Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lanbica 150 mg potahované tablety



2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje bicalutamidum 150 mg.

Pomocná látka se známým účinkem
Jedna tableta obsahuje 181,32 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Bílá, kulatá, bikonvexní, potahovaná tableta s vyraženým BCM 150 na jedné straně.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Lanbica je indikován buď samostatně, nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii
nebo radioterapii u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem prostaty s vysokým rizikem progrese
nemoci (viz bod 5.1).

Přípravek Lanbica je rovněž indikován k léčbě pacientů s lokálně pokročilým, nemetastazujícím
karcinomem prostaty, u kterých se chirurgická kastrace nebo jiný lékařský zásah nepovažují za vhodné
nebo přijatelné.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dospělí muži, včetně těch starších: Obvyklá dávka je jedna 150mg tableta perorálně jednou denně.

Přípravek Lanbica má být užíván minimálně 2 roky nebo do progrese onemocnění.

Speciální populace
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava dávky.

Porucha funkce jater
U pacientů s mírnou poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování. U pacientů se středně
těžkou až těžkou poruchou funkce jater může dojít ke zvýšené kumulaci přípravku (viz bod. 4.4.).

Pediatrická populace
Bikalutamid není indikován k léčbě dětí a dospívajících (viz bod 4.3).

Způsob podání
Tablety se polykají celé a zapíjejí se tekutinou.


4.3 Kontraindikace

Bikalutamid je kontraindikován u žen a dětí (viz bod 4.6).

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Společné podávání terfenadinu, astemizolu nebo cisapridu s přípravkem Lanbica je kontraindikováno
(viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Zahájení léčby má probíhat pod dohledem specializovaného lékaře.

Bikalutamid je výrazně metabolizován v játrech. Údaje naznačují, že u osob se závažnou poruchou
jaterních funkcí může být eliminace zpomalená, což může vést ke zvýšené kumulaci bikalutamidu.
Proto by bikalutamid měl být pacientům se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater podáván
s opatrností.

Vzhledem k možnosti jaterních změn je třeba provádět opakovaná vyšetření jaterních testů. Očekává
se, že většina změn se objeví v průběhu prvních 6 měsíců léčby bikalutamidem.

Závažná porucha funkce jater a selhání jater byla při užívání bikalutamidu pozorována zřídka a byly
hlášeny fatální případy (viz bod 4.8). Léčba bikalutamidem má být ukončena, pokud jsou změny
jaterních funkcí závažné.

U pacientů, kteří mají objektivní progresi choroby spolu se zvýšením PSA, je nutno zvážit ukončení
léčby bikalutamidem.

Je prokázáno, že bikalutamid inhibuje cytochrom P450 (CYP 3A4), proto pokud je podáván společně
s léky, které jsou metabolizovány zvláště CYP 3A4, je třeba pacientům věnovat zvláštní pozornost
(viz bod 4.3 a 4.5).

Ve vzácných případech byly u pacientů užívajících bikalutamid v dávce 150 mg hlášeny fotosenzitivní
reakce. Pacienty je nutno poučit, aby se během léčby bikalutamidem v dávce 150 mg vyhýbali silnému
přímému slunečnímu světlu nebo UV záření, přičemž lze zvážit používání opalovacích krémů. Tam,
kde fotosenzitivní reakce přetrvává déle a/nebo je závažná, je nutno zahájit příslušnou
symptomatickou léčbu.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktasy nebo
malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v
podstatě „bez sodíku“.

Androgen-deprivační léčba může prodlužovat QT interval.
Před zahájením léčby bikalutamidem má lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika Torsade de
pointes, u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů
souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5).

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

In vitro studie prokázaly, že R-enantiomer bikalutamidu je inhibitor CYP 3A4 s menším inhibičním
účinkem na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6.

Ačkoli klinické studie používající antipyrin jako marker aktivity cytochromu P450 (CYP) neprokázaly
žádný průkaz možných lékových interakcí s bikalutamidem, průměrná expozice midazolamu (AUC)
byla po společném podávání s bikalutamidem po dobu 28 dnů zvýšena na 80 %. U léků s úzkým
terapeutickým indexem může být i takové zvýšení významné. Proto je společné podávání
s terfenadinem, astemizolem a cisapridem kontraindikováno (viz bod 4.3) a společnému podávání
bikalutamidu s přípravky, jako jsou cyklosporin a blokátory kalciových kanálů, má být věnována
zvláštní pozornost. U těchto léků může být nutné snížení dávky, zvláště pokud dochází k zesílení
účinku nebo k nežádoucím účinkům. U cyklosporinu je po zahájení nebo přerušení léčby
bikalutamidem doporučeno pečlivé monitorování plazmatických koncentrací a klinického stavu.

Pokud je bikalutamid předepisován s dalšími léky, které inhibují oxidaci bicalutamidu, jako je např.
cimetidin a ketokonazol, je třeba tomu věnovat zvláštní pozornost. Teoreticky by toto mohlo vést ke
zvýšení plazmatických koncentrací bikalutamidu a zvýraznění nežádoucích účinků.

Studie in vitro prokázaly, že bikalutamid může vytěsňovat kumarinové antikoagulans warfarin z jeho
vazebného místa. Pokud je nutné zahájit léčbu bikalutamidem u pacientů, kteří již užívají kumarinová
antikoagulancia, je třeba pečlivě monitorovat protrombinový čas.

Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu má být pečlivě zvážena
souběžná léčba bikalutamidem s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a
léčba přípravky, které mohou vyvolat Torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin,
disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin,
antipsychotika a další (viz bod 4.4.).

Pediatrická populace
Interakční studie byly prováděny pouze u dospělých.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Bikalutamid je u žen kontraindikován a nesmí být podáván těhotným ženám.

Kojení
Bikalutamid je kontraindikován během kojení.

Fertilita
Během studií na zvířatech bylo pozorováno reverzibilní zhoršení mužské plodnosti (viz bod 5.3). U
mužů by se mělo počítat s obdobím snížené plodnosti nebo neplodnosti.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Je nepravděpodobné, že by bikalutamid ovlivňoval schopnost řídit a obsluhovat stroje. Je však třeba
zmínit, že občas může vyvolávat ospalost. Pacientům, kterých se to týká, má být věnována zvláštní
pozornost.

4.8 Nežádoucí účinky

V tomto bodě jsou nežádoucí účinky definovány následovně: Velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až
<1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Tabulka 1: Frekvence nežádoucích účinků
Třídy orgánových
systémů
Frekvence Příhoda
Poruchy krve a
lymfatického systému
Časté Anémie
Poruchy imunitního
systému
Méně časté Hypersenzitivita, angioedém a
kopřivka
Poruchy metabolismu a
výživy
Časté Snížená chuť k jídlu
Psychiatrické poruchy Časté Snížení libida, deprese
Poruchy nervového
systému
Časté Závrať, somnolence
Srdeční poruchy Není známo

Prodloužení QT intervalu (viz bod
4.4 a 4.5)
Cévní poruchy Časté Návaly horka
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Méně časté Intersticiální plicní onemocněníe
(byly hlášeny fatální případy)
Gastrointestinální poruchy Časté Bolest břicha, zácpa, dyspepsie,
flatulence, nauzea

Poruchy jater a žlučových
cest
Časté Hepatotoxicita, žloutenka,
hypertransaminázémiea
Vzácné Jaterní selháníd (byly hlášeny
fatální případy)
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Velmi časté
Časté

Vzácné
Vyrážka
Alopecie, hirsutismus/obnovení
růstu vlasů, suchá kůžec, pruritus
Fotosenzitivní reakce
Poruchy ledvin a močových
cest
Časté Hematurie
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Velmi časté Gynekomastie a pocit pnutí v prsub
Časté Erektilní dysfunkce
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Velmi časté

Časté
Astenie

Bolest na hrudi, otoky
Vyšetření Časté Nárůst tělesné hmotnosti

a Jaterní změny jsou jen zřídka závažné a často byly přechodné, odezněly nebo se zlepšily
v průběhu léčby nebo po přerušení léčby.
b U většiny pacientů, kteří užívali 150 mg bikalutamidu jako monoterapii, se objevila
gynekomastie a/nebo bolest prsů. Tyto příznaky byly ve studiích považovány za závažné
přibližně u 5 % pacientů. Gynekomastie se nemusí po skončení léčby spontánně upravit,
zvláště po dlouhodobé léčbě.
c Vzhledem ke kódovacím konvencím užitých ve studiích EPC byl nežádoucí účinek „suchá
kůže“ zaznamenán pod COSTART pojmem „vyrážka“. Proto nelze oddělit četnosti pro mg bikalutamidu, nicméně se předpokládá stejná frekvence pro dávku 50 mg.
d Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení post-marketingových údajů.
Četnost byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku jaterního selhání u pacientů
léčených 150 mg bikalutamidu v otevřené větvi studií EPC.
e Zaznamenáno jako nežádoucí účinek přípravku po vyhodnocení post-marketingových údajů.
Četnost byla stanovena z výskytu hlášení nežádoucího účinku intersticiální pneumonie
v randomizované 150 mg léčebné periodě studií EPC.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48,
100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek


4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování. Neexistuje specifické antidotum; léčba má být
symptomatická. Dialýza pravděpodobně nebude účinná, protože bikalutamid je významně vázán na
plazmatické proteiny a není vylučován v nezměněné formě močí. Jsou indikována obecná podpůrná
opatření, včetně častého monitorování vitálních známek.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiandrogeny, ATC kód: L02B B
Mechanismus účinku
Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen; prostý jiné endokrinní aktivity. Váže se na „divoký“ nebo
normální androgenní receptor bez aktivace genové exprese a tím inhibuje androgenní stimul.
Důsledkem této inhibice je regrese nádoru prostaty. Klinicky může u podsouboru pacientů vést
vysazení bikalutamidu k „syndromu z vysazení antiandrogenů“.

Klinická účinnost a bezpečnost
Bikalutamid 150 mg byl studován jako přípravek k léčbě pacientů s lokalizovaným (T1-T2, N0 nebo
NX, M0) nebo lokálně pokročilým (T3-T4, jakékoliv N, M0; T1-T2, N+, M0) nemetastatickým
nádorem prostaty v kombinované analýze tří placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studií,
provedených celkem na 8113 pacientech, kdy byl bikalutamid podáván jako okamžitá hormonální
léčba nebo jako adjuvantní léčba k radikální prostatektomii nebo radioterapii (především ozařování
vnějším svazkem). Při další době sledování s mediánem 9,7 roku došlo u 36,6 % a 38,17 % všech
pacientů léčených bikalutamidem a pacientů léčených placebem, v uvedeném pořadí, k objektivní
progresi onemocnění.

Snížení rizika objektivní progrese onemocnění bylo pozorováno ve všech skupinách pacientů,
nejpatrnější však bylo u pacientů s nejvyšším rizikem progrese onemocnění. Proto se mohou kliničtí
lékaři rozhodnout, že optimální léčebná strategie pro pacienta s nízkým rizikem progrese onemocnění,
především při adjuvantní léčbě po radikální prostatektomii, může spočívat v odložení hormonální
terapie, dokud se neobjeví známky progrese choroby.
Při délce sledování s mediánem 9,7 roku nebyl pozorován rozdíl v celkovém přežití s mortalitou 31,% (HR = 1,01; 95% CI 0,94 až 1,09). Některé trendy však byly zjevné při výzkumné analýze
podskupin.
Údaje vztahující se k přežití bez progrese a celková data vztahující se k přežití v čase založené na
Kaplan-Meierových odhadech u pacientů s lokálně pokročilým onemocněním jsou souhrnně uvedeny
v následujících tabulkách:

