Sp. zn. sukls123480/2019; sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok
Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml injekční/infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml roztoku obsahuje dexamethasoni phosphas 4 mg (jako dexamethasoni natrii phosphas).
Složení v 1 ml: dexamethason phosphas 4 mg
Složení v 5 ml: dexamethason phosphas 20 mg
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna ampulka s 1 ml roztoku obsahuje přibližně 2,8 mg sodíku.
Jedna ampulka s 5 ml roztoku obsahuje přibližně 14 mg sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční/infuzní roztok.
Čirý, bezbarvý roztok.
pH: 7,5 – 8,
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Systémové použití:
• Edém mozku způsobený mozkovým tumorem, neurochirurgickým výkonem, mozkovým
abscesem, bakteriální meningitidou (např. tuberkulóza, tyfus, brucelóza).
• Posttraumatický šok a profylaxe postraumatického plicního syndromu.
• Závažný akutní astmatický záchvat.
• Parenterální počáteční léčba rozsáhlých, akutních a závažných kožních onemocnění, jako
je erytrodermie, pemphigus vulgaris, akutní ekzém.
• Parenterální počáteční léčba autoimunitních onemocnění, jako je systémový lupus erythematosus
(zejména viscerální formy).
• Těžká progresivní forma aktivní revmatoidní artritidy, např. rychle postupující destruktivní formy
a/nebo s extraartikulární projevy.
• Paliativní léčba zhoubných nádorů.
• Profylaxe a léčba pooperačního zvracení nebo zvracení vyvolaného cytostatiky, v rámci
antiemetické léčby.
• Léčba onemocnění způsobeného koronavirem 2019 (COVID-19) u dospělých a dospívajících
pacientů (ve věku 12 let a starších, s tělesnou hmotností nejméně 40 kg), kteří vyžadují
suplementární oxygenoterapii.
Lokální podání:
• Intraartikulární injekce: přetrvávající zánět jednoho nebo několika kloubů po léčbě chronických
zánětlivých onemocnění kloubů, aktivované osteoartrózy, akutní formy humeroskapulární
periartropatie.
• Infiltrační terapie (je-li přísně indikována): nebakteriální tendovaginitida a burzitida, periartropatie,
inzerční tendinopatie.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávkování závisí na povaze a závažnosti onemocnění a na individuální odpovědi pacienta na léčbu. Obecně
se podávají poměrně vysoké počáteční dávky a mají být výrazně vyšší u akutních závažných forem než u
chronických onemocnění.
Pokud není předepsáno jinak, platí pro dávkování následující doporučení:
Systémové použití:
• Edém mozku:
Dospělí: v závislosti na příčině a závažnosti, počáteční dávka 8-10 mg (až do 80 mg) intravenózně,
následně 16-24 mg (až do 48 mg) /den intravenózně, rozdělené na 3-4 (až na 6) jednotlivé dávky po
dobu 4-8 dnů. Při ozařování a při konzervativní léčbě neoperovatelných mozkových nádorů může
být zapotřebí dlouhodobé podávání nižších dávek přípravku Dexamethasone Eignapharma.
• Edém mozku způsobený bakteriální meningitidou: 0,15 mg/kg tělesné hmotnosti každých 6 hodin
po dobu 4 dnů, děti 0,4 mg/kg tělesné hmotnosti každých 12 hodin po dobu 2 dnů, počínaje první
dávkou antibiotik. Závažné případy, toxické stavy (např. tuberkulóza, tyfus; pouze se souběžnou
antiinfekční terapií): 4–20 mg/den intravenózně, v jednotlivých případech (např. tyfus) počáteční
dávky až do 200 mg.
Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení týkající se vhodného používání kortikoterapie pro
adekvátní léčbu infekčních chorob.
• Posttraumatický šok/profylaxe posttraumatického plicního syndromu: počáteční dávka 40-100 mg
(děti 40 mg) intravenózně, opakovaná dávka po 12 hodinách nebo 16-40 mg každých 6 hodin po
dobu 2–3 dnů.
• Závažný akutní astmatický záchvat:
Dospělí: co nejdříve 8-20 mg intravenózně.
Děti: 0,15-0,3 mg/kg tělesné hmotnosti intravenózně. V případě potřeby se mají dávky opakovat v
závislosti na individuální odpovědi a klinických potřebách.
• Akutní kožní onemocnění: Denní dávky 8-40 mg intravenózně, v individuálních případech až do
100 mg. Následovat má klesajícími dávkami.
