Risperdal consta

RISPERDAL CONSTA se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku vzhledem
k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnosti.

Způsob podání

RISPERDAL CONSTA se podává jednou za dva týdny hlubokou intramuskulární injekcí do
deltového nebo hýžďového svalu za použití vhodné bezpečnostní jehly. Pro podání do deltového
svalu se používá 1palcová jehla (25mm) a injekce se podává střídavě do obou paží. Pro podání do
hýžďového svalu se používá 2palcová jehla (50mm) a injekce se podává střídavě do obou hýždí.
Není určeno pro intravenózní podání (viz body 4.4 a 6.6).

Návod k přípravě a použití přípravku RISPERDAL CONSTA viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Před zahájením léčby přípravkem RISPERDAL CONSTA je zapotřebí u pacientů, kteří dosud
nebyli léčeni risperidonem, zjistit snášenlivost perorálního risperidonu (viz bod 4.2).

Starší pacienti s demencí

RISPERDAL CONSTA nebyl studován u starších pacientů s demencí, proto není indikován
k použití v této skupině pacientů. RISPERDAL CONSTA není schválen pro léčbu poruch
chování spojených s demencí.

Zvýšení mortality u starších osob s demencí
V meta-analýze 17 kontrolovaných klinických studií atypických antipsychotik včetně přípravku
RISPERDAL u starších pacientů s demencí léčených atypickými antipsychotiky byla ve srovnání
s placebem zvýšena mortalita. V klinických studiích kontrolovaných placebem s perorálním
přípravkem RISPERDAL byla v této populaci incidence mortality 4,0 % u pacientů léčených
přípravkem RISPERDAL ve srovnání s 3,1 % u skupiny léčené placebem. Poměr odds ratio (95%
interval spolehlivosti) byl 1,21 (0,7; 2,1). Průměrný věk (rozmezí) pacientů, kteří zemřeli, byl
86 let (rozmezí 67 - 100). Údaje ze dvou velkých observačních studií ukázaly, že u starších osob
s demencí léčených klasickými antipsychotiky je nepatrně zvýšené riziko smrti ve srovnání
s osobami, které léčeny nejsou. Neexistují dostatečné údaje, aby bylo možno přesně určit zvýšení
tohoto rizika; příčina tohoto rizika není známa. Do jaké míry lze nálezy zvýšené úmrtnosti


v observačních studiích spojit s antipsychotiky oproti některým charakteristikám pacientů není
jasné.

Současné užívání s furosemidem
V placebem kontrolovaných klinických studiích s perorálně podávaným přípravkem
RISPERDAL u starších pacientů s demencí byla kombinace furosemidu a risperidonu spojena
s vyšší incidencí mortality (7,3 %, průměrný věk 89 let, rozmezí 75 – 97) ve srovnání se skupinou
léčenou samotným risperidonem (3,1 %, průměrný věk 84 let, rozmezí 70 – 96) nebo samotným
furosemidem (4,1 %, průměrný věk 80 let, rozmezí 67 – 90). Zvýšení mortality u pacientů
léčených furosemidem spolu s risperidonem bylo pozorováno ve dvou ze čtyř klinických studií.
Současné užívání risperidonu s dalšími diuretiky (hlavně thiazidovými diuretiky užívanými
v nízké dávce) nebylo s podobnými nálezy spojeno.

Patofyziologický mechanismus k vysvětlení tohoto jevu není znám a žádná konzistentní příčina
úmrtí nebyla zjištěna. Přesto však je zapotřebí věnovat této kombinaci nebo současnému
podávání dalších vysoce účinných diuretik zvýšenou pozornost a před zahájením léčby touto
kombinací posoudit riziko a prospěch. U pacientů užívajících spolu s risperidonem jiná diuretika
nedošlo ke zvýšení mortality. Nezávisle na léčbě byla obecným rizikovým faktorem mortality
dehydratace, a proto je zapotřebí jí u starších pacientů s demencí zamezit.

Cerebrovaskulární nežádoucí příhody (CVAE)

V randomizovaných placebem kontrolovaných studiích u pacientů s demencí léčených některými
atypickými antipsychotiky bylo pozorováno přibližně trojnásobně zvýšené riziko
cerebrovaskulárních nežádoucích příhod. Sdružená data ze šesti placebem kontrolovaných
klinických studií s přípravkem RISPERDAL u převážně starších pacientů (> 65 let věku)
s demencí ukázala, že CVAE (závažné a nezávažné, kombinované) se vyskytly u 3,3 %
(33/1 009) pacientů léčených risperidonem a u 1,2 % (8/712) pacientů, kterým bylo podáno
placebo. Poměr odds ratio (95% interval spolehlivosti) byl 2,96 (1,34; 7,50). Mechanismus tohoto
zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze vyloučit ani pro jiná antipsychotika nebo další
populace pacientů. U pacientů s rizikovými faktory pro cerebrovaskulární příhodu je nutno
RISPERDAL CONSTA používat s opatrností.

Ortostatická hypotenze

Vzhledem k blokádě alfa-aktivity způsobené risperidonem může docházet k (ortostatické)
hypotenzi, zvláště na počátku léčby. V post-marketingu byla pozorována klinicky významná
hypotenze při současné léčbě risperidonem a antihypertenzivy. Risperidon má být podáván s
opatrností pacientům se známým kardiovaskulárním onemocněním (např. při srdečním selhání,
infarktu myokardu, poruchách vodivosti, dehydrataci, hypovolemii nebo při cerebrovaskulárním
onemocnění). V případě přetrvávající klinicky významné ortostatické hypotenze má být
zhodnoceno riziko a přínos další léčby přípravkem RISPERDAL CONSTA.

Leukopenie, neutropenie a agranulocytóza

U antipsychotik, včetně přípravku RISPERDAL CONSTA, byly hlášeny případy leukopenie,
neutropenie a agranulocytózy. Agranulocytóza byla během postmarketingového sledování
hlášena velmi vzácně (< 1/10 000 pacientů).
Pacienty s anamnézou klinicky významného nízkého počtu bílých krvinek nebo leukopenie/


neutropenie vyvolané léčivými přípravky je nutno během počátečních měsíců léčby monitorovat
a zvážit ukončení léčby přípravkem RISPERDAL CONSTA při prvních známkách klinicky
významného poklesu počtu bílých krvinek při nepřítomnosti jeho jiných možných příčin.
U pacientů s klinicky významnou neutropenií je nutno důkladně monitorovat horečku nebo jiné
příznaky infekce, a pokud se takové příznaky objeví, okamžitě je léčit. U pacientů se závažnou
neutropenií (absolutní počet neutrofilů < 1 x 109/l) je nutno léčbu přípravkem RISPERDAL
CONSTA ukončit a sledovat počet bílých krvinek do návratu k normálu.

Tardivní dyskineze / extrapyramidové symptomy (TD/EPS)

Léčba přípravky s antagonistickým účinkem na dopaminové receptory je spojena s rizikem
rozvoje tardivní dyskineze charakterizované rytmickými mimovolními pohyby, především svalů
jazyka a/nebo obličeje. Nástup extrapyramidových příznaků je rizikovým faktorem pro tardivní
dyskinezi. Pokud se objeví příznaky tardivní dyskineze, má být posouzeno vysazení všech
antipsychotik.

U pacientů užívajících současně psychostimulancia (např. methylfenidát) a risperidon je nutná
opatrnost, protože při úpravě dávky jednoho nebo obou přípravků by se mohly objevit
extrapyramidové příznaky. Doporučuje se postupné vysazení léčby stimulantem (viz bod 4.5).

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

Při léčbě antipsychotiky byl rovněž popsán neuroleptický maligní syndrom projevující se
hypertermií, svalovou rigiditou, vegetativní labilitou, poruchami vědomí a zvýšenými
plazmatickými hladinami kreatinfosfokinázy. K dalším příznakům může patřit myoglobinurie
(rhabdomyolýza) a akutní ledvinové selhání. Při výskytu uvedených příznaků je nutné vysadit
všechna antipsychotika, včetně přípravku RISPERDAL CONSTA.

Parkinsonova choroba a demence s Lewyho tělísky

Při předepisování antipsychotik včetně přípravku RISPERDAL CONSTA pacientům trpícím
Parkinsonovou chorobou nebo demencí s Lewyho tělísky (DLB) mají lékaři posoudit poměr
rizika a prospěchu. Parkinsonova choroba se s risperidonem může zhoršit. U obou skupin může
být zvýšené riziko neuroleptického maligního syndromu a zvýšená citlivost k antipsychotikům;
tito pacienti byli vyloučeni z klinických hodnocení. K projevům této zvýšené citlivosti může
patřit zmatenost, otupělost, posturální nestabilita s častými pády doprovázející extrapyramidové
příznaky.

Hypersenzitivní reakce

Ačkoli má před zahájením léčby přípravkem RISPERDAL CONSTA být stanovena snášenlivost
perorálního risperidonu, byly u pacientů, kteří dříve tolerovali perorální risperidon, během
postmarketingového sledování vzácně hlášeny anafylaktické reakce (viz body 4.2 a 4.8).
Pokud dojde k hypersenzitivní reakci, přerušte užívání přípravku RISPERDAL CONSTA, zahajte
obecná podpůrná opatření dle klinického stavu a monitorujte pacienta, dokud příznaky a
symptomy neodezní (viz body 4.3 a 4.8).

