Furorese 40

Příznaky předávkování
Klinický obraz akutního nebo chronického předávkování je závislý na rozsahu ztrát vody a elektrolytů.
Předávkování může vést k hypotenzi, ortostatickým dysregulacím, elektrolytovým dysbalancím
(hypokalemii, hyponatremii, hypochloremii) anebo k alkalóze. Větší ztráty tekutin mohou způsobit
výraznou hypovolemii, dehydrataci, cirkulační kolaps a hemokoncentraci se sklonem k trombózám.
V souvislosti s náhlými ztrátami vody a elektrolytů se mohou objevit delirantní stavy. Anafylaktický šok
je vzácný (příznaky: návaly horka, nauzea, cyanóza, hluboký pokles krevního tlaku, poruchy vědomí až
kóma atd.).
Terapie předávkování
Předávkování anebo známky hypovolemie (hypotenze, ortostatické dysregulace) nutí k okamžitému
přerušení léčby furosemidem.
Jestliže poslední dávku furosemidu pacient užil perorálně před krátkou dobou, doporučuje se zahájit
opatření používaná pro primární odstranění toxických látek (vyvolat emezi, provést výplach žaludku) a
opatření snižující absorpci (aktivní uhlí).
V těžkých případech je nutné monitorovat životně důležité funkce, rovnováhu tekutin, elektrolytovou i
acidobazickou rovnováhu, glykémii a sérové koncentrace látek běžně vylučovaných močí je třeba
opakovaně kontrolovat a podle potřeby upravovat. U pacientů s poruchami močení (např. při hypertrofii
prostaty) je nutno zajistit nerušený odtok moči, protože náhlá polyurie může u těchto pacientů způsobit
ischurii a nadměrnou extenzi močového měchýře.
Terapie při hypovolemii:
Substituce objemu tekutiny.
Terapie při hypokalemii:
Substituce draslíku.
Terapie cirkulačního kolapsu:
Uložit pacienta do polohy používané při terapii šoku; podle potřeby další protišoková terapie.

Neodkladná opatření při anafylaktickém šoku
Jakmile se objeví první známky (např. kožní reakce jako urtikarie nebo flush, agitovanost, bolesti hlavy,
návaly pocení, nauzea, cyanóza):
- je třeba zavést intravenózně kanylu
- navíc k ostatním obvyklým neodkladným opatřením je třeba uložit pacienta do polohy hlavou a
hrudníkem níže, udržovat průchodné dýchací cesty a podávat kyslík!
Neodkladná medikamentózní opatření:
- okamžitě adrenalin (epinefrin) i.v.
Po naředění 1 ml komerčního roztoku adrenalinu (1:1000) do 10 ml anebo použitím roztoku 1:10 se první dávka 1 ml (tj. 0,1 mg adrenalinu) pomalu injikuje i.v. (pozor na arytmie!) za monitorování
tepové frekvence a krevního tlaku. Aplikaci adrenalinu je možno opakovat.
- pak substituce objemu tekutiny i.v.
např. expandery (koloidy), Ringerův laktátový roztok.
- dále glukokortikoidy i.v.
např. 250 – 1000 mg prednisolonu (nebo ekviefektivní množství jiného glukokortikoidu, např.
methylprednisolonu). Aplikaci glukokortikoidů je možno opakovat.
Uvedené dávky platí pro dospělé pacienty s normální tělesnou hmotností; u dětí je nutná úprava
dávkování. V závislosti na klinických příznacích přicházejí v úvahu další terapeutické výkony a opatření,
např. řízené dýchání, kalcium, antihistaminika. Při oběhové zástavě resuscitace podle obvyklých pravidel.