• Aktivní fáze systémových revmatických poruch: systémový lupus erythematosus 6-16 mg/den.
• Aktivní revmatoidní artritida s formou s těžkým progresivním průběhem: u rychlých destruktivních
forem 12-16 mg/den, s extraartikulárními projevy 6-12 mg/den.
• Paliativní léčba zhoubných nádorů: počáteční dávka 8-16 mg/den, při dlouhodobé léčbě
4-12 mg/den.
• Profylaxe a léčba zvracení vyvolaného cytostatiky v rámci antiemetické léčby: 8–20 mg
intravenózně před zahájením chemoterapie, pak podle potřeby 4-8 mg 2-3krát denně po dobu 1-dnů (středně emetogenní chemoterapie) nebo až po dobu 6 dnů (vysoce emetogenní chemoterapie).
• Profylaxe a léčba pooperačního zvracení: jednorázová dávka 4–8 mg intravenózně před zahájením
operace; u dětí starších 2 let: 0,15 mg/kg tělesné hmotnosti (maximálně do 8 mg).
• Covid-19:
Dospělí: 7,2 mg sodné soli dexamethason-fosfátu (odpovídá 6 mg dexamethasonové báze)
intravenózně jednou denně po dobu až 10 dnů.
Pediatrickým pacientům (dospívajícím ve věku 12 let a starším) se doporučuje podávat 7,2 mg
sodné soli dexamethason-fosfátu (odpovídá 6 mg dexamethasonové báze) intravenózně jednou
denně po dobu až 10 dnů.
Délka léčby má být upravena podle klinické odpovědi a individuálních požadavků pacienta.
Starší pacienti, pacienti s poruchou funkce ledvin, pacienti s poruchou funkce jater: Úprava dávky
není nutná.
Lokální podání:
Obvyklá doporučená dávka při lokální infiltraci a injekční terapii je 4-8 mg. Při aplikaci do malých kloubů se
podáva nižší dávka 2 mg.
Způsob podání
Dexamethasone Eignapharma má být podáván pomalou (přes 2-3 minuty trvající) intravenózní injekcí nebo
infuzí, ale může být také podán intramuskulárně, pokud se vyskytnou problémy s venózním přístupem a je
dostatečný krevní oběh. Dexamethasone Eignapharma lze také použít infiltrativně nebo intraartikulárně.
Délka léčby závisí na indikaci.
V případě hypotyreózy nebo jaterní cirhózy může být dostačující nižší frekvence dávek nebo může být nutné
snížení dávky.
Intraartikulární injekce se považují za otevřené kloubní intervence a mají být prováděny pouze za přísně
aseptických podmínek. Pro úspěšnou úlevu od symptomů obvykle postačuje jedna intraartikulární injekce.
Pokud je další injekce považována za nezbytnou, má být provedena nejdříve po 3–4 týdnech. Počet injekcí
do kloubu má být omezen na 3–4. Je indikována lékařská prohlídka kloubu, zejména po opakovaných
injekcích.
Infiltrace: Dexamethasone Eignapharma má být infiltrován do oblasti největší bolesti nebo úponu šlachy.
Pozor, injekci nelze podávat do šlachy! Je třeba se vyhnout injekcím v krátkých intervalech a dodržovat přísná
aseptická opatření.
V případě, že jsou při dané léčbě vyžadovány vysoké dávky, má se zvážit použití léčivých přípravků s
dexamethasonem o vyšší síle/objemu.
Informace k používání injekčního roztoku
Používejte pouze čiré roztoky. Obsah ampulky je určen pouze k jednorázovému použití. Veškeré zbytky
injekčního roztoku musí být zlikvidovány.
Informace o kompatibilitě s infuzními roztoky viz bod 6.6.
4.3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Systémová mykotická infekce; systémová infekce, pokud není použita specifická protiinfekční léčba.
Intraartikulární injekce je kontraindikována:
• pokud je infekce přítomna v léčeném kloubu nebo v jeho bezprostřední blízkosti
• u bakteriální artritidy
• při nestabilitě léčeného kloubu
• při tendenci ke krvácení (spontánně nebo v důsledku antikoagulačních látek)
• při periartikulární kalcifikaci
• u avaskulární nekrózy kosti
• při roztržení šlachy
• u Charcotova kloubu
Lokální infiltrace je kontraindikována, pokud je v oblasti aplikace přítomna infekce bez odpovídající
protiinfekční terapie.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Po podání dexamethasonu byly pozorovány jednotlivé případy anafylaktické reakce s oběhovým selháním, srdeční
zástavy, srdeční arytmie, bronchospasmu a/nebo poklesu nebo zvýšení krevního tlaku.
Léčba přípravkem Dexamethasone Eignapharma může z důvodu imunosuprese zvýšit riziko bakteriálních,
virových, parazitárních, oportunních a plísňových infekcí. Příznaky existující nebo rozvíjející se infekce
mohou být maskovány a tím může být znesnadněno určení diagnózy. Latentní infekce, jako je tuberkulóza
nebo hepatitida B, mohou být reaktivovány.
Pokud během léčby přípravkem Dexamethasone Eignapharma dojde ke určitým stresovým situacím (úraz,
chirurgický výkon, porod atd.), může být nutné dočasné zvýšení dávky.
U následujících onemocnění má být léčba přípravkem Dexamethasone Eignapharma prováděna pouze je-li
přísně indikována a v případě potřeby souběžně s protiinfekční terapií:
- akutní virové infekce (hepatitida B, herpes zoster, herpes simplex, varicella, keratitis herpetica)
- HBsAg-pozitivní chronická aktivní hepatitida
- přibližně 8 týdnů před až 2 týdny po vakcinaci živými vakcínami
- systémové mykózy a parazitózy (např. Nematoda)
- u pacientů s potvrzenou strongyloidózou nebo s podezřením na strongyloidózu (infekce způsobené
parazitem - hlísticí rodu Strongyloides) mohou glukokortikoidy vést k aktivaci a masivnímu
pomnožení parazitů
- poliomyelitida
- lymfadenitida po vakcinací BCG vakcínou
- akutní a chronické bakteriální infekce
- v případě tuberkulózy v anamnéze použijte tento přípravek pouze při současném podávání
antituberkulotik
Léčba přípravkem Dexamethasone Eignapharma má být prováděna pouze je-li přísně indikována a případně
souběžně s další specifickou léčbou u těchto onemocnění:
- gastrointestinální vředy
- osteoporóza
- závažné srdeční selhání
- obtížně kompenzovatelná hypertenze
- obtížně kompenzovatelný diabetes mellitus
- psychiatrická onemocnění (včetně těch v anamnéze), včetně sebevražedných sklonů. V tomto
případě se doporučuje neurologické nebo psychiatrické vyšetření
- glaukom s úzkým a širokým úhlem. Doporučuje se oftalmologické sledování a doprovodná terapie
- ulcerace a poškození rohovky. Doporučuje se oftalmologické sledování a doprovodná terapie
Porucha zraku
U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta
objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta k
očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná
onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i lokálním
použití kortikosteroidů.
Vzhledem k riziku perforace střevní stěny má být Dexamethasone Eignapharma používán pouze je-li
přísně indikován a pod příslušným dohledem u těchto onemocnění:
- těžká ulcerózní kolitida s blížící se perforací, případně i bez peritoneálního dráždění
- divertikulitida
- enteroanastomózy (ihned po operaci)
U pacientů, kteří dostávají vysoké dávky glukokortikoidů, mohou být známky peritoneálního dráždění po
gastrointestinální perforaci neidentifikovatelné.
Při používání přípravku Dexamethasone Eignapharma má být u diabetiků zvážena možnost zvýšení dávky
inzulínu nebo perorálních antidiabetik.
Během léčby přípravkem Dexamethasone Eignapharma je nutné pravidelné sledování krevního tlaku,
zejména u pacientů s hypertenzí při užívání vysokých dávek, kterou je obtížné kontrolovat.
Pacienti se závažným srdečním selháním mají být pečlivě sledováni, protože existuje riziko zhoršení jejich
stavu.
Při vysokých dávkách dexamethasonu se může objevit bradykardie.
Mohou se objevit těžké anafylaktické reakce.
Pokud se glukokortikoidy podávají společně s fluorochinolony, zvyšuje se riziko poškození, zánětu a ruptury
šlach.
Příznaky myasthenia gravis se mohou na počátku léčby přípravkem Dexamethasone Eignapharma zhoršit.
V zásadě je možná vakcinace inaktivovanými vakcínami. Je však třeba zmínit, že imunitní odpověď a tím i
úspěch vakcinace může být narušen vyššími dávkami kortikoidů.