Hyperglykemie a diabetes mellitus

V průběhu léčby přípravkem RISPERDAL CONSTA byly hlášeny hyperglykemie, diabetes
mellitus a zhoršení již existujícího diabetu. V některých případech byl hlášen předchozí přírůstek


tělesné hmotnosti, což mohlo být spouštěcím faktorem. Spojení s ketoacidózou bylo hlášeno
velmi vzácně a spojení s diabetickým kómatem vzácně. Doporučuje se příslušné klinické
monitorování v souladu s užívanými doporučeními pro antipsychotika. U pacientů léčených
jakýmkoli atypickým antipsychotikem, včetně přípravku RISPERDAL CONSTA, je nutno
monitorovat příznaky hyperglykemie (jako jsou polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost) a
pacienty s diabetem je nutno pravidelně monitorovat na zhoršení kontroly glukosy.

Přírůstek tělesné hmotnosti

Při užívání přípravku RISPERDAL CONSTA byly hlášeny významné přírůstky tělesné
hmotnosti. Tělesnou hmotnost je nutno pravidelně kontrolovat.

Hyperprolaktinemie

Hyperprolaktinemie je častý nežádoucí účinek během léčby přípravkem RISPERDAL CONSTA.
Je doporučeno stanovit hladinu prolaktinu v plazmě u pacientů s prokázanými nežádoucími
účinky spojených s prolaktinem (např. gynekomastie, menstruační poruchy, anovulace, poruchy
fertility, snížení libida, poruchy erekce a galaktorea).
Studie na tkáňových kulturách ukazují, že buněčný růst v lidských nádorech prsu může být
stimulován prolaktinem. Ačkoli dosud nebyla v klinických a epidemiologických studiích
prokázána přímá souvislost s podáváním antipsychotik, u pacientů s příslušnou anamnézou je
nutno postupovat opatrně. U pacientů s existující hyperprolaktinemií a u pacientů
s dokumentovanými tumory závislými na prolaktinu je nutno RISPERDAL CONSTA používat
s opatrností.

Prodloužení QT

Prodloužení QT intervalu bylo v post-marketingu hlášeno velmi vzácně. Jako u jiných
antipsychotik je nutno při předepisování risperidonu postupovat opatrně u pacientů se známým
kardiovaskulárním onemocněním, prodloužením QT intervalu v rodinné anamnéze, při
bradykardii nebo poruchách elektrolytové rovnováhy (hypokalemie, hypomagnesemie), protože
risperidon může zvýšit riziko arytmogenního účinku a při současném užívání s přípravky, které
prodlužují QT interval.

Křeče

RISPERDAL CONSTA je nutno používat opatrně u pacientů s anamnézou křečí nebo jiných
stavů, které potenciálně snižují křečový práh.

Priapismus

Během léčby přípravkem RISPERDAL CONSTA se může objevit priapismus vzhledem
k blokádě alfa-adrenergního účinku risperidonem.

Regulace tělesné teploty

Antipsychotikům je přisuzována vlastnost rušit schopnost těla snižovat tělesnou teplotu.
Pacientům, u kterých dojde k okolnostem přispívajícím ke zvýšení tělesné teploty, např.
intenzivní cvičení, vystavení extrémním teplotám, současná léčba přípravky s anticholinergní
aktivitou nebo dehydratace, je při předepisováni přípravku RISPERDAL CONSTA nutno
věnovat příslušnou péči.



Žilní tromboembolismus
V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE).
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové
faktory pro VTE, mají být před i během léčby přípravkem RISPERDAL tyto rizikové faktory
rozpoznány a následně mají být uplatněna preventivní opatření.

Peroperační syndrom plovoucí duhovky

U pacientů léčených přípravky s alfa1a-adrenergním antagonistickým účinkem, včetně přípravku
RISPERDAL CONSTA (viz bod 4.8), byl během operací katarakty pozorován peroperační
syndrom plovoucí duhovky (Intaroperative floppy iris syndrome = IFIS).
IFIS může zvýšit riziko očních komplikací v průběhu a po operaci. Před operací má být oční
chirurg informován o užívání přípravků s alfa1a-adrenergním antagonistickým účinkem
v současnosti anebo v minulosti. Potenciální přínos ukončení léčby alfa1- blokátorem před
operací katarakty nebyl stanoven a musí být porovnán s rizikem ukončení léčby antipsychotiky.

Antiemetický účinek

V předklinických studiích s risperidonem byl pozorován antiemetický účinek. Pokud se tento
účinek vyskytne u lidí, může maskovat příznaky a projevy předávkování některými léčivými
přípravky nebo stavy, jako je střevní neprůchodnost, Reyův syndrom a mozkový nádor.

Porucha funkce jater nebo ledvin

Ačkoli použití perorálního risperidonu u pacientů s ledvinovou nebo jaterní nedostatečností bylo
hodnoceno v klinických studiích, u přípravku RISPERDAL CONSTA tomu tak nebylo. U této
skupiny pacientů musí být RISPERDAL CONSTA podáván se zvýšenou opatrností (viz bod 4.2).

Podání

Je nutno věnovat pozornost tomu, aby přípravek RISPERDAL CONSTA nebyl omylem
aplikován do krevní cévy.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, což znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.