Erlotinib vipharm
Základem hodnocení bezpečnosti erlotinibu jsou údaje od více než 1 500 pacientů, kteří dostali nejméně
jednu dávku erlotinibu 150 mg v monoterapii, a od více než 300 pacientů, kteří dostali erlotinib 100 nebo
150 mg v kombinaci s gemcitabinem.
Incidence nežádoucích účinků, které se vyskytly v klinických hodnoceních s erlotinibem v monoterapii nebo
v kombinaci s chemoterapií, včetně stupně závažnosti stanovené podle kritérií National Cancer Institute
Common Toxicity Criteria (NCICTC), jsou uvedeny v tabulce 1. Uvedené nežádoucí účinky byly hlášeny
nejméně u 10 % (ve skupině s erlotinibem) pacientů a vyskytly se častěji (≥ 3 %) u pacientů léčených
erlotinibem než ve srovnávacím ramenu. Ostatní nežádoucí účinky včetně těch, které byly hlášeny v jiných
studiích, jsou uvedeny v tabulce 2.
Nežádoucí účinky hlášené v klinických hodnoceních (tabulka 1) jsou uvedeny podle třídy orgánových
systémů MedDRA. Četnost nežádoucích účinků se definuje následujícím způsobem: velmi časté (≥ pacientů); časté (≥ 1/100 až < 1/10 pacientů); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100 pacientů); vzácné (≥ 000 až < 1/1 000 pacientů); velmi vzácné (< 1/10 000 pacientů).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny podle klesající závažnosti.
Nemalobuněčný karcinom plic (erlotinib podáván v monoterapii)
Léčba první linie u pacientů s mutacemi EGFR
V otevřené, randomizované studii ML20650 fáze III, prováděné u 154 pacientů, byla hodnocena bezpečnost
erlotinibu v první linii léčby u 75 pacientů s NSCLC s aktivačními mutacemi EGFR; u těchto pacientů
nebyly zjištěny žádné nové bezpečnostní signály.
Nejčastějšími nežádoucími účinky u pacientů léčených erlotinibem ve studii ML20650 byly vyrážka a
průjem (jakéhokoliv stupně 80 %, resp. 57 %); většina příhod byla stupně 1/2 a vyřešila se bez zásahu.
Vyrážka a průjem stupně 3 se vyskytly u 9 %, resp. 4 % pacientů. Nebyla pozorována žádná vyrážka ani
průjem stupně 4. Vyrážka i průjem vedly k vysazení erlotinibu u 1 % pacientů. Úprava dávky (přerušení
nebo snížení) kvůli vyrážce a průjmu byla zapotřebí u 11 %, resp. 7 % pacientů.
Udržovací léčba
V dalších dvou dvojitě zaslepených, randomizovaných, placebem kontrolovaných studiích fáze III, BO(SATURN) a BO25460 (IUNO), byl erlotinib podáván jako udržovací léčba po první linii chemoterapie.
Tyto studie byly prováděny u celkem 1 532 pacientů s pokročilým, rekurentním nebo metastazujícím
NSCLC po první linii standardní platinové chemoterapie a nebyly při nich zjištěny žádné nové bezpečnostní
signály.
Nejčastějšími nežádoucími účinky, které se vyskytly u pacientů léčených erlotinibem ve studiích BO18192 a
BO25460, byly vyrážka (BO18192: jakéhokoliv stupně 49,2 %, stupně 3: 6,0 %; BO25460: jakéhokoliv
stupně 39,4 %, stupně 3: 5,0 %) a průjem (BO18192: jakéhokoliv stupně 20,3 %, stupně 3: 1,8 %; BO25460:
jakéhokoliv stupně 24,2 %, stupně 3: 2,5 %). Žádná vyrážka ani průjem stupně 4 nebyly pozorovány.
Vyrážka a průjem si vynutily vysazení erlotinibu u 1 %, resp. < 1 % pacientů ve studii BO18192, zatímco ve
studii BO25460 žádný pacient erlotinib kvůli vyrážce nebo průjmu nevysadil. Úprava dávky (přerušení nebo
snížení) kvůli vyrážce a průjmu byla zapotřebí u 8,3 %, resp. 3 % pacientů ve studii BO18192 a u 5,6 %,
resp. 2,8 % pacientů ve studii BO25460.
Léčba ve druhé linii a dalších liniích
V randomizované dvojitě zaslepené studii (BR.21; erlotinib podáván jako léčba druhé linie) byly nejčastěji
hlášenými nežádoucími účinky vyrážka (75 %) a průjem (54 %). Většina těchto nežádoucích účinků byla
stupně závažnosti 1/2 bez nutnosti lékařské intervence. Vyrážka a průjem stupně 3/4 se vyskytly u 9 % resp.
% pacientů léčených erlotinibem a každý z těchto nežádoucích účinků byl příčinou přerušení léčby u 1 %
nemocných. Snížení dávky kvůli vyrážce a průjmu bylo třeba provést u 6 % resp. 1 % pacientů. Ve studii
BR.21 byl zjištěn medián časového období do výskytu vyrážky 8 dní a medián časového období do výskytu
průjmu 12 dní.
Obecně se kožní změny projevují jako lehká až středně těžká erytematózní nebo papulopustulózní vyrážka,
která se může objevit nebo zhoršit v oblastech vystavených slunci. U pacientů vystavených slunci je možno
doporučit ochranný oděv nebo použití krémů chránících před sluncem (např. s minerálními filtry).
Karcinom pankreatu (erlotinib podáván současně s gemcitabinem):
Nejčastější nežádoucí účinky zjištěné v pivotní studii PA.3 u pacientů s karcinomem pankreatu léčených
erlotinibem v dávce 100 mg a gemcitabinem byly únava, vyrážka a průjem. V léčebné skupině, jíž byl
podáván erlotinib a gemcitabin, byly jak vyrážka, tak průjem stupně 3/4 hlášeny u 5 % pacientů. Medián
doby do výskytu vyrážky a průjmu byl 10, resp. 15 dní. Výskyt vyrážky nebo průjmu vedl ke snížení dávky
přípravku u 2 % pacientů a k přerušení léčby až u 1 % pacientů užívajících erlotinib a gemcitabin.
Tabulka 1: Nežádoucí účinky zaznamenané u ≥ 10 % pacientů ve studiích BR.21 (léčených erlotinibem) a
PA.3 (léčených erlotinibem v kombinaci s gemcitabinem) a nežádoucí účinky zaznamenané
častěji (≥ 3 %) než u placeba ve studiích BR.21 (léčených erlotinibem) a PA.3 (léčených
erlotinibem v kombinaci s gemcitabinem)
Erlotinib (BR.21)
n = Erlotinib
n = Četnost
nejvyšší
incidence NÚ Stupeň dle NCI-CTC Jakýkol
iv
stupeň
4 Jakýko
liv
stupeň
Preferovaný termín dle MedDRA % % % % % %
Infekce a infestace
Infekce*
<
velmi časté
Poruchy metabolismu a výživy
Anorexie
Pokles tělesné hmotnosti
velmi časté
velmi časté
Poruchy oka
Keratokonjunktivitida sicca
Konjunktivitida
<
velmi časté
velmi časté
Psychiatrické poruchy
Deprese
velmi časté
velmi časté
Gastrointestinální poruchy
Průjem**
Nauzea
Zvracení
Stomatitida
Bolest břicha
Dyspepsie
Flatulence
<
< < <
<
< -
velmi časté
velmi časté
velmi časté
Alopecie - - - 14 0 0 velmi časté
Celkové poruchy a reakce v místě
aplikace
Únava
Horečka
Ztuhlost
velmi časté
velmi časté
velmi časté
* Závažné infekce (s neutropenií nebo bez neutropenie) zahrnovaly pneumonii, sepsi a celulitidu.
**Může vést k dehydrataci, hypokalemii a selhání ledvin.
***Vyrážka zahrnovala akneiformní dermatitidu.
- Výskyt nižší než mezní.
Tabulka 2: Souhrn nežádoucích účinků dle kategorií frekvencí:
Třídy
orgánových
systémů
Velmi časté
(≥1/10)
Časté
(≥1/100 až
<1/10)
Méně časté
(≥1/1000 až
<1/100)
Vzácné
(≥až
<1/1000)
Velmi
vzácné
(<1/10000)
Není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Poruchy oka
-Keratitida
-
Konjunktiviti
da
-Změny řas
-Perforace
rohovky
-Ulcerace
rohovky
-Uveitida
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
-Epistaxe
-Intersticiální
plicní
onemocnění
(ILD)
Gastrointesti
nální
poruchy
Gastrointesti
nální
krvácení4, -
Gastrointesti
nální
perforace-Střevní
pneumatóza
Poruchy jater
a
žlučových
cest
-Abnormality
funkčních
jaterních
testů -Jaterní
selhání-Hepatitida
-Akutní
hepatitida
Poruchy
kůže a
podkožní
tkáně
-Vyrážka -Alopecie
-Suchá kůže-Paronychie
-Folikulitida
-Akné/
Akneiformní
dermatitida
-Kožní fisury
-Hirsutismus
-Změny
obočí
-Lámavost a
ztráta nehtů
-Lehké kožní
reakce jako
hyperpigmen
tace
tezie
Johnsonův
syndrom/toxi
cká
epidermální
nekrolýza
Poruchy
ledvin
a močových
cest
-Renální
insuficience-Nefritida1
-Proteinurie
V klinické studii PA.3.
Včetně vrůstání řas, nadměrného růstu a zesílení řas.
Včetně úmrtí pacientů léčených erlotinibem pro nemalobuněčný karcinom plic nebo jiné pokročilé
solidní nádory (viz bod 4.4). Vyšší výskyt byl pozorován u pacientů v Japonsku (viz bod 4.4).
V klinických studiích některé případy souvisely se souběžným podáním warfarinu a některé se souběžným
podáním nesteroidních antiflogistik (viz bod 4.5).
Včetně zvýšené alaninaminotransferázy [ALT], aspartátaminotransferázy [AST] a bilirubinu. Tyto změny
byly velmi časté v klinické studii PA.3, a časté v klinické studii BR.21. Většinou byly lehkého až středního
stupně, přechodného charakteru nebo souvisely s jaterními metastázami.
Včetně úmrtí. Rizikovými faktory mohou být již existující jaterní onemocnění nebo souběžná
hepatotoxická léčba (viz bod 4.4).
Včetně úmrtí (viz bod 4.4).
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek