Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Miglustat Accord 100 mg tvrdé tobolky
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna tobolka obsahuje 100 mg miglustatu.
Úplný seznam pomocných látek viz. bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Tvrdá tobolka
Tvrdé želatinové tobolky (neprůhledné bílé barvy), velikosti 4, naplněné bílým až bělavým
granulátem.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Miglustat Accord je indikován k perorální léčbě dospělých pacientů s mírnou až střední
formou Gaucherovy choroby typu 1. Přípravek Miglustat Accord může být použit pouze k terapii u
pacientů, pro které není vhodná enzymatická substituční terapie (viz. body 4.4 a 5.1).

Přípravek Miglustat Accord je indikován k léčbě progredujících neurologických projevů u dospělých a
pediatrických pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C (viz body 4.4 a 5.1).
4.2 Dávkování a způsob podání
Terapie musí být vedena lékařem, který má zkušenosti s léčbou Gaucherovy choroby respektive
Niemannovy-Pickovy choroby typu C.
Přípravek Miglustat Accord lze užívat s jídlem nebo bez jídla.
Dávkování
Dávkování u Gaucherovy choroby typu Dospělí
Doporučená úvodní dávka pro terapii dospělých pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 je 100 mg
třikrát denně.
Kvůli průjmům může být u některých pacientů nutné snížení dávky na 100 mg jednou nebo dvakrát
denně.
Pediatrická populace
Účinnost přípravku Miglustat Accord u dětí a dospívajících ve věku 0-17 let s Gaucherovou chorobou
typu 1 nebyla stanovena. Nejsou k dispozici žádné údaje.

Dávkování u Niemannovy-Pickovy choroby typu C

Dospělí

Doporučená dávka k léčbě dospělých pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C je 200 mg
třikrát denně.

Pediatrická populace
Doporučená dávka k léčbě dospívajících pacientů (ve věku 12 let a starší) s Niemannovou-Pickovou
chorobou typu C je 200 mg třikrát denně.

Dávkování u pacientů mladších 12 let se má upravit vzhledem k povrchu těla následujícím způsobem:

Plocha povrchu těla (m2) Doporučená dávka
> 1,25 200 mg třikrát denně
> 0,88 – 1,25 200 mg dvakrát denně
> 0,73 – 0,88 100 mg třikrát denně
> 0,47 – 0,73 100 mg dvakrát denně
≤ 0,47 100 mg jednou denně
U některých pacientů je nutné dočasné snížení dávky vzhledem k průjmu.

Prospěch léčby přípravkem Miglustat Accord pro pacienta je třeba pravidelně vyhodnocovat (viz bod
4.4).

S použitím přípravku Miglustat Accord u pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C
mladších 4 let jsou pouze omezené zkušenosti.

Zvláštní populace
Starší pacienti
Neexistuje žádná zkušenost s použitím přípravku Miglustat Accord u pacientů starších než 70 let.
Porucha funkce ledvin
Farmakokinetické údaje naznačují zvýšenou systémovou expozici miglustatu u pacientů s poruchou
funkce ledvin. U pacientů s upravenou clearance kreatininu 50-70 ml/min/1,73 m2, má být podávání
zahájeno dávkou 100 mg dvakrát denně u pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 a dávkou 200 mg
dvakrát denně (upravenou vzhledem k tělesnému povrchu v případě pacientů mladších 12 let) u
pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C.

U pacientů s upravenou clearance kreatininu 30-50 ml/min/1,73 m2 má být podávání zahájeno dávkou
100 mg jednou denně u pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 a dávkou 100 mg dvakrát denně
(upravenou vzhledem k tělesnému povrchu v případě pacientů mladších 12 let) u pacientů s
Niemannovou-Pickovou chorobou typu C. Použití u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin
(clearance kreatininu <30 ml/min/1,73 m2) se nedoporučuje (viz. body 4.4 a 5.2).

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nebyl přípravek Miglustat Accord hodnocen.
Způsob podání
Miglustat Accord se může užívat s jídlem i bez jídla.
4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Třes
Přibližně 37 % pacientů v klinických studiích s Gaucherovou chorobou typu 1 a 58 % pacientů v
klinické studii s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C udávalo třes během léčby. Třes byl u
Gaucherovy choroby typu 1 popsán jako přehnaný fyziologický třes rukou. Třes obvykle začal během
prvního měsíce léčby a v mnoha případech ustoupil po 1 až 3 měsících pokračování léčby. Snížení
dávky může třes zlepšit obvykle během několika dní, ale někdy může být nezbytné přerušení léčby.
Poruchy gastrointestinálního traktu
Gastrointestinální příhody, zejména průjem, byly pozorovány u více než 80 % pacientů, ať už na
začátku léčby nebo občas v průběhu léčby (viz bod 4.8). Mechanismem je nejpravděpodobněji
inhibice střevních disacharidáz, jako je sacharáza-isomaltáza, v gastrointestinálním traktu, což vede ke
snížené absorpci disacharidů z potravy. V klinické praxi bylo pozorováno, že miglustatem navozené
gastrointestinální příhody reagují na individualizovanou úpravu diety (například na snížení příjmu
sacharózy, laktózy a jiných sacharidů), na užívání přípravku Miglustat Accord mezi jídly a/nebo na
antidiaroika jako loperamid. U některých pacientů může být nutné dočasné snížení dávky. Pacienti s
chronickým průjmem nebo jinými přetrvávajícími gastrointestinálními příhodami, které nereagují na
tyto zásahy, mají být vyšetřeni podle klinické praxe. Miglustat nebyl hodnocen u pacientů s
anamnézou významného gastrointestinálního onemocnění včetně zánětlivého onemocnění střev.
Vliv na spermatogenezi
Pacienti mužského pohlaví mají během léčby přípravkem Miglustat Accord a po dobu 3 měsíců po
jejím ukončení používat spolehlivé metody antikoncepce. Před pokusem o početí se má léčba
přípravkem Miglustat Accord ukončit a po dobu dalších 3 měsíců se má používat spolehlivá metoda
antikoncepce (viz body 4.6 a 5.3). Studie na potkanech ukázaly, že miglustat nepříznivě ovlivňuje
spermatogenezi, parametry spermatu a snižuje plodnost (viz body 4.6 a 5.3).
Zvláštní populace
Kvůli omezeným zkušenostem musí být přípravek Miglustat Accord používán s opatrností u pacientů
s poruchou funkce ledvin nebo jater. Je úzký vztah mezi renální funkcí a clearance miglustatu, přičemž
expozice miglustatu je nápadně zvýšena u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 5.2). V
současnosti neexistují u těchto pacientů dostatečné klinické zkušenosti, aby mohlo být stanoveno jeho
dávkování. Použití přípravku Miglustat Accord u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance
kreatininu < 30 ml/min/1,73 m2) se nedoporučuje.
Gaucherova choroba typu Ačkoliv u dosud neléčených pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 nebylo provedeno žádné přímé
srovnání s enzymatickou substituční terapií (Enzyme Replacement Therapy - ERT), neexistuje důkaz
o tom, že je miglustat v účinnosti a bezpečnosti prospěšnější než ERT. ERT je standardem péče pro
pacienty, kteří vyžadují terapii Gaucherovy choroby typu 1 (viz bod 5.1). Účinnost a bezpečnost
miglustatu nebyla specificky hodnocena u pacientů se závažnou Gaucherovou chorobou.
Vzhledem k vysoké prevalenci nedostatku vitaminu B12 u pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 se
doporučují pravidelné kontroly hladiny vitaminu B12.
U pacientů léčených přípravkem miglustatem byly hlášeny případy periferní neuropatie s nebo bez
souběžných stavů, jako jsou nedostatek vitaminu B12 a monoklonální gamapatie. Periferní neuropatie
se zdá být častější u pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 ve srovnání s celkovou populací.
Všichni pacienti mají podstoupit neurologické vyšetření před zahájením léčby a dále opakovaně v
průběhu léčby.

U pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 se doporučuje sledování počtu trombocytů.
U pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1, kteří přešli z ERT na miglustat, bylo pozorováno mírné
snížení počtu trombocytů bez krvácení.

Niemannova-Pickova choroba typu C
Přínos léčby neurologických projevů pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C přípravkem
Miglustat Accord se má pravidelně vyhodnocovat, například každých 6 měsíců; pokračování léčby se
má přehodnotit po uplynutí alespoň jednoho roku léčby přípravkem Miglustat Accord.

