Siofor 1000

Farmakoterapeutická skupina: antidiabetika, kromě inzulínů, biguanidy
Kód ATC: A10BA
Mechanismus účinku
Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky na bazální i postprandiální
hyperglykemii. Nestimuluje sekreci inzulínu, a proto nezpůsobuje hypoglykemii. Metformin
snižuje bazální hyperinzulinemii a v kombinaci s inzulínem snižuje potřebu inzulínu.

Metformin uplatňuje svůj antihyperglykemický účinek různými mechanismy:
Metformin snižuje jaterní produkci glukózy.
Metformin usnadňuje vychytávání a utilizaci glukózy v periferních tkáních, částečně zvýšením
účinku inzulínu.
Metformin mění obrat glukózy ve střevě: Vychytávání z oběhu se zvyšuje a vstřebávání z potravy
se snižuje.
Další mechanismy připisované střevu zahrnují zvýšení uvolňování glukagonu podobného
peptidu 1 (GLP-1) a snížení resorpce žlučových kyselin. Metformin mění střevní mikrobiom.
Metformin může zlepšit lipidový profil u osob s hyperlipidemií.

V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno buď se stabilní tělesnou hmotností, nebo
s mírným úbytkem tělesné hmotnosti.

Metformin je aktivátorem adenosinmonofosfát-proteinkinázy (AMPK) a zvyšuje transportní
kapacitu všech známých typů membránových glukózových transportérů (GLUT).

Klinická účinnost a bezpečnost:
Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) potvrdila dlouhodobý přínos intenzivní kontroly
hladiny glukózy v krvi u dospělých pacientů s diabetes mellitus typu 2.
Analýza výsledků u pacientů s nadváhou léčených metformin hydrochloridem poté, co se
neosvědčila pouze předepsaná dieta, odhalila:
- významné snížení absolutního rizika všech komplikací spojených s diabetem ve skupině
pacientů léčených metformin hydrochloridem (29,8 případů/1000 pacientů/rok) ve
srovnání se samotnou dietou (43,3 případů/1000 pacientů/rok), p = 0,0023, a ve
srovnání s kombinací skupin pacientů léčených deriváty sulfonylurey a inzulínovou
monoterapií (40,1 případů/1000 pacientů/rok), p = 0,0034;
- významné snížení absolutního rizika mortality v souvislosti s diabetem: metformin
hydrochlorid – 7,5 případů/1000 pacientů/rok, samotná dieta –
12,7 případů/1000 pacientů/rok, p = 0,017;

- významné snížení absolutního rizika celkové mortality: metformin hydrochlorid –
13,5 případů/1000 pacientů/rok ve srovnání se samotnou dietou –
20,6 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,011), a ve srovnání s kombinací skupin pacientů
léčených deriváty sulfonylurey a inzulinovou monoterapií
18,9 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,021);
- významné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin hydrochlorid –
11 případů/1000 pacientů/rok, samotná dieta – 18 případů/1000 pacientů/rok (p = 0,01).
Při podávání metformin hydrochloridu jako léku druhé volby v kombinaci s deriváty sulfonylurey
nebyl přínos vzhledem ke klinickým výsledkům pozorován.
U diabetu typu 1 byla kombinace metformin hydrochloridu a inzulínu použita u vybraných
pacientů. Klinické přínosy této kombinace však nebyly formálně potvrzeny.

Pediatrická populace
Kontrolované klinické studie provedené u omezeného vzorku pediatrické populace ve věku 10–let a sledující léčbu po dobu 1 roku prokázaly stejnou kontrolu glykemie, jako byla pozorována u
dospělých.