Tenoretic

sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tenoretic100 mg/25 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje atenololum 100 mg a chlortalidonum 25 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Popis přípravku: kulaté bílé bikonvexní potahované tablety s vyraženým 100 25 na jedné straně a
s půlicí rýhou na druhé straně.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Tenoretic je indikován k léčbě esenciální hypertenze u pacientů, u nichž není krevní tlak adekvátně
kontrolován samotným atenololem nebo chlortalidonem.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Pokud je to klinicky žádoucí, o změně z monoterapie na fixní kombinaci se má uvažovat u pacientů,
u nichž není krevní tlak adekvátně kontrolován.

Dospělí
Obvyklá udržovací dávka je půl tablety (atenolol 50 mg + chlortalidon 12,5 mg) denně. U pacientů,
kteří nereagují adekvátně na tuto dávku, se má dávka zvýšit na jednu tabletu (atenolol 100 mg +
chlortalidon 25 mg) denně. U většiny pacientů s hypertenzí se dosáhne uspokojivé odpovědi po jedné
tabletě přípravku Tenoretic denně. Při vyšším dávkování nedochází již k žádnému nebo jen malému
dodatečnému poklesu krevního tlaku, ale v případě potřeby lze přidat další antihypertenzivum, např.
vazodilatans.

Zvláštní populace

Starší pacienti
U této věkové skupiny obvykle postačují nižší dávky (polovina tablety přípravku Tenoretic).

Děti a dospívající (< 18 let)
Nejsou k dispozici žádné zkušenosti s přípravkem Tenoretic u pediatrické populace. Z tohoto důvodu
se nedoporučuje podávat tento léčivý přípravek dětem a dospívajícím.


Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin
Vzhledem k vlastnostem chlortalidonu má Tenoretic sníženou účinnost při snížené funkci ledvin.
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin je podání přípravku kontraindikováno (viz bod 4.3).

Použití u pacientů s poruchou funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater není nutná úprava dávkování.

4.3 Kontraindikace

Tenoretic se nesmí podávat v následujících případech:
• známá hypersenzitivita na léčivé látky (nebo na léčivé látky odvozené od sulfonamidů) nebo
kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1,
• bradykardie,
• kardiogenní šok,
• hypotenze,
• metabolická acidóza,
• těžké poruchy elektrolytové rovnováhy (zejména deplece draslíku, hyponatremie,
hypochloremická alkalóza, hyperkalcemie),
• dehydratace, anurie a závažná porucha funkce ledvin,
• závažná porucha funkce jater,
• závažné poruchy periferního tepenného zásobení,
• síňokomorový blok druhého nebo třetího stupně,
• sick sinus syndrom,
• neléčený feochromocytom,
• nekontrolované (dekompenzované) srdeční selhání,
• těhotenství a kojení.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

S ohledem na beta-blokátor obsažený v přípravku Tenoretic:

• ačkoli je kontraindikován u dekompenzovaného srdečního selhání (viz bod 4.3), může být
použit u pacientů, jejichž známky srdečního selhání jsou zvládnuty. Zvýšené opatrnosti je třeba
u pacientů s malou srdeční rezervou.
• může zvýšit počet a trvání anginózních záchvatů u pacientů s Prinzmetalovou anginou pectoris,
protože nezabraňuje vazokonstrikci věnčitých tepen zprostředkované alfa-receptory. Atenolol je
beta-1 selektivní blokátor, a tedy použití přípravku Tenoretic bude vždy vyžadovat maximální
opatrnost.
• ačkoli u závažné periferní tepenné oběhové poruchy (viz bod 4.3) platí kontraindikace, může
podávání přípravku Tenoretic vyvolat zhoršení i u méně závažné poruchy periferního prokrvení.
• vzhledem k negativnímu účinku na vodivost vyžaduje zvýšenou opatrnost u pacientů se
síňokomorovým blokem prvního stupně.
• může maskovat příznaky hypoglykemie (tachykardie, palpitace a pocení) u pacientů s diabetes
mellitus.
• může maskovat kardiovaskulární příznaky tyreotoxikózy.
• v důsledku svého farmakologického působení snižuje srdeční frekvenci. Pokud se u léčeného
pacienta vzácně objeví příznaky, které lze přisoudit pomalé srdeční frekvenci, bývá zapotřebí
snížit dávku.
• nemá být náhle vysazen u pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
• je-li podán pacientům s anamnézou anafylaktické reakce na určité alergeny, může zvýšit
závažnost průběhu reakce na tyto alergeny. Tito pacienti nemusí reagovat na obvyklé dávky
adrenalinu, používané k léčbě alergických reakcí.
• pacienti s bronchospastickým onemocněním obecně nemají dostávat beta-blokátory, protože
mohou zvyšovat rezistenci dýchacích cest. Atenolol je beta-1 selektivní blokátor, avšak tato
selektivita není absolutní. Z tohoto důvodu je třeba podávat nejnižší dávku přípravku Tenoretic

při zachování nejvyšší opatrnosti. Pokud dojde k zesílení rezistence dýchacích cest, je třeba
Tenoretic vysadit a v případě potřeby zahájit bronchodilatační léčbu (např. salbutamolem).
• systémové účinky perorálních beta-blokátorů mohou být potencovány, pokud jsou užívány
souběžně s beta-blokátory podávanými do oka.
• opatrnosti je třeba u pacientů s psoriázou (nebezpečí exacerbace).
• opatrnosti je třeba u pacientů s depresí.
• u pacientů s feochromocytomem lze podat atenolol až po efektivní alfa-1 blokádě při časté
kontrole TK.
• opatrnosti je zapotřebí při použití přípravku Tenoretic spolu s anestetiky. Je třeba informovat
anesteziologa, vhodným anestetikem by mělo být anestetikum s minimálním negativně
inotropním účinkem. Souběžné použití beta-blokátorů a anestetik může vést k zeslabení reflexní
tachykardie a zvýšení rizika hypotenze. Anestetika, která vyvolávají depresi myokardu, by se
neměla používat.
• u pacientů s myastenia gravis může dojít ke zhoršení příznaků onemocnění.

S ohledem na chlortalidon obsažený v přípravku Tenoretic:

• ve vhodných intervalech je třeba stanovovat elektrolyty v plazmě za účelem zjištění případné
elektrolytové dysbalance, zvláště hypokalemie a hyponatremie.
• může se vyskytnout hypokalemie a hyponatremie. Měření hladiny draslíku je vhodné, zejména
u starších pacientů, u pacientů léčených digitalisovými přípravky pro srdeční selhávání, při dietě
chudé na draslík nebo v případech gastrointestinálních obtíží. Pacienty užívající digoxin může
hypokalemie predisponovat ke vzniku arytmií.
• může dojít ke zhoršení tolerance glukózy a je třeba zvýšené opatrnosti, pokud je chlortalidon
podáván pacientům se známou predispozicí k diabetes mellitus. V počáteční fázi léčby se
doporučuje pečlivé monitorování glykémie a při dlouhodobé léčbě stanovení glukźy v moči
v pravidelných intervalech (viz bod 4.5).
• může dojít k hyperurikemii. Obvykle dochází jen k malému zvýšení sérové koncentrace
kyseliny močové, ale pokud její zvýšená hladina trvá, lze stav normalizovat souběžným
podáváním urikosurického přípravku.
• u pacientů s poruchou funkce jater nebo progresivním jaterním postižením mohou malé změny
tekutinové či elektrolytové rovnováhy uspíšit jaterní koma.
• Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem:
Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí
k choroidální efuzi s defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu
s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle
se objevují během hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným
úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení
léčiva. Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu, je třeba zvážit rychlou
medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního glaukomu
s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze.

Pomocná látka sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

S ohledem na atenolol:

Souběžné užívání beta-blokátorů a blokátorů kalciového kanálu s negativně inotropními účinky, např.
verapamil nebo diltiazem, může vést k potenciaci těchto účinků, a to zejména u pacientů s porušenou
komorovou funkcí a/nebo odchylkami sinoatriálního nebo atrioventrikulárního vedení. Výsledkem
může být závažná hypotenze, bradykardie a srdeční selhání. Jak beta-blokátor, tak blokátor kalciového
kanálu se nemají podávat intravenózně dříve než za 48 hodin po vysazení druhého z nich.


Zvýšené opatrnosti je třeba při podávání beta-blokátoru společně s antiarytmiky třídy I, např.
disopyramid, chinidin, a při současném podávání s amiodaronem (zesílení účinku na rychlost vedení
srdečního vzruchu a zesílení negativně inotropního účinku).

Digitalisové glykosidy mohou v kombinaci s beta-blokátory prodloužit síňokomorový převod.

Beta-blokátory mohou zvýraznit “rebound” hypertenzi, ke které může dojít po vysazení klonidinu.
Pokud jsou oba přípravky podávány současně, musí se ukončit léčba beta-blokátorem několik dnů
před vysazením klonidinu. Při nahrazování klonidinu beta-blokátorem by zahájení léčby
beta-blokátorem mělo následovat až za několik dnů po posledním podání klonidinu.

Současné podání sympatomimetik, např. adrenalinu, může blokovat účinek beta-blokátorů.

Při souběžném podávání látek inhibujících prostaglandin syntetázu (např. ibuprofen, indometacin)
může dojít ke snížení antihypertenzních účinků beta-blokátorů.

Nedoporučuje se současné podávání IMAO (nebezpečí vzniku závažné hypertenze do 14 dnů po
vysazení IMAO).

Při současném užívání atenololu a insulinu nebo dalších látek snižujících hladinu krevního cukru může
být jejich účinek zesílen nebo prodloužen.

S ohledem na chlortalidon:

Chlortalidon může snížit renální clearance lithia, a tím zvýšit jeho sérové koncentrace. Úprava
dávkování lithia může být potřebná.

Kolestyramin a kolestipol snižují absorpci chlortalidonu.

Chlortalidon zvyšuje toxicitu kardioglykosidů (deplecí draslíku).

S ohledem na léčivý přípravek Tenoretic:
Souběžná léčba dihydropyridiny, např. nifedipinem, může zvýšit riziko hypotenze. U pacientů
s latentní srdeční insuficiencí se může projevit srdeční selhávání.

Souběžné podávání baklofenu může zvyšovat antihypertenzní účinek, a tedy vyžadovat nezbytnou
úpravu dávkování.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Tenoretic se nesmí podávat v průběhu těhotenství.

Kojení
Tenoretic se nesmí podávat po dobu kojení.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Léčivý přípravek má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Je však třeba vzít
v úvahu, že se příležitostně mohou vyskytovat závratě nebo únava. V tomto případě pacient nemá
vykonávat činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky, zjištěné v klinických studiích, jsou obvykle připisovány farmakologickým účinkům
jednotlivých komponent léčivého přípravku.


Byly hlášeny následující nežádoucí účinky, řazené podle tříd orgánových systémů. Vyjadřování
frekvence dle MedDRA je následující: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté
(≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo
(z dostupných údajů nelze určit).

Srdeční poruchy
Časté: bradykardie.
Vzácné: zhoršení srdečního selhávání, provokace srdečního bloku.

Cévní poruchy
Časté: chladné končetiny.
Vzácné: posturální hypotenze, případně spojená se synkopou, zhoršení intermitentní klaudikace, je-li
již přítomna, u citlivých pacientů Raynaudův fenomen.

Poruchy nervového systému
Vzácné: závrať, bolest hlavy, parestezie.

Psychiatrické poruchy
Méně časté: poruchy spánku, které nastávají u beta-blokátorů.
Vzácné: změny nálady, zmatenost, noční můry, psychózy a halucinace.

Gastrointestinální poruchy
Časté: gastrointestinální obtíže (průjem), nauzea – vztahuje se k chlortalidonu.
Vzácné: sucho v ústech.
Není známo: zácpa.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Není známo: Lupus-like syndrom

Vyšetření
Časté: hyperurikemie, hyponatremie, hypokalemie, zhoršená glukózová tolerance - vztahuje se
k chlortalidonu.
Méně časté: zvýšené hladiny transamináz.
Velmi vzácné: vzestup ANA (antinukleárních protilátek), avšak klinický význam tohoto zjištění
zůstává nejasný.

Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné: hepatotoxicita včetně intrahepatální cholestázy, pankreatitida - vztahuje se k chlortalidonu.

Poruchy krve a lymfatického systému
Vzácné: purpura, trombocytopenie, leukopenie - vztahuje se k chlortalidonu.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Vzácné: alopecie, psoriasiformní kožní reakce, exacerbace psoriázy, kožní vyrážky.

Poruchy oka
Vzácné: suché oči, zrakové poruchy (rozmazané vidění).
Není známo: choroidální efuze

Poruchy reprodukčního systému a prsu
Vzácné: impotence.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Vzácné: u pacientů s bronchiálním astmatem nebo astmatickými obtížemi v anamnéze může dojít
k bronchospasmu.


Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté: únava

Je třeba zvažovat vysazení léku, jestliže by některý z výše uvedených nežádoucích účinků podle
klinického úsudku nežádoucím způsobem ovlivňoval klinický stav pacienta.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování mohou zahrnovat bradykardii, hypotenzi, akutní srdeční nedostatečnost a
bronchospasmus.

Při předávkování je třeba pečlivé sledování pacienta na jednotce intenzivní péče, výplach žaludku,
podání aktivního uhlí a projímadla k zábraně vstřebání léčivého přípravku ještě přítomného
v zažívacím ústrojí, podání plazmy nebo náhrad plazmy k léčení hypotenze a šoku. Je možné zvážit
hemodialýzu nebo hemoperfuzi.

