Mavenclad

Tento léčivý přípravek obsahuje hydroxypropylbetadex, který může vést k tvorbě komplexů s dalšími
léčivými přípravky biologické dostupnosti takového přípravku. Proto se doporučuje, aby se jakýkoli další perorální léčivý
přípravek podával s odstupem alespoň 3 hodin od podání přípravku MAVENCLAD během
vymezeného počtu dnů, kdy je kladribin podáván.

Imunosupresivní léčivé přípravky

Zahájení léčby kladribinem je kontraindikováno u imunokompromitovaných pacientů, včetně
pacientů, kteří v současné době dostávají imunosupresivní nebo myelosupresivní léčbu, například
methotrexátem, cyklofosfamidem, cyklosporinem nebo azathioprinem, nebo v případě chronického
používání kortikosteroidů z důvodu nebezpečí aditivních účinků na imunitní systém
Krátkodobá akutní léčba systémovými kortikosteroidy je během léčby kladribinem dovolena.

Jiné léčivé přípravky modifikující průběh choroby

Podávání kladribinu s interferonem beta vede ke zvýšenému riziku lymfopenie. Bezpečnost a účinnost
kladribinu v kombinaci s jinými typy léčby modifikujícími průběh choroby u RS nebyla stanovena.
Souběžná léčba se nedoporučuje.

Hematotoxické léčivé přípravky

Z důvodu snížení počtu lymfocytů v důsledku léčby kladribinem lze očekávat výskyt aditivních
hematologických nežádoucích účinků, jestliže se kladribin podává před nebo současně s dalšími
přípravky, které ovlivňují hematologický profil doporučuje důkladné sledování hematologických parametrů.

Živé nebo živé atenuované vakcíny

Léčba se nemá zahajovat během 4 až 6 týdnů po vakcinaci živými vakcínami nebo živými
atenuovanými vakcínami z důvodu nebezpečí infekce živou vakcínou. Očkování živými nebo živými
atenuovanými vakcínami se nemá provádet během léčby kladribinem a po léčbě kladribinem, dokud
není počet bílých krvinek u pacienta v normálním rozmezí.

Silné inhibitory transportérů ENT1, CNT3 a BCRP

Na úrovni absorpce kladribinu se zdá být jediným možným mechanismem interakcí s klinickým
významem protein rezistence karcinomu prsu v gastrointestinálním traktu může zvýšit perorální biologickou dostupnost a systémovou expozici
kladribinu. Známé inhibitory BCRP, které mohou změnit farmakokinetiku substrátů BCRP o 20 %
in vivo, zahrnují eltrombopag.

In vitro studie ukazují, že kladribin je substrátem ekvilibrativních nukleosidových a koncentrativních nukleosidových intracelulární distribuce a renální eliminace kladribinu může být následně ovlivněna silnými ENTa CNT3 inhibitory transportérů, jako například dilazep, nifedipin, nimodipin, cilostazol, sulindak nebo
reserpin. Čisté účinky ve smyslu potenciálních změn expozice kladribinu je však těžké predikovat.

Ačkoli klinická závažnost těchto interakcí není známa, doporučuje se silné inhibitory ENT1, CNTnebo BCRP v době 4- až 5denní léčby kladribinem nepodávat současně. Není-li to možné, je třeba
zvážit výběr alternativních souběžně podávaných léčivých přípravků se žádnými nebo minimálními
schopnostmi inhibice transportérů ENT1, CNT3 nebo BCRP. Pokud to není možné, doporučuje se
upravit dávku léčivých přípravků obsahujících tyto látky na minimální nutnou dávku, přípravky
podávat s časovým odstupem a pečlivě pacienta sledovat.

Silné induktory transportérů BCRP a P-gp

Účinky silných induktorů efluxních transportérů BCRP a P-glykoproteinu dostupnost a dispozici kladribinu nebyly formálně hodnoceny. Mělo by být zváženo možné snížení
expozice kladribinu při současném podávání silných induktorů transportérů BCRP kortikosteroidy
Hormonální antikoncepce

V současné době není známo, zda může kladribin snižovat účinnost systémově působící hormonální
antikoncepce. Ženy, které používají systémově působící hormonální antikoncepci, tedy mají během
léčby kladribinem a po dobu nejméně 4 týdnů po poslední dávce v každém léčebném roce přidat
bariérovou metodu antikoncepce