Bezbarvý plyn bez zápachu Molekulární hmotnost Bod varu -183,1ºC (při 1 baru (g)) Hustota 1,355 kg/m3 (při 15ºC)
Kyslík tvoří 21 % atmosféry a je pro život absolutně nezbytný.
Základní spotřeba kyslíku u člověka je asi 250 mm/min na tělesný povrch 1,8 m2. Během anestezie a v přirozeném spánku se redukuje asi o 10 % a o 50 % na 10 ºC snížení tělesné teploty. Alveolární vzduch obsahuje asi 14 % kyslíku (105 mm Hg) a tepenná krev má parciální tlak kyslíku 97 mm Hg. Rozdíl, známý jako kyslíkový gradient na alveolo-kapilární membráně, se zvyšuje věkem. Rozdíl může být u zdravého staršího jedince až 30 mm Hg. Kyslík v krvi se většinou váže na hemoglobin, 1,34 ml/9 ml k vytvoření maximální kapacity ml/100 ml krve. Malé množství 0,3 ml se vyskytuje ve stejném objemu krve volně. Koncepce využitelnosti medicinálního kyslíku poprvé popsaná Richardem v roce 1943 a později propracovaná Freemanem and Nunnem se používá ke kvantifikaci množství kyslíku, které lidské tělo využije. Dá se vyjádřit výpočtem podle srdečního výdeje a obsahu kyslíku v krvi. Využitelnost kyslíku se vypočítá: (srdeční výdej) x koncentrace Hb x 1.34 x (% saturace)
Normální subtituční hodnoty využitelného kyslíku činí:
Využitelný kyslík: ((5000ml) 15/100 x 1.34 x 95/100) = 950 ml
Průměrný zdravý jedinec se základní spotřebou kyslíku nemá více než čtyřminutovou zásobu kyslíku v krvi.
A freely available non-commercial project for the purpose of laic drug comparisons at the level of interactions, side effects as well as drug prices and their alternatives