Nexavar

Dermatologická toxicita

Kožní reakce na dlaních a chodidlech nejčastější nežádoucí účinky při léčbě sorafenibem. Vyrážka a kožní reakce na dlaních a chodidlech
jsou obvykle CTC šesti týdnů léčby sorafenibem. Léčba dermatologické toxicity může zahrnovat lokální terapii pro
symptomatickou úlevu, přechodné přerušení léčby a/nebo úpravou dávky sorafenibu, případně v
případech těžkých či přetrvávajících příznaků, trvalé přerušení léčby sorafenibem
Hypertenze

Byla pozorována zvýšená incidence arteriální hypertenze u pacientů léčených sorafenibem.
Hypertenze byla většinou mírného až středně závažného charakteru, k jejímu vzniku docházelo brzy
po započetí léčby a bylo jí možné upravit standardní antihypertenzní terapií. Krevní tlak by měl být
pravidelně sledován a v případě potřeby upravován, v souladu se standardními léčebnými postupy.
V případech těžké či přetrvávající hypertenze, nebo při hypertenzní krizi, kdy selhala antihypertenzní
terapie, by mělo být zváženo trvalé přerušení léčby sorafenibem
Aneurysmata a arteriální disekce

Používání inhibitorů dráhy VEGF u pacientů s hypertenzí nebo bez hypertenze může přispět k tvorbě
aneurysmat a/nebo arteriálních disekcí. U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou hypertenze nebo
aneurysma v anamnéze, se má před zahájením užívání přípravku Nexavar toto riziko pečlivě zvážit.

Hypoglykemie

Během léčby sorafenibem byly hlášeny případy poklesu hladiny glukózy v krvi, v některých případech
klinicky symptomatické a vyžadující hospitalizaci v důsledku ztráty vědomí. V případě
symptomatické hypogykemie má být sorafenib dočasně vysazen. U diabetických pacientů má být
pravidelně kontrolována hladina glukózy v krvi, aby se zjistilo, zda je třeba upravit dávku
antidiabetika.

Krvácení

Po podání sorafenibu může dojít k zvýšení rizika krvácení. Pakliže dojde k výskytu krvácení
vyžadujícího léčbu, doporučuje se zvážit trvalé přerušení léčby sorafenibem
Srdeční ischemie a/nebo infarkt

V rámci randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené studie zaznamenán zvýšený výskyt u skupiny pacientů léčených sorafenibem, oproti výskytu takových případů v placebo skupině Ve studii 3 s léčbou, u skupiny pacientů léčených sorafenibem 2,7 % ve srovnání s 1,3 % v placebo skupině.
Pacienti s nestabilním onemocněním koronárních tepen nebo nedávným infarktem myokardu byli
z těchto studií vyloučeni. U pacientů, u kterých dojde ke vzniku srdeční ischemie a/nebo infarktu by
mělo být zváženo přechodné nebo trvalé přerušení léčby sorafenibem
Prodloužení QT intervalu

Ukázalo se, že sorafenib prodlužuje QT/QTc interval riziku komorových arytmií. Sorafenib je třeba podávat s opatrností u pacientů, u kterých se rozvinulo
nebo u kterých by se mohlo rozvinout prodloužení intervalu QTc, jako u pacientů se syndromem
vrozeného dlouhého QT, u pacientů léčených vysokými kumulativními dávkami antracyklinové
terapie, u pacientů užívajících určité antiarytmické léčivé přípravky nebo jiné léčivé přípravky vedoucí
k prodloužení QT a u pacientů s poruchou elektrolytů jako hypokalemie, hypokalemie nebo
hypomagnesemie. Pokud se těmto pacientům sorafenib podává, je nutné zvážit pravidelné
monitorování s kontrolou elektrokardiogramu a hodnot elektrolytů během léčby.

Gastrointestinální perforace

Gastrointestinální perforace je méně často se vyskytující příhodou a její výskyt byl hlášen u méně než
1% pacientů užívajících sorafenib. V některých případech nebyla spojena se zjevným intra-
abdominálním tumorem. Terapie sorafenibem by měla být přerušena

Syndrom nádorového rozpadu
V rámci sledování po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených sorafenibem hlášeny případy
TLS, z nichž některé byly fatální. Mezi rizikové faktory TLS patří vysoká nádorová zátěž, již
existující chronická renální insuficience, oligurie, dehydratace, hypotenze a kyselá moč. Tito pacienti
mají být pečlivě sledováni a okamžitě léčeni dle klinické indikace a je u nich třeba zvážit
profylaktickou hydrataci.

Zhoršená funkce jater

Nejsou dostupné žádné údaje o podávání přípravku u pacientů s těžkým funkce jater. Protože se sorafenib eliminuje převážně játry, expozice může být zvýšená u pacientů
s těžkým poškozením funkce jater
Společné podávání s warfarinem

Občasné krvácivé příhody nebo zvýšené INR některých pacientů, kteří užívali warfarin a zároveň sorafenib. U pacientů, kteří současně užívají
warfarin nebo fenprokumon, by měly být pravidelně sledovány změny protrombinového času, INR
nebo klinické epizody krvácení
Zhoršení hojení ran

Nebyly vykonány žádné formální studie na zjištění efektu sorafenibu na hojení ran. Přechodné
přerušení léčby přípravkem Sorafenib je doporučováno z preventivních důvodů u pacientů
podstupujících rozsáhlejší chirurgický zákrok. Pro určení doby obnovení léčby po rozsáhlejších
chirurgických zákrocích je klinická zkušenost omezená. Proto musí být rozhodnutí opět začít terapii
sorafenibem po rozsáhlejších chirurgických zákrocích provedeno na základě klinického posouzení
adekvátního zahojení ran.

Starší pacienti

Byly hlášeny případy renálního selhání. Monitorování funkce ledvin by mělo být zváženo.

Interakce s jinými léčivými přípravky

Obezřetnost je doporučována při současném podávání sorafenibu společně s látkami, které jsou
metabolizovány/eliminovány převážně cestou UGT1A1 bod 4.5
Při současném podávání sorafenibu a docetaxelu se doporučuje obezřetnost
Současné podávání neomycinu nebo jiných antibiotik, která způsobují výrazné ekologické poruchy
gastrointestinální mikroflory, může vést ke snížení biologické dostupnosti sorafenibu Před zahájením léčby antibiotiky by mělo být zváženo riziko snížení plasmatické koncentrace
sorafenibu.

V případě pacientů s karcinomem plic z dlaždicových buněk, kteří byli léčeni sorafenibem a současně
chemoterapiemi založenými na platině, byla hlášena vyšší mortalita. Ve dvou randomizovaných
studiích s pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic byla v podskupině pacientů s karcinomem
z dlaždicových buněk, léčených sorafenibem v kombinaci s paklitaxelem/karboplatinou, zjištěna
hodnota HR pro celkové přežití 1,81 gemcitabinem/cisplatinou 1,22 pacientů léčených sorafenibem a současně chemoterapiemi založenými na platině, byla pozorována
zvýšená incidence těchto nežádoucích účinků: respirační selhání, krvácení a infekce.

Upozornění specifická pro určitá onemocnění

Diferencovaný karcinom štítné žlázy
Před zahájením léčby se doporučuje, aby lékaři pečlivě posoudili prognózu každého pacienta
individuálně, s ohledem na jeho maximální velikost léze onemocněním
Léčba suspektních nežádoucích účinků může vyžadovat dočasné přerušení nebo snížení dávky
sorafenibu. Ve studii 5 provedeno u 35 % pacientů již v cyklu 1 léčby sorafenibem.

Snížení dávky bylo pouze částečně úspěšné ve zmírnění nežádoucích účinků. Proto je doporučeno
opakované vyhodnocování přínosu a rizika při zvážení protinádorové aktivity a snášenlivosti léčby.

Krvácení u DTC
V důsledku možného rizika krvácení by měla být u pacientů s DTC před podáváním sorafenibu
lokálně léčena tracheální, bronchiální a esofageální infiltrace.

Hypokalcemie u DTC
Při užívání sorafenibu u pacientů s DTC je doporučeno pečlivé monitorování hladiny vápníku v krvi.
V klinických studiích byla hypokalcemie častější a závažnější u pacientů s DTC, zvláště s anamnézou
hypoparatyreózy, ve srovnání s pacienty s renálním nebo hepatocelulárním karcinomem.
Hypokalcemie stupně 3 a 4 se vyskytla u 6,8 % a 3,4 % pacientů s DTC léčených sorafenibem bod 4.8prodloužení QT intervalu nebo torsade de pointes
Suprese TSH u DTC
Ve studii 5 0,5 mU/l. Při podávání sorafenibu pacientům s DTC jsou doporučeny časté kontroly hladiny TSH.

Renální karcinom

Vysoce rizikoví pacienti podle prognostické skupiny MSKCC Centerpřínos-riziko u těchto pacientů nebyl hodnocen.

Informace o pomocných látkách

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol podstatě „bez sodíku“.