Siofor prolong

Farmakoterapeutická skupina: Antidiabetika, kromě inzulinů, biguanidy
Kód ATC: A10BA
Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky, snižuje bazální i postprandiální
hladinu cukru v plazmě. Nestimuluje sekreci inzulínu a nedochází tedy k hypoglykémii.

Mechanismus účinku
Metformin může působit prostřednictvím tří mechanismů:
• snížením tvorby glukózy v játrech inhibicí glukoneogeneze a glykogenolýzy
• ve svalech zvýšením citlivosti na inzulín, zlepšením vychytávání a využití glukózy
na periferii
• oddálením absorpce glukózy ve střevech.

Ovlivněním glykogensyntázy stimuluje metformin intracelulární syntézu glykogenu.
Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech typů membránových přenašečů glukózy (GLUT).

Farmakodynamické účinky
V klinických studiích byly hlavními neglykemickými účinky metforminu stabilní tělesná hmotnost
nebo mírný váhový úbytek.

Metformin s okamžitým uvolňováním u člověka příznivě ovlivňuje metabolismus tuků, a to
nezávisle na ovlivnění glykemie. Tento účinek byl při terapeutických dávkách pozorován
v kontrolovaných střednědobých i dlouhodobých klinických studiích; metformin s okamžitým
uvolňováním snižuje hladinu celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triglyceridů. Podobná
účinnost nebyla prokázána u formy s prodlouženým uvolňováním, pravděpodobně v důsledku
večerního podávání, a může dojít ke zvýšení triglyceridů.

Klinická účinnost:
Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) potvrdila dlouhodobý přínos intenzivní kontroly
krevního cukru u pacientů s nadváhou trpících diabetem II. typu léčených metforminem
s okamžitým uvolňováním v první linii léčby po selhání diety. Analýza výsledků u pacientů
s nadváhou léčených metforminem poté, co se neosvědčila pouze předepsaná dieta, odhalila:
- významné snížení absolutního rizika všech komplikací spojených s diabetem ve skupině
pacientů léčených metformin hydrochloridem (29,8 případů/1000 pacientů/rok) ve
srovnání se samotnou dietou (43,3 případů/1000 pacientů/rok), p = 0,0023, a ve
srovnání s kombinovanými skupinami pacientů léčenými monoterapií derivátů
sulfonylurey a inzulínem (40,1 případů/1000 pacientů/rok), p = 0,0034;
- významné snížení absolutního rizika mortality v souvislosti s diabetem: metformin
hydrochlorid - 7,5 případů/1000 pacientů/rok, samotná dieta -
12,7 případů/1000 pacientů/rok, p = 0,017;
13,5 případů/1000 pacientů/rok ve srovnání se samotnou dietou -
20,6 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,011), a ve srovnání s kombinovanými skupinami
pacientů léčenými monoterapií derivátů sulfonylurey a inzulinem
18,9 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,021);
11 případů/1000 pacientů/rok, samotná dieta - 18 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,01).


Přínos z hlediska klinických výsledků nebyl u metforminu při použití jako léku druhé volby
v kombinaci s deriváty sulfonylurey pozorován.

U diabetu typu 1 byla kombinace metforminu a inzulínu použita u vybraných pacientů. Klinické
přínosy této kombinace však nebyly formálně potvrzeny.