sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Braunovidon 100 mg/g mast
2. KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden gram masti obsahuje 100 mg jodovaného povidonu s obsahem 10 % využitelného jódu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.
3. LÉKOVÁ FORMA
Mast.
Hnědá mast.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Tento léčivý přípravek je vhodný k dezinfekci, ošetření a antisepsi neporušené nebo porušené kůže.
K opakované aplikaci po omezenou dobu na poškozenou kůži jako jsou např. dekubity, bércové vředy,
povrchové rány a popáleniny, infikované dermatózy.
Braunovidon je indikován k léčbě dospělých, dospívajících, dětí a donošených novorozenců.
4.2 Dávkování a způsob podání
DávkováníBraunovidon se nanáší několikrát denně v odpovídajícím množství na postižené místo.
Aby bylo zajištěno lokální, antiseptické/terapeutické působení musí být mastí rovnoměrně pokryty
celé postižené oblasti.
Na silně zanícené nebo mokvající rány má být mast na začátku léčby aplikována každých 4-6 hodin,
aby bylo zachováno optimální mikrobicidní působení.
Délka používání přípravku Braunovidon závisí na stávajících okolnostech a procesu hojení.
Mast může být na ráně ponechána delší dobu. Měnit se má nejpozději ve chvíli, kdy vymizí její
zbarvení.
Způsob podáníPouze kožní podání.
PoznámkaHnědá barva masti je pro tento přípravek charakteristická, svědčí o přítomnosti využitelného jódu, a
tudíž o její účinnosti. Když hnědá barva vymizí, má být mast aplikována znovu.
Protože je přípravek Braunovidon pouze lokální antiseptikum, je nezbytné překrýt mastí úplně celou
postiženou plochu.
Zvláštní skupiny pacientůU starších pacientů, kteří mají predispozici k hypertyreóze, a u pacientů s poruchou funkce ledvin, je
zapotřebí se vyhnout pravidelnému podávání nebo prodloužené aplikaci (viz bod 4.4).
Pediatrická populace
Dávkování u pediatrické populace je stejné jako u dospělých.
Pravidelné používání u novorozenců se nedoporučuje (viz bod 4.4).
Braunovidon je kontraindikován u novorozenců s tělesnou hmotností nižší než 1 500 g (viz bod 4.3).
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.
1. • Hypertyreóza nebo jiné projevující se onemocnění štítné žlázy.
• Předchozí nebo následná terapie radioaktivním jódem (až do úplného uzdravení).
• Syndrom herpetiformní dermatitidy.
• Velmi nízká novorozenecká porodní hmotnost (< 1 500 g) z důvodu absorpce jódu.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Pouze v případě, že je striktně indikován, může se Braunovidon aplikovat u pacientů s mírnou nodální
strumou nebo u pacientů po onemocnění štítné žlázy a u pacientů s predispozicí k hypertyreóze, tj.
s autonomním adenomem a/nebo u pacientů s funkčními obtížemi (zejména u starších pacientů). U
těchto pacientů Braunovidon nemá být aplikován dlouhodobě a na velké oblasti (například na více než
10 % celkové plochy těla a déle než 14 dnů), neboť zde nelze zcela vyloučit riziko následného jódem
vyvolaného vzniku hypertyreózy. V takových případech je třeba pacienty pečlivě sledovat a
kontrolovat, ještě 3 měsíce po ukončení léčby, k vyloučení časných příznaků hypertyreózy a v případě
potřeby u nich zahájit příslušnou léčbu štítné žlázy.
Je zapotřebí vyhnout se pravidelnému používání u pacientů léčených lithiem (viz bod 4.5).
Je zapotřebí vyhnout se pravidelné aplikaci u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.8).
Vliv na diagnostická vyšetřeníOxidační účinek jodovaného povidonu může u některých diagnostických vyšetření vyvolat falešně
pozitivní výsledky (např. při použití o-toluidinu nebo guajakové pryskyřice ke stanovení hemoglobinu
nebo glukózy ve stolici a v moči).
Jodovaný povidon může snižovat vychytávání jódu štítnou žlázou. To může ovlivnit výsledky vyšetření
štítné žlázy (scintigrafie, stanovení jódu vázaného na bílkoviny, diagnostické vyšetření radioaktivním
jódem) a může znemožnit léčbu radioaktivním jódem. Před vyhotovením nového scintigramu, po
vysazení léčby jodovaným povidonem, je zapotřebí dodržet časový odstup 1-2 týdny.
