Kardegic

U několika léčivých látek byla z hlediska jejich inhibičního účinku na agregaci destiček prokázána
léková interakce: abciximab, kyselina acetylsalicylová, klopidogrel, epoprostenol, eptifibatid, iloprost
a iloprost trometamol, tiklopidin a tirofiban.
Užívání více inhibitorů agregace destiček zvyšuje riziko krvácení, stejně jako jejich kombinace
s heparinem nebo podobnými molekulami, perorálními antikoagulancii nebo jinými trombolytiky, a
tato skutečnost musí být uvážena při pravidelné klinické kontrole.

Kontraindikované kombinace (viz bod 4.3):
• Metotrexát v dávkách vyšších než 15 mg týdně s kyselinou acetylsalicylovou v protizánětlivých
dávkách, nebo v analgetických či v antipyretických dávkách: zvýšení toxicity metotrexátu zejména
hematologické (antiflogistika obecně snižují renální clearance metotrexátu a salicyláty vytěsňují
metotrexát z vazby na plazmatické bílkoviny).
• Perorální antikoagulancia s kyselinou acetylsalicylovou v protizánětlivých dávkách, nebo
v analgetických či v antipyretických dávkách a u pacientů s gastroduodenálními vředy
v anamnéze: zvýšené riziko krvácení (inhibice funkce trombocytů, podráždění gastroduodenální
sliznice a vytěsnění perorálních antikoagulancií z vazby na plazmatické bílkoviny).

4/10
Nedoporučené kombinace:
• Perorální antikoagulancia s kyselinou acetylsalicylovou v analgetických či antipyretických
dávkách u pacientů bez anamnézy gastroduodenálních vředů: zvýšené riziko hemoragie (inhibice
funkce trombocytů, podráždění gastroduodenální sliznice). Je třeba sledovat koagulační
parametry, zejména dobu krvácivosti.
• Perorální antikoagulancia s kyselinou acetylsalicylovou v dávkách užívaných pro inhibici
agregace krevních destiček a u pacientů s gastroduodenálními vředy v anamnéze: zvýšené riziko
krvácení. Jiná nesteroidní antiflogistika (NSAID) s kyselinou acetylsalicylovou v protizánětlivých
dávkách nebo analgetických či antipyretických dávkách: zvýšení rizika gastrointestinálního
krvácení a vzniku vředů (synergický účinek).
• Nízkomolekulární a nefrakcionované hepariny (a podobné molekuly) v léčebných dávkách
nebo u starších pacientů (nad 65 let) bez ohledu na dávku heparinu a pro kyselinu
acetylsalicylovou v protizánětlivých dávkách nebo analgetických či antipyretických dávkách:
zvýšené riziko krvácení (inhibice funkce trombocytů, podráždění gastroduodenální sliznice
kyselinou acetylsalicylovou). Měly by být použity jiné protizánětlivé léčivé přípravky nebo jiná
analgetika či antipyretika.
• Klopidogrel (kromě indikací schválených pro tuto kombinaci u pacientů s akutním koronárním
syndromem): zvýšené riziko krvácení. Pokud je současné podávání nezbytné, doporučuje se
klinické monitorování.
• Ticlopidin: zvýšené riziko krvácení (synergická inhibice agregace trombocytů)
Je-li současné podání nevyhnutelné, je třeba pacienta pečlivě klinicky a laboratorně monitorovat
(včetně doby krvácivosti).
• Urikosurika (benzbromaron, probenecid): snížení urikosurické účinnosti v důsledku kompetice
kyseliny acetylsalicylové a kyseliny močové při tubulární exkreci.
• Glukokortikoidy (s výjimkou léčby nahrazující hydrokortizon) s kyselinou acetylsalicylovou
v protizánětlivých dávkách (≥ 1 g na dávku a/nebo ≥ 3 g denně): zvýšené riziko krvácení.
• Pemetrexed: současné podávání NSAID a pemetrexedu může snížit clearance pemetrexedu.
