Mirelle

Poznámka: měly by být konzultovány odborné informace k doprovodné léčbě, aby byly zjištěny možné
interakce.

Vliv jiných léčivých přípravků na přípravek Mirelle
Interakce se mohou objevit s léky, které indukují mikrozomální enzymy, což může mít za následek
zvýšenou clearance pohlavních hormonů a může vést ke krvácení z průniku a/nebo k selhání
kontracepce.

Enzymová indukce může být pozorována již po několika dnech léčby. Maximální enzymová indukce je
obvykle pozorována během několika týdnů. Po přerušení léčby může enzymová indukce přetrvávat po
dobu okolo 4 týdnů.

Ženy léčené některým z těchto léků by měly dočasně používat bariérovou metodu kontracepce navíc k
orálnímu kombinovanému kontraceptivu (COC) nebo si vybrat jinou metodu kontracepce. Bariérová
metoda by měla být používána v průběhu léčby přípravkem a následujících 28 dnů po jejím ukončení.
12/18
Pokud léčba zasáhne do období ukončení užívání tablet COC ze stávajícího balení, pak by další balení
COC mělo být načato bez obvyklého intervalu bez užívání tablet.

Látky zvyšující clearance kombinovaných kontraceptiv (snižující účinnost COC enzymovou indukcí)
např.: fenytoin, barbituráty, primidon, karbamazepin, rifampicin, a zřejmě také oxkarbazepin,
topiramat, felbamat, griseofulvin a přípravky obsahující třezalku tečkovanou.

Látky s různým účinkem na clearance COC, např.:
Podávají-li se souběžně s kombinovanými kontraceptivy, mnoho inhibitorů HIV/HCV proteáz a
nenukleosidových inhibitorů reverzní transkriptázy může zvyšovat nebo snižovat plazmatické
koncentrace estrogenu nebo progestagenu. Tyto změny mohou být v některých případech klinicky
významné.

Látky snižující clearance COC (enzymové inhibitory)
Silné a střední inhibitory CYP3A4 jako azolová antimykotika (např. itrakonazol, vorikonazol,
flukonazol), verapamil, makrolidy (např. klarithromycin, erythromycin), diltiazem a grapefruitový džus
mohou zvýšit plasmatickou koncentraci estrogenu nebo progestinu nebo obou hormonů.

Prokázalo se, že etorikoxib v dávkách 60 až 120 mg denně zvyšuje plasmatickou koncentraci
ethinylestradiolu 1,4 až 1,6krát, zejména, je-li užíván současně s kombinovanými hormonálními
kontraceptivy obsahujícími 0,035 mg ethinylestradiolu.

Byly hlášeny případy těhotenství po současném užívání hormonální kontracepce v kombinaci s
antibiotiky, jako jsou peniciliny a tetracykliny. Mechanismus tohoto účinku však nebyl objasněn.

Vliv kombinovaných kontraceptiv na jiné léčivé přípravky
Perorální kombinovaná kontraceptiva mohou ovlivňovat metabolismus některých jiných léků. Tudíž
jejich plasmatické a tkáňové koncentrace mohou být buď zvýšeny (např. cyklosporin) nebo sníženy
(lamotrigin).

In vitro je ethinylestradiol reverzibilní inhibitor CYP2C19, CYP1A1 a CYP1A2 a pevně vázaný
inhibitor CYP3A4/5, CYP2C8, a CYP2J2. V klinických studiích podávání hormonálního kontraceptiva
obsahujícího ethinylestradiol nevedlo k žádnému nebo jen mírnému vzestupu plasmatické koncentrace
substrátů CYP3A4 (např. midazolamu) zatímco plasmatické koncentrace substrátů CYP1A2 se mohou
zvýšit mírně (např. theofylin) nebo středně (např. melatonin a tizanidin).

Farmakodynamické interakce
Současné podávání s léčivými přípravky obsahujícími ombitasvir/paritaprevir/ritonavir a dasabuvir s
ribavirinem nebo bez ribavirinu může zvýšit riziko zvýšení hladiny ALT (viz body 4.3 a 4.4).

Proto je třeba uživatelky přípravku Mirelle před zahájením léčby tímto kombinovaných léčebným
režimem převést na alternativní antikoncepční metodu (např. antikoncepci obsahující jen gestagen nebo
nehormonální metody antikoncepce). Přípravek Mirelle je možné znovu začít užívat 2 týdny po
ukončení léčby tímto kombinovaným léčebným režimem.

Jiné formy interakce
• Laboratorní vyšetření
13/18
Užívání kontracepčních steroidů může ovlivnit výsledky některých laboratorních testů, včetně
biochemických parametrů jaterních, thyreoidálních, adrenálních a renálních funkcí, plasmatických
hladin proteinů (vazebných) např. corticosteroid binding globulin a lipid / lipoproteinové frakce,
parametry metabolismu uhlovodanů a parametry koagulace a fibrinolýzy. Změny však obvykle zůstávají
v rozmezí normálních laboratorních hodnot.