Ozempic

Souhrn bezpečnostního profilu

V 8 studiích fáze 3a bylo semaglutidu v dávce až 1 mg vystaveno 4 792 pacientů. Nejčastěji hlášené
nežádoucí účinky v klinických studiích byly gastrointestinální poruchy, včetně nauzey průjmu krátkou dobu trvání.

Sez nam nežádoucích účinků v tabulce

V tabulce 1 jsou uvedeny nežádoucí účinky zjištěné ve všech studiích fáze 3 dlouhodobé kardiovaskulární studie2. typu diabetické retinopatie, viz poznámka pod čarou v tabulce 1s výjimkou kardiovaskulární studie
Účinky uvedené níže jsou řazeny podle třídy orgánových systémů a absolutní frekvence výskytu.
Frekvence výskytu jsou definovány takto: velmi časté: z dostupných údajů nelze určit. V každé skupině frekvence výskytu jsou nežádoucí účinky seřazeny
v pořadí podle klesající závažnosti.

Tabulka 1 Frekvence nežádoucích účinků semaglutidu
Třída
orgánových
systémů podle
databáze
MedDRA
9HOPL3RUXFK\
LPXQLWQtKR
V\VWpPX
Hypersenzitivitac Anafylakti
cká reakce

Poruchy
metabolismu
a výživy
Hypoglykemiea
při použití
s inzulinem nebo
deriváty
sulfonylurey
Hypoglykemiea 
při použití
s jinými
perorálními
antidiabetiky

Snížená chuť
k jídlu


Poruchy
nervového
systému
Závrať Dysgeuzie
3RUXFK\diabetické
retinopatieb

Srdeční poruchy Zvýšená srdeční
frekvence 
Gastrointestinál
ní poruchy
Nauzea
Průjem
Zvracení 
Bolest břicha
Břišní distenze
Zácpa
Dyspepsie
Gastritida
Refluxní choroba
jícnu
Říhání
Flatulence 
Akutní
pankreatitida
Opožděné
vyprazdňování
žaludku

Poruchy jater
a žlučových cest
CholelitiázaPoruchy kůže
a podkožní tkáně
Angioedémd 
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
Únava Reakce v místě
injekce

Vyšetření Zvýšené hladiny
lipázy
Zvýšené hladiny
amylázy
Snížená tělesná
hmotnost

Ds hladinou glukózy v krvi <3,1 mmol/l.
bsklivcového krvácení, slepoty spojené s diabetem studie.
cd
2letá kardiovaskulární a bezpečnostní studie
V populaci s vysokým kardiovaskulárním rizikem byl profil nežádoucích účinků obdobný jako profil
pozorovaný v ostatních studiích fáze 3a
Popis vybraných nežádoucích účinků

Hypoglykemie
Při použití semaglutidu v monoterapii nebyly pozorovány žádné epizody závažné hypoglykemie.
Závažná hypoglykemie byla pozorována především, když byl semaglutid používán s deriváty
sulfonylurey 0,02 příhod/pacientorokpři podávání semaglutidu v kombinaci s jinými perorálními antidiabetiky, než s deriváty sulfonylurey.

Hypoglykemie klasifikovaná podle Americké diabetologické společnosti Association, ADASUSTAIN 9 přidán semaglutid 1 mg k inhibitoru SGLT2 v porovnání s 2,0 %

Ve 40týdenní studii fáze 3b u pacientů, kteří dostávali semaglutid 1 mg a 2 mg, došlo k většině
hypoglykemických příhod sulfonylurey nebo inzulinem. Celkově nebylo u semaglutidu 2 mg zaznamenáno zvýšené riziko
hypoglykemie.

Gastrointestinální nežádoucí účinky
Při léčbě 0,5 mg, semaglutidu se nauzea vyskytla u 17 % pacientů, průjem u 12,2 % pacientů
a zvracení u 6,4 % pacientů. Při léčbě 1 mg semaglutidu se nauzea vyskytla u 19,9 % pacientů, průjem
u 13,3 % pacientů a zvracení u 8,4 %pacientů. Většina příhod byla lehká až středně závažná a měla
krátkou dobu trvání. Příhody vedly k přerušení léčby u 3,9 % a u 5 % pacientů. Příhody byly nejčastěji
hlášeny v průběhu prvních měsíců léčby.
U pacientů s nízkou tělesnou hmotností se může při léčbě semaglutidem projevit více
gastrointestinálních nežádoucích účinků.

Ve 40týdenní studii fáze 3b se u pacientů, kteří dostávali semaglutid 1 mg a 2 mg vyskytla nauzea
u podobného podílu pacientů léčených semaglutidem 1 mg a 2 mg. Průjem a zvracení se vyskytly
u vyššího podílu pacientů léčených semaglutidem 2 mg než u pacientů léčených semaglutidem 1 mg.
Gastrointestinální nežádoucí účinky vedly k přerušení léčby u podobného podílu pacientů v léčebných
skupinách se semaglutidem 1 mg a 2 mg.

Při současném používání s inhibitorem SGLT2 ve studii SUSTAIN 9 se zácpa a gastroezofageální
refluxní choroba vyskytly u 6,7 % respektive 4 % pacientů léčených semaglutidem 1 mg ve srovnání s
žádnými příhodami u pacientů léčených placebem. Prevalence těchto příhod v průběhu času neklesla.

Akutní pankreatitida
Frekvence výskytu akutní pankreatitidy potvrzené rozhodnutím, hlášené v klinických studiích fáze 3a,
byla 0,3 % u semaglutidu a 0,2 % u komparátoru. Ve 2leté kardiovaskulární studii byla frekvence
výskytu akutní pankreatitidy potvrzené rozhodnutím 0,5 % u semaglutidu a 0,6 % u placeba 4.4
Komplikace diabetické retinopatie
V 2leté klinické studii bylo hodnoceno 3 297 pacientů s diabetem 2. typu, s vysokým
kardiovaskulárním rizikem, dlouhou dobou trvání diabetu a nedostatečně kontrolovanou hladinou
glukózy v krvi. V této studii se posuzované příhody komplikací diabetické retinopatie vyskytly více
u pacientů léčených semaglutidem pozorovány u pacientů na inzulinové léčbě se známou diabetickou retinopatií. Léčebný rozdíl se
projevil záhy a přetrvával po celou dobu studie. Systematické vyhodnocování komplikací diabetické
retinopatie bylo prováděno pouze v kardiovaskulární studii. V klinických studiích, které trvaly až
rok a zahrnovaly 4 807 pacientů s diabetem 2. typu, byly nežádoucí příhody související s diabetickou
retinopatií hlášeny u obdobného podílu subjektů léčených semaglutidem
Přerušení léčby z důvodu nežádoucí příhody
Četnost přerušení léčby z důvodu nežádoucích příhod byla 6,1 % u pacientů léčených 0,5 mg
semaglutidu a 8,7 % u pacientů léčených 1 mg semaglutidu v porovnání s 1,5 % u placeba. Nejčastější
nežádoucí příhody vedoucí k přerušení léčby byly gastrointestinální.

Reakce v mí stě injekce
Reakce v místě injekce dostávali 0,5 mg semaglutidu a u 0,5 % pacientů, kteří dostávali 1 mg semaglutidu. Tyto reakce byly
obvykle mírné.

Imunogenicita
V souladu s potenciálně imunogenními vlastnostmi léčivých přípravků obsahujících proteiny nebo
peptidy se mohou u pacientů léčených semaglutidem tvořit protilátky. Podíl pacientů s pozitivními
výsledky testů na protilátky proti semaglutidu v kterémkoli časovém bodě po zahájení léčby byl nízký
protilátky proti semaglutidu s neutralizačním účinkem na endogenní GLP-1.

Zvýšená tepová frekvence
U agonistů receptoru GLP-1 bylo pozorováno zvýšení tepové frekvence. V klinických studiích fáze 3a
bylo u subjektů léčených přípravkem Ozempic pozorováno průměrné zvýšení o 1 až 6 tepů/min oproti
výchozí hodnotě ze 72 na 76 tepů/min. V dlouhodobé studii se subjekty s kardiovaskulárními
rizikovými faktory mělo po dvou letech léčby 16 % subjektů léčených přípravkem Ozempic nárůst
tepové frekvence o >10 tepů/min ve srovnání s 11 % subjektů ve skupině s placebem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Appendix V.