Dostinex

sp.zn.sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

DOSTINEX 0,5 mg tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Cabergolinum 0,5 mg v jedné tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety.
Popis přípravku: Bílé, ploché, podlouhlé tablety s půlící rýhou na obou stranách o velikosti 4 x 8 mm,
na jedné straně tablety půlící rýha přerušena vyraženým „700“, na druhé straně tablety vyraženo „P“ a
„U“


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Inhibice/potlačení fyziologického procesu laktace
Přípravek DOSTINEX je indikován k zábraně nástupu fyziologického procesu laktace (pokud je
podán těsně po porodu) nebo k potlačení laktace již rozvinuté:

1) Po porodu, rozhodne-li se matka dítě nekojit nebo v případech, kdy je kojení kontraindikováno pro
lékařsky opodstatněné překážky na straně matky nebo novorozence.

2) V případech narození mrtvého dítěte nebo po potratu.

Přípravek DOSTINEX předchází rozvoji procesu laktace nebo jej potlačuje tím, že inhibuje sekreci
prolaktinu. V provedených kontrolovaných klinických pokusech se přípravek DOSTINEX, podaný
v jediné dávce 1 mg během prvního dne po porodu, u 70-90 % žen ukázal jako účinný prostředek
k dosažení inhibice sekrece mléka a také k potlačení puerperálního překrvení a bolestivosti prsů.
Symptomy tzv. rebound-fenoménu ve třetím poporodním týdnu se vyskytly u prsů méně než 5 % žen
(a vesměs jen v lehké intenzitě).

Terapie poruch spojených s hyperprolaktinemií
Přípravek DOSTINEX je indikován k léčbě dysfunkcí souvisejících s hyperprolaktinemií, zahrnující
amenoreu, oligomenoreu, anovulaci a galaktoreu.

Přípravek DOSTINEX je indikován u pacientů s hypofyzárními adenomy secernujícími prolaktin
(mikro- a makroprolaktinadenomy), u stavů idiopatické hyperprolaktinemie nebo u syndromu prázdné
selly spojené s hyperprolaktinemií, která představuje základní patologický substrát všech výše
zmíněných klinických projevů.


Při dlouhodobé aplikaci byl přípravek DOSTINEX v dávkovém rozmezí 1-2 mg týdně účinný
v normalizaci sérové prolaktinemie u asi 84 % hyperprolaktinemických pacientů. U 83 % žen, trpících
amenoreou, se podařilo dosáhnout návratu pravidelného menstruačního krvácení.

U 89 % žen, u nichž byly během luteální fáze monitorovány hladiny progesteronu, bylo prokázáno
úspěšné obnovení ovulačních cyklů. U 90 % žen, trpících galaktoreou, bylo dosaženo terapeutického
efektu. U 50-90 % žen i mužů s mikro nebo makroprolaktinomy se podařilo léčbou redukovat
nádorovou masu.

4.2 Dávkování a způsob podávání

Přípravek DOSTINEX je určen k perorálnímu podání. Vzhledem k tomu, že současný příjem potravy
zlepšuje u látek této skupiny jejich toleranci, doporučuje se ve všech terapeutických indikacích
podávat přípravek DOSTINEX pokud možno během jídla.

Zábrana/potlačení fyziologické laktace
K inhibici laktace je třeba podat přípravek DOSTINEX již během prvního dne po porodu. Doporučené
terapeutické dávkování je dávka 1 mg (dvě tablety po 0,5 mg) užitá najednou.

K potlačení/supresi již rozvinuté laktace se doporučuje podávat po dobu dvou dnů každých 12 hodin
dávka 0,25 mg (což je polovina 0,5 mg tablety). Celková dávka je tedy 1 mg.

Terapie poruch souvisejících s hyperprolaktinemií
Doporučené počáteční dávkování přípravku DOSTINEX je 0,5 mg na týden, podáno v jediné dávce
nebo rozděleno na dvě dávky (po jedné polovině 0,5 mg tablety), z nichž jedna se užije např. v pondělí
a druhá ve čtvrtek. Tato týdenní dávka se má postupně zvyšovat, nejlépe tak, že se vždy po uplynutí
l měsíce přidá dalších 0,5 mg na týden, až se podaří vytitrovat optimální terapeutickou odpověď.
Obvyklá udržovací terapeutická dávka je zpravidla 1 mg na týden, ale může se pohybovat v rozmezí
od 0,25 mg až do 2 mg. U hyperprolaktinemických pacientů byly aplikovány dávky až 4,5 mg týdně.

Celou týdenní dávku je možno podat jednorázově nebo rozděleně do dvou nebo více dílčích dávek v
průběhu týdne – volba je závislá na individuální snášenlivosti léku pacientem. Rozdělení celotýdenní
dávky na více dílčích dávek je vhodné zvláště tehdy, mají-li se používat dávky vyšší než 1 mg.

Během postupného zvyšování dávky léku je třeba u pacientů zachytit nejnižší individuální dávku
schopnou zajistit terapeutický efekt. Doporučuje se monitorovat v měsíčních intervalech sérové
hladiny prolaktinu, protože podaří-li se vystihnout terapeuticky účinný režim podávání, dojde
zpravidla už během dvou až čtyř týdnů k normalizaci hladin prolaktinu v séru.

Po vysazení přípravku DOSTINEX je většinou popisována rekurence prolaktinemie. U některých
pacientů se však daří dosáhnout snížení hladiny prolaktinu, jež přetrvává i několik měsíců. U většiny
sledovaných pacientek nastoupily znovu ovulační cykly, jež se udržely nejméně 6 měsíců po vysazení
přípravku DOSTINEX.

Použití u pacientů se závažným poškozením jater
Je třeba zvážit podání nižších dávek pacientům se závažným poškozením jater.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku DOSTINEX u pacientů mladších 16 let nebyla dosud zjišťována.

Použití u starších pacientů
Podávání přípravku DOSTINEX nebylo formálně studováno u starších pacientů.

4.3 Kontraindikace


Hypersenzitivita na kabergolin nebo kterýkoliv námelový alkaloid nebo na kteroukoli pomocnou látku
uvedenou v bodě 6.1.
Plicní, perikardiální a retroperitoneální fibrotické poruchy v anamnéze.
Dlouhodobá léčba: srdeční chlopenní vada prokázaná echokardiograficky před zahájením léčby.

(Viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití – Fibróza, postižení srdečních chlopní a
klinické jevy, které mohou s uvedenými stavy souviset)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecné
Tak jako u jiných ergolinových derivátů, má být kabergolin podáván se zvláštní opatrností pacientům
trpícím těžkým kardiovaskulárním onemocněním, Raynaudovým syndromem, peptickým vředem,
krvácením z gastrointestinálního traktu a osobám, v jejichž anamnéze je závažná (zejména
psychotická) duševní porucha.

Pacienti se vzácným dědičným onemocněním intolerance galaktózy, deficiencí laktázy nebo
malabsorbcí glukózy-galaktózy by neměli tento přípravek užívat.

Jaterní nedostatečnost
U pacientů se závažnou jaterní nedostatečností, kteří jsou dlouhodobě léčeni kabergolinem, je vhodné
podávat nižší dávky. U pacientů se závažnou jaterní nedostatečností (Child-Pugh třída C) byl po
podání jednorázové dávky 1 mg pozorován nárůst v AUC ve srovnání se zdravými dobrovolníky a
s pacienty s nižším stupněm jaterní nedostatečnosti.

Posturální hypotenze
Po podání kabergolinu se může vyskytnout posturální hypotenze. Proto je nutná opatrnost vždy, když
se má kabergolin užívat souběžně s jinými léky snižujícími krevní tlak.

Fibróza, postižení srdečních chlopní a klinické jevy, které mohou s uvedenými stavy souviset
Po dlouhodobém užívání ergolinových derivátů s agonistickým působením na serotoninovém 5HT2B
receptoru, jako je kabergolin, se vyskytly fibrotické a serózní zánětlivé poruchy jako je pleuritida,
pleurální výpotek, pleurální fibróza, plicní fibróza, perikarditida, perikardiální výpotek, srdeční
chlopenní vada zahrnující jednu nebo více chlopní (aortální, mitrální a trikuspidální) nebo
retroperitoneální fibróza. V některých případech se příznaky či manifestace srdeční chlopenní vady po
vysazení kabergolinu zlepšily.

V souvislosti s pleurálními výpotky/fibrózou byla pozorována abnormálně zvýšená sedimentace
erytrocytů. V případech nevysvětlitelného zvýšení sedimentace erytrocytů k abnormálním hodnotám
se doporučuje provést rentgenové vyšetření plic.

Vzhledem k tomu, že srdeční chlopenní vada byla spojována s kumulativními dávkami, měli by být
pacienti léčeni nejnižší účinnou dávkou. Při každé návštěvě pacienta je pro potvrzení vhodnosti další
léčby kabergolinem nutné přehodnotit profil přínosu/rizika léčby kabergolinem.

Před zahájením dlouhodobé léčby
K vyloučení asymptomatického chlopenního postižení musí všichni nemocní podstoupit vyšetření
srdce a cév včetně echokardiografie. Před zahájením léčby je dále vhodné provést vyšetření
sedimentace erytrocytů nebo jiných markerů zánětu, funkce plic/rentgen plic a funkce ledvin. Není
známo, zda léčba kabergolinem může u pacientů s chlopenní regurgitací zhoršit základní onemocnění.
Při průkazu chlopenní fibrózy by pacient neměl být kabergolinem léčen (viz bod 4.3)


Během dlouhodobé léčby
Vzhledem k tomu, že fibrotické změny se vyvíjejí pozvolna, je třeba pacienty z hlediska vývoje těchto
změn pravidelně sledovat.

Z toho důvodu je nutné pátrat po projevech:
• onemocnění dýchacího traktu jako je dyspnoe, dechová nedostatečnost, přetrvávající kašel nebo
bolest na hrudi.
• renální insuficience, obstrukce vývodných močových cest, obstrukce břišních cév, které mohou
být provázeny bolestmi v bederní krajině či otoky dolních končetin; retroperitoneální fibróza se
může rovněž manifestovat bolestmi břicha či přítomností hmatné rezistence.
• srdečního selhání; případy chlopenní a perikardiální fibrózy se často manifestovaly jako srdeční
selhání. Proto je nutné v případě známek srdeční insuficience vyloučit chlopenní fibrózu a
konstriktivní perikarditidu.

Z hlediska záchytu fibrotických změn je nezbytné sledovat klinický stav pacienta. Po zahájení léčby
musí být do 3-6 měsíců provedeno echokardiografické vyšetření; poté se frekvence
echokardiografických vyšetření stanovuje podle individuálního klinického zhodnocení (se zvláštním
důrazem na výše uvedené příznaky), nejméně však po 6-12 měsících.

Kabergolin je nutné vysadit, pokud echokardiografie odhalí chlopenní regurgitaci (případně zhoršení
již přítomné regurgitace) nebo restrikci či ztluštění chlopenních cípů (viz bod 4.3).

Potřeba dalšího klinického sledování (např. fyzikálního vyšetření zahrnujícího poslechové vyšetření
srdce, rentgenového vyšetření, CT vyšetření) se určuje podle individuálního stavu nemocného.

K záchytu vývoje fibrózy mohou přispět další vyšetření, jako je vyšetření sedimentace erytrocytů nebo
stanovení hladiny kreatininu v séru.

Somnolence/náhlý nástup spánku
Kabergolin je spojován s výskytem somnolence. Agonisty dopaminu mohou být spojeny s epizodami
náhlého nástupu spánku, zejména u pacientů trpících Parkinsonovou nemocí. Je vhodné zvážit redukci
dávkování nebo ukončení terapie (viz bod 4.7).

Zábrana, resp. zástava fyziologického procesu laktace
Kabergolin, podobně jako jiné námelové deriváty, by neměly užívat ženy s anamnézou preeklampsie
nebo pacientky s poporodní hypertenzí, není-li přínos pro pacientku vyšší než případné riziko.

U žen, které byly po porodu léčeny kabergolinem pro inhibici laktace, byly hlášeny závažné nežádoucí
účinky, včetně hypertenze, infarktu myokardu, záchvatů křečí, cévní mozkové příhody či psychických
poruch. U některých pacientek předcházely rozvoji záchvatů křečí či cévní mozkové příhody silné
bolesti hlavy a/nebo přechodné poruchy zraku. V průběhu léčby je třeba pečlivě sledovat krevní tlak.
Objeví-li se hypertenze, pocit tísně na hrudi, závažná, progredující či přetrvávající bolest hlavy
(s poruchou zraku či bez ní) nebo známky toxického postižení centrálního nervového systému, je třeba
léčbu kabergolinem ihned přerušit a pacientku vyšetřit.

Kojícím ženám, u nichž se má vyvolat zástava již rozvinuté laktace, by se kabergolin neměl aplikovat
ve vyšších jednotlivých dávkách než 0,25 mg (viz bod 4.2).

Léčby poruch spojených s hyperprolaktinemií
Vzhledem k tomu, že syndrom amenorea-galaktorea a infertilita mohou souviset s výskytem
hypofyzárních tumorů, je před zahájením terapie kabergolinem indikováno kompletní vyšetření
zaměřené na hypofýzu.

Kabergolin má schopnost obnovit ovulaci a fertilitu u žen se syndromem hyperprolaktinemického
hypogonadismu.


Před podáním kabergolinu je nutné vyloučit těhotenství. Vzhledem k omezeným klinickým
zkušenostem a dlouhému poločasu přípravku, je vhodné po nástupu pravidelných ovulačních cyklů
plánovat početí s odstupem minimálně měsíc po vysazení kabergolinu.

Protože nelze vyloučit možnost otěhotnění ještě před prvním nástupem menstruačního krvácení,
doporučuje se provádět těhotenské testy už během období amenorey minimálně každé čtyři týdny, a
jakmile se menstruační krvácení obnoví, má se test provést při každém opoždění nástupu menstruace o
více než 3 dny. Ženám, které si nepřejí otěhotnět, by mělo být doporučeno, aby v průběhu léčby
kabergolinem a po jeho vysazení používaly mechanické prostředky kontracepce až do doby, kdy se
navrátí anovulační cykly. Jako důležité preventivní opatření by u všech žen, které otěhotní, měly být
sledovány možné známky zvětšení hypofýzy, protože v období gestace může dojít k růstu
preexistujících hypofyzárních tumorů.

Psychiatrické poruchy
Pacienti by měli být pravidelně monitorováni z důvodu možnosti rozvoje impulzivních poruch.
Pacienti a jejich ošetřovatelé by měli být upozorněni, že u pacientů léčených agonisty dopaminu
včetně přípravku DOSTINEX se mohou rozvinout symptomy impulzivních poruch včetně
patologického hráčství, zvýšeného libida, hypersexuality, nutkavého utrácení nebo nakupování,
záchvatovitého a nutkavého přejídání. Pokud se tyto příznaky objeví, mělo by se zvážit snížení dávky
nebo postupné vysazení přípravku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nejsou žádné informace o možné interakci kabergolinu s jinými námelovými deriváty, proto se při
dlouhodobém užívání kabergolinu souběžná medikace nedoporučuje.

Vzhledem k tomu, že terapeutický efekt kabergolinu je zprostředkován přímou stimulací
dopaminových receptorů, neměl by být podáván zároveň s léky, které vykazují antagonistickou
aktivitu vůči dopaminu (jako např. fenothiaziny, butyrofenony, thioxantheny, metoklopramid); ty by
totiž mohly tlumit účinek kabergolinu na snížení prolaktinu.

Podobně jako ostatní námelové deriváty, nemá být kabergolin užíván v kombinaci s makrolidovými
antibiotiky (např. s erythromycinem); mohlo by dojít ke zvýšení systémové biologické dostupnosti.

4.6 Těhotenství a kojení

Neexistují žádné adekvátní a dobře kontrolované studie týkající se použití kabergolinu u těhotných
žen. Studie na zvířatech neprokázaly teratogenní účinky, ale v souvislosti s farmakodynamickou
aktivitou byla pozorována snížená fertilita a embryotoxicita (viz bod 5.3).

Díky 12leté observační studii sledování těhotenství a jejich výstupů po léčbě kabergolinem jsou
k dispozici informace o 256 těhotenstvích. 17 z nich (6,6 %) mělo za následek významné kongenitální
malformace nebo potrat. Jsou k dispozici informace o 23/258 novorozencích, kteří měli celkem neonatálních abnormalit, velkých i malých. Nejčastějšími abnormalitami byly svalové a kosterní
malformace (10), následované kardiopulmonárními abnormalitami (5). Nejsou k dispozici údaje o
perinatálních poruchách nebo dlouhodobém vývoji novorozenců vystavených kabergolinu v děloze.
Na základě zveřejněných publikací je prevalence významných kongenitálních malformací v běžné
populaci 6,9 % nebo vyšší. Stupeň kongenitálních abnormalit se liší mezi různými populacemi. Není
možné přesně určit, zda existuje zvýšené riziko, protože nebyla použita kontrolní skupina.

Kabergolin smí být použit během těhotenství pouze v případě, že je jasně indikován a po pečlivém
zhodnocení přínosu/rizika (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití – Léčba poruch
souvisejících s hyperprolaktinemií).


Vzhledem k dlouhému eliminačnímu poločasu léku a omezeným údajům o expozici in utero by ženy,
které plánují otěhotnět, měly jeden měsíc před zamýšleným početím užívání kabergolinu přerušit.
Dojde-li k otěhotnění v průběhu léčby, je třeba léčbu přerušit, jakmile je těhotenství potvrzeno, aby se
minimalizovalo působení léku na plod.

U potkanů jsou kabergolin i jeho metabolity vylučovány do mléka. Nejsou dostupné informace o jeho
vylučování u člověka, přesto se matkám nedoporučuje kojit v případě, že se zastavení / potlačení
laktace pomocí kabergolinu nezdaří. Ženám s hyperprolaktinemií, které si přejí své děti kojit, se
kabergolin nemá podávat.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti by během zahájení léčby měli být opatrní při vykonávání činností vyžadujících rychlou
a přesnou reakci.

Pacienti léčení kabergolinem, kteří trpí somnolencí, musí být poučeni, že se musí zdržet řízení
motorových vozidel nebo činností, při kterých zhoršená pozornost může přivodit jim samým nebo
ostatním riziko vážného poranění nebo smrt (například obsluha strojů), dokud se takovéto stavy
a somnolence nevyřeší (viz také bod 4.4).

4.8 Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky, byly pozorovány a hlášeny během léčby kabergolinem s uvedenou
četností: velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 a  1/10), méně časté ( 1/1000 a  1/100), vzácné (
1/10000 a  1/1000), velmi vzácné (≤1/10,000), a není známo (z dostupných dat nelze určit).


*Velmi časté u pacientů léčených pro poruchy spojené s hyperprolaktinemií; časté u pacientů léčených kvůli
inhibici, resp. zástavě fyziologického procesu laktace
**Časté u pacientů léčených pro poruchy spojené s hyperprolaktinemií; méně časté u pacientů léčených kvůli
inhibici, resp. zástavě fyziologického procesu laktace
***Velmi časté u pacientů léčených pro poruchy spojené s hyperprolaktinemií; méně časté u pacientů léčených
kvůli inhibici, resp. zástavě fyziologického procesu laktace

MedDRA
Třída orgánových systémů
Frekvence Nežádoucí účinky
Srdeční poruchy
Velmi časté Valvulopatie (včetně regurgitace) a související poruchy (perikarditida a perikardiální výpotek)
Méně časté Palpitace
Není známo Angina pectoris
Respirační, hrudní
a mediastinální poruchy
Méně časté Dyspnoe, pleurální výpotek, fibróza (včetně plicní fibrózy), epistaxe
Velmi vzácné Pleurální fibróza
Není známo Respirační porucha, respirační selhání, pleuritida, bolest na hrudi
Poruchy imunitního systému Méně časté Reakce přecitlivělosti
Poruchy nervového systému Velmi časté Bolest hlavy*, závrať/vertigo*
Časté Somnolence
Méně časté Přechodná hemianopsie, synkopa, parestezie
Není známo Náhlý začátek spánku, tremor
Poruchy oka Není známo Zhoršení zraku
Psychiatrické poruchy
Časté Deprese
Méně časté Zvýšené libido
Není známo Agrese, bludy, hypersexualita, patologické hráčství, psychotická porucha, halucinace
Cévní poruchy Časté Při dlouhodobé léčbě má kabergolin hypotenzní
účinek; posturální hypotenze, návaly horka**
Méně časté Vazospasmy prstů, mdloby
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Nevolnost*, dyspepsie, gastritida, bolest břicha*
Časté Zácpa, zvracení**
Vzácné Bolest epigastria
Celkové poruchy a reakce
v místě aplikace
Velmi časté Astenie***, únava
Méně časté Edém, periferní edém
Poruchy jater a žlučových cest Není známo Abnormální jaterní funkce
Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté Vyrážka, alopecie
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Méně časté Křeče dolních končetin
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Časté Bolest prsou
Vyšetření

Časté Asymptomatické snížení krevního tlaku
( 20 mmHg systolického a  10 mmHg
diastolického)
Méně časté U žen s amenoreou bylo během několika prvních
měsíců po menstruaci pozorováno snížení
hodnot hemoglobinu.
Není známo Zvýšená kreatinfosfokináza v krvi, abnormální
funkční jaterní testy

Impulzivní poruchy
U pacientů léčených agonisty dopaminu včetně přípravku DOSTINEX se mohou rozvinout symptomy
jako patologické hráčství, zvýšené libido, hypersexualita, nutkavé utrácení nebo nakupování a
záchvatovité a nutkavé přejídání (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky předávkování by odpovídaly nejspíše projevům nadměrné stimulace dopaminových
receptorů, jako například nauzea, zvracení, žaludeční potíže, hypotenze, zmatenost/psychóza nebo
halucinace.

V případě předávkování se odstraní neabsorbovaný lék, zajistí stabilní krevní tlak a navíc se v případě
potřeby doporučuje podání dopaminových antagonistů.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

ATC skupina: G02CB
PŘÍPRAVEK DOSTINEX je dopaminergní ergolinový derivát, vyznačující se mohutnou a
prolongovanou schopností snižovat hladinu prolaktinu. Účinkuje cestou přímé stimulace
dopaminovaných D2-receptorů na hypofyzárních laktotrofních buňkách, a takto inhibuje sekreci
prolaktinu (u potkanů 3-25 g/kg a in vitro v koncentraci 45 pg/ml). Při orálních dávkách vyšších, než
jaké jsou užívány ke snížení sérových hladin prolaktinu, vykazuje kabergolin navíc centrální
dopaminergní efekt, vyvolávaný stimulací D2-receptorů.

Vysvětlení, proč účinek na snižování hladiny prolaktinu je prolongovaný, spočívá patrně v dlouhém
setrvávání látky v cílovém orgánu, jak tomu nasvědčuje pomalé vylučování celkové radioaktivity z
potkaních hypofýz po podání jednorázové orální dávky (t1/2 je zde přibližně 60 hodin).

Farmakodynamické vlastnosti kabergolinu byly studovány u zdravých dobrovolníků, u žen v puerperiu
a u pacientů s hyperprolaktinemií. Ve všech těchto sledovaných skupinách docházelo po jednorázové
orální dávce kabergolinu (0,3-1,5 mg) k výraznému poklesu hladiny prolaktinu. Účinek nastupuje
rychle (během tří hodin po podání) a přetrvává poměrně dlouho (u zdravých dobrovolníků a u
hyperprolaktinemických pacientů 7 až 28 hodin, u žen v puerperiu 14 až 21 dní).

Vyvolané snížení hladiny prolaktinu je úměrné výši podané dávky, co se týče míry snížení, i délky
trvání účinku.

Pokud jde o jiné endokrinologické účinky kabergolinu než je jeho účinek antiprolaktinemický,
dostupné výsledky získané u lidí potvrdily experimentální nálezy z pokusů na zvířatech, že totiž
působení látky je velmi specifické a nezasahuje do základní sekrece ostatních hypofyzárních hormonů
nebo kortisolu. Z jiných farmakodynamických účinků kabergolinu, nesouvisejících s jeho účinkem

terapeutickým, se uplatňuje pouze snížení krevního tlaku. Hypotenzní účinek přípravku DOSTINEX
po jednorázové dávce dosáhne zpravidla vrcholu v prvních šesti hodinách po požití léku, a je úměrný
výši podané dávky co se týče stupně poklesu, i frekvence výskytu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetický a metabolický profil kabergolinu byl studován u zdravých dobrovolníků obojího
pohlaví, i u pacientek s hyperprolaktinemií.

Po perorálním podání isotopicky značené látky docházelo k rychlému vstřebání radioaktivity ze
zažívacího traktu; radioaktivita v plazmě dosahovala maxima mezi třicátou minutou a čtvrtou hodinou.

Během deseti dnů po podání bylo možno v moči prokázat 20 % radioaktivity původně přítomné v
podané dávce; ve stolici bylo prokázáno 72 %. V moči zjištěná nezměněná výchozí látka odpovídala
2-3 % podaného množství. Hlavním metabolitem, který byl v moči identifikován, je 6-allyl-8-
karboxy-ergolin, jeho nacházené množství odpovídá 4-6 % dávky. Kromě něho byly v moči
rozpoznány ještě tři další metabolity, na něž připadá méně než 3 % dávky.

Bylo zjištěno, že tyto metabolity v pokusu in vitro jeví značně nižší schopnost inhibovat sekreci
prolaktinu.

Také pokusy s neznačkovanou látkou potvrdily, že se močí vylučuje jen malý podíl nezměněného
kabergolinu. Eliminační poločas kabergolinu, stanovený na základě močových eliminačních křivek, je
značný (u zdravých dobrovolníků byly pomocí RIA nalezeny hodnoty 63-68 hod., u pacientů s
hyperprolaktinemií bylo metodou radioimunoesejí stanoveno 79-115 hod.).

U zdravých dobrovolníků bylo při podání 0,5 mg - 1,5 mg zjištěno, že je farmakokinetika kabergolinu
nezávislá na dávce.

Podle eliminačního poločasu by mělo být rovnovážného stavu dosaženo po 4 týdnech, což potvrzují
průměrné hladiny v plazmě, nacházené po jednorázové dávce (378 pg/ml) a po 4týdenním
pravidelném podávání (10143 pg/ml). Pokusy in vitro ukázaly, že se látka při koncentracích 0,1-ng/ml váže z 41-42 % na plazmatické proteiny.

Příjem potravy dle všeho nijak neovlivňuje ani absorpci, ani další osud přípravku DOSTINEX v
organismu.

Zatímco renální insuficience neovlivňuje kinetiku kabergolinu, jaterní nedostatečnost těžkého stupně
(Child-Pugh skóre  10, maximum skóre 12) je spojena se zvýšením AUC.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Preklinické studie s kabergolinem ukázaly, že i u hlodavců, i u opic existuje dostatečně široký
bezpečnostní interval, a že látka také nejeví žádné potenciální teratogenní, mutagenní nebo
karcinogenní vlastnosti.

Téměř všechny nálezy učiněné během rozsáhlých preklinických studií na zvířecích druzích
(hlodavcích), jejichž specifická hormonální fyziologie se liší od lidské, souvisely buď s centrálními
dopaminergními účinky látky, nebo s dlouhodobou inhibicí prolaktinu.



6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Laktosa, leucin.

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Lahvička obsahuje sušidlo, které nesmí být odstraněno.

6.5 Druh obalu a obsah balení

1. Lahvička z hnědého skla, hliníkový šroubovací uzávěr garantující neporušenost obalu s vnitřní
LDPE/TPE vrstvou a s integrovaným vysoušedlem, krabička.
2. HDPE lahvička, dětský bezpečnostní PP uzávěr s LDPE vnitřní vrstvou a s integrovaným
vysoušedlem, krabička.
Velikost balení: 2 nebo 8 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer, spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

54/277/96-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 22.5.Datum posledního prodloužení registrace: 13.9.

10. DATUM REVIZE TEXTU

26. 10.