatech neprokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Od 20.
týdne těhotenství může užívání dexketoprofen-trometamolu způsobit oligohydramnion v důsledku
poruchy funkce ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento
stav obvykle odezní. Kromě toho byly po léčbě v druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus
arteriosus, z nichž většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů nemá být během prvního a
druhého trimestru těhotenství dexketoprofen-trometamol podáván, pokud to není absolutně nutné.
Pokud dexketoprofen-trometamol užívá žena v době, kdy se snaží otěhotnět nebo během prvního a
druhého trimestru těhotenství, má užívat co nejnižší dávku po co nejkratší dobu.
Při podávání dexketoprofen-trometamolu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit
předporodní monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia. V případě nálezu
oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání dexketoprofen-trometamolu
ukončeno.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavovat
plod:
- kardiopulmonární toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a plicní hypertenze),
- renální dysfunkci, která může progredovat do renálního selhání s oligohydramnion (viz výše),

matku a novorozence na konci těhotenství:
- možnému prodloužení doby krvácení, antiagregačnímu účinku, který se může objevit dokonce i při
velmi nízkých dávkách,
- inhibici kontrakcí dělohy vedoucí k opožděnému nebo prodlouženému porodu.

Kojení
Není známo, je-li dexketoprofen vylučován do lidského mléka. Přípravek DEXKETOPROFEN
ADAMED je během kojení kontraindikován (viz bod 4.3).

Fertilita
Podobně jako u jiných NSAID může užívání dexketoprofen-trometamolu snížit plodnost žen a
nedoporučuje se u žen, které se pokoušejí otěhotnět. U žen, které mají potíže s otěhotněním nebo které
jsou vyšetřovány pro neplodnost, by mělo být zváženo vysazení dexketoprofen-trometamolu.

Proto je DEXKETOPROFEN ADAMED během třetího trimestru těhotenství a kojení kontraindikován
(viz body 4.3 a 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

DEXKETOPROFEN ADAMED může vyvolat nežádoucí účinky jako jsou závratě, poruchy zraku
nebo ospalost. V těchto případech může být narušena schopnost reagovat a aktivně se účastnit
silničního provozu a obsluhovat stroje .

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích, které by mohly souviset s dexketoprofen-
trometamolem, stejně jako nežádoucí reakce zaznamenané po uvedení dexketoprofen-trometamolu na
trh, jsou uvedeny níže. Jsou klasifikovány podle tříd orgánových systémů a řazené dle frekvence:

TŘÍDA
ORGÁNOVÉHO
SYSTÉMU
Časté
(>1/100 až <1/10)
Méně časté
(>1/1 000 až
<1/100)
Vzácné
(>1/10 000 až <1/1 000)
Velmi vzácné
(<1/10 000)
Poruchy krve a
lymfatického
systému
anémie neutropenie
trombocytopenie
Poruchy
imunitního
systému
otok laryngu anafylaktická
reakce, včetně
anafylaktického
šoku
Poruchy
metabolizmu a
výživy
hyperglykemie,
hypoglykemie,
hypertriglyceridemie,
anorexie

Psychiatrické
Poruchy
nespavost
Poruchy nervového
systému:
bolest hlavy, závrať,
spavost
parestézie, synkopy
Oční poruchy rozostřené vidění
Poruchy ucha a
labyrintu
tinitus
Srdeční poruchy extrasystoly, tachykardie
Cévní poruchy hypotenze,
návaly horka
hypertenze,
povrchová
tromboflebitida

Respirační, hrudní
a mediastinální
poruchy
bradypnoe bronchospasmus
dyspnoe
Gastrointestinální
poruchy
nauzea, zvracení bolest břicha,
dyspepsie, průjem,
zácpa, hemateméza,
suchost v ústech
žaludeční vřed, krvácení
z žaludečního vředu nebo
perforace žaludečního
vředu (viz bod 4.4)
pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
hepatitida, žloutenka hepatocelulární
poškození
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
dermatitida, svědění,
vyrážka, zvýšené
pocení
kopřivka, akné Stevensův-
Johnsonův
syndrom, toxická
epidermální
nekrolýza
(Lyellův
syndrom),
angioedém, otok
tváře,
fotosenzitivita
Poruchy svalové a svalová ztuhlost, kloubní

kosterní soustavy a
pojivové tkáně
ztuhlost, svalová křeč,
bolest zad
Poruchy ledvin a
močových cest
akutní renální selhání,
polyurie, bolest ledvin,
ketonurie, proteinurie
nefritida nebo
nefrotický
syndrom
Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
menstruační poruchy,
poruchy prostaty

Celkové poruchy a
lokální reakce v
místě aplikace
bolest v místě
injekce, reakce
v místě injekce,
včetně zánětu,
modřin nebo
krvácení
pyrexie, únava,
bolest, pocit chladu
ztuhlost, periferní edém
Vyšetření: abnormální jaterní testy

Gastrointestinální:
Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinální. Mohou se objevit peptické vředy,
perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zejména u starších osob (viz bod 4.4). Po
léčbě byly hlášené nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, meléna,
hemateméza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnova choroba (viz bod 4.4 – Zvláštní
upozornění a opatření pro použití).

Méně často byla pozorována gastritida.

Ve spojení s léčbou nesteroidními protizánětlivými léky byly hlášené otoky, hypertenze a srdeční
selhání.

Podobně jako u jiných NSAID se mohou objevit následující nežádoucí účinky: aseptická meningitida,
která se vyskytuje hlavně u pacientů se systémovým lupus erytematodes nebo smíšenou poruchou
pojivové tkáně, a hematologické reakce (purpura, aplastická a hemolytická anemie, vzácněji
agranulocytóza a dřeňová hypoplázie).

Bulózní reakce včetně Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (velmi
vzácné).

Klinická studie a epidemiologické údaje poukazují na to, že podávání některých nesteroidních
protizánětlivých léků (obzvláště ve vysokých dávkách a po dlouhou dobu), může souviset s mírným
zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (například infarkt myokardu nebo iktus) (viz bod
4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Symptomatologie předávkování není známa. Podobné léčivé přípravky vyvolaly gastrointestinální
(zvracení, anorexie, bolest břicha) a neurologické (somnolence, vertigo, dezorientaci, bolest hlavy)
poruchy.


V případě náhodného či nadměrného užití nebo podání okamžitě zahajte symptomatickou léčbu s
ohledem na klinický stav pacienta. Dexketoprofen-trometamol může být odstraněn dialýzou.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: deriváty kyseliny propionové
ATC kód: M01AE
Dexketoprofen-trometamol je trometaminová sůl kyseliny S-(+)-2-(3-benzoylphenyl)-propionové,
která má analgetický, antiflogistický a antipyretický účinek a patří do skupiny nesteroidních
antiflogistik (M01AE).

Mechanismus účinku
Mechanismus účinku nesteroidních antiflogistik je spojen s redukcí syntézy prostaglandinů inhibicí
cyklooxygenázové cesty.

Konkrétně se jedná o inhibici transformace kyseliny arachidonové na cyklické endoperoxidy, PGG2 a
PGH2, které produkují prostaglandiny PGE1, PGE2, PGF2α a PGD2 a také prostacyklin PGI2 a
tromboxany (TxA2 a TxB2). Mimoto by inhibice syntézy prostaglandinů mohla ovlivnit nepřímo jiné
protizánětlivé mediátory jako jsou kininy, čímž by se doplnil přímý účinek.

Farmakodynamické účinky
Bylo prokázáno, že dexketoprofen je inhibitorem aktivity enzymu COX-1 a COX-2 u
experimentálních zvířat a lidí.

Klinická účinnost a bezpečnost
Klinické studie provedené na několika modelech bolesti prokázaly účinnou analgetickou aktivitu
dexketoprofen-trometamolu.

Byl zkoumán analgetický účinek nitrosvalové a nitrožilní formy dexketoprofen-trometamolu při léčbě
středně těžké až těžké bolesti na několika modelech bolesti v chirurgii (ortopedické, gynekologické a
břišní operace), dále pak u muskuloskeletální bolesti (model akutní bolesti zad bederní oblasti) a u
renální koliky.

V provedených studiích byl nástup analgetického účinku rychlý a během prvních 45 minut bylo
dosaženo maximálního analgetického účinku. Trvání analgetického účinku po podání 50 mg
dexketoprofenu je obvykle 8 hodin.

Klinické studie zaměřené na léčbu pooperační bolesti prokázaly, že dexketoprofen při použití
v kombinaci s opioidy významně snižuje spotřebu opioidů. Ve studiích pooperační bolesti, v nichž
pacienti dostávali morfin pomocí pacientem ovládaného přístroje pro kontrolu bolesti, vyžadovali
pacienti léčení dexketoprofenem podstatně méně morfinu (přibližně o 30-45 % méně) než pacienti ve
skupině s placebem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po nitrosvalovém podání dexketoprofen-trometamolu lidem bylo maximální koncentrace dosaženo za
20 minut (rozsah od 10 do 45 min). Pro jednotlivé dávky 25 a 50 mg bylo prokázáno, že plocha pod
křivkou je přiměřená dávce po nitrosvalovém i nitrožilním podání.

Distribuce
Ve farmakokinetických studiích po opakovaném podání bylo pozorováno, že Cmax a AUC po
posledním nitrosvalovém nebo nitrožilním podání nejsou odlišné od těch, získaných po jednorázové

dávce, což znamená, že nedochází ke kumulaci léku.

Podobně jako u ostatních léčivých přípravků s vysokou vazbou na plazmatické proteiny (99 %) má
distribuční objem střední hodnotu pod 0,25 l/kg. Distribuční poločas byl přibližně 0,35 hodin a
poločas eliminace byl v rozsahu mezi 1 – 2,7 hodinami.

Biotransformace a eliminace
Po aplikaci dexketoprofen-trometamolu se získá z moči jen S-(+) enantiomer, což dokazuje, že u lidí
nenastává konverze na R-(-) enantiomer.

Hlavní cesta eliminace dexketoprofenu je glukuronidová konjugace s následným vylučováním
ledvinami.

