Emtriva
Farmakoterapeutická skupina: Nukleosidové a nukleotidové inhibitory reverzní transkriptázy,
ATC kód: J05AF
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Emtricitabin je syntetický nukleosidový analog cytidinu se specifickým účinkem na HIV-1, HIV-2 a
HBV.
Emtricitabin je fosforylován buněčnými enzymy a vzniká emtricitabin 5’ trifosfát, který kompetitivně
inhibuje reverzní transkriptázu HIV-1, což vede k ukončení DNA řetězce. Emtricitabin je slabý
inhibitor savčí DNA polymerázy α, β a ε a mitochondriální DNA polymerázy γ.
In vitro emtricitabin neprojevil cytotoxické účinky na periferní krevní mononukleární buňky
makrofágů nebo progenitorní buňky kostní dřeně. In vitro ani in vivo nebyly zaznamenány žádné
toxické účinky na mitochondrie.
Antivirová aktivita in vitro: hodnota 50% inhibiční koncentrace laboratorním a klinickým izolátům HIV-1 byla v rozmezí 0,0013 až 0,5 μmol/l. V kombinovaných
studiích emtricitabinu s inhibitory proteázy analogovými inhibitory HIV reverzní transkriptázy byl zaznamenán aditivní až synergický efekt.
Většina těchto kombinací nebyla zkoumána u lidí.
Při testování aktivity s laboratorními kmeny HBV byla hodnota IC50 emtricitabinu v rozmezí 0,01 až
0,04 μmol/l.
Rezistence: HIV-1 rezistence k emtricitabinu se vyvíjí jako důsledek změn v kodonu 184, následkem
čehož se methionin mění na valin transkriptázy. Tato HIV-1 mutace byla pozorována in vitro a u pacientů infikovaných HIV-1.
Viry rezistentní k emtricitabinu byly křížově rezistentní k lamivudinu, ale zachovaly si citlivost na
ostatní nukleosidové inhibitory reverzní transkriptázy NRTIsreverzní transkriptázy rezistentní k zidovudinu, didanosinu a NNRTI si zachovaly citlivost na emtricitabin
Klinická účinnost a bezpečnost
Emtricitabin v kombinaci s ostatními antiretrovirovými látkami, včetně nukleosidových analog,
nenukleosidových analog a PI, se v případě HIV infekce ukázal jako účinný při léčbě dosud
neléčených a již léčených virologicky stabilních pacientů. Neexistují žádné zkušenosti s používáním
emtricitabinu u pacientů, kde není současný režim úspěšný nebo u kterých selhalo více režimů.
Při antiretrovirové léčbě dosud neléčených dospělých byl emtricitabin výrazně účinnější než stavudin,
kdy byly oba léčivé přípravky podávány v kombinaci s didanosinem a efavirenzem po dobu 48 týdnů.
Pokud se nevyvinula mutace M184V/I, neprokázaly fenotypové analýzy žádné výrazné změny
v citlivosti k emtricitabinu.
U již léčených virologicky stabilních dospělých pacientů se ukázalo, že emtricitabin v kombinaci
s NRTI k poměru reagujících osob Ve druhé studii pak byly z již léčených dospělých pacientů v režimu stabilní vysoce aktivní
antiretrovirové terapie pacienti do dvou skupin. Jedna skupina dostávala jednou denně režim obsahující emtricitabin a druhá
skupina pokračovala v PI-HAART režimu. Léčba v délce 48 týdnů ukázala v případě režimu s
emtricitabinem stejný podíl pacientů s HIV RNA < 400 kopií/ml větší podíl pacientů s HIV RNA < 50 kopií/ml u nichž pokračoval režim PI-HAART.
Pediatrická populace
U kojenců a dětí starších 4 měsíců většina pacientů dosáhla nebo si udržela úplné potlačení
plazmatické HIV-1 RNA po dobu 48 týdnů ≤ 50 kopií/ml
Neexistují žádné klinické zkušenosti s používáním emtricitabinu u kojenců mladších 4 měsíců.