Jylamvo
U pacientů léčených nízkými dávkami methotrexátu, zejména u pacientů s poruchou renálních funkcí,
je nutné zvažovat riziko interakcí mezi nesteroidními protizánětlivými léčivy a methotrexátem. Je-li nutné užít kombinovanou léčbu, je zapotřebí sledovat krevní obraz a renální
funkce. Pokud jsou pacientům podány nesteroidní protizánětlivé léky a methotrexát v průběhu
24 hodin, je nutné je pečlivě sledovat, protože to u nich může vést k vzestupu plazmatické hladiny
methotrexátu a ke zvýšení jeho toxicity. Ve studiích se zvířaty bylo prokázáno, že podávání
nesteroidních protizánětlivých léčiv, včetně kyseliny salicylové, vede k omezené tubulární sekreci
methotrexátu a tím ke zvýšení jeho toxických účinků. V klinických studiích, v nichž se nesteroidní
protizánětlivé léky a kyselina salicylová podávaly pacientům s revmatoidní artritidou jako adjuvantní
terapie, nebyl pozorován zvýšený výskyt nežádoucích účinků. Léčba revmatoidní artritidy těmito
látkami může v průběhu léčby methotrexátem v nízkých dávkách pokračovat, avšak pouze
za současného pečlivého sledování ze strany lékaře.
U pacientů, kteří v průběhu léčby methotrexátem užívají potenciálně hepatotoxické léčivé přípravky
neprojevují známky zvýšené hepatotoxicity. Během léčby methotrexátem je třeba se vyhnout
konzumaci alkoholu hepatotoxických léčivých přípravků zvyšuje pravděpodobnost výskytu hepatotoxických nežádoucích
účinků methotrexátu.
Podávání dalších hematotoxických léčivých přípravků výskytu závažných hematotoxických nežádoucích účinků methotrexátu.
Je nutné dbát na možnost farmakokinetických interakcí mezi methotrexátem, antikonvulzivy hladina methotrexátu v séru
Salicyláty, fenylbutazon, difenylhydantoin antikoncepce, tetracykliny, amidopyrinové deriváty, sulfonamidy, thiazidová diuretika, perorální
antidiabetika, doxorubicin a kyselina p-aminobenzoová vytlačují methotrexát z vazby na sérový
albumin, čímž zvyšují jeho biologickou dostupnost a tím i toxicitu
Probenecid a slabé organické kyseliny mohou vést také ke snížení tubulární sekrece methotrexátu a tak
podobným způsobem k nepřímému zvýšení jeho dávky.
Antibiotika, jako jsou peniciliny, glykopeptidy, sulfonamidy, ciprofloxacin a cefalotin, mohou
v jednotlivých případech snižovat renální clearance methotrexátu, takže může docházet ke zvýšení
jeho koncentrace v séru, což je doprovázeno hematologickou a gastrointestinální toxicitou.
Perorální antibiotika jako např. tetracykliny, chloramfenikol a neabsorbovatelná širokospektrá
antibiotika mohou snižovat absorpci methotrexátu ve střevě nebo zasahovat na základě inhibice střevní
flóry či supresí bakteriálního metabolismu do jeho enterohepatální cirkulace.
V případě dřeň zvažovat možnost výskytu poruch krvetvorby.
Souběžná léčba léčivými přípravky, které mohou způsobovat nedostatek kyseliny listové sulfonamidy, trimethoprim/sulfamethoxazolnutné u pacientů s předchozím nedostatkem kyseliny listové dbát zvýšené opatrnosti.
Společné podávání léčivých přípravků obsahujících kyselinu folinovou nebo vitaminových přípravků
s obsahem kyseliny listové či jejích derivátů může naopak účinnost methotrexátu snižovat.
Kombinované podávání methotrexátu a sulfasalazinu může zvyšovat účinek methotrexátu, protože
sulfasalazin způsobuje inhibici syntézy kyseliny listové. To může vést k vyššímu riziku výskytu
nežádoucích účinků, ačkoli v několika studiích to bylo pozorováno pouze u několika pacientů.
Cyklosporin může vést ke zvýšení účinnosti a toxicity methotrexátu. Existuje zde riziko nadměrné
imunosuprese doprovázené rizikem lymfoproliferace, pokud jsou tyto dva přípravky užívány
souběžně.
Použití oxidu dusného potencuje účinek methotrexátu na metabolismus folátů, což vede ke zvýšené
toxicitě projevující se těžkou nepředvídatelnou myelosupresí a stomatitidou a v případě intratekálního
podání k zvýšené závažné a nepředvídatelné neurotoxicitě. I když lze tento účinek omezit podáváním
kalcium-folinátu, je třeba se vyhnout souběžnému používání oxidu dusného a methotrexátu.
Souběžné podávání inhibitorů protonové pumpy jako např. omeprazolu nebo pantoprazolu může vést
k určitým interakcím: souběžné podávání methotrexátu a omeprazolu vede k opožděné renální
eliminaci methotrexátu. V jednom případě, v němž se methotrexát podával spolu s pantoprazolem,
došlo k inhibici renální eliminaci metabolitu 7-hydroxymethotrexátu a k výskytu myalgie a třesavky.
Aplikace prokarbazinu v průběhu léčby methotrexátem ve vysokých dávkách zvyšuje riziko zhoršení
renálních funkcí.
V průběhu léčby methotrexátem je nutné se vyhnout nadměrné spotřebě nápojů s obsahem kofeinu
a theofylinu methotrexátem a methylxantiny na adenozinových receptorech může snižovat účinek methotrexátu.
Kombinovaná léčba methotrexátem a leflunomidem může zvyšovat riziko výskytu pancytopenie.
Kombinovanou léčbu methotrexátem a imunomodulačními léčivými přípravky je nutné používat
opatrně zejména v případě ortopedických operací, kde existuje vysoké riziko infekcí.
Cholestyramin může zvyšovat jinou než renální exkreci methotrexátu tím, že zasahuje
do enterohepatálního oběhu.
Při užívání v kombinaci s jinými cytostatiky je nutné zvažovat možnost opožděné clearance
methotrexátu.
Radioterapie aplikovaná v průběhu léčby methotrexátem může zvyšovat riziko nekrózy měkkých tkání
nebo kostí.
Methotrexát může snižovat clearance theofylinu. Proto je nutné při souběžné léčbě methotrexátem
sledovat hladinu theofylinu v séru.
Kombinovaná aplikace merkaptopurinu a methotrexátu může vést ke zvýšení biologické dostupnosti
merkaptopurinu, možná v důsledku inhibice metabolismu merkaptopurinu.
Vzhledem k možným účinkům na imunitní systém může methotrexát vést k falešným výsledkům
očkování a dalších vyšetření methotrexátem je nutné se vyhnout souběžné imunizaci živými vakcínami