Mulado

Farmakoterapeutická skupina: přípravky snižující glykémii. Biguanidy; ATC kód: A10BA02.

Mechanismus účinku
Metformin je biguanid s antihyperglykemickými účinky na bazální i postprandiální hyperglykemii.
Nestimuluje sekreci inzulinu a nevyvolává tudíž hypoglykemii. Metformin snižuje bazální
hyperinzulinemii a v kombinaci s inzulínem snižuje potřebu inzulínu.



Metformin uplatňuje svůj antihyperglykemický účinek několika mechanismy:
Metformin snižuje tvorbu glukosy v játrech.
Metformin usnadňuje vychytávání a utilizaci glukózy v periferních tkáních, částečně zvýšením účinku
inzulínu.

Metformin mění obrat glukózy ve střevě: Vychytávání z oběhu se zvyšuje a vstřebávání z potravy se
snižuje. Další mechanismy připisované střevu zahrnují zvýšení uvolňování glukagonu podobného
peptidu 1 (GLP-1) a snížení resorpce žlučových kyselin. Metformin mění střevní mikrobiom.

Metformin může zlepšit lipidový profil u osob s hyperlipidemií.

V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno buď se stabilní tělesnou hmotností, nebo s
mírným úbytkem tělesné hmotnosti.

Metformin je aktivátorem adenosinmonofosfát-proteinkinázy (AMPK) a zvyšuje transportní kapacitu
všech známých typů membránových glukózových transportérů (GLUT).

Klinická účinnost
Prospektivní randomizovaná studie (UKPDS) prokázala dlouhodobý přínos intenzivní kontroly
hladiny glukosy v krvi u dospělých pacientů s diabetem typu 2.

Analýza výsledků u pacientů s nadváhou léčených metforminem po selhání samotné diety prokázala:
• významné snížení absolutního rizika jakékoli komplikace související s diabetem ve skupině
užívající metformin (29,8 příhod/1 000 pacientů za rok) oproti skupině léčené samotnou dietou
(43,3 příhod/1 000 pacientů za rok), p = 0,0023, a oproti kombinovaným skupinám léčeným
deriváty sulfonylmočoviny a inzulinem v monoterapii (40,1 příhod/1 000 pacientů za rok),
p = 0,0034;
• významné snížení absolutního rizika mortality související s diabetem: metformin 7,5 příhod/1 pacientů za rok, samotná dieta 12,7 příhod/1 000 pacientů za rok, p = 0,017;
• významné snížení absolutního rizika celkové mortality: metformin 13,5 příhod/1 000 pacientů za
rok oproti skupině léčené samotnou dietou 20,6 příhod/1 000 pacientů za rok (p = 0,011) a oproti
kombinovaným skupinám léčeným deriváty sulfonylmočoviny a inzulinem v monoterapii 18,příhod/1 000 pacientů za rok (p = 0,021);
• významné snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 příhod/1 000 pacientů za
rok, samotná dieta 18 příhod/1 000 pacientů za rok (p = 0,01).

Pro metformin užívaný ve druhé linii léčby v kombinaci s deriváty sulfonylmočoviny nebyl prospěch
týkající se klinického výsledku prokázán.

U vybraných pacientů s diabetem typu 1 byla použita kombinace metforminu a inzulinu, ale klinický
prospěch této kombinace nebyl formálně stanoven.

Pediatrická populace
Kontrolované klinické studie u omezené pediatrické populace ve věku 10–16 let léčené po dobu 1 roku
prokázaly podobnou odpověď u kontroly glykemie, jaká se vyskytuje u dospělých pacientů.