Linezolid krka

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná antibakteriální léčiva,
ATC kód: J01XX08.

Mechanismus účinku

Linezolid je syntetická antibakteriální látka, která patří do nové třídy antibiotik, oxazolidinonů. In vitro
působí proti aerobním grampozitivním bakteriím a anaerobním mikroorganismům. Linezolid selektivně
potlačuje syntézu bakteriálních bílkovin jedinečným mechanismem účinku. Linezolid se specificky váže
na místo bakteriálního ribozomu (23S podjednotky 50S) a zabraňuje vzniku funkčního 70S iniciačního
komplexu, který je nepostradatelnou součástí translačního procesu.

Farmakodynamické účinky
Postantibiotický účinek (PAE) linezolidu in vitro na Staphylococcus aureus byl přibližně 2 hodiny.
Pokud se měřil na zvířecích modelech, byl PAE in vivo 3,6 a 3,9 hodiny pro Staphylococcus aureus
resp. Streptococcus pneumoniae. Ve studiích na zvířatech byla klíčovým farmakodynamickým
ukazatelem účinnosti doba, po kterou hladina linezolidu v plazmě převyšovala minimální inhibiční
koncentraci (MIC) infikujícího mikroorganismu.

Hraniční hodnoty („breakpoints“)
Hraniční hodnoty MIC (Minimum inhibitory concentration – minimální inhibiční koncentrace)
stanovené Evropským výborem pro testování antimikrobiální citlivosti (European Committee on
Antimicrobial Susceptibility Testing - EUCAST) pro linezolid (v 11.0, platné od 1. 1. 2021)
Citlivé Rezistentní
Enterococcus spp. ≤ 4mg/l > 4 mg/l
Staphylococcus spp. ≤ 4mg/l > 4 mg/l
Streptococcus skupiny A, B, C a G ≤ 2 mg/l > 2 mg/l
Streptococcus pneumoniae ≤ 2 mg/l > 2 mg/l
Druhově nespecifické hraniční hodnoty MIC* ≤ 2 mg/l > 2 mg/l

* Druhově nespecifické hraniční hodnoty byly stanoveny především na základě údajů FK/FD a jsou
nezávislé na hladinách MIC pro specifické kmeny. Používají se pouze u patogenů, pro které nebyly
stanoveny specifické hodnoty a nikoliv u kmenů, pro které není test citlivosti doporučen.

Citlivost
Prevalence získané rezistence se může u vybraných druhů lišit geograficky a v čase, proto je nutné získat
místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Pokud je místní prevalence
rezistence taková, že je přinejmenším u některých typů infekcí sporné, zda je tento léčivý přípravek
vhodný, doporučuje se podle nutnosti konzultace s odborníkem.

Kategorie
Citlivé organismy

Grampozitivní aeroby:
Enterococcus faecalis
Enterococcus faecium*
Staphylococcus aureus*
Koaguláza-negativní stafylokoky
Streptococcus agalactiae*
Streptococcus pneumoniae*
Streptococcus pyogenes*
Streptokoky skupiny C
Streptokoky skupiny G

Grampozitivní anaeroby:
Clostridium perfringens
Peptostreptococcus anaerobius
Peptostreptococcus species
Rezistentní organismy


Haemophilus influenzae
Moraxella catarrhalis
Neisseria species
Enterobacteriaceae
Pseudomonas species
* Klinická účinnost byla prokázána u citlivých izolátů ve schválených klinických indikacích.

Přestože linezolid vykazoval jistou účinnost in vitro proti druhům Legionella, Chlamydia pneumoniae
a Mycoplasma pneumoniae, pro průkaz klinické účinnosti nejsou k dispozici dostatečné údaje.

Rezistence
Zkřížená rezistence
Mechanismus účinku linezolidu se odlišuje od jiných antibiotických tříd. In vitro studie s klinickými
izoláty (včetně methicilin-rezistentních stafylokoků, vankomycin-rezistentních enterokoků a penicilin-
a erythromycin-rezistentních streptokoků) naznačují, že linezolid je obvykle účinný proti organismům,
které jsou rezistentní vůči jedné nebo mnoha dalším skupinám antibiotik.

Rezistence u linezolidu je spojena s bodovými mutacemi na 23S rRNA.

Podobně jako je to dokumentováno u jiných antibiotik byl u linezolidu pozorován postupný pokles
citlivosti u pacientů s obtížně léčitelnými infekcemi a/nebo při prolongaci léčby. Rezistence k linezolidu
byla hlášena u enterokoků, Staphylococcus aureus a koaguláza-negativních stafylokoků. Obecně je to
spojeno s prodlouženou dobou léčby, přítomností protetických materiálů či u nedrénovaných abscesů.
Pokud je prokázán výskyt organismů rezistentních na antibiotika ve zdravotnickém zařízení, má být
kladen důraz na zavedení takových opatření, které by vedly ke kontrole infekce.

Klinická účinnost a bezpečnost
Klinické studie u pediatrické populace:

V otevřené klinické studii byla u dětí ve věku od narození do 11 let porovnávána účinnost linezolidu
(10 mg/kg každých 8 hodin) s vankomycinem (10–15 mg/kg každých 6–24 hodin) při léčení infekcí
vyvolaných pravděpodobnými nebo prokázanými rezistentními grampozitivními patogeny (zahrnující
nozokomiální pneumonii, komplikované infekce kůže a kožních struktur, bakteriemii související se
zavedením katetru, bakteriemii neznámého původu a jiné infekce). Procento vyléčených v klinicky
hodnotitelné populaci bylo 89,3 % (134/150) a 84,5 % (60/71) pro linezolid resp. vankomycin (95%
interval spolehlivosti: -4,9–14,6).