Fluanxol depot
Farmakoterapeutická skupina
Neuroleptika (antipsychotika), deriváty thioxantenu
ATC kód: N 05 AF
Mechanismus účinku
Flupentixol je neuroleptikum ze skupiny thioxantenů. Antipsychotické působení neuroleptik souvisí s
jejich schopností blokovat dopaminové receptory, k celkovému účinku patrně též přispívá blokáda
receptorů 5-HT (5-hydroxytryptamin). Flupentixol má za podmínek in vitro a in vivo vysokou afinitu k
dopaminovým receptorům D1 a D2, přičemž flufenazin má in vivo afinitu většinou k D2 receptorům.
Atypické antipsychotikum, klozapin, vykazuje jako flupentixol stejnou afinitu k D1 a D2 receptorům in
vivo a in vitro.
Flupentixol má vysokou afinitu k adrenergním receptorům 1 a k 5-HT2, ale tato afinita je nižší než u
chlorprothixenu, fenothiazinu ve vysokých dávkách a klozapinu. Flupentixol nevykazuje afinitu
k cholinergním muskarinovým receptorům, pouze slabou afinitu k histaminovým receptorům a není
schopen blokovat adrenergní receptory α2.
Flupentixol se projevil jako silné neuroleptikum ve všech behaviorálních studiích neuroleptické
aktivity (schopnosti blokovat dopaminové receptory). Byla nalezena korelace mezi modely in vivo,
afinitou k dopaminovým receptorům D2 in vitro a průměrnou denní perorální antipsychoticky působící
dávkou.
Periorální pohyby u laboratorních potkanů závisí na stimulaci D1 receptorů nebo blokádě D2 receptorů.
Tyto pohyby mohou být potlačeny flupentixolem. Výsledky studií prováděných u opic též prokázaly,
že periorální hyperkineze je ve větší míře závislá na stimulaci D1 receptorů a v menší míře na citlivosti
D2 receptorů. Tyto údaje vedly k závěru, že stimulace D1 receptorů vede ke stejným účinkům
(dyskineze) i u lidí. Proto se blokáda D1 receptorů jeví jako výhodná.
Flupentixol stejně jako ostatní neuroleptika zvyšuje hladinu prolaktinu v krvi.
Farmakologické studie jasně prokázaly, že flupentixol-dekanoát v olejovém roztoku má prodloužený
neuroleptický účinek a množství podané léčivé látky, schopné zajistit požadovaný účinek, je výrazně
nižší v případě aplikace depotní formy ve srovnání s každodenním užitím perorální formy
flupentixolu. Krátkodobé a mírné zesílení spánku vyvolaného barbituráty u myší je prokazatelné
pouze při užití vyšších dávek. Je tedy nepravděpodobné, že by u pacientů docházelo k interferenci
mezi anestetikem a podanou depotní formou.
Klinická účinnost a bezpečnost
V klinické praxi je flupentixol-dekanoát určen k udržovací léčbě chronických psychotických pacientů.
Antipsychotický účinek roste s výší podávané dávky. Při nižších a středních dávkách (do 100 mg/týdny) nepůsobí flupentixol-dekanoát sedativně, pouze při podávání vyšších dávek se může objevit
nespecifická sedace.
Flupentixol-dekanoát je vhodný obzvláště při léčbě pacientů apatických, stažených, depresivních nebo
slabě motivovaných.
Flupentixol-dekanoát umožňuje trvalou léčbu obzvláště u pacientů, na které není spolehnutí, že budou
řádně dodržovat pravidla perorální léčby. Flupentixol-dekanoát tedy zabraňuje relapsům onemocnění
v důsledku špatné spolupráce pacientů užívajících perorální formu.