Sorafenib accord

Bezpečnost a účinnost přípravku Sorafenib Accord u dětí a dospívajících do 18let nebyla dosud
stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje.

Starší pacienti
Není třeba žádná úprava dávkování u starších pacientů
Porucha funkce ledvin
U pacientů s lehkou, středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin není třeba dávku upravovat.
Nejsou dostupné žádné údaje o podávání pacientům, jejichž stav vyžaduje dialýzu
U pacientů s rizikem poruchy funkce ledvin se doporučuje monitorovat bilanci tekutin a elektrolyty.

Porucha funkce jater
Dávkování není třeba upravovat u pacientů s Child-Pugh A nebo B poruchou funkce jater. Nejsou dostupné žádné údaje o podávání pacientům s Child-Pugh C poruchou funkce jater
Způsob podání

Přípravek Sorafenib Accord je určen k perorálnímu podání.
Doporučuje se, aby byl sorafenib podáván bez jídla, nebo s nízkotučným, případně mírně tučným
jídlem. Jestliže pacient zamýšlí jíst jídlo bohaté na tuky, je zapotřebí užít tablety sorafenibu nejméně hodinu před jídlem, nebo 2 hodiny po jídle. Tablety je třeba polknout a zapít sklenicí vody.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Dermatologická toxicita

Kožní reakce na dlaních a chodidlech nejčastější nežádoucí účinky při léčbě sorafenibem. Vyrážka a kožní reakce na dlaních a chodidlech
jsou obvykle stupně 1 a 2 podle CTC prvních šesti týdnů léčby sorafenibem. Léčba dermatologické toxicity může zahrnovat lokální terapii
kvůli symptomatické úlevě, přechodné přerušení léčby a/nebo úpravu dávky sorafenibu, případně v
případech těžkých či přetrvávajících příznaků trvalé ukončení léčby sorafenibem
Hypertenze

U pacientů léčených sorafenibem byla pozorována zvýšená incidence arteriální hypertenze.
Hypertenze byla většinou lehká až středně těžká, k jejímu vzniku docházelo brzy po zahájení léčby a
bylo ji možné upravit standardní antihypertenzní terapií. Krevní tlak má být pravidelně sledován a
v případě potřeby upravován v souladu se standardními léčebnými postupy. V případech těžké či
přetrvávající hypertenze nebo při hypertenzní krizi, kdy selhala antihypertenzní terapie, je třeba zvážit
trvalé ukončení léčby sorafenibem
Aneurysmata a arteriální disekce

Používání inhibitorů dráhy vaskulárního endoteliálního růstového faktoru hypertenzí nebo bez hypertenze může přispět k tvorbě aneurysmat a/nebo arteriálních disekcí. U
pacientů s rizikovými faktory, jako jsou hypertenze nebo aneurysma v anamnéze, se má před
zahájením užívání přípravku Sorafenib Accord toto riziko pečlivě zvážit.

Hypoglykemie

Během léčby sorafenibem byl hlášen pokles hladiny glukózy v krvi, v některých případech klinicky
symptomatický a vyžadující hospitalizaci v důsledku ztráty vědomí. V případě symptomatické
hypogykemie má být sorafenib dočasně vysazen. U diabetických pacientů má být pravidelně
kontrolována hladina glukózy v krvi, aby se zjistilo, zda je třeba upravit dávku antidiabetik.

Krvácení

Po podání sorafenibu může dojít k zvýšení rizika krvácení. Pokud se vyskytne krvácení vyžadující
léčbu, doporučuje se zvážit trvalé ukončení léčby sorafenibem
Srdeční ischemie a/nebo infarkt

V rámci randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené studie zaznamenán zvýšený výskyt pacientů léčených sorafenibem, oproti výskytu takových případů v placebové skupině studii 3 2,7 % u skupiny pacientů léčených sorafenibem ve srovnání s 1,3 % v placebové skupině. Pacienti
s nestabilním onemocněním koronárních tepen nebo nedávným infarktem myokardu byli z těchto
studií vyloučeni. U pacientů, u kterých dojde ke vzniku srdeční ischemie a/nebo infarktu, je třeba
zvážit přerušení nebo ukončení léčby sorafenibem
Prodloužení QT intervalu