Pediatrická populace
Je vhodné vyhnout se pravidelnému používání přípravku u novorozenců, protože není možné zcela
vyloučit riziko vyvolání hypotyreózy (viz bod 5.1). Po použití přípravku Braunovidon je třeba provést
funkční testy štítné žlázy. Pokud se objeví příznaky hypotyreózy, je třeba včas zahájit hormonální léčbu
a pokračovat v ní, dokud se neobnoví normální aktivita štítné žlázy.
Je třeba dbát na to, aby se zabránilo náhodnému perorálnímu požití přípravku kojenci (viz bod 4.6).
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Sloučeniny rtutiBraunovidon se nemá používat současně nebo krátce po aplikaci dezinfekčních látek obsahujících rtuť
(nebezpečí poleptání způsobené Hg2I2 – jodid rtuťný).
Enzymatické přípravky, peroxid vodíku, taurolidin a stříbroKdyž je jodovaný povidon používaný souběžně s enzymatickými přípravky určenými k léčbě ran,
účinky obou přípravků mohou být oslabené v důsledku oxidace enzymatických komponentů. K tomu
samému může dojít i v případě peroxidu vodíku, taurolidinu a dezinfekčních látek s obsahem stříbra
(vznik jodidu stříbra).
LithiumU pacientů, kteří současně procházejí terapií lithiem, je třeba se vyhnout pravidelnému používání
přípravku Braunovidon, neboť dlouhodobá aplikace jodovaného povidonu může vést ke vstřebávání
velkého množství jódu, zejména pokud se jedná o rozsáhlou ošetřovanou plochu. V některých
výjimečných případech to může vést k (přechodné) hypotyreóze. V této konkrétní situaci by synergické
účinky s lithiem mohli vést ke stejným vedlejším účinkům, jak jsou popsány výše.
Proteiny a organické sloučeninyJodovaný povidon reaguje s proteiny a některými dalšími organickými sloučeninami, např.
s komponenty krve nebo hnisu, čímž se jeho účinnost může snížit.
Diagnostické testyMůže dojít k interferenci s diagnostickými testy (viz bod 4.4).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
TěhotenstvíJód se může absorbovat po rozsáhlé aplikaci především na sliznici nebo porušenou kůži a může
přestupovat k plodu. Pokud je to možné, je vhodné vyhnout se použití přípravku Braunovidon
v průběhu těhotenství.
KojeníJód se může absorbovat po rozsáhlé aplikaci především na sliznici nebo porušenou kůži a může
přestupovat do mateřského mléka. Přípravek Braunovidon se nemá používat v období kojení.
Je třeba provést preventivní opatření proti náhodnému požití přípravku u kojených dětí kontaktem
s ošetřovanou částí těla matky v průběhu kojení. Existuje-li podezření na příjem jódu dítětem, je
doporučeno provést u dítěte testy funkce štítné žlázy. Pokud se objeví příznaky hypotyreózy, je třeba
včas zahájit hormonální léčbu a pokračovat v ní, dokud se neobnoví normální funkce štítné žlázy.
FertilitaDlouhodobé používání jodovaného povidonu na rány nebo sliznice o velké ploše může způsobit
významnou systémovou absorpci jódu, což může ovlivnit fertilitu (viz bod 5.3).
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Není relevantní.
4.8 Nežádoucí účinky
Následující seznam nežádoucích účinků vychází ze zkušeností z klinických studií a ze zkušeností po
uvedení přípravku na trh. Tyto reakce jsou uvedeny podle tříd systémových orgánů a podle frekvence v
následující tabulce. Nežádoucí reakce jsou klasifikovány podle třídy systémových orgánů databáze
MedDRA. Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována pomocí následující konvence:
velmi časté (≥1/10),
časté (≥1/100 až <1/10),
méně časté (≥1/1 000 až <1/100),
vzácné (≥1/10 000 až < 1/1 000),
velmi vzácné (<1/10 000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit)
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinekPoruchy imunitního systému Není známo Anafylaktické reakce až anafylaktický šok.
Poruchy kůže a podkožní tkáně* Velmi vzácné Dermatitida, erytém, pocit pálení kůže, pruritus.
Endokrinní poruchy**
Není známo Jódem indukovaná hypertyreóza upredisponovaných pacientů (viz body 4.4., 4.9.a
5.2.)
Poruchy metabolismu a výživy Není známo Poruchy elektrolytové rovnováhy a metabolická acidóza.
Vyšetření Není známo Abnormální osmolarita plazmy.
Poruchy ledvin a močových cest *** Není známo Akutní selhání ledvin
*Hypersenzitivní kožní reakce, např. pozdní kontaktní alergické reakce, se mohou projevit svěděním,
pálením, zarudnutím, puchýři apod. Dlouhodobé vystavení kůže povidonu jódu může způsobit
podráždění různého stupně v závislosti na době expozice.
** Pravidelné používání může vyvolat přechodnou hypotyreózu, zejména u novorozenců, ale také u
dospělých v důsledku absorpce jódu (viz body 4.4 a 5.1).
*** Pacienti s již existující renální insuficiencí jsou obzvláště ohroženi akutním selháním ledvin, ale
může k němu dojít i u zdravých pacientů, pokud se absorbuje velké množství jódu (léčba popálenin,
vředů, použití na sliznice).
Hlášení podezření na nežádoucí účinkyHlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčivŠrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky intoxikacePo náhodném požití velkého množství jodovaného povidonu se mohou objevit příznaky akutní
intoxikace jódem, včetně bolestí a křečí v břiše, nauzey, zvracení, průjmů, dehydratace, poklesu
krevního tlaku s přetrvávající tendencí k mdlobám, otoku hlasivek, krvácení (do sliznic a ledvin),
cyanózy, poškození ledvin (globulární a tubulární nekróza) – to pak může přejít až do anurie (po 1-dnech), parestezie, horečky a otoku plic.
Po dlouhodobém požívání mimořádně vysokých dávek jódu se objeví příznaky hypertyreózy jako je
tachykardie, neklid, třes a bolest hlavy.
Dle zveřejněných zpráv dochází k příznakům intoxikace po požití více než 10 g jodovaného povidonu.
Terapeutická opatření při intoxikaci Okamžité podání pokrmů obsahujících škrob a vaječné bílky, jako je například pudink v prášku
rozmíchaný v mléce nebo ve vodě. U pacienta je třeba provést výplach žaludku podáním 5% roztoku
thiosulfátu sodného nebo škrobové suspenze.
Pokud již došlo k absorpci toxinu, lze úroveň toxického jódu v séru účinně snížit peritoneální dialýzou
nebo hemodialýzou.
Je třeba pečlivě monitorovat funkci štítné žlázy prováděním klinických testů, aby se vyloučila možnost
jódem vyvolané hypertyreózy, případně aby se včas zahájila léčba tohoto stavu.
Další léčbu je potřebné zaměřit na všechny ostatní symptomy, jako je metabolická acidóza a porucha
funkce ledvin.
Léčba jódem vyvolané hypertyreózy
Jódem indukovaná hypertyreóza se může objevit u predisponovaných pacientů (viz body 4.4 a 4.9),
jako jsou pacienti s anamnézou onemocnění štítné žlázy způsobené absorpcí významného množství
jódu, např. při dlouhodobé léčbě nebo při ošetření ran, popálenin a/nebo velkých ploch kůže (viz bod
4.4).
Léčba jódem vyvolané hypertyreózy bude záviset na formě tohoto stavu. Mírnější formy někdy
nevyžadují vůbec žádnou léčbu a závažné formy mohou naopak vyžadovat podávání tyreostatik (která
však stejně působí až za určitou dobu). V nejzávažnějších případech (kritické tyreotoxické stavy) může
být nutná intenzivní péče, plazmaferéza nebo chirurgické odstranění štítné žlázy.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiseptika a dezinficiencia, jodové přípravky, jodovaný povidon
ATC kód: D08AG
Mechanismus účinkuKomplex jódu a polyvinylpyrrolidonového polymeru je účinný při hodnotách pH v rozmezí od 2 do 7.
Antimikrobiální účinky jsou způsobeny obsahem volného nevázaného jódu, který se v mastech a
vodních roztocích uvolňuje z komplexu jako součást reakce k nastolení rovnováhy. Komplex lze tedy
považovat za jakýsi rezervoár jódu, který uvolňuje elementární jód a tím se udržuje konstantní
koncentrace aktivního jódu.
Volný jód reaguje jako silný oxidační prostředek na molekulární úrovni, zejména s nenasycenými
mastnými kyselinami a s lehce oxidačními –SH nebo –OH skupinami aminokyselin v enzymech
a bazických strukturálních komponentech mikroorganismů.
Klinická účinnost a bezpečnostTato nespecifická aktivita je základem výrazných účinků jodovaného povidonu na širokou škálu
mikroorganismů, které jsou pro člověka patogenní, jako jsou grampozitivní a gramnegativní bakterie,
mykobakterie, houby (zejména rodu Candida), mnoho virů a několik prvoků. Spóry bakterií a několik
druhů virů jsou však obecně inaktivovány do dostatečné míry až poté, co přípravek mohl působit po
určitou dobu.
Nezdá se, že by zde bylo nějaké riziko vytvoření primární specifické rezistence na jodovaný povidon
ani není známo, že by se rezistence vytvořila po dlouhodobém používání.
Svým navázáním do komplexu jód významně ztrácí své lokálně dráždivé účinky ve srovnání s roztoky
jódu na bázi alkoholu.
Pediatrická populace
Údaje o účinnosti popsané výše jsou platné pro dospělé i pro pediatrickou populaci.
Jodovaný povidon je obecně považován za bezpečný pro děti. Avšak u novorozenců, především u těch
s nízkou porodní hmotností, byla v souvislosti s používáním jodovaného povidonu pozorována
hypotyreóza. K tomu dochází v důsledku zvýšené absorpce kůží novorozence a nezralostí endokrinního
systému u těchto dětí.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Jakýmkoli způsobem klinicky podávaný jodovaný povidon může mít za následek systémovou absorpci
jódu. Závisí to na povaze a délce léčby i na aplikovaném množství.
Po aplikaci na neporušenou pokožku se vstřebává jen velmi malé množství jódu. Vysoké množství jódu
může být absorbováno následkem dlouhodobého používání na sliznicích, rozsáhlých poraněních a
popáleninách, zejména pak jako následek vyplachování tělních dutin.
Resorpce a zejména renální eliminace jodovaného povidonu závisí na průměrné molekulové hmotnosti
sloučeniny. Pro molekulární hmotnost nad 35 000 až 50 000 lze předpokládat retenci, především
v retikulohistocytárním systému.
Thesaurismóza a jiné změny, které vznikají po intravenózním nebo subkutánním podávání léků
obsahujících jodovaný povidon, se v souvislosti s lokálním podáním jodovaného povidonu neobjevily.
DistribuceJakékoli zvýšení hladiny jódu v krvi je obvykle přechodné. U lidí se zdravou štítnou žlázou vyšší
hladiny jódu nezpůsobují klinicky významné změny v hormonálním stavu štítné žlázy.
EliminacePokud je metabolismus jódu normální, zvyšuje se vylučování jódu ledvinami.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání a genotoxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
Nebyly provedeny žádné studie na zvířatech, které by hodnotily karcinogenní potenciál jodovaného
povidonu.
Reprodukční a vývojová toxicita: Pravidelné intramuskulární podávání 15 % (m/v) roztoku jodovaného
povidonu ukázalo na dávce závislé zhoršení plodnosti a výkonnosti množení u potkanů.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Makrogol Makrogol Čištěná voda
Hydrogenuhličitan sodný
6.2 Inkompatibility
Jodovaný povidon je nekompatibilní s redukujícími látkami, solemi alkaloidů, s taninem, kyselinou
salicylovou, se solemi stříbra, se solemi rtuti a bismutu, taurolidinem a peroxidem vodíku.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Několikavrstvá tuba s vnitřní polyethylenovu vrstvou, polyethylenový nebo polypropylenový
šroubovací uzávěr.
Velikost balení: 1x 20 g, 20x 20 g, 1x 100 g, 10x 100 g, 1x 250 g a 4x 250 g.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
B. Braun Melsungen AG Poštovní adresa:
Carl-Braun Str. 1 34209 Melsungen, Německo
34212 Melsungen, Německo
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 32/172/98-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 12. 08. 1998
Datum posledního prodloužení registrace: 05. 08.
10. DATUM REVIZE TEXTU
23. 5.
g masti obsahuje 100 mg jodovaného povidonu s obsahem 10 % využitelného jódu.
Makrogol 400, makrogol 4000, čištěná voda, hydrogenuhličitan sodný.
Kožní podání.