Starší populace
U zdravých starších osob (65 let a více) byla expozice významně vyšší než u mladých dobrovolníků
po jednotlivé a opakované dávce per os (až o 55 %), zatímco nebyl statisticky významný rozdíl v
maximálních koncentracích a čase pro dosažení maximálních koncentrací. Průměrný poločas
eliminace byl prodloužen po jednotlivé a opakovaných dávkách (až o 48 %) a zjevná celková
clearance byla významně snížena.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, reprodukční toxicity a imunofarmakologie neodhalily žádné
zvláštní riziko pro člověka. Studie chronické toxicity prováděné na myších a opicích poskytly hladinu
pozorovaného nepříznivého účinku (NOAEL) při dávkách 2krát vyšších, než je maximální doporučená
dávka pro člověka. U opic byly při vyšších dávkách hlavním pozorovaným nežádoucím účinkem krev
ve stolici, snížený přírůstek tělesné hmotnosti a při nejvyšší dávce erozivní gastrointestinální léze.
Tyto účinky se objevily při dávkách určujících 14-18krát vyšší expozici léku než při maximální
doporučené dávce pro člověka.

Studie karcinogenního potenciálu u zvířat nejsou k dispozici.

Jak bylo zjištěno pro celou farmakologickou skupinu NSAID, dexketoprofen-trometamol může
způsobit změny v embryofetálním přežití na zvířecích modelech, a to jak nepřímo přes
gastrointestinální toxicitu u březích samic, tak i přímo ovlivněním vývoje plodu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Ethanol 96%
Chlorid sodný
Disiřičitan sodný EHydroxid sodný (k úpravě pH)
Voda na injekci

6.2 Inkompatibility

DEXKETOPROFEN ADAMED nesmí být míchán v malém objemu (např. stříkačce) s roztoky
dopaminu, promethazinu, pentazocinu, pethidinu nebo hydroxyzinu, protože by mohlo dojít k
precipitaci roztoku.

Zředěné infuzní roztoky připravené tak, jak je uvedeno v části 6.6, nesmějí být míchány s
promethazinem nebo pentazocinem.


Tento léčivý přípravek nesmí být míchán s ostatními léčivými přípravky mimo těch uvedených v části
6.6.

6.3 Doba použitelnosti

Použitelnost neotevřené ampule: 2 roky

Použitelnost po rozředění: Chemická a fyzikální stabilita po rozředění s glukózou 5% a Ringrovým
roztokem při teplotě 2 až 8 ºC je stabilní po dobu 24 hodin. Po zředění dle pokynů v bodě 6.6 prokázal
rozředěný roztok chemickou stabilitu po dobu 24 hodin při uchovávání při teplotě 2 až 8 ºC.

Z mikrobiologického hlediska má být roztok spotřebován okamžitě. Pokud není spotřebován ihned,
jsou obvyklé skladovací časy při použití a podmínky před použitím zodpovědností uživatele a
normálně by neměly být delší než 24 hodin při teplotě od 2 do 8 °C, pokud ředění nebylo prováděno
za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte ampuli ve vnější krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Materiál obalu navržený jako primární balení pro DEXKETOPROFEN ADAMED je: Ampule ze
zabarveného skla typu I obsahujících 2 ml injekčního roztoku nebo koncentrátu pro infuzní roztok.

Balení obsahuje 5 nebo 10 ampulí.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

DEXKETOPROFEN ADAMED je kompatibilní po rozpuštění v malých objemech (např. stříkačce) s
injekčními roztoky heparinu, lidokainu, morfinu a theofylinu.

Pro podání nitrožilní infuzí by se obsah jedné ampule (2 ml) přípravku DEXKETOPROFEN
ADAMED měl rozpustit v objemu od 30 do 100 ml fyziologického roztoku, glukózy nebo roztoku
Ringer-laktátu. Roztok se má ředit asepticky a chránit před přirozeným denním světlem. Rozpuštěný
roztok je čirý.

DEXKETOPROFEN ADAMED rozpuštěný v objemu 100 ml fyziologického roztoku nebo roztoku
glukózy se ukázal být kompatibilní s následujícími léčivými přípravky: dopamin, heparin, hydroxyzin,
lidokain, morfin, pethidin a theofylin.

Neprokázala se sorpce aktivní složky rozpuštěného přípravku DEXKETOPROFEN ADAMED, byl-li
skladován v plastových nádobách nebo aplikačních prostředcích, vyrobených z ethyl-vinyl-acetátu
(EVA), propionátu celulózy (CP), polyethylenu s nízkou hustotou (LDPE) a polyvinylchloridu (PVC).

DEXKETOPROFEN ADAMED je na jedno použití a nepoužitý roztok by měl být zlikvidován. Před
podáním se má roztok vizuálně zkontrolovat, aby se zajistilo, že je čirý a bezbarvý: nesmí se používat,
pokud jsou viditelné částice.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Adamed Pharma S.A.
Pieńków, ul. Mariana Adamkiewicza 6A
05-152 Czosnów
Polsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

07/665/16-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

11. 10. 2017/25. 7.

10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 5.