Ukázalo se, že sorafenib prodlužuje QT/QTc interval riziku komorových arytmií. Sorafenib je třeba podávat s opatrností pacientům, u kterých se rozvinulo
nebo u kterých by se mohlo rozvinout prodloužení intervalu QTc, jako u pacientů se syndromem
vrozeného dlouhého QT, u pacientů léčených vysokými kumulativními dávkami antracyklinové
terapie, u pacientů užívajících určité antiarytmické přípravky nebo jiné léčivé přípravky vedoucí k
prodloužení QT a u pacientů s poruchou elektrolytů, jako je hypokalemie, hypokalemie nebo
hypomagnesemie. Pokud se těmto pacientům sorafenib podává, je nutné zvážit pravidelné
monitorování s kontrolou elektrokardiogramu a hodnot elektrolytů během léčby.

Gastrointestinální perforace

Gastrointestinální perforace je méně často se vyskytující nežádoucí účinek a její výskyt byl hlášen u
méně než 1% pacientů užívajících sorafenib. V některých případech nebyla spojena se zjevným intra-
abdominálním tumorem.
Terapie sorafenibem má být přerušena
Syndrom nádorového rozpadu
V rámci sledování po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených sorafenibem hlášeny případy
TLS, z nichž některé byly fatální. Mezi rizikové faktory TLS patří vysoká nádorová zátěž, již
existující chronická renální insuficience, oligurie, dehydratace, hypotenze a kyselá moč. Tito pacienti
mají být pečlivě sledováni a okamžitě léčeni dle klinické indikace a je u nich třeba zvážit
profylaktickou hydrataci.

Porucha funkce jater

Nejsou dostupné žádné údaje o podávání přípravku u pacientů s těžkou poruchou funkce jater Pugh Cs těžkou poruchou funkce jater
Společné podávání s warfarinem

Občasné krvácivé příhody nebo zvýšené INR některých pacientů, kteří užívali warfarin a zároveň sorafenib. U pacientů, kteří současně užívají
warfarin nebo fenprokumon, je třeba pravidelně sledovat změny protrombinového času, INR nebo
klinické epizody krvácení
Zhoršené hojení ran

Nebyly vykonány žádné formální studie, které by zjišťovaly efekt sorafenibu na hojení ran. Přechodné
přerušení léčby sorafenibem se doporučuje z preventivních důvodů u pacientů podstupujících
rozsáhlejší chirurgický zákrok. Pro určení doby obnovení léčby po rozsáhlejších chirurgických
zákrocích je klinická zkušenost omezená. Proto musí být rozhodnutí opět začít terapii sorafenibem po
rozsáhlejších chirurgických zákrocích provedeno na základě klinického posouzení adekvátního
zahojení ran.

Starší pacienti

Byly hlášeny případy renálního selhání. Má se zvážit monitorování funkce ledvin.

Interakce s jinými léčivými přípravky

Při současném podávání sorafenibu společně s látkami, které jsou metabolizovány/eliminovány
převážně cestou UGT1A1 opatrnost.

Při současném podávání sorafenibu a docetaxelu se doporučuje obezřetnost
Současné podávání neomycinu nebo jiných antibiotik, která způsobují výrazné narušení rovnováhy
gastrointestinální mikroflóry, může vést ke snížení biologické dostupnosti sorafenibu Před zahájením léčby antibiotiky je třeba zvážit riziko snížení plasmatické koncentrace sorafenibu.

U pacientů s karcinomem plic z dlaždicových buněk, kteří byli léčeni sorafenibem a současně
chemoterapiemi založenými na platině, byla hlášena vyšší mortalita. Ve dvou randomizovaných
studiích s pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic byla v podskupině pacientů s karcinomem
z dlaždicových buněk, léčených sorafenibem v kombinaci s paklitaxelem/karboplatinou, zjištěna
hodnota HR pro celkové přežití 1,81 gemcitabinem/cisplatinou 1,22 pacientů léčených sorafenibem a současně chemoterapiemi založenými na platině byla pozorována
zvýšená incidence těchto nežádoucích účinků: respirační selhání, krvácení a infekce.

Upozornění specifická pro určitá onemocnění

Renální karcinom

Vysoce rizikoví pacienti podle prognostické skupiny MSKCC Centerpřínos-riziko u těchto pacientů nebyl hodnocen.

Informace o pomocných látkách

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol podstatě „bez sodíku“.