Korylan

Příznaky a léčba předávkování přípravkem Korylan (kombinací paracetamolu a kodeinu) odpovídají
příznakům a možnostem léčby intoxikace jednotlivými složkami přípravku.

Paracetamol
Starší osoby, malé děti, pacienti s jaterními poruchami, chronickou konzumací alkoholu nebo chronickou
podvýživou i pacienti souběžně léčení enzymovými induktory jsou ohroženi zvýšeným rizikem intoxikace,
včetně fatálních následků.

Příznaky
Projevy intoxikace po užití nadměrně vysokých dávek paracetamolu se objevují s latencí 24 – 48 hodin.
Předávkování paracetamolem může vyvolat jaterní cytolýzu, která může vést k hepatocelulární
nedostatečnosti, krvácení do gastrointestinálního traktu, metabolické acidόze, encefalopatii, diseminovaná
intravaskulární koagulace, kómatu a úmrtí. Nezávisle na těchto poruchách může také dojít k pankreatitidě,
akutnímu selhání ledvin a pancytopenii.

V 1. fázi (1. den) se mohou jako příznaky intoxikace paracetamolem objevit nevolnost, zvracení, ztráta
chuti k jídlu, bledost, bolesti břicha, pocení, somnolence a celkový pocit nemoci.
Ve 2. fázi (2. den) dochází k zlepšení subjektivního stavu, objevují se však zvětšení jater, vzestup
aminotransferáz, laktátdehydrogenázy a bilirubinu, prodloužení tromboplastinového času (snížené
hodnoty Quickova testu), snížené vylučování moče.

Ve 3. fázi (od 3. dne) se objevují vysoké hodnoty aminotransferáz, ikterus, poruchy koagulace,
hypoglykemie, přechod do jaterního kómatu.


Léčba
– I při nedostatku významných časných příznaků by měli být pacienti ihned odesláni do nemocnice, kde
jim bude poskytnuta okamžitá lékařská péče.
– Během prvních čtyř hodin se doporučuje provést celkově zaměřená opatření, např. podání aktivního
uhlí, odsátí a výplach žaludku.
– Nitrožilní podání donátorů SH-skupin, např. merkaptaminu nebo N-acetylcysteinu, pokud možno
v prvních 8 hodinách po intoxikaci, může vázat cytotoxické metabolity.
– Je vhodné provádět opakovaná stanovení plazmatické koncentrace paracetamolu a opakované
vyšetření jaterních testů. Plasmatické koncentrace paracetamolu by se měla měřit 4 hodiny po požití
nebo později (dřívější koncentrace jsou nespolehlivé).
– Dialýza může vést ke snížení plazmatické koncentrace paracetamolu.
Další možnosti léčby intoxikace paracetamolem se řídí rozsahem, stádiem a klinickými příznaky v souladu
s běžnými opatřeními intenzivní péče.

Kodein
Příznaky
Typickým příznakem předávkování kodeinu je extrémní deprese dechových funkcí. Příznaky jsou
do značné míry shodné s příznaky otravy morfinem, charakterizované extrémní somnolencí až kómatem,
a většinou jsou spojené s miózou, často s nevolností, zvracením, bolestmi hlavy, ztrátou chuti k jídlu,
retencí moče a stolice. Vyskytuje se cyanóza, hypoxie, chladná kůže, ztráta svalového tonu kosterního
svalstva a areflexie, někdy bradykardie a pokles krevního tlaku; příležitostně cerebrální křeče, především
u dětí.

Těžká intoxikace může vést k apnoe, oběhovému kolapsu, srdeční zástavě a smrti.

Léčba
Léčba by měla být v zásadě symptomatická: obnova přiměřené respirační výměny zajištěním průchodnosti
dýchacích cest a použitím mechanické ventilace.

Při dávkách vyšších než 2 mg kodeinu/kg tělesné hmotnosti a rozvoji klinických příznaků by mělo být
až do odeznění příznaků prováděno monitorování dechových funkcí s připraveností provádět resuscitaci,
při chybění příznaků nejméně po dobu 5 hodin od požití.

Zrušení účinku kodeinu při manifestní depresi dýchání je možno dosáhnout opioidním antagonistou, např.
naloxonem (dávkování u dospělých: 0,4 – 2 mg i.v., v případě nutnosti opakování dávky každé 2 ‒ 3 min).
Trvání účinku kodeinu je delší než trvání účinku naloxonu. Pokud nevede podání dávky 10 mg naloxonu
k žádnému účinku, je třeba zvážit, zda je diagnóza intoxikace opioidy správná.

Není-li možno použít naloxon, jsou indikována symptomatická opatření, především uvedení
do stabilizované polohy na boku, umělé dýchání a léčba šoku.