Těžké bradykardii lze čelit nitrožilním podáním 1-2 mg atropinu a/nebo kardiostimulací. Pokud je
zapotřebí, může následovat nitrožilní bolusové podání glukagonu v dávce 10 mg. Podle potřeby lze
podání glukagonu opakovat nebo pokračovat nitrožilní infuzí v dávce 1-10 mg/hodinu podle odpovědi.
Pokud nemá podání glukagonu odezvu nebo glukagon není dosažitelný, je vhodné podat stimulans
beta-receptorů, např. dobutamin v nitrožilní infuzi v dávce 2,5-10 mikrogramů/kg/min. Dobutamin
může být vzhledem ke svému pozitivně inotropnímu účinku také použit k léčbě hypotenze a akutní
srdeční nedostatečnosti. Je však pravděpodobné, že tyto dávky budou nedostatečné k odstranění
kardiálních účinků beta-blokády, pokud došlo ke značnému předávkování. V případě potřeby musí být
tedy dávka dobutaminu zvýšena podle klinického stavu pacienta tak, aby bylo dosaženo požadované
odpovědi.

Bronchospasmus se obvykle daří zvládnout pomocí bronchodilatačních léků.

Při značné diuréze je třeba udržovat rovnováhu tekutin a elektrolytů.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: beta-blokátory, beta-blokátory selektivní a thiazidy; ATC kód:
C07CB
Tenoretic spojuje antihypertenzní působení dvou látek, beta-blokátoru (atenolol) a diuretika
(chlortalidon).

Atenolol je beta-1 selektivní blokátor (tj. působí přednostně na beta-1 adrenergní receptory v srdci).
Jeho selektivita se snižuje se zvyšováním dávky.

Atenolol nemá vnitřní sympatomimetickou aktivitu a nepůsobí stabilizaci membrán. Stejně jako jiné
beta-blokátory má negativně inotropní účinky (a proto je kontraindikován u nekompenzovaného
srdečního selhávání).


Stejně jako u jiných beta-blokátorů je mechanismus účinku atenololu u hypertenze nejasný.

Není pravděpodobné, že by v důsledku nějakých dalších doplňujících vlastností S(-)atenololu
docházelo k odchylným terapeutickým účinkům ve srovnání s racemickou směsí.

Monosulfonamylové diuretikum chlortalidon zvyšuje vylučování sodíku a chloridů. Natriurézu
provázejí určité ztráty draslíku. Mechanismus, jakým chlortalidon snižuje krevní tlak, není zcela
známý, ale mohl by souviset s exkrecí a redistribucí sodíku v těle.

Atenolol je účinný a dobře tolerovaný u většiny etnických populací. Pacienti s černou pletí odpovídají
lépe na kombinaci atenololu a chlortalidonu než na samotný atenolol.

Fixní kombinace atenololu s thiazidovým diuretikem se ukázala být kompatibilní a obecně účinnější
než použité samostatně.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce atenololu po perorálním užití je konzistentní, ale neúplná (přibližně 40-50 %)
s maximálními plazmatickými koncentracemi za 2-4 hodiny po podání. Hladiny atenololu v krvi jsou
stálé a málo variabilní. Atenolol není významněji metabolizován v játrech a více než 90 % vstřebané
látky dosahuje systémové cirkulace beze změny. Plazmatický poločas činí asi 6 hodin, ale může být
prodloužen v případě závažné renální poruchy, protože k eliminaci dochází hlavně ledvinami.
Vzhledem k nízké rozpustnosti v tucích proniká atenolol obtížně tkáněmi a jeho koncentrace v mozku
je nízká. Vazba na plazmatické bílkoviny je nízká (asi 3 %).

Absorpce chlortalidonu po perorálním užití je konzistentní, ale neúplná (přibližně 60 %)
s maximálními plazmatickými koncentracemi 12 hodin po podání. Hladiny chlortalidonu v krvi jsou
stálé a málo variabilní. Plazmatický poločas činí přibližně 50 hodin a eliminace probíhá hlavně
v ledvinách. Vazba na plazmatické bílkoviny je vysoká (přibližně 75 %).

Společné podávání chlortalidonu a atenololu má malý vliv na farmakokinetiku obou látek.

Tenoretic působí nejméně 24 hodin po jediné perorální denní dávce. Jednoduché dávkování je pro
pacienta dobře přijatelné a zvyšuje jeho spolupráci při léčbě.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Atenolol a chlortalidon jsou léčivé látky, s nimiž byly získány rozsáhlé klinické zkušenosti.
V předklinických studiích nebyly pozorovány žádné mutagenní nebo kancerogenní účinky.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Těžký zásaditý uhličitan hořečnatý
kukuřičný škrob
natrium-lauryl-sulfát
želatina
magnesium-stearát
hypromelosa
glycerol 85%
oxid titaničitý.

6.2 Inkompatibility


Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a
vlhkostí.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Průhledný blistr PVC/Al, krabička.

Velikost balení: 28 potahovaných tablet

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Atnahs Pharma Netherlands B.V.
Herikerbergweg 88, 1101 CM Amsterdam
Nizozemsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

58/898/94-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 10. 08. Datum posledního prodloužení registrace: 10. 11.

10. DATUM REVIZE TEXTU

1. 6.
Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Státní ústav
pro kontrolu léčiv, www.sukl.cz