Lanvis

Dávkování

Přesná velikost dávky a délka podávání závisejí na povaze a dávkování jiných cytotoxických léčiv
podávaných souběžně s přípravkem Lanvis.

Po perorálním podání přípravku Lanvis je absorpce thioguaninu variabilní a plazmatické hladiny
tohoto léčiva mohou být sníženy emezí nebo příjmem potravy.

V případě horší tolerance podání s jídlem má být přípravek užíván 1 až 1,5 hodiny před jídlem.

Lanvis může být používán v různých stadiích léčby v krátkodobých cyklech (indukce, konsolidace,
intenzifikace). Vzhledem k riziku jaterní toxicity (viz bod 4.4) se však nedoporučuje k udržovací léčbě
nebo jiné dlouhodobé kontinuální léčbě.

Dospělí
U dospělých bývá obvyklé dávkování přípravku Lanvis mezi 60 a 200 mg/m2 plochy povrchu těla
denně.

Pediatrická populace
U dětí se používá podobné dávkování jako u dospělých, ale po odpovídající korekci podle jejich
tělesného povrchu.

Starší pacienti
Specifická doporučení pro dávkování u pacientů ve vyšším věku neexistují (viz bod „Dávkování
u pacientů s renální nebo hepatální dysfunkcí“).

Lanvis se u pacientů ve vyšším nebo pokročilém věku léčených pro akutní leukemii používá v různých
režimech kombinované chemoterapie v ekvivalentních dávkách jako u mladších dospělých pacientů.

Zvláštní populace

• Dávkování u pacientů s renální nebo hepatální dysfunkcí
U pacientů s hepatální nebo renální dysfunkcí je třeba zvážit snížení dávky.

• Pacienti s deficitem TPMT
U pacientů s dědičnou nízkou nebo nulovou aktivitou thiopurin S-metyltransferázy (TPMT) hrozí při
podávání běžných dávek thioguaninu zvýšené riziko závažné toxicity thioguaninu a tito pacienti
obecně vyžadují výrazné snížení dávek. Optimální zahajovací dávka pro homozygotní deficientní
pacienty nebyla stanovena (viz body 4.4 a 5.2).

Většina pacientů s heterozygotní deficiencí TPMT může tolerovat doporučené dávky thioguaninu, ale
u některých pacientů může být nezbytné snížit dávky. Genotypové a fenotypové testy TPMT jsou
dostupné (viz body 4.4 a 5.2).

• Pacienti s variantou genu NUDTU pacientů s vrozenou mutací genu NUDT15 se při běžných léčebných dávkách thiopurinu projevuje
zvýšené riziko výskytu závažných toxických účinků thiopurinu, jako je časná leukopenie a alopecie, a
u těchto pacientů je obecně vyžadováno významné snížení dávky. Rizikovou skupinou jsou zejména
pacienti asijského původu, což je způsobeno vyšší četnosti výskytu mutace v této populaci. Optimální
počáteční dávka pro heterozygotní nebo homozygotní deficientní pacienty nebyla dosud stanovena
(viz body 4.4 a 5.2).

Způsob podání

Perorální podání