Gutron

Dávkování
Dospělí
Ortostatická hypotenze
Úvodní dávka je obvykle 2,5 mg perorálně (tj. 1 tableta přípravku Gutron 2,5 mg anebo půl tablety
přípravku Gutron 5 mg) 2krát denně (ráno a v pozdní odpoledne), nebo 3x denně (ráno, v poledne a
v pozdní odpoledne). Tuto dávku je možné postupně snižovat (nebo zvyšovat) každé tři dny podle
odpovědi pacienta na léčbu. Udržovací dávku je třeba nastavit pro každého pacienta individuálně, aby
bylo dosaženo optimálního léčebného efektu při minimalizaci výskytu nežádoucích účinků.
Dávku 2,5 mg lze snížit na 1,25 mg (půl tablety přípravku Gutron 2,5 mg). V případě potřeby a tolerance
pacienta lze dávku dále zvýšit a rozdělit do tří denních dávek po asi 3 až 4 hodinách během dne, a to až
na maximální denní dávku 30 mg.
Užívání dávek přípravku Gutron by mělo probíhat během dne, kdy pacient potřebuje být ve vzpřímené
poloze a vykonávat aktivity všedního dne. Doporučené schéma dávkování po 3-4 hodinách je
následující: První dávku je nejvhodnější užít 1/2 - 1 hodinu před vstáváním nebo při vstávání ráno,
druhou v poledne a třetí v pozdním odpoledni – ne později než v 6 hodin odpoledne. Dávkovací interval
lze v odůvodněných případech zkrátit i na 3 hodiny, ne méně. Přípravek se však nesmí užívat ve
večerních hodinách, poslední dávku je třeba užít nejméně 4 hodiny před ulehnutím ke spánku, aby se
snížilo riziko klidové hypertenze. Hodnoty krevního tlaku v poloze vleže a vstoje je třeba pravidelně
sledovat na počátku léčby (alespoň dvakrát týdně) a léčbu přípravkem Gutron je třeba přerušit, pokud
dojde k výraznému zvýšení hodnot klidové hypertenze.

Urologické indikace
Doporučená dávka je 2,5 až 5 mg perorálně. Dospělí užívají 2,5 mg 2krát až 3krát denně, nebo 5 mg
2krát denně, nejméně 4 hodiny před ulehnutím ke spánku).
Maximální denní dávka je 10 mg.

Zvláštní skupiny pacientů
Děti do 12 let
Vzhledem k chybějícím zkušenostem s použitím u dětí se tento léčivý přípravek nedoporučuje
k používání u pacientů mladších 12 let.

Dávkování u starších pacientů
Nebyly provedeny žádné zvláštní studie k otázce možného snížení dávky u starších pacientů.

Pacienti s poruchou funkce ledvin
Nebyly provedeny žádné zvláštní studie k otázce možného snížení dávky u pacientů s poruchou funkce
ledvin. Obecně je midodrin kontraindikován u pacientů s akutním renálním onemocněním a těžkou
poruchou renální funkce (viz bod 4.3).

Pacienti s poruchou funkce jater
Nebyly provedeny žádné zvláštní studie u této skupiny pacientů.

Způsob podání
Perorální podání
Tablety se užívají před jídlem.
Večerní dávka se neužívá později než v 6 hodin večer a nejméně 4 hodiny před ulehnutím.

4.3 Kontraindikace
Gutron je kontraindikován u pacientů s níže uvedenými stavy/onemocněními:
- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku obsaženou v bodě 6.1.
- Závažné organické onemocnění srdce a koronárních cév (např. bradykardie, ischemická choroba
srdeční, kongestivní srdeční selhání, poruchy srdeční převodní soustavy nebo aortální aneurysma).
- Hypertenze.
- Závažné obliterační nebo spastické vaskulární poruchy (např. cerebrovaskulární okluze a spasmy).
- Akutní onemocnění ledvin.
- Závažná porucha funkce ledvin.
- Hypertrofie prostaty se zvýšeným residuálním objemem moči.
- Retence moči.
- Proliferativní diabetická retinopatie.
- Feochromocytom.
- Hypertyreóza.
- Glaukom s úzkým úhlem.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
V průběhu léčby pacienta je nutné monitorovat jeho krevní tlak vleže, vsedě i vstoje a určit hypertenzní
potenciál pacienta vleže a vsedě ještě před zahájením léčby přípravkem Gutron.
Pacient by měl být informován o příznacích klidové hypertenze (např. bušení srdce, bolest hlavy,
poruchy vidění apod.) a měl by být poučen, aby v případě výskytu těchto známek přerušil léčbu a
okamžitě informoval lékaře. Dávku přípravku lze upravit nebo v případě nutnosti je třeba léčbu přerušit.
Pacienty je třeba sledovat kvůli možným sekundárním projevům hypertenze.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Midodrin působí jako inhibitor cytochromu P450 CYP2D6, a může proto ovlivnit metabolismus dalších
léčiv metabolizovaných tímto izoenzymem (např. perfenazin, amiodaron, metoklopramid). To může
vést ke zvýšení systémové expozice a prohloubení účinků těchto léčiv.
Vyvarujte se současného užívání midodrinu a jiných sympatomimetických a vazokonstrikčních
přípravků, které mohou způsobit zvýšení krevního tlaku (např. tricyklická antidepresiva,
antihistaminika, hormony štítné žlázy, inhibitory MAO a také volně prodejné léky), neboť to může
vyvolat výraznou hypertenzi.
Účinek midodrinu lze antagonizovat -adrenergními antagonisty (prazosin, fentolamin). Současné užití
midodrinu a - a -adrenergních blokátorů, jež mohou snižovat srdeční frekvenci, vyžaduje pečlivé
sledování.
Současné užívání přípravků s obsahem digitalis se nedoporučuje, protože může vést k prohloubení
bradykardie a vést k srdeční zástavě.
Midodrin může zvýraznit nebo potencovat možné hypertenzní účinky přípravků s obsahem
kortikosteroidů.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Nejsou k dispozici žádná data o používání midodrinu u těhotných žen. Proto není vhodné používat
midodrin u žen, které plánují otěhotnět. Pokud žena během léčby otěhotní, měla by při zahájení
těhotenství léčbu okamžitě ukončit.
Kojení
Není známo, zda midodrin přechází do mateřského mléka, proto by midodrin neměl být podáván během
kojení.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Gutron má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Avšak pokud se objeví závrať nebo malátnost, je třeba při řízení motorových vozidel a při obsluze strojů
postupovat opatrně.

4.8 Nežádoucí účinky

Velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Psychiatrické poruchy
Méně časté: poruchy spánku, nespavost.
Není známo: úzkost, stav zmatenosti.

Poruchy nervového systému
Časté: parestézie.
Méně časté: bolesti hlavy, neklid, rozrušení a podrážděnost.

Srdeční poruchy
Méně časté: reflexní bradykardie.
Vzácné: ventrikulární arytmie.

Cévní poruchy
Časté: klidová hypertenze (TK ≥ 180/110 mmHg) při dávkách nad 30 mg denně.
Méně časté: klidová hypertenze (TK ≥ 180/110 mmHg) při dávkách do 7,5 mg denně.

Gastrointestinální poruchy
Časté: nauzea, pálení žáhy, stomatitis.
Není známo: bolesti břicha, zvracení, průjem.

Poruchy jater a žlučových cest
Vzácné: abnormální funkce jater, zvýšené jaterní enzymy.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Velmi časté: pilomotorická reakce (husí kůže),(13 %).
Časté: svědění, pocit chladu, zarudnutí, vyrážka.

Poruchy ledvin a močových cest
Velmi časté: dysurie (13 %).
Časté: zadržování moči (6 %)
Méně časté: nucení na močení.


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování
Příznaky
Předávkování vyvolá nežádoucí účinky, např. hypertenzi, pilomotorickou reakci (husí kůži), zřetelně
závislou na dávce a výraznou zejména na zátylku a ve kštici, pocit chladu, bradykardii a zadržování
moči.

Léčba
Kromě základní podpory životních funkcí se obecně na základě farmakologie přípravku doporučuje
taková léčba, která zahrnuje vyvolání zvracení a podání kompetitivních -sympatolytik (např.
nitroprusid, fentolamin, nitroglycerin). Bradykardii a poruchy vedení při bradykardii lze antagonizovat
atropinem.
K eliminaci metabolitu desglymidodrinu z organizmu lze použít hemodialýzu.



5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Kardiotonika, kromě srdečních glykosidů, adrenergní a dopaminergní
látky
ATC kód: C01CAMechanismus účinku
Midodrin je alfa-sympatomimetikum, jedná se o proléčivo, které se po perorálním podání promění na
farmakologicky aktivní metabolit desglymidodrin. Desglymidodrin působí jako selektivně účinné sympatomimetikum, které nevykazuje žádný účinek na β-adrenergní receptory myokardu. Jeho účinek
na kardiovaskulární a ostatní systémy je v podstatě totožný s ostatními stimulátory alfa-adrenergních
receptorů, jako je fenylefrin nebo methoxamin.

Desglymidodrin působí nejvýrazněji na kardiovaskulární systém, kde vyvolává zvýšení systolického a
diastolického krevního tlaku, doprovázeného reflexní bradykardií. Zvýšení krevního tlaku je vyvolané
téměř výhradně vazokonstrikcí především malých vén a v menší míře i arteriol, tj. zvýšením periferní
rezistence.
V proximální uretře a v hrdle močového měchýře midodrin svým 1-sympatomimetickým účinkem
zvyšuje tonus hladké svaloviny. Tím zvýší maximální uzavírací tlak v uretře a zřetelně zlepší až potlačí
inkontinenci moči u značného procenta pacientů. Zvýšení tonu vnitřního svěrače může vést ke zpoždění
mikce.
Midodrin nemá přímé centrální účinky (prakticky neproniká hematoencefalickou bariérou), má pouze
1-sympatomimetické účinky, nemá žádný účinek na -adrenergní receptory myokardu; ve vyšších
dávkách však může vyvolat reflexní bradykardii. Působí lehké snížení srdečního výdeje a lehce snižuje
průtok ledvinami.
Midodrin působí na systém močových cest tak, že zvyšuje tonus vnitřního svěrače, což může vést
ke zpoždění mikce.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Po perorálním podání v přípravku Gutron se midodrin rychle a téměř kompletně absorbuje, přičemž
maximální koncentrace v plazmě (Cmax) asi 0,01 mg/L je dosaženo do 30 minut po podání dávky 2,5 mg.
Desglymidodrin dosahuje vrcholových koncentrací v plazmě (0,027 mg/L) asi 1 hodinu po p.o. podání
dávky 5 až 10 mg midodrinu pacientům na lačno, trpících ortostatickou hypotenzí. Absolutní biologická
dostupnost midodrinu (ve formě desglymidodrinu) po p.o. podání je 93 %.
Hodnoty AUC a Cmax se zvyšují úměrně k dávkám v dávkovém rozpětí 2,5 až 22,5 mg. Podávání
s jídlem zvyšuje hodnotu AUC o zhruba 25 % a snižuje hodnotu Cmax o zhruba 30 %. Farmakokinetika
desglymidodrinu není ovlivněna.

Distribuce
Distribuce midodrinu u člověka ještě nebyla stanovena.
Vazba midodrin a desglymidodrinu na proteiny plazmy je méně než 30 %. Studie na zvířatech ukázaly,
že desglymidodrin je distribuován do cílových orgánů. Byl zaznamenán přechod přes
hematoencefalickou bariéru, placentu a do mateřského mléka.

Biotransformace
Lék je rozsáhle metabolizován enzymatickým štěpením v různých tkáních (včetně jater) na
farmakologicky aktivní metabolit desglymidodrin.

Eliminace
Midodrin je rozsáhle a rychle eliminován z plazmy po p.o. podání (poločas eliminace je 0,49 hodiny),
zatímco desglymidodrin je eliminován pomaleji (poločas eliminace 2-3 hodiny).
Midodrin i desglymidodrin se téměř kompletně (zhruba 91 % podané dávky) vyloučí močí do 24 hodin;
cca 40-60 % se vyloučí ve formě aktivního metabolitu, asi 2-5 % ve formě nezměněného midodrinu,
zbývající část pak ve formě farmakologicky inaktivních metabolitů. Nebyla pozorována kumulace látky.
Fekální eliminace midodrinu nebo desglymidodrinu je zanedbatelná.

Zvláštní populace
Farmakokinetická data midodrinu nebo jeho metabolitu desglymidodrinu u starších pacientů nebo u
pacientů s poruchou jater a/nebo ledvin nejsou dosud k dispozici.