Tabulka 2: Podíl lokálně pokročilého onemocnění pacientů s progresí onemocnění v čase podle
podskupin léčby

Analyzovaná
populace
Léčebná skupina Příhody (%) za roky
Příhody (%) za
let
Příhody (%) za
let
Příhody (%) za let
Vyčkávání pod bikalutamid 150 19,7 % 36,3 % 52,1 % 73,2 %
dohledem (n=657) mg
placebo 39,8 % 59,7 % 70,7 % 79,1 %
Radioterapie
(n=305)
bikalutamid mg
13,9 % 33,0 % 42,1 % 62,7 %
placebo 30,7 % 49,4 % 58,6 % 72,2 %
Radikální
prostatektomie
(n=1719)
bikalutamid mg
7,5 % 14,4 % 19,8 % 29,9 %
placebo 11,7 % 19,4 % 23,2 % 30,9 %

Tabulka 3: Celková míra přežití u lokálně pokročilého onemocnění podle podskupin členěných dle
léčby
Analyzovaná
populace
Léčebná
skupina
Příhody(%) za roky
Příhody (%)
za 5 let
Příhody (%) za
let
Příhody (%) za
10 let
Vyčkávání pod
dohledem
(n=657)
bikalutamid mg
14,2 % 29,4 % 42,2 % 65,0 %
placebo 17,0 % 36,4 % 53,7 % 67,5 %
Radioterapie
(n=305)
bikalutamid mg
8,2 % 20,9 % 30,0 % 48,5 %
placebo 12,6 % 23,1 % 38,1 % 53,3 %
Radikální
prostatektomie
(n=1719)
bikalutamid mg
4,6 % 10,0 % 14,6 % 22,4 %
placebo 4,2 % 8,7 % 12,6 % 20,2 %

U pacientů s lokalizovaným onemocněním, jimž byl podáván pouze bikalutamid, nebyl signifikantní
rozdíl v přežití bez progrese onemocnění. U pacientů s lokalizovanou chorobou, kteří byli léčeni
bikalutamidem jako adjuvantní léčbou, nebyl po radioterapii (HR=0,98; 95% CI 0,80 až 1,20) nebo
radikální prostatektomii (HR=1,03; 95% CI 0,85 až 1,25) zjištěn žádný významný rozdíl v celkovém
přežití. U pacientů s lokalizovanou chorobou, kteří by jinak byli pod dohledem, byl patrný trend k
nižší míře přežití ve srovnání s pacienty dostávajícími placebo (HR = 1,15; 95% CI 1,00 až 1,32).
Vzhledem k tomu není profil pro užívání bikalutamidu u pacientů s lokalizovanou chorobou
považován za příznivý.

V samostatném programu byla v kombinované analýze 2 studií se 480 do té doby neléčenými pacienty
s nemetastazujícím (M0) karcinomem prostaty prokázána účinnost bikalutamidu při léčbě pacientů s
lokálně pokročilým nemetastazujícím karcinomem prostaty, u kterých byla indikována okamžitá
kastrace. Při 56% mortalitě a mediánu doby následného pozorování 6,3 roku nebyl mezi
bikalutamidem a kastrací žádný významný rozdíl v přežití (poměr rizik = 1,05 [CI 0,81 až 1,36]);
nicméně ekvivalence těchto dvou způsobů léčby nemohla být statisticky potvrzena.

V kombinované analýze 2 studií s 805 do té doby neléčenými pacienty s metastatickou (M1) chorobou
při 43% mortalitě, bylo prokázáno, že léčba bikalutamidem v dávce 150 mg je méně účinná než
kastrace, pokud jde o dobu přežití (poměr rizik = 1,30 [CI 1,04 až1,65]) s odhadovaným rozdílem dnů (6 týdnů) při střední době přežití 2 roky.

