Vizarsin

Účinky jiných léků na sildenafil
In vitro studie:
Metabolizmus sildenafilu je zprostředkován hlavně izoformou 3A4sildenafilua induktory těchto izoenzymů mohou zvýšit clearance sildenafilu.
In vivo studie:
Populační farmakokinetická analýza klinických studií zjistila snížení clearance sildenafilu
přisoučasném podání s inhibitory CYP3A4 nebylo pozorováno zvýšení incidence nežádoucích účinků u těchto pacientů, při souběžném užití
sildenafilu s inhibitory CYP3A4 by měla být jako úvodní podána dávka 25mg.
Při současném podávání inhibitoru HIV proteázy ritonaviru inhibitor P450, se sildenafilem Po 24 hodinách byly plazmatické hladiny sildenafilu ještě přibližně 200 ng/ml, narozdíl od hladiny
5ng/ml, která je obvyklá, pokud je sildenafil podáván samostatně. Tento nález je ve shodě
svýznačným účinkem ritonaviru na řadu P450 substrátů. Sildenafil nemá žádný vliv
nafarmakokinetiku ritonaviru. Na základě těchto farmakokinetických nálezů současné podávání
sildenafilu s ritonavirem není doporučeno sildenafilu v průběhu 48 hodin přesáhnout 25mg.
Při současném podávání inhibitoru HIV proteázy sachinaviru inhibitorem CYP3A4, se sildenafilem sildenafilu a 210% zvýšení AUC sildenafilu v plazmě. Sildenafil nemá žádný vliv na farmakokinetiku
sachinaviru itrakonazol, budou mít výraznější účinky.
Při současném podání jednotlivé dávky 100mg sildenafilu se středně silným inhibitorem CYP3Aerythromycinem došlo v ustáleném stavu systémové expozice sildenafilu o 182 % prokázán účinek azithromycinu rychlosti vylučování nebo následný poločas sildenafilu či jeho hlavního cirkulujícího metabolitu.
Současné podávání cimetidinu CYP3A4, a sildenafilu sildenafilu.
Grapefruitovýdžus, který je slabým inhibitorem metabolizmu CYP3A4 ve střevní stěně, může
způsobit mírné zvýšení plazmatických hladin sildenafilu.
Jednorázové dávky antacida sildenafilu vliv.
Ačkoli nebyly provedeny specifické interakční studie pro všechny léčivé přípravky, populační
farmakokinetická analýza neprokázala žádný účinek souběžné léčbyna farmakokinetiku sildenafilu,
pokud se uvažovaly skupiny léků jako inhibitory CYP2C9 inhibitory CYP2D6 antidepresivablokátory kalciových kanálů, antagonisté beta-adrenoreceptorů nebo induktory metabolismu CYPpodání endotelinového antagonisty bosentanu iCYP2C19denněsilnými induktory CYP3A4 jako je rifampicin, očekávat větší snížení plazmatických koncentrací
sildenafilu.
Nikorandil je sloučeninou složenou z aktivátoru draslíkového kanálu a nitrátu. Z důvodu přítomnosti
nitrátové složky existuje potenciál k závažným interakcím mezi sildenafilem a nikorandilem.
Účinky sildenafilu na jiné léky
In vitro studie:
Sildenafil je slabý inhibitor isoforem 1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4 cytochromu Pdávkách není pravděpodobné, že by sildenafil změnil clearance substrátů těchto isoenzymů.
Nejsou žádné údaje o interakci mezi sildenafilem a nespecifickými inhibitory fosfodiesterázy, jako je
např. teofylin nebo dipyridamol.
In vivo studie:
Ve shodě se známými účinky na metabolismus oxidu dusnatého/cGMP sildenafil je schopen potencovat hypotenzní účinky nitrátů. Jeho současné užití s látkami schopnými
uvolňovat oxid dusnatý nebo s nitráty v jakékoli formě je proto kontraindikováno Riocigvát: Předklinické studie ukázaly aditivní systémový účinek při snižování krevního tlaku, když
byly inhibitory PDE5 kombinovány s riocigvátem. V klinických studiích bylo prokázáno, že riocigvát
zesiluje hypotenzní účinek inhibitorů PDE5. U sledované populace nebyl prokázán příznivý klinický
účinek kombinace. Současné užívání riocigvátu s PDE5inhibitory, včetně sildenafilu, je
kontraindikováno Při souběžném podání sildenafilu pacientům užívajícím alfa-blokátory je třeba opatrnosti, protože
souběžné podání může vést u citlivých jedinců ksymptomatické hypotenzi. Ta se může
nejpravděpodobněji objevit v průběhu 4 hodin po podání sildenafilu specifických studiích lékových interakcí byl pacientům s benigní hyperplazií prostaty stabilizováni na léčbě doxazosinem, současně podáván alfa-blokátor doxazosin asildenafil Během studie bylo u této populace pozorováno průměrné dodatečnésnížení krevního tlaku vleže
o7/7mmHg, 9/5mmHg resp. o 8/4mmHg a průměrné dodatečné snížení krevního tlaku ve stoje
o6/6mmHg, 11/4mmHg resp. o 4/5mmHg. Při současném podání sildenafilu a doxazosinu
pacientům, stabilizovaným na léčbě doxazosinem, se vzácně objevila hlášení o pacientech, kteří
prodělali symptomatickou posturální hypotenzi. Tato hlášení zahrnovala závratě a mdloby, nikoliv
však synkopu.
Nebyly prokázány žádné podstatné interakce při současném podání sildenafilu stolbutamidem U zdravých dobrovolníků nepotencoval sildenafil průměrné maximální hladiny alkoholu v krvi dosáhly hodnot 80mg/dl.
Při rozboru následujících skupinantihypertenziv: diuretika, β-blokátoryaACE inhibitory, blokátory
receptorů pro angiotensin II, antihypertenzní přípravky blokátory adrenergních neuronů, blokátory kalciových kanálů a α-blokátory, se neprokázal žádný
rozdíl v profilu nežádoucích účinků u nemocných užívajících sildenafil ve srovnání snemocnými
užívajícími placebo. Ve specifické interakční studii, ve které byl sildenafil s amlodipinem nemocným s hypertenzí, došlo k přídatnému snížení systolického krevního tlaku vleže
o 8mmHg. Odpovídající přídatné snížení diastolického krevního tlaku vleže bylo 7mmHg. Tyto
hodnoty přídatného snížení krevního tlaku měly stejný rozsah jako hodnoty, které byly pozorovány,
pokud byl sildenafil podáván zdravým dobrovolníkům samostatně Sildenafil sachinaviru a ritonaviru, což jsou oba substráty CYP3AU zdravých mužských dobrovolníků mělo souběžné podání sildenafilu vustáleném stavu 3xdenněCmaxbosentanu.
Přidání jedné dávky sildenafilu ke kombinaci sakubitril/valsartan vrovnovážném stavu upacientů
shypertenzí bylo spojeno svýznamně větším poklesemkrevního tlaku vporovnání spodáváním
samotné kombinace sakubitril/valsartan. Proto je potřeba postupovat opatrně při zahájení podávání
sildenafilu upacientů léčených kombinací sakubitril/valsartan.