Při podávání vysokých dávek je třeba dbát na dostatečný příjem draslíku a omezení sodíku a je třeba
sledovat hladinu draslíku v séru.
Náhlé přerušení léčby provedené po více než 10 dnech může vést k exacerbaci nebo opětovnému výskytu
původního onemocnění a také k výskytu akutní adrenální insuficience/syndromu z vysazení kortikoidů.
Proto má být v případě potřeby lék vysadit dávka snižována pomalu.
Virové infekce (plané neštovice, spalničky) mohou mít u pacientů léčených glukokortikoidy zvláště závažný
průběh. Virové infekce (plané neštovice, spalničky) mohou mít u pacientů léčených glukokortikoidy zvláště
závažný průběh. Pokud tito pacienti mají kontakt s osobami infikovanými spalničkami nebo planými
neštovicemi v průběhu léčby přípravkem Dexamethasone Eignapharma, má být v případě potřeby zavedena
preventivní léčba.
Z postmarketingových zkušeností byl u pacientů s hematologickými maligními onemocněními po použití
samotného dexamethasonu nebo v kombinaci s jinými chemoterapeutiky hlášen syndrom nádorového
rozpadu (TLS). Pacienti s vysokým rizikem TLS, jako jsou pacienti s vysokou mírou proliferace, vysokou
nádorovou zátěží a vysokou citlivostí na cytostatika, mají být pečlivě sledováni a mají být zavedena
odpovídající preventivní opatření.
Intravenózní podání má být prováděno pomalou (přes 2-3 minuty trvající) injekcí, protože pokud se injikuje
příliš rychle, může dojít k nežádoucím účinkům jako je nepříjemné píchání nebo parestezie.
Dexamethasone Eignapharma je určen ke krátkodobému použití. Při nesprávném dlouhodobém používání je
třeba zvážit další varování a bezpečnostní opatření tak, jak se uvádí při dlouhodobém podávání přípravků
obsahujících glukokortikoidy.
Při lokálním použití je třeba vzít v úvahu možné systémové nežádoucí účinky a interakce.
Intraartikulární podání glukokortikoidů zvyšuje riziko infekcí kloubů. Dlouhodobé opakované použití
glukokortikoidů v nosných kloubech může zhoršit změny spojené s opotřebením kloubu. To může být
způsobeno nadměrným používáním postiženého kloubu poté, co už bolest nebo jiné příznaky odezněly.
U pacientů, kteří jsou z jiných důvodů léčení systémovými (perorálními) kortikosteroidy (např. pacienti s
chronickou obstrukční plicní nemocí), ale nevyžadují podpůrnou oxygenoterapii, nemají být systémové
kortikosteroidy vysazeny.
Feochromocytomová krize
Po podání systémových kortikosteroidů bylo hlášeno feochromocytomová krize, která může být fatální.
Kortikosteroidy mají být pacientům s podezřením nebo identifikovaným feochromocytem pouze po
odpovídajícím zhodnocení rizika/prospěchu.
Pediatrická populace
Předčasně narozené děti:
Po časném ošetření (<96 hodin po narození) u předčasně narozených dětí s chronickým plicním onemocněním
se zahajovacími dávkami 0,25 mg/kg dvakrát denně dostupné údaje naznačují negativní dlouhodobé účinky
na vývoj neuronů.
U dětí v růstové fázi je třeba pečlivě zvážit poměr přínosů a rizik léčby přípravkem Dexamethasone
Eignapharma.
Starší pacienti:
Vzhledem ke zvýšenému riziku osteoporózy má být u starších pacientů provedeno individuální posouzení
přínosů a rizik.
Použití u sportovců:
Použití přípravku Dexamethasone Eignapharma může vést k pozitivním výsledkům v dopingových
kontrolách.
Pomocné látky
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok
Tento léčivý přípravek obsahuje 2,8 mg sodíku v jedné ampulce, což odpovídá 0,14 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml injekční/infuzní roztok
Tento léčivý přípravek obsahuje 14 mg sodíku v jedné ampulce, což odpovídá 0,7 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Estrogeny (např. perorální antikoncepce): mohou prodloužit biologický poločas glukokortikoidů, a tudíž
může dojít ke zvýšení klinického účinku glukokortikoidů.
Látky indukující CYP3A4 (rifampicin, fenytoin, karbamazepin, barbituráty a primidon): mohou snížit účinek
kortikoidů.