Bikalutamid je racemát s antiandrogenním účinkem, který je přítomný téměř výhradně jako R-
enantiomer.

Pediatrická populace
U dětských pacientů nebyly prováděny žádné studie (viz bod 4.3 a 4.6).


5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Bikalutamid je po perorálním podání velmi dobře absorbován. Není prokázáno, že by jídlo mělo
klinicky významný účinek na jeho biologickou dostupnost.

Distribuce
Bikalutamid se silně váže na proteiny (racemát 96 % (R)-enantiomer >99 %) a rozsáhle se
metabolizuje (oxidací a glukuronidací): jeho metabolity se eliminují ledvinami a žlučí v přibližně
stejných podílech.

Biotransformace
(S)-enantiomer je relativně rychle odstraňován v porovnání s (R)-enantiomerem, jehož plazmatický
poločas eliminace je asi 1 týden.
Při pravidelném podávání bikalutamidu jednou denně se (R)-enantiomer kumuluje asi desetinásobně v
plazmě, v důsledku dlouhého eliminačního poločasu.
Při každodenním podávání bikalutamidu v dávce 150 mg se v rovnovážném stavu pozorují
plasmatické koncentrace (R)-enantiomeru přibližně 22 mikrogramů/ml. V rovnovážném stavu přispívá
hlavní aktivní (R)-enantiomer k celkovému počtu obíhajících enantiomerů 99 % .

Eliminace
V klinické studii střední hodnota koncentrace R-bikalutamidu ve spermatu mužů léčených
bikalutamidem v dávce 150 mg byla 4,9 mikrogramu/ml. Množství bikalutamidu potenciálně
dodaného během styku partnerce je nízké a rovná se přibližně 0,3 μg/kg. Tato hodnota je pod
hodnotou potřebnou k navození změn u potomstva laboratorních zvířat.

Zvláštní populace
Farmakokinetika (R)-enantiomeru není ovlivněna věkem, poruchou funkce ledvin ani mírnou či
středně těžkou poruchou funkce jater. Existují důkazy, že u subjektů s těžkou poruchou funkce jater se
(R)-enantiomer z plasmy eliminuje pomaleji.


5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Bikalutamid je u zvířat silný antiandrogen a induktor oxidačních enzymů se smíšenou funkcí. Změny
cílových orgánů u zvířat včetně indukce tumoru (Leydigových buněk, štítné žlázy, jater) mají vztah k
těmto aktivitám. Indukce enzymů nebyla dosud u člověka pozorována a žádný z těchto nálezů nemá
zřejmě vliv na léčbu pacientů s rakovinou prostaty. Atrofie semenotvorných tubulů je efekt
předpokládaný u třídy antiandrogenů a byla pozorována u všech zkoumaných druhů. Úplná reverze
testikulární atrofie byla pozorována 24 týdnů po 12 měsících opakované dávky ve studii toxicity u
potkanů, ačkoli funkční zvrat byl evidentní v reprodukční studii sedm týdnů po ukončení 11 týdenního
dávkovacího období. V úvahu má být u mužů bráno období subfertility nebo neplodnosti.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
Jádro tablety
Monohydrát laktosy
Krospovidon
Povidon K 29-Magnesium-stearát
Natrium-lauryl-sulfát

Potah tablety
Monohydrát laktosy
Hypromelosa
Makrogol Oxid titaničitý (E171).

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

PVC/PE/PVDC/Al blistr, krabička.

Velikost balení
5, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 40, 50, 56, 80, 84, 90, 98, 100, 140, 200 nebo 280 potahovaných tablet.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Sandoz s.r.o., Na Pankráci 1724/129, 140 00 Praha 4 - Nusle, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

44/518/07-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 15. 8. Datum posledního prodloužení registrace: 28. 7.
10. DATUM REVIZE TEXTU

21. 12.