V případě současného užívání kyseliny acetylsalicylové (v protizánětlivých dávkách) a
pemetrexedu u pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
mezi 45 ml/min až 80 ml/min) je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Je nutné sledovat toxicitu
pemetrexedu.
• Varicelová vakcína: Je doporučeno, aby pacientům, kteří byli očkováni varicelovou vakcínou,
nebyly po dobu 6 týdnů po tomto očkování podávány salicyláty. Byly nahlášeny případy Reyeova
syndromu po užití salicylátů v průběhu varicelové infekce.
• Levothyroxin: Salicyláty, zejména v dávkách vyšších než 2,0 g/den, mohou inhibovat vazbu
thyreoidálních hormonů na nosné proteiny, což může vést k počátečnímu přechodnému zvýšení
volných thyreoidálních hormonů, které je následováno celkovým snížením hladin thyreoidálních
hormonů. Hladiny thyreoidálních hormonů je tedy nutné sledovat (viz bod 4.4).

Kombinace vyžadující opatrnost:
• Diuretika, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) a antagonisté receptoru pro
angiotenzin II s kyselinou acetylsalicylovou v protizánětlivých dávkách, nebo v analgetických či
v antipyretických dávkách: u dehydratovaných pacientů riziko akutního renálního selhání
způsobené snížením glomerulární filtrace v závislosti na snížení syntézy renálních prostaglandinů.
Rovněž se snižuje antihypertenzní účinek. Pacientovi je třeba podávat větší množství tekutin. Na
začátku léčby je nutné sledovat ledvinné funkce.
• Metotrexát v dávkách ≤ 15 mg týdně s kyselinou acetylsalicylovou v protizánětlivých dávkách,
nebo v analgetických či v antipyretických dávkách: zvýšení toxicity metotrexátu, zejména
hematologické toxicity (snížení renální clearance metotrexátu vlivem kyseliny acetylsalicylové).
Krevní obraz by měl být během prvních týdnů podávání této kombinace sledován každý týden.
Pacienti s poruchou funkce ledvin (vč. mírného stupně poruchy funkce ledvin) a starší pacienti by
měli být sledováni častěji.
• Metotrexát v dávkách > 15 mg týdně s kyselinou acetylsalicylovou v dávkách užívaných
k inhibici agregace krevních destiček: zvýšení toxicity metotrexátu, zejména hematologické
5/10
toxicity (snížení renální clearance metotrexátu vlivem kyseliny acetylsalicylové). Krevní obraz by
měl být během prvních týdnů podávání této kombinace sledován každý týden. Pacienti s poruchou
funkce ledvin (vč. mírného stupně poruchy funkce ledvin) a starší pacienti by měli být sledováni
častěji.
• Klopidogrel (ve schválených indikacích pro tuto kombinaci u pacientů s akutním koronárním
syndromem): zvýšené riziko krvácení. Doporučuje se klinické monitorování.
• Gastrointestinální topické léčivé přípravky, antacida a aktivní uhlí: zvýšené vylučování
salicylátů ledvinami způsobené alkalickou reakcí moče. Mezi podáním salicylátu a těchto látek je
nutné dodržovat alespoň dvouhodinový interval.
• Nízkomolekulární a nefrakcionované hepariny (a podobné molekuly) v preventivních dávkách
u pacientů mladších 65 let: současné podávání ovlivňuje různou měrou hemostázu a zvyšuje riziko
krvácení. To by mělo být bráno v úvahu při pravidelných klinických kontrolách u pacientů
mladších 65 let léčených současně heparinem (nebo podobnými molekulami) v preventivních
dávkách a kyselinou acetylsalicylovou v jakékoli dávce. V případě potřeby je vhodné provádět
laboratorní kontrolu.
• Nízkomolekulární a nefrakcionované hepariny (a podobné molekuly) v léčebných dávkách
nebo u starších pacientů (nad 65 let) bez ohledu na dávku heparinu a pro kyselinu
acetylsalicylovou v dávkách užívaných k inhibici agregace destiček: zvýšené riziko krvácení
(inhibice funkce trombocytů, podráždění gastroduodenální sliznice kyselinou acetylsalicylovou).
• Trombolytika: zvýšené riziko krvácení
• Perorální antikoagulancia s kyselinou acetylsalicylovou v dávkách užívaných pro inhibici
agregace krevních destiček: zvýšené riziko krvácení.
• Jiná nesteroidní antiflogistika s kyselinou acetylsalicylovou v dávkách užívaných k inhibici
agregace destiček: zvýšené riziko gastrointestinálních vředů a krvácení.
• Glukokortikoidy (s výjimkou léčby nahrazující hydrokortizon): s kyselinou acetylsalicylovou
v analgetických či v antipyretických dávkách (≥ 500 mg na dávku a/nebo <3 g na den): zvýšené
riziko krvácení; snížené hladiny salicylátů v krvi během léčby kortikosteroidy a riziko
předávkování salicyláty po vysazení.
• Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (citalopram, escitalopram, fluoxetin,
fluvoxamin, paroxetin, sertralin): zvýšené riziko krvácení.
• Ibuprofen: Experimentální údaje ukazují, že ibuprofen může při současném podávání s kyselinou
acetylsalicylovou v nízkých dávkách inhibovat její účinek na agregaci destiček (viz bod 5.1).
Nicméně, omezenost těchto dat a nepředvídatelná extrapolace údajů získaných ex vivo na klinický
stav naznačují, že pro pravidelné užívání ibuprofenu nelze vyvodit žádné definitivní závěry a při
příležitostném užívání ibuprofenu není žádný klinicky relevantní účinek pravděpodobný.
• Léčiva spojená s rizikem krvácení (např. pentoxifyllin, diltiazem): Z důvodu možného
aditivního účinku je u těchto léčiv zvýšené riziko krvácení. Současné podávání léčiv spojených s
rizikem krvácení vyžaduje opatrnost.
• Metamizol: Účinek kyseliny acetylsalicylové na agregaci trombocytů může být při současném
podávání s metamizolem snížen. U pacientů užívajících nízké kardioprotektivní dávky kyseliny
acetylsalicylové je proto zapotřebí tuto kombinaci podávat s opatrností.
• Acetazolamid: Z důvodu zvýšeného rizika salicylátové toxicity (zvracení, tachykardie,
hyperpnoe, duševní zmatenost) nebo acetazolamidové toxicity (únava, letargie, somnolence,
zmatenost, hyperchloremická metabolická acidóza) je při současném podávání salicylátů a
acetazolamidu doporučena zvýšená opatrnost.
• Kyselina valproová: Současné podávání salicylátů a kyseliny valproové může vést ke snížení
schopnosti vazby kyseliny valproové na proteiny a může inhibovat metabolismus kyseliny
valproové, z čehož vyplývá zvýšení celkové a volné kyseliny valproové v séru. Hladiny valproátu
je třeba během současného podávání pečlivě sledovat.
• Nikorandil: U pacientů, kteří současně užívají nikorandil a NSAID, včetně kyseliny
acetylsalicylové, je zvýšené riziko závažných komplikací, jako např. gastrointestinální ulcerace,
perforace a krvácení (viz bod 4.4).
• Tenofovir: Současné podávání tenofovir-disoproxil-fumarátu a NSAID může zvýšit riziko
renálního selhání, a to zejména u pacientů, u kterých existují rizikové faktory pro renální
6/10
dysfunkci. Pokud je tedy tenofovir-disoproxil-fumarát podáván současně s NSAID, je třeba
adekvátně sledovat renální funkce.
• Antidiabetika (zejména deriváty sulfonylurey) a inzulin: V případě současného podávání
s kyselinou acetylsalicylovou dochází k potenciaci hypoglykemického účinku.