Paramegal

Absorpce:
Absorpce paracetamolu po perorálním podání dávek do 1 g je rychlá a prakticky kompletní. Biologická
dostupnost závisí na podané dávce a roste s jejím zvyšováním.

Při dávkách cca 0,5 g je 60-75% a při dávce 1 g je biologická dostupnost 90%. Vysoké neterapeutické dávky
(nad 1 g) se vstřebávají nekompletně s velkou interindividuální variabilitou.
Maximální plazmatické koncentrace 10 až 20 mg/l se dosahují v průběhu 40-120 minut po perorální aplikaci
g paracetamolu nalačno. Při podání po jídle se dosahují stejné nebo vyšší hladiny, ale značně rychleji (v
průběhu 20 minut). Paracetamol se při podání večer před spaním vstřebává pomaleji a v průběhu prvých hodin se vyloučí o 36% méně než při podání ráno.


Distribuce:
Paracetamol se velmi rychle distribuuje prakticky do všech kompartmentů. Velmi dobře proniká do CNS,
kde může vytvářet koncentrace až 3krát vyšší než plazmatické. Koncentrace paracetamolu v slinách a v
mateřském mléce jsou prakticky shodné s plazmatickými koncentracemi. Distribuční objem paracetamolu
v ustáleném stavu je okolo 1 l/kg.
Paracetamol se velmi málo váže na plazmatické proteiny (asi 11% u dospělých). Metabolity paracetamolu,
glukuronid a sulfát, se na plazmatické bílkoviny neváží. Celkový clearance paracetamolu je 19,3 l/hod.

Biotransformace a eliminace:
Paracetamol se velmi intenzivně biotransformuje, přitom kromě konjugace, která je dominantní, pribíhají
též oxidativní procesy. Tyto procesy probíhají na cytochromu P-450, přičemž vznikají velmi reaktivní a
toxické epoxidové metabolity a N-acetyl-4-benzochinoimin. Tyto metabolity jsou zodpovědné za vysokou
hepatotoxicitu především vysokých neterapeutických dávek paracetamolu.
Po podání terapeutických dávek dochází k rychlé biotransformaci intermediárních metabolitů za účasti
glutathionu, přitom vznikají merkapturové kyseliny, které se vylučují močí. Glutathion-transferáza je však
saturabilní enzymatický systém. Při vysokém přísunu toxických epoxidů není tento systém schopen je
inaktivovat a tak dochází k jejich kovalentní vazbě na organely hepatocytů, což v konečném důsledku vede
k poškození jater.
Přibližně 85% podané dávky paracetamolu se vyloučí močí za 24 hodin po podání a z toho 1-4% v
nezměněné formě, 20-30% jako sulfát, 40-60% jako glukuronid, 5-19% jako 3-methoxysulfát a 5-10% jako
merkapturové kyseliny nebo konjugáty s cysteinem. Po podání vysokých neterapeutických dávek výrazně
roste podíl metabolitů ve skupině merkapturových kyselin a konjugátů s cysteinem. Biologický poločas
paracetamolu je značně variabilní, 1,9-2,2 hodiny.