Paracetamol auxilto

V případě předávkování paracetamolem je nutná okamžitá lékařská pomoc, i když nejsou přítomny
žádné příznaky předávkování.

Příznaky
Předávkování relativně nízkými dávkami paracetamolu (8–15 g dle tělesné hmotnosti pacienta) může
vést k závažné poruše jater a někdy k akutní renální tubulární nekróze.
Příznaky předávkování paracetamolem v prvních 24 hodinách mohou zahrnovat nauzeu, zvracení,
letargii a pocení. Bolest břicha může být prvním příznakem poškození jater a objevuje se po 1–dnech. Předávkování paracetamolem může zapříčinit selhání jater, encefalopatii, kóma a smrt.
Komplikace jaterního selhání zahrnují acidózu, otok mozku, krvácení, hypoglykemii, hypotenzi,
infekce a renální selhání. Jedním z indikátorů poruchy funkce jater je prodloužení protrombinového
času; proto se doporučuje jej monitorovat. Pacienti užívající induktory enzymů (karbamazepin,
fenytoin, barbituráty, rifampicin) nebo s abusem alkoholu v anamnéze jsou náchylnější k poškození
jater. K akutnímu renálnímu selhání může dojít i bez těžkého poškození jater. Dalšími projevy
intoxikace jsou poškození myokardu a pankreatitida.

Léčba
Třída orgánových systémů
podle MedDRA
Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy krve a lymfatického
systému
Velmi
vzácné
Trombocytopenie, leukopenie, agranulocytóza a
hemolytická anemie
Poruchy imunitního systému Velmi
vzácné
Anafylaxe, Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS),
toxická epidermální nekrolýza (TEN) ,
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy
Velmi
vzácné
Bronchospasmus (analgetické astma)*
Poruchy jater a žlučových cest Vzácné Zvýšená jaterní aminotransferáza
Velmi
vzácné
Jaterní dysfunkce
Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi
vzácné
Angioedém, alergická dermatitida (reakce
z přecitlivělosti včetně kožní vyrážky)
Vzácné Kopřivka
Vyšetření Vzácné Zvýšený sérový kreatinin
Poruchy ledvin a močových cest Velmi
vzácné
Při dlouhodobé léčbě nelze vyloučit možnost
poškození ledvin (viz bod 4.4).

Je nutná hospitalizace. Pro stanovení počáteční plazmatické koncentrace paracetamolu je třeba provést
odběr krve. V případě akutního předávkování by měla být koncentrace paracetamolu v plazmě měřena
hodiny po požití. Vyvolání zvracení a výplach žaludku jsou indikovány u pacientů, kteří užili
paracetamol během předcházejících 4 hodin, poté musí být podán methionin (2,5 g perorálně) a jsou
vhodná další podpůrná opatření. Podávání aktivního uhlí za účelem snížení gastrointestinální absorpce
je sporné. Specifické antidotum N-acetylcystein je třeba podat co nejdříve, nejpozději do 8–15 hodin
po otravě, ale určité přínosy byly pozorovány i při pozdějším podání acetylcysteinu. Acetylcystein se
obvykle podává dospělým, dospívajícím a dětem intravenózně infuzí v 5% glukóze s počáteční dávkou
150 mg/kg po dobu 15 minut. Následuje 50 mg/kg v infuzi 5% glukózy po dobu následujících 4 hodin
a dále pak 100 mg/kg po dobu následujících 16 resp. 20 hodin od počátku léčby. Acetylcystein lze
podat i perorálně do 10 hodin od požití toxické dávky paracetamolu v dávce 70-140 mg/kg 3x denně.
U velmi těžkých otrav je na místě hemodialýza či hemoperfuze.