Thiopental vuab inj. plv. sol. 1,0 g

Počítáno musí být s vybavením nutným pro resuscitaci, s tracheální intubací a s kyslíkem. Vždy musí
být zajištěna průchodnost dýchacích cest. Thiopental VUAB smí být aplikován pouze osobami, které
jsou specializovány na podávání intravenózních anestetik.

Při přípravě a použití přípravku Thiopental VUAB v roztoku musí být dodržena aseptická preventivní
opatření.

Je nutno předcházet extravazaci. Je nutno provést preventivní opatření pro zajištění toho, aby jehla
byla dobře umístěna ve světle žíly předtím, než bude aplikován thiopental. Extravaskulární injekční
aplikace může způsobit podráždění chemického druhu ve tkáni, a to od lehké sensibility až po žilní
křeče, extenzivní nekrózu a tvorbu strupů. Tento stav bývá následkem především vysoké hodnoty pH
(10-11) použitých roztoků.
Dojde-li k výskytu extravazace, mohou být projevy lokálního podráždění redukovány lokálními
injekčními aplikacemi 1% roztoku prokainu, aby tak došlo ke snížení bolesti a zvýšení vazodilatace.
Pomoci může také lokální použití tepla, aby tak došlo ke zlepšení lokální cirkulace a zabránění
infiltrace.

Je zapotřebí se vyhnout intraarteriální injekci. K této může dojít nedopatřením, pokud se na střední
ploše antekubitální jamky vyskytuje zbloudilá povrchová artérie. Oblast zvolená pro nitrožilní injekční
aplikaci musí být ohmatána, aby mohla být zjištěna pod povrchem se nacházející nárazová céva.
Neúmyslná intraarteriální injekční aplikace může vyvolat křeče a intenzivní bolest podél artérie
s projevem zbělení paží a prstů.
V takovém případě musí být okamžitě provedena preventivní opatření, aby se zabránilo možnému
vzniku sněti.

Každá bolest, kterou pacient cítí, zahrnuje také polohu injekční jehly při aplikaci léčiva. Metody, které
se používají pro ošetření těchto komplikací, se různí podle síly symptomů.
Navrženy jsou následující metody:
1. Zředění injikovaného thiopentalu pomocí odstranění kolíkové rukojeti
2. Pokud možno, nechat jehlu v bodě umístění.
3. Do artérie injikovat zředěný roztok papaverinu (40 až 80 mg) anebo 10 ml 1% roztoku
prokainu a tím potlačit křeč svalu.
4. Pokud nutno, provést sympatickou blokaci plexus brachialis, aby se bolest ztišila a bylo
umožněno otevření kolaterální cirkulace. Do subklaviální artérie může být injikován papaverin.
5. Pokud není předmětem kontraindikace, pak okamžitě instituovat heparinizaci, aby tak bylo
zabráněno vytvoření trombu.
6. Zaměřit se na lokální infiltraci alfa-adrenergního blokátoru jako pentolamin do vazospastické
oblasti.
7. Pokud nutno, pak provést přídavné symptomatické ošetření.

S opatrností musí být podáván léčivý přípravek Thiopental VUAB pacientům s onemocněním ledvin a
jater.
U pacientů s těžkými poruchami kardiovaskulárních funkcí, s poruchou krevního oběhu, nitrolební
hypertenzí, astmatem, myastenií, endokrinní hypofunkcí, insuficiencí a/nebo hyperfunkcí (hypofýza,
štítná žláza, dřeň nadledvin, slinivka břišní), nedomykavostí srdečních chlopní je nutno zvýšené
opatrnosti.
Další stavy vyžadující zvláštní opatrnost:
• Hypotenze nebo šok
• Stavy, při kterých může být hypnotický účinek prodloužen nebo zesílen (příliš silná
premedikace, Adisonova choroba, myxedém, zvýšení urey v séru, těžká anémie)
• Oftalmoplegie
• Poškození dýchacích funkcí, obstrukce dýchacích cest
• Angina Ludovici (flegmóna spodiny dutiny ústní), sepse
• Obezita

Při použití u rizikových pacientů, vyžadujících zvláštní opatrnost, je nutno dávku zredukovat a
podávat pomalu.

Stejně jako všechny barbituráty může vést užívání thiopentalu k vytvoření návyku.

Po anestezii s thiopentalem, manifestované křečovitým stažením obličejových svalů a příležitostným
zesílením třesu paží, hlavy, ramen a těla, dochází k termické reakci způsobené zesílenou citlivostí na
chlad. Třes se projeví tehdy, je-li místnost chladná, v případě anestezie s protoxidem dusíku (N2O)
tehdy, pokud následkem ventilace došlo k velké ztrátě tepla. Ošetření sestává ze zahřátí pacienta
dekami, udržováním tepla v místnosti na 22 °C a v podání chlorpromazinu anebo metylfenidatu.

Následkem nezvykle silné přecitlivělosti na thiopental, předávkování nebo interakce s jinými léky
může dojít k hypoventilaci. Při použití přípravku mohou nastat křeče hrtanu nebo deprese myokardu.
Doporučený postup při těchto komplikacích je uveden v bodě 4.9.

Použití u neurologických pacientů se zvýšeným intrakraniálním tlakem
Použití thiopentalu je spojováno s hlášením těžké nebo refrakterní hypokalemie v průběhu infuze nebo
těžké rebound hyperkalemie, která může nastat po ukončení infuze. Riziko rebound hyperkalemie by
při ukončování infuze thiopentalu mělo být bráno v úvahu.

Tento přípravek obsahuje 3 resp. 5 mmol sodíku v jedné injekční lahvičce.