U některých pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C léčených přípravkem Miglustat
Accord byla pozorována mírná snížení počtu krevních destiček bez souvislosti s krvácením. Z
pacientů zahrnutých do klinické studie mělo 40 až 50 % počty krevních destiček pod spodní mezí
normálu výchozích hodnot. U těchto pacientů se doporučuje sledování počtu destiček.

Pediatrická populace
U některých pediatrických pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C byl v časné fázi léčby
miglustatem hlášen zpomalený růst, kde počáteční snížený přírůstek tělesné hmotnosti může být
doprovázen nebo následován sníženým přírůstkem tělesné výšky. V průběhu léčby přípravkem
Miglustat Accord se má u pediatrických pacientů a dospívajících monitorovat růst; rovnováha mezi
prospěchem a rizikem se má u jednotlivých pacientů přehodnotit a má se zvážit další pokračování
léčby.

Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tobolce, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Omezené údaje naznačují, že současné podávání miglustatu a enzymatické substituce imiglucerázou u
pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 může mít za následek snížené působení miglustatu (v malé
studii paralelních skupin bylo pozorováno snížení přibližně o 22 % Cmax a o 14 % AUC). Tato studie
také naznačuje, že miglustat nemá žádný nebo pouze omezený vliv na farmakokinetiku imiglucerázy.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Dostatečné údaje o podávání miglustatu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech
prokázaly maternální a embryofetální toxicitu, včetně sníženého embryofetálního přežití (viz bod 5.3).
Možné riziko pro člověka není známé. Miglustat prostupuje placentou a nemá být používán v
těhotenství.
Kojení
Není známo, zda je miglustat vylučován do mateřského mléka. Přípravek Miglustat Accord se nemá
podávat v období kojení.
Fertilita
Studie na potkanech prokázaly, že miglustat má nežádoucí účinky na parametry spermatu (motilita a
morfologie), čímž snižuje fertilitu (viz body 4.4 a 5.3).
Antikoncepce u mužů a žen
Ženy v reprodukčním věku musí používat účinnou antikoncepci. Pacienti mužského pohlaví musí
během užívání přípravku Miglustat Accord a po dobu 3 měsíců po jejím ukončení používat spolehlivý
způsob antikoncepce (viz body 4.4 a 5.3).


4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Miglustat Accord má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Jako častý
nežádoucí účinek byla hlášena závrať a pacienti trpící závratí nemají řídit vozidla nebo obsluhovat
stroje.
4.8 Nežádoucí účinky
Shrnutí bezpečnostního profilu
Nejčastějšími nežádoucími účinky, které byly hlášeny v klinických studiích s miglustatem, byly
průjem, flatulence, bolest břicha, úbytek tělesné hmotnosti a tremor (viz bod 4.4). Nejčastějším
závažným nežádoucím účinkem hlášeným při léčbě miglustatem v klinických studiích byla periferní
neuropatie (viz bod 4.4).
V 11 klinických studiích bylo miglustatem léčeno 247 pacientů pro různé indikace při dávkách 50 až
200 mg třikrát denně, v průměru po dobu 2,1 roku. Z těchto pacientů mělo 132 Gaucherovu chorobu
typu 1 a 40 pacientů mělo Niemannovu-Pickovu chorobu typu C. Nežádoucí účinky byly obecně
mírné až středně závažné a vyskytovaly se s podobnou frekvencí u všech indikací a testovaných
dávek.
Tabulkový seznam nežádoucích účinků
Nežádoucí účinky z klinických studií a ze spontánních hlášení vyskytující se u >1 % pacientů jsou
uvedeny v tabulce podle třídy orgánového systému a četnosti: (velmi časté (1/10); časté (1/100 až
<1/10); méně časté (1/1000 až <1/100); vzácné (1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<000).

V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky uvedeny podle snižující se závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému
Časté trombocytopenie
Poruchy metabolismu a výživy
Velmi časté úbytek tělesné hmotnosti, snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy
Časté deprese, insomnie, pokles libida
Poruchy nervového systému
Velmi časté třes
Časté periferní neuropatie, ataxie, amnézie, parestezie,
hypestezie, bolest hlavy, závrať
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté průjem, flatulence, bolest břicha
Časté nauzea, zvracení, břišní distenze/diskomfort,
zácpa, dyspepsie
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
Časté svalové křeče, svalová slabost

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Časté únava, astenie, zimnice a malátnost
Vyšetření
Časté abnormální výsledky studií nervového vedení

Popis vybraných nežádoucích účinků
Úbytek tělesné hmotnosti byl hlášen u 55 % pacientů. Nejvyšší prevalence byla pozorována mezi 6. a
12. měsícem.
Miglustat byl studován v indikacích, při kterých některé příhody hlášené jako nežádoucí účinky, jako
jsou neurologické a neuropsychologické známky/příznaky, kognitivní dysfunkce a trombocytopenie,
mohly být též následkem základních stavů.
Hlášení nežádoucích účinků
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv,
Šrobárova 48,100 41 Praha 10,
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Příznaky
Akutní příznaky předávkování nebyly zjištěny. Miglustat byl během klinického hodnocení u HIV
pozitivních pacientů podáván v dávkách do 3000 mg/den po dobu až šesti měsíců.
Opatření
V případě předávkování se doporučuje obecná lékařská péče.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Trávicí trakt a metabolizmus, různá léčiva.
ATC kód: A16AXGaucherova choroba typu Gaucherova choroba je vrozená metabolická porucha způsobená selháním degradace
glukosylceramidu, mající za následek lysozomální střádání glukosylceramidu v buňkách se širokou
patologií.
Miglustat je inhibitorem glukosylceramidsyntázy, enzymu odpovědného za první krok v syntéze
většiny glykolipidů. Glukosylceramidsyntáza se inhibuje in vitro miglustatem s IC50 20-37 μm. Navíc
bylo inhibiční působení nelysosomální glykosylceramidázy prokázáno experimentálně in vitro. Toto
inhibiční působení na glukosylceramidsyntázu je základním principem léčby Gaucherovy choroby
zaměřené na redukci substrátu.
Pilotní studie s miglustatem byla provedena u pacientů, kteří nemohli nebo nechtěli přijmout léčbu
ERT. Důvody pro nepřijetí ERT zahrnovaly zátěž nitrožilních infuzí a nesnadnost žilního přístupu. Do
této dvanáctiměsíční nesrovnávací studie bylo zařazeno dvacet osm pacientů s mírnou až střední
Gaucherovou chorobou typu 1, z nichž dvacet dva pacientů studii dokončilo. Ve dvanáctém měsíci
činilo průměrné zmenšení objemu jater 12,1 % a průměrné zmenšení objemu sleziny 19,0 %. Bylo
zaznamenáno zvýšení koncentrace hemoglobinu v průměru o 0,26 g/dl a zvýšení počtu trombocytů v

průměru o 8,29 x 109/l. Osmnáct pacientů potom pokračovalo v léčbě miglustatem podle
dobrovolného, rozšířeného protokolu. Klinický přínos byl u třinácti pacientů hodnocen ve dvacátém
čtvrtém a třicátém šestém měsíci. Po třech letech trvající léčby miglustatem bylo průměrné zmenšení
objemu jater 17,5 % a sleziny 29,6 %. Průměrné zvýšení počtu trombocytů dosáhlo 22,2 x 109/l a
průměrné zvýšení koncentrace hemoglobinu dosáhlo 0,95 g/dl.
Ve druhé otevřené kontrolované studii bylo 36 pacientů, kteří byli léčeni minimálně dva roky ERT,
randomizováno do tří terapeutických skupin: pokračování s imiglucerázou, imigluceráza v kombinaci
s miglustatem, anebo převedení na miglustat. Tato studie byla prováděna po dobu 6měsíčního
randomizovaného porovnávání s následujícím 18měsíčním prodloužením, při kterém všichni pacienti
dostávali miglustat jako monoterapii. Během prvních 6 měsíců se objemy jater a sleziny a hladiny
hemoglobinu u pacientů, kteří byli převedeni na miglustat, nezměnily. U některých pacientů došlo
nicméně ke snížení počtu trombocytů a ke zvýšení aktivity chitotrioxidázy, což naznačuje, že
monoterapie miglustatem nemusí udržet kontrolu nad aktivitou onemocnění u všech pacientů. V
terapii nadále pokračovalo 29 pacientů. Ve srovnání s hodnotami po 6 měsících zůstalo potlačení
choroby po 18 a 24 měsících monoterapie miglustatem beze změny (u 20 a 6 pacientů). Po přechodu
na monoterapii miglustatem nedošlo u žádného pacienta ke zhoršení Gaucherovy choroby typu 1.
Ve dvou výše zmíněných studiích byla užita celková denní dávka 300 mg miglustatu podaná ve třech
rozdělených dávkách. Další studie s monoterapií byla provedena u osmnácti pacientů s celkovou denní
dávkou 150 mg a výsledky, ve srovnání s celkovou denní dávkou 300 mg naznačují sníženou účinnost.
Otevřená, nekomparativní dvouletá studie zahrnula 42 pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1, kteří
byli léčeni nejméně 3 roky ERT a kteří splňovali kritéria stabilní nemoci po dobu nejméně 2 let.
Pacienti byli převedeni na monoterapii miglustatem v dávce 100 mg třikrát denně. Výchozí hodnoty
objemu jater (primární proměnná měření účinnosti) se do konce léčby nezměnily. Šest pacientů léčbu
miglustatem předčasně ukončilo kvůli potenciálnímu zhoršení choroby, jak bylo ve studii definováno.
Třináct pacientů ukončilo léčbu kvůli nežádoucí příhodě. Mezi začátkem a koncem studie se
pozorovaly malé střední hodnoty snížení hemoglobinu [-0,95 g/dl (95% interval spolehlivosti: -1,38, -
0,53)] a počtu trombocytů [-44,1 x 109/l (95% interval spolehlivosti: -57,6, -30,7)]. Dvacet čtyři
měsíců léčby miglustatem dokončilo dvacet jedna pacientů. Z nich 18 bylo na začátku ve stanovených
terapeutických cílech ohledně objemu jater a sleziny, hladin hemoglobinu a počtu trombocytů,
přičemž 16 pacientů za 24 měsíců zůstalo v mezích všech těchto terapeutických cílů.
Kostní projevy Gaucherovy choroby typu 1 byly hodnoceny ve 3 otevřených klinických studiích u
pacientů léčených miglustatem 100 mg 3x denně po dobu 2 let (n = 72). Ve společné analýze se
hodnoty Z-skóre denzity kostního minerálu v lumbální páteři a v krčku femuru zvýšily o více než 0,jednotky oproti výchozí hodnotě u 27 (57 %) respektive 28 (65 %) pacientů, u kterých se prováděla
longitudinální měření kostní denzity. Během léčebného období se nevyskytly žádné případy bolesti
kostí (kostní krize), avaskulární nekrózy nebo zlomeniny.

Niemannova-Pickova choroba typu C
Niemannova-Pickova choroba typu C je velice vzácnou, invariabilně progredující a případně
smrtelnou neurodegenerativní poruchou charakterizovanou poruchou pohybu lipidů uvnitř buňky.
Neurologické projevy se uvažují jako sekundární po abnormální akumulaci glykosfingolipidů v
neuronových a gliových buňkách.

Údaje potvrzující bezpečnost a účinnost miglustatu při Niemannově-Pickově chorobě typu C
pocházejí z prospektivní otevřené klinické studie a retrospektivního rozboru. Tato klinická studie
zahrnovala 29 dospělých a nedospělých pacientů v rámci 12měsíčního kontrolovaného období s
následnou prodlouženou léčbou v průměru na celkovou dobu 3,9 let až 5,6 let. Navíc bylo zahrnuto
12 pediatrických pacientů do nekontrolované dílčí studie trvající v průměru celkem 3,1 let a až 4,4 let.
Z těchto pacientů o celkovém počtu 41 zahrnutých do studie bylo 14 pacientů léčeno miglustatem po
dobu delší než 3 roky. Analýza zahrnovala případy 66 pacientů léčených miglustatem mimo tuto
klinickou studii po střední dobu trvání 1,5 let. Oba soubory dat zahrnovaly pediatrické, dospívající a
dospělé pacienty v rozmezí věku 1 rok až 43 let. Obvyklá dávka miglustatu u dospělých pacientů byla
200 mg třikrát denně a u pediatrických pacientů byla upravována podle tělesného povrchu.


Celkově tyto údaje ukazují, že léčba miglustatem může snižovat progresi klinicky relevantních
neurologických symptomů u pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C.

Přínos léčby miglustatem týkající se neurologických projevů u pacientů s Niemannovou-Pickovou
chorobou typu C se má pravidelně hodnotit, například každých 6 měsíců; pokračování terapie se má
přehodnotit po období léčby miglustatem trvajícím alespoň 1 rok (viz bod 4.4).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Farmakokinetické parametry miglustatu byly stanoveny u zdravých osob, na malém počtu pacientů s
Gaucherovou chorobou typu 1, Fabryho chorobou, u pacientů infikovaných virem HIV a u dospělých,
dospívajících a dětí s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C nebo s Gaucherovou chorobou typu 3.
Zdá se, že kinetika miglustatu je lineárně závislá na dávce a nezávislá na čase. Miglustat je u zdravých
osob rychle absorbován. Maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo přibližně za 2 hodiny po
podání. Absolutní biologická dostupnost nebyla určena. Souběžné podání potravy snižuje rychlost
absorpce (Cmax bylo sníženo o 36 % a tmax prodlouženo o 2 hodiny), ale nemá statisticky významný
účinek na rozsah absorpce miglustatu (AUC sníženo o 14 %).
Distribuční objem miglustatu činí 83 l. Miglustat se neváže na plazmatické bílkoviny. Miglustat se
eliminuje hlavně renální exkrecí a množství nezměněného léku vyloučeného močí je 70 až 80 %
podané dávky. Clearance po perorálním podání (CL/F) činí 230 ± 39 ml/min. Průměrný biologický
poločas je 6-7 hod.
Po podání jednotlivé dávky 100 mg miglustatu značeného radionuklidem 14C zdravým dobrovolníkům
lze nalézt 83 % podaného radionuklidu v moči a 12 % ve stolici. V moči a stolici bylo zjištěno několik
metabolitů. Nejčastějším metabolitem v moči byl glukuronid miglustatu, který představoval 5 %
podané dávky. Terminální poločas radioaktivity v krevní plazmě byl 150 hodin, což ukazovalo na
přítomnost jednoho či více metabolitů s velmi dlouhým poločasem. Metabolity, které k tomu
přispívaly, nebyly identifikovány, avšak mohou se hromadit a dosahovat koncentrací převyšujících
koncentrace miglustatu v ustáleném stavu.
Farmakokinetika miglustatu je u dospělých pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1 a pacientů s
Niemannovou-Pickovou chorobou typu C podobná jako u zdravých osob.
Pediatrická populace
Farmakokinetické údaje byly získány u pediatrických pacientů s Gaucherovou chorobou typu 3 ve
věku 3 až 15 let a u pacientů s Niemannovou-Pickovou chorobou typu C ve věku 5 až 16 let.
Dávkování u dětí 200 mg třikrát denně upravené vzhledem k tělesnému povrchu vedlo k hodnotám
Cmax a AUCtau, které byly zhruba dvojnásobkem hodnot dosažených po dávkování 100 mg třikrát
denně u pacientů s Gaucherovou chorobou typu 1, konzistentně s dávkově lineární farmakokinetikou
miglustatu. V ustáleném stavu byla koncentrace miglustatu v mozkomíšním moku 6 pacientů s
Gaucherovou chorobou typu 3 31,4 až 67,2 % koncentrace v krevní plazmě.
Omezené údaje u pacientů s Fabryho chorobou a poruchou funkce ledvin ukázaly, že CL/F se snižuje
se sníženou funkcí ledvin. Ačkoliv počty jedinců s lehkou a středně těžkou poruchou funkce ledvin
byly velmi malé, údaje svědčí pro snížení CL/F přibližně o 40 % u lehké a o 60 % u středně těžké
poruchy funkce ledvin (viz bod 4.2). Údaje pro těžkou poruchu funkce ledvin jsou omezeny na dva
pacienty s clearance kreatininu v rozmezí 18-29 ml/min. a nemohou být extrapolovány na nižší
hodnoty. Tyto údaje u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin svědčí pro snížení CL/F nejméně o
70 %.
Mimo rozmezí údajů, které jsou k dispozici, nebyly zaznamenány žádné významné vztahy nebo trendy
mezi farmakokinetickými parametry miglustatu a demografickými proměnnými (věk, BMI, pohlaví
nebo rasa).
K dispozici nejsou žádné farmakokinetické údaje u pacientů s poruchou funkce jater nebo u starších
pacientů (>70 let).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Nejdůležitější účinky společné pro všechny živočišné druhy byly úbytek tělesné hmotnosti a průjem, a
při vyšších dávkách poškození gastrointestinální sliznice (eroze a ulcerace). Další účinky pozorované
u zvířat při vystavení podobným dávkám nebo mírně vyšším dávkám než vystavení dávkám v klinické
praxi, byly: změny lymfatických orgánů u všech zkoumaných druhů, změny aminotransferáz,
vakuolizace štítné žlázy a slinivky břišní, katarakta, nefropatie a změny myokardu u potkanů.
Tyto nálezy byly považovány za druhotné při oslabení organizmu.
Podávání miglustatu samcům a samicím potkanů Sprague Dawley žaludeční sondou po dobu 2 let v
dávkách 30, 60 a 180 mg/kg/den mělo za následek zvýšený výskyt hyperplazie testikulárních
intersticiálních buněk (Leydigovy buňky) a adenomů u samců potkanů u všech podávaných dávek.
Systémová expozice po nejnižší dávce byla nižší nebo srovnatelná s expozicí pozorovanou u lidí (na
základě AUC0-∞) při dávce doporučené pro použití u lidí.
Dávka nevyvolávající žádný efekt (NOEL) nebyla zjištěna a účinek nebyl závislý na dávce. U samců
nebo samic potkanů nebyl pozorován nárůst výskytu nádorů v souvislosti s lékem v žádném jiném
orgánu. Studie mechanismů ukázaly na mechanismus specifický pro potkany, které jsou všeobecně
považovány za málo důležité pro člověka.
Podávání miglustatu samcům a samicím myší CD1 žaludeční sondou po dobu 2 let v dávkách 210,
420 a 840/500 mg/kg/den (snížení dávky po půl roce) mělo za následek zvýšený výskyt zánětlivých a
hyperplastických lézí v tlustém střevě u obou pohlaví. Na základě dávkování v mg/kg/den upraveného
podle rozdílů ve vylučování stolicí odpovídaly dávky 8, 16 a 33/19násobku nejvyšší doporučené
dávky pro lidi (200 mg třikrát denně). Příležitostně se vyskytly karcinomy tlustého střeva u všech
dávek, se statisticky významným nárůstem výskytu ve skupině nejvyšší dávky.
Relevanci těchto nálezů pro lidi nelze vyloučit. V souvislosti s lékem nebylo zjištěno žádné zvýšení
výskytu nádorů v žádném jiném orgánu.
Miglustat nevykázal žádný potenciál pro mutagenní nebo klastogenní účinky ve standardní řadě testů
genotoxicity.
Studie toxicity po opakovaném podávání dávky u potkanů ukázaly degeneraci a atrofii
semenotvorných tubulů. Jiné studie odhalily změny parametrů spermatu (koncentrace spermií,
pohyblivost a struktura) v souladu s pozorovaným snížením plodnosti. Tyto účinky se objevily při
hladinách dávek upravených pro povrch těla podobným hladinám u pacientů, avšak vykazovaly
reverzibilitu. Miglustat snížil přežití embryí a plodů u potkanů a králíků. Byl hlášen prolongovaný
porod, postimplantační ztráty byly zvýšeny a u králíků se objevil zvýšený výskyt cévních anomálií.
Tyto účinky mohou zčásti souviset s toxicitou pro matku.
V jednoroční studii byly pozorovány změny laktace u samic potkanů. Mechanizmus tohoto účinku
není znám.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Granulát na vyplnění tobolek
sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A)
povidon Kmagnesium-stearát.
Tobolka:
Tělo tobolky:
želatina
oxid titaničitý (E171).
Víčko tobolky:

želatina
oxid titaničitý (E171)
6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.
6.3 Doba použitelnosti
roky.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.
6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC/PE/PCTFE-Al blistry dodávány v krabičce po 14x1 nebo 84x1 tobolek.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Accord Healthcare Polska Sp. z o.o.
ul. Taśmowa 02-677, Varšava
Polsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
87/242/17-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 20. 12. 10. DATUM REVIZE TEXTU

30. 3.