Epiletam

Shrnutí bezpečnostního profilu

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly nazofaryngitida, somnolence, bolest hlavy, únava a závratě.
Profil nežádoucích účinků uvedený níže je založen na analýze souhrnných placebem kontrolovaných
klinických studií ve všech studovaných indikacích s celkem 3146 pacienty léčenými levetiracetamem.
Tyto údaje jsou doplněny o údaje z používání levetiracetamu v otevřených prodloužených studiích i ze
zkušeností po uvedení přípravku na trh. Bezpečnostní profil levetiracetamu je podobný ve všech
věkových skupinách (dospělí i pediatričtí pacienti) a ve všech schválených indikacích epilepsie.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky hlášené z klinických studií (u dospělých, dospívajících, dětí i kojenců >1 měsíc) a
z post marketingových zkušeností jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů a podle frekvence
výskytu.

Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle klesající závažnosti, přičemž jejich frekvence je definována
takto:
velmi časté (≥1/10),
časté (≥1/100 až <1/10),
méně časté (≥1/1 000 až <1/100),
vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000),
velmi vzácné (<1/10 000),
není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Strana 8 (celkem 16)

MedDRA TOS Frekvence výskytu Velmi časté Časté Méně časté Vzácné
Infekce a infestace nazofaryngitida infekce
Poruchy krve a
lymfatického
systému
trombocytopenie,
leukopenie
pancytopenie,
neutropenie,
agranulocytóza
Poruchy
imunitního
systému
léková reakce
s eozinofilií a
systémovými
příznaky (DRESS)
hypersenzitivita
(včetně
angioedému a
anafylaxe)
Poruchy
metabolismu a
výživy
anorexie snížení tělesné
hmotnosti, zvýšení
tělesné hmotnosti
hyponatremie
Psychiatrické
poruchy
deprese,
hostilita/agresivita,
anxieta, insomnie,
nervozita /
podrážděnost
sebevražedný pokus,
sebevražedné
představy, psychotická
porucha, abnormální
chování, halucinace,
hněv, stav zmatenosti,
panická ataka, citová
labilita/výkyvy
nálady, agitovanost
dokonaná
sebevražda,
poruchy osobnosti,
abnormální
myšlení, delirium
Poruchy
nervového
systému
somnolence,
bolest hlavy
konvulze, porucha
rovnováhy,
závratě, letargie,
třes
amnézie, porucha
paměti, poruchy
koordinace/ataxie,
parestezie, poruchy
pozornosti
choreoatetóza,
dyskineze,
hyperkineze,
poruchy chůze,
encefalopatie,
zhoršení záchvatů,
maligní
neuroleptický
syndrom*
Poruchy oka diplopie, rozmazané
vidění

Poruchy ucha a
labyrintu
vertigo
Srdeční poruchy prodloužený
interval QT na
elektrokardiogramu
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
kašel
Gastrointestinální
poruchy
bolesti břicha,
průjem, dyspepsie,
zvracení, nauzea,
pankreatitida
Strana 9 (celkem 16)
Poruchy jater a
žlučových cest
abnormální výsledky
jaterních funkčních
testů
jaterní selhání,
hepatitida
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
vyrážka alopecie, ekzém,
pruritus
toxická
epidermální
nekrolýza, Stevens-
Johnsonův
syndrom,
multiformní erytém
Poruchy svalové a
kosterní soustavy
a pojivové tkáně
svalová slabost,
myalgie
rhabdomyolýza a
zvýšení
kreatinfosfokinázy
v krvi *
Poruchy ledvin a
močových cest
akutní poškození
ledvin
Celkové poruchy
a reakce v místě
aplikace
astenie/únava
Poranění, otravy a
procedurální
komplikace
poranění
*Prevalence je významně vyšší u japonských pacientů ve srovnání s pacienty z jiných zemí.

Popis vybraných nežádoucích účinků
Riziko anorexie je vyšší při současném podávání levetiracetamu a topiramátu.
V několika případech alopecie byla po vysazení levetiracetamu pozorována spontánní úprava stavu.
V některých případech pancytopenie byl identifikován útlum kostní dřeně.

Případy encefalopatie se obvykle objevovaly na začátku léčby (po několika dnech až několika
měsících) a po přerušení léčby byly reverzibilní.

Pediatrická populace
U pacientů ve věku 1 měsíc až méně než 4 roky bylo celkem 190 pacientů léčeno levetiracetamem
v placebem kontrolovaných a otevřených prodloužených studiích. Šedesát (60) z těchto pacientů bylo
léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích. U pacientů ve věku 4-16 let bylo celkem
645 pacientů léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných a otevřených prodloužených
studiích. 233 těchto pacientů bylo léčeno levetiracetamem v placebem kontrolovaných studiích.
V obou těchto pediatrických skupinách jsou tyto údaje doplněny o zkušenosti po uvedení
levetiracetamu na trh.

Navíc 101 kojenců ve věku pod 12 měsíců bylo léčeno v poregistrační studii bezpečnosti. Nebyla
identifikována žádná nová bezpečnostní rizika pro kojence s epilepsií mladší než 12 měsíců.

Profil nežádoucích účinků levetiracetamu je obecně podobný ve všech věkových skupinách a ve všech
schválených indikacích epilepsie. Výsledky bezpečnosti u pediatrických pacientů v placebem
kontrolovaných klinických studiích byly konzistentní s bezpečnostním profilem levetiracetamu u
dospělých, s výjimkou behaviorálních a psychiatrických nežádoucích účinků, které byly častější u dětí
než u dospělých. U dětí a dospívajících ve věku 4 až 16 let byly zvracení (velmi časté, 11,2 %),
agitovanost (častá, 3,4 %), výkyvy nálady (časté, 2,1 %), citová labilita (častá, 1,7 %), agresivita
(častá, 8,2 %), abnormální chování (časté, 5,6 %) a letargie (častá, 3,9 %) hlášeny častěji než u
ostatních věkových skupin nebo v celkovém bezpečnostním profilu. U kojenců a dětí ve věku 1 měsíc
až méně než 4 roky byly podrážděnost (velmi častá, 11,7 %) poruchy koordinace (časté, 3,3 %)
hlášeny častěji než u ostatních věkových skupin nebo v celkovém bezpečnostním profilu.

Dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná bezpečnostní pediatrická studie s uspořádáním pro
Strana 10 (celkem 16)
hodnocení non-inferiority sledovala kognitivní a neuropsychologické účinky levetiracetamu u 4 až
16letých dětí trpících parciálními záchvaty. Ze studie vyplývá, že v populaci splňující podmínky
protokolu („per-protocol“ populace) se levetiracetam neodlišoval (nebyl horší) od placeba s ohledem
na změnu od výchozího stavu ve složeném skóre k hodnocení paměti Leiter-R zahrnujícím pozornost a
paměť (Leiter-R Attention and Memory, Memory Screen Composite score). Výsledky týkající se
chování a emočního fungování naznačovaly u pacientů léčených levetiracetamem zhoršení, pokud jde
o agresivní chování, což bylo měřeno standardizovaným a systematickým způsobem za použití
ověřeného nástroje (CBCL – Achenbach Child Behavior Check List).
Avšak u jedinců, kteří užívali levetiracetam v dlouhodobé otevřené následné studii, nedošlo v průměru
ke zhoršení chování a emočního fungování; zejména měřítka agresivního chování nebyla horší oproti
výchozímu stavu.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek