Nebilet plus h

Současné podání nebivololu a hydrochlorothiazidu nemá žádný vliv na biologickou dostupnost kterékoliv
z léčivých látek. Kombinovaná tableta je bioekvivalentní současnému podání jednotlivých složek.
Nebivolol
Absorpce
Oba enantiomery nebivololu se po perorálním podání rychle vstřebávají. Vstřebávání nebivololu není
ovlivněno potravou. Nebivolol je možné podat s jídlem nebo nezávisle na jídle.
Biologická dostupnost nebivololu po perorálním podání je v průměru 12% u jedinců s rychlým metabolismem
a je prakticky úplná u jedinců s pomalým metabolismem. V ustáleném stavu a při stejné dávce jsou maximální
plazmatické koncentrace nezměněného nebivololu asi 23krát vyšší u jedinců
s pomalým metabolismem než u jedinců s rychlým metabolismem. Pokud vezmeme v úvahu nezměněné léčivo
s účinnými metabolity, je rozdíl v maximální plazmatické koncentraci 1,3 až 1,4násobný. S ohledem
na variabilitu rychlosti metabolismu musí být dávkování přípravku Nebilet Plus H vždy upraveno podle
individuálních požadavků každého pacienta: jedinci se pomalým metabolismem mohou proto potřebovat nižší
dávky.
Plazmatické koncentrace odpovídají dávce mezi 1 a 30 mg. Farmakokinetika nebivololu není ovlivněna věkem.
Distribuce
V plazmě jsou oba enantiomery nebivololu vázány převážně na albumin. Vazba na plazmatické proteiny činí
98,1 % u SRRR-nebivololu a 97,9 % u RSSS-nebivololu.




Biotransformace
Nebivolol je rozsáhle metabolizován, a to z části na účinné hydroxymetabolity. Nebivolol je metabolizován
cestou alicyklické a aromatické hydroxylace, N-dealkylace a glukuronidace, a kromě toho vznikají také
glukuronidy hydroxymetabolitů. Metabolismus nebivololu skrze aromatickou hydroxylaci podléhá CYP2Dgeneticky závislému oxidativnímu polymorfismu.
Eliminace
U jedinců s rychlým metabolismem je eliminační poločas enantiomerů nebivololu v průměru 10 hodin.
U jedinců s pomalým metabolismem je 3–5krát delší. U jedinců s rychlým metabolismem jsou plazmatické
hladiny RSSS-enantiomeru mírně vyšší než hladiny SRRR-enantiomeru. U jedinců s pomalým metabolismem
je tento rozdíl větší. U jedinců s rychlým metabolismem je eliminační poločas hydroxymetabolitů obou
enantiomerů v průměru 24 hodin, což znamená, že je asi dvakrát tak dlouhý než
u jedinců s pomalým metabolismem.
Ustálených plazmatických hladin nebivololu je u většiny jedinců (s rychlým metabolismem) dosaženo do hodin a u hydroxymetabolitů pak do několika dnů.
Jeden týden po podání se 38 % dávky vylučuje močí a 48 % stolicí. Množství nezměněného nebivololu
vyloučené močí je nižší než 0,5 % dávky.
Hydrochlorothiazid
Absorpce
Hydrochlorothiazid se po perorálním podání dobře vstřebává (65 až 75 %). Plazmatické koncentrace lineárně
odpovídají podané dávce. Absorpce hydrochlorothiazidu závisí na době průchodu střevy a zvyšuje se, pokud
je průchod střevy pomalý, například je-li hydrochlorothiazid podaný s potravou. Když byly hladiny v plazmě
sledovány po dobu minimálně 24 hodin, bylo zjištěno, že se plazmatický poločas pohybuje mezi 5,6 a 14,hodinami a maximálních hladin v plazmě je dosaženo po 1 až 5 hodinách po podání.
Distribuce
Hydrochlorothiazid je vázán z 68 % na proteiny v plazmě a jeho zjevný distribuční objem je 0,83–1,14 1/kg.
Hydrochlorothiazid prochází placentou, ale neprochází hematoencefalickou bariérou.
Biotranformace
Metabolismus hydrochlorothiazidu je velmi slabý. Téměř všechen hydrochlorothiazid je vylučován do moči
v nezměněném stavu.
Eliminace
Hydrochlorothiazid je vylučován primárně ledvinami. Více než 95 % hydrochlorothiazidu se objevuje
v nezměněné podobě v moči do 3–6 hodin po perorálním podání. U pacientů s onemocněním ledvin jsou
plazmatické koncentrace hydrochlorothiazidu zvýšené a je prodloužený poločas eliminace.