Inhibitory CYP3A4 (včetně ketokonazolu, itrakonazolu, ritonaviru a kobicistatu): mohou snižovat clearance
dexamethasonu, čímž je zvýšen účinek přípravku, čímž se zvyšuje i riziko výskytu insuficience nadledvin
nebo Cushingova syndromu. Je třeba se vyhnout kombinaci s inhibitory CYP3A4, pokud přínos nepřeváží
zvýšené riziko systémových vedlejších účinků. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska
systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.
Efedrin: metabolismus glukokortikoidů může být urychlen, a tím může být snížena jejich účinnost.
ACE inhibitory: současné užívání může zvyšovat riziko změn hematologických parametrů (krevní obraz).
Srdeční glykosidy: účinek glykosidů může být zesílen v důsledku deficitu draslíku.
Saluretika/laxativa: současné užívání může vést k dalšímu vylučování draslíku.
Antidiabetika: možné snížení hypoglykemického účinku.
Kumarinové deriváty: antikoagulační účinek může být snížen nebo zvýšen. Při současném použití může být
nezbytná úprava dávky antikoagulancia.
Nesteroidní antiflogistika/antirevmatika (NSAID), salicyláty a indometacin: zvyšují riziko gastrointestinální
ulcerace a krvácení.
Nedepolarizující myorelaxancia: může dojít k prodloužené relaxaci svalů.
Atropin a jiná anticholinergika: může dojít k zvýšení nitroočního tlaku.
Prazikvantel: kortikosteroidy mohou snižovat koncentraci prazikvantelu v krvi.
Chlorochin, hydroxychlorochin, meflochin: zvýšené riziko vzniku myopatií, kardiomyopatií.
Protirelin: zvýšení TSH při podání protirelinu může být sníženo.
Imunosupresiva: zvýšená náchylnost k infekcím a možná exacerbace nebo manifestace latentních infekcí.
Kromě toho pro cyklosporin: hladiny cyklosporinu v krvi mohou být zvýšeny, čímž vzrůstá riziko
epileptických záchvatů.
Fluorochinolony: mohou zvýšit riziko poškození šlach.
Vliv na vyšetřovací metody: kožní reakce při alergických testech mohou být potlačeny.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Dexamethason prochází placentou. Během těhotenství, zejména v prvních třech měsících, má být tento
přípravek používán jen po pečlivém zvážení rizik a přínosů.
Při dlouhodobé léčbě glukokortikoidy během těhotenství nelze vyloučit růstové poruchy plodu.
Podávání kortikosteroidů březím zvířatům může způsobit malformace vývoje plodu, včetně rozštěpů,
retardace nitroděložního růstu a účinků na růst a vývoj mozku. Neexistují důkazy, že kortikosteroidy zvyšují
výskyt vrozených abnormalit, jako je rozštěp patra nebo rozštěp rtu u lidí (viz bod 5.3).
Pokud jsou glukokortikoidy podány na konci těhotenství, existuje pro plod riziko atrofie kůry nadledvin, což
může vyžadovat postupnou substituční léčbu novorozence, která musí být pomalu snižována.
Kojení
Dexamethason se vylučuje do mateřského mléka. Poškození dítěte nebylo hlášeno. Indikace však má být v
období kojení přísně posouzena. Pokud jsou z důvodu onemocnění vyžadovány vyšší dávky, je třeba kojení
ukončit.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly zjištěny žádné náznaky vlivu Dexamethasone Eignapharma na schopnost aktivně se účastnit
silničního provozu nebo obsluhovat stroje, totéž platí pro práci bez bezpečného zajištění.
4.8. Nežádoucí účinky
Riziko nežádoucích účinků je při krátkodobé léčbě dexamethasonem nízké, výjimkou je parenterální léčba
vysokými dávkami, při které je třeba věnovat pozornost změnám hladin elektrolytů, tvorbě otoků, možnému
zvýšení krevního tlaku, srdečnímu selhání, srdečním arytmiím nebo křečím; i u krátkodobého podávání je tak
třeba počítat s klinickými projevy infekcí. Věnujte pozornost žaludečním a střevním vředům (často souvisí se
stresem), které mohou být v důsledku léčby kortikosteroidy asymptomatické, a snížení tolerance glukózy.
Mohou se vyskytnout následující nežádoucí účinky, které jsou silně závislé na dávce a trvání léčby a jejich
frekvenci proto nelze určit:
Infekce a infestace:
Maskování infