Dolmina 50

Absorpce
Po průchodu žaludkem je diklofenak rychle a kompletně vstřebán. Průměrného vrcholu plazmatické
koncentrace odpovídajícího 1,5 mikrogram/ml (5 mikromol/l) je dosaženo přibližně za dvě hodiny po
perorálním podání 50 mg. Tato koncentrace je v lineárním vztahu k velikosti dávky.

Po podání při jídle nebo po něm je průchod tablety žaludkem pomalejší, než když je podána před
jídlem. Množství vstřebané léčivé látky je však stejné. Poněvadž asi polovina léčivé látky je
metabolizována již v průběhu prvního prostupu játry („first pass efekt“), je oblast pod koncentrační
křivkou (AUC) po perorálním anebo rektálním podání jen asi poloviční, než když byla stejná dávka
podána parenterálně. Po opakovaném podání se farmakokinetické parametry nemění. Nebyla zjištěna
žádná kumulace látky při dodržování doporučeného dávkovacího schématu a při zachovávání
doporučených intervalů mezi jednotlivými dávkami. Plazmatické koncentrace po podání ekvivalentní
dávky (mg/kg tělesné váhy) u dětí byly podobné těm, kterých bylo dosaženo u dospělých.

Distribuce
Diklofenak je vázán z 99,7 % na plazmatické bílkoviny, hlavně na albumin (99,4 %). Distribuční
objem je 0,12–0,17 l/kg. Diklofenak proniká do synoviální tekutiny, ve které byly naměřeny nejvyšší
koncentrace za 2–4 hodiny po dosažení maximálních koncentrací v plazmě. Poločas eliminace ze
synoviální tekutiny je 3–6 hodin. Dvě hodiny po dosažení maximálních plazmatických hladin je
koncentrace v synoviální tekutině již vyšší než plazmatická a zůstává zvýšena 12 hodin.

Diklofenak byl v nízké koncentraci (100 ng/ml) nalezen v mateřském mléce jedné z kojících matek
(po dávce 150 mg diklofenaku/den). Odhadované množství požité kojencem prostřednictvím
mateřského mléka je ekvivalentní dávce 0,03 mg/kg/den. U jedné matky po dávce diklofenaku 50 mg
i.m. a u šesti matek užívajících 100 mg/den p. o. po dobu jednoho týdne byla hladina diklofenaku ve
všech vzorcích mléka pod limitem detekce (<100 μg/l, resp. <10 μg/l).

Biotransformace
Biotransformace diklofenaku probíhá částečně glukuronidací intaktní molekuly, ale hlavně
jednorázovou a vícečetnou hydroxylací a methoxylací. Výsledkem celého procesu je vytvoření
několika fenolických metabolitů (3'-hydroxy-, 4'-hydroxy-, 5-hydroxy-, 4’,5-dihydroxy- a
3'-hydroxy-4'-methoxy diklofenaku), z nichž je většina následně přeměněna na glukuronidové
konjugáty. Dva z těchto fenolických metabolitů jsou biologicky aktivní, ale v mnohem menší míře než
diklofenak.

Eliminace
Celková systémová clearence diklofenaku z plazmy je 26356 ml/min. (průměrná hodnota  SD).

Konečný plazmatický poločas je 1–2 hodiny. Čtyři z metabolitů, včetně dvou aktivních, mají také
krátký poločas vylučování 1–3 hodiny. Jeden metabolit, 3'-hydroxy-4'-methoxydiklofenak, má
mnohem delší poločas vylučování. Avšak tento metabolit je farmakologicky neúčinný. Asi 60 %
podané dávky je vyloučeno močí jako glukuronid konjugát intaktní molekuly a jako metabolity, z
nichž je většina rovněž konvertována na glukuronid konjugát. Méně než 1 % je vyloučeno v
nezměněné formě. Zbytek dávky je vyloučen ve formě metabolitů žlučí do stolice.

Linearita/nelinearita
Absorbované množství je přímo úměrné podané dávce.

Zvláštní populace
Nebyly pozorovány žádné na věku závislé významné rozdíly v absorpci, metabolismu a vylučování
látky. Nicméně, u několika starších pacientů se po 15minutové intravenózní infuzi objevily
plazmatické koncentrace o 50 % vyšší, než bylo očekáváno podle údajů od mladých zdravých
dobrovolníků. U pacientů s poškozením ledvin nelze z kinetiky jednorázové dávky usuzovat na
kumulaci nezměněné léčivé látky, pokud je použito obvyklé dávkovací schéma. Při clearance
kreatininu menší než 10 ml/min. jsou teoretické steady-state plazmatické hladiny hydroxymetabolitů
asi čtyřikrát vyšší než u zdravých jedinců. Nicméně metabolity jsou nakonec vyloučeny žlučí. U
pacientů s chronickou hepatitidou nebo nedekompenzovanou cirhózou jsou kinetika a metabolismus
diklofenaku stejné jako u pacientů bez jaterního onemocnění.