Zeota hct

Toxický potenciál kombinace olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid byl hodnocen u potkanů a
psů ve studiích toxicity po perorálním opakovaném podávání léku trvajících až 6 měsíců.
Stejně jako u každé jednotlivé látky a jiných léků této skupiny, hlavním cílovým orgánem
toxikologického působení kombinace byly ledviny. Kombinace olmesartan-
medoxomil/hydrochlorothiazid navodila funkční změny ledvin (vzestup hladiny dusíku močoviny a
kreatininu v séru). Vysoké dávky způsobily degeneraci tubulů a regeneraci v ledvinách potkanů a psů,
pravděpodobně cestou změn v hemodynamice ledvin (snížená perfúze ledvin jako důsledek hypotenze
s tubulární hypoxií a degenerace tubulárních buněk). Kromě toho kombinace olmesartan-
medoxomil/hydrochlorothiazid způsobila pokles erytrocytárních parametrů (počet erytrocytů,
hemoglobin a hematokrit) a pokles hmotnosti srdce u potkanů.
Tyto účinky byly pozorovány také u jiných antagonistů AT1 receptorů a i u ACE inhibitorů. Zdá se, že
jsou indukovány farmakologickým působením vysokých dávek olmesartan-medoxomilu a nejsou
relevantní při podávání doporučených terapeutických dávek lidem.

Studie genotoxicity kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu i jednotlivých složek
neprokázaly známky klinicky významné genotoxické aktivity.
Kancerogenní potenciál kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu nebyl studován.
Nejsou důkazy o významném kancerogenním působení olmesartanu za podmínek klinického použití.
U myší a potkanů vystavených kombinaci olmesartan-medoxomil/hydrochlorothiazid nebyla
prokázána teratogenita. Jak se předpokládalo u této skupiny léčiv, fetální toxicita byla pozorována u


potkanů, což bylo zjevné z významného poklesu tělesné hmotnosti plodů, pokud byly vystavené
působení kombinace olmesartan-medoxomilu a hydrochlorothiazidu během gestace (viz body 4.3 a
4.6).