Zeffix
PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Zeffix 100 mg potahované tablety
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje lamivudinum 100 mg.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Potahovaná tableta
Potahovaná tableta karamelové barvy, potahovaná, podlouhlého bikonvexního tvaru o rozměrech
přibližně 11 mm x 5 mm, na jedné straně vyraženo označení „GX CG5“.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Zeffix je indikován k léčbě dospělých pacientů s chronickou hepatitidou B s:
• kompenzovaným jaterním onemocněním s prokázanými známkami virové replikace,
přetrvávajícími zvýšenými hodnotami sérové alaninaminotransferázy dokumentovaným aktivním zánětem jater a/nebo jaterní fibrózou. Podávání lamivudinu by mělo
být zahájeno pouze v případě, kdy není možné nebo přípustné podávat jiné alternativní
antivirotikum, u kterého je menší pravděpodobnost vzniku rezistence
• dekompenzovaným jaterním onemocněním v kombinaci s jiným léčivým přípravkem, který
nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem
4.2 Dávkování a způsob podání
Terapii přípravkem Zeffix má zahajovat lékař, který má zkušenosti s léčbou chronické hepatitidy B.
Dávkování
Dospělí
Doporučené dávkování přípravku Zeffix je 100 mg jednou denně.
U pacientů s dekompenzovaným jaterním onemocněním má být lamivudin vždy podáván v kombinaci
s dalším léčivým přípravkem, který nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem, aby se snížilo
riziko rezistence a dosáhlo rychlého potlačení replikace viru.
Trvání léčby
Optimální délka léčby není známa.
• U HBeAg-pozitivních pacientů s chronickou hepatitidou B alespoň 6-12 měsíců po prokázání sérokonverze HBeAg HBeAbztráty účinnosti pravidelně sledovány pro možnost pozdního virologického relapsu.
• U HBeAg-negativních pacientů s CHB léčba podávána alespoň, než dojde k HBs sérokonverzi nebo je prokazatelná ztráta účinnosti.
Při prodloužené léčbě se doporučuje pravidelné opakované vyšetření potvrzující, že pokračování
ve vybrané léčbě zůstává pro pacienta vhodné.
• U pacientů s dekompenzovanou hepatopatií nebo cirhózou a u příjemců jaterních transplantátů se
zastavení léčby nedoporučuje
Pacienti, u nichž byla aplikace lamivudinu zastavena, mají být pravidelně kontrolováni se zaměřením
na známky recidivující hepatitidy
Klinická rezistence
U pacientů s HBeAg pozitivní nebo HBeAg negativní chronickou hepatitidou B může vznik mutace
viru HBV s označením YMDD odpovědi na lamivudin, což se projeví jako zvýšení hladiny HBV DNA a enzymu ALT oproti
hodnotám před započetím léčby lamivudinem. Aby se snížilo riziko vzniku rezistence u pacientů
léčených monoterapií lamivudinem, má se zvážit přechod na jiný přípravek nebo přidání dalšího
přípravku, který nevykazuje zkříženou rezistenci s lamivudinem podle léčebných pokynů, pokud při
monoterapii lamivudinem zůstávají hladiny HBV DNA v séru detekovatelné po 24. týdnu léčby bod 5.1
Pro léčbu pacientů, kteří jsou zároveň nakaženi HIV a léčeni lamivudinem nebo kombinací
lamivudinu a zidovudinu, nebo je u nich tato léčba plánována, je nutno zachovat dávku lamivudinu
předepsanou pro léčbu infekce HIV antiretrovirotiky
Zvláštní skupiny pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů se středně závažnou až závažnou poruchou funkce ledvin se v důsledku snížené renální
clearance zvyšují koncentrace lamivudinu v séru kreatininu < 50 ml/min sníženo dávkování. Jsou-li potřebné dávky menší než 100 mg, má se aplikovat
Zeffix perorální roztok
Tabulka 1: Dávkování přípravku Zeffix u pacientů se sníženou renální clearance.
Clearance kreatininu
ml/min
První dávka přípravku
Zeffix perorální roztok*