Oridip

Syndrom chorého sinu
Lercanidipin má být podáván s opatrností u pacientů se syndromem chorého sinu (bez
kardiostimulátoru).

Dysfunkce levé komory
Ačkoliv kontrolované studie hemodynamiky nezjistily žádné poškození funkce komor, opatrně je třeba
postupovat u pacientů s dysfunkcí levé komory.

Ischemická choroba srdeční
Předpokládá se, že některé krátkodobě působící dihydropyridiny by mohly zvyšovat kardiovaskulární
riziko u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. I když lerkanidipin působí dlouhodobě, u těchto
pacientů je třeba postupovat opatrně.
Některé dihydropyridiny mohou ve vzácných případech vyvolat bolest na hrudi nebo anginu pectoris.
Velmi vzácně se u pacientů, kteří již mají anginu pectoris, mohou tyto příhody objevovat častěji,
33

mohou trvat déle nebo mohou být závažnější. V ojedinělých případech se může objevit infarkt
myokardu (viz bod 4.8).

Použití při poruše funkce ledvin nebo jater
Zvláštní pozornost je třeba věnovat zahájení léčby u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou
funkce ledvin. I když obvyklá doporučená dávka 10 mg denně je snášena pacienty dobře, zvyšování na
20 mg denně vyžaduje opatrnost.

U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater může dojít k zesílení antihypertenzního účinku, a
je proto třeba zvážit úpravu dávkování.

Používání lerkanidipinu je kontraindikováno u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo poruchou
funkce ledvin (GFR <30 mg/min), včetně pacientů podstupujících hemodialýzu (viz bod 4.2 a 4.3).

Peritoneální dialýza
Lerkanidipin je spojován s vývojem peritoneálního kalného výtoku u pacientů s peritoneální dialýzou.
Zákal je způsoben zvýšenou koncentrací triglyceridů v peritoneálním výtoku. Zatímco mechanismus
není znám, zákal má tendenci odeznít brzy po vysazení lerkanidipinu. Jedná se o důležitou asociaci,
jak lze rozpoznat peritoneální kalný výtok, který může být mylně zaměňován za infekční peritonitidu s
následnou zbytečnou hospitalizací a empirickým podáváním antibiotik.

Induktory CYP3AInduktory CYP3A4, jako např. antiepileptika (např. fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, mohou
snižovat hladiny lerkanidipinu v plazmě, účinnost lerkanidipinu může proto být v takových případech
nižší, než se předpokládá (viz bod 4.5).

Alkohol
Alkohol může zesilovat působení antihypertenziv s vasodilatačním účinkem, proto je nutné se
vyvarovat jeho konzumace (viz bod 4.5).

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol sodíku (23 mg) v jedné tabletě, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost lerkanidipinu nebyla u dětí prokázána.