Periolimel n4e
Žádné studie interakcí nebyly provedeny.
Přípravek PERIOLIMEL nesmí být podáván současně s krví stejným infuzním setem, neboť hrozí
riziko pseudoaglutinace.
Lipidy obsažené v této emulzi mohou interferovat s výsledky určitých laboratorních testů (např.
bilirubin, laktátdehydrogenáza, saturace kyslíkem, krevní hemoglobin), pokud je vzorek krve
odebrán před odstraněním lipidů (tyto jsou obecně odstraněny po 5 až 6 hodinách bez příjmu
lipidů).
K precipitaci vápenaté soli ceftriaxonu může dojít, pokud je ceftriaxon smíchán s roztoky
obsahující vápník ve stejném intravenózním setu k podání. Ceftriaxon nesmí být smíchán ani
podáván současně s vápník obsahujícími roztoky, včetně přípravku PERIOLIMEL, stejným
infuzním setem (např. přes konektor Y). Avšak ceftriaxon a vápník obsahující roztoky mohou být
podávány postupně jeden po druhém, pokud budou infuzní sety mezi infuzemi důkladně
propláchnuty kompatibilní tekutinou (viz bod 4.4 a 6.2)
Přípravek PERIOLIMEL obsahuje vitamín K, přirozeně přítomný v emulzích tuků. U množství
vitamínu K v doporučené dávce přípravku PERIOLIMEL se neočekává vliv na účinek
kumarinových derivátů.
Přípravek PERIOLIMEL s elektrolyty obsahuje draslík. Zvláštní pozornost je třeba věnovat
pacientům užívajících draslík šetřící diuretika (např. amilorid, spironolacton, triamteren),
inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), antagonisty receptoru angiotensinu II nebo
imunosupresiva takrolimus nebo cyklosporin z pohledu rizika hyperkalémie.
Některé léčivé přípravky, jako třeba inzulin, mohou ovlivňovat lipázový systém. Zdá se však, že
tento druh interakce má jen omezený klinický význam.
Heparin v klinických dávkách vyvolává přechodné uvolnění lipoproteinové lipázy do krevního
oběhu. To může zpočátku vést ke zvýšení lipolýzy v plazmě, s následným přechodným snížením
clearance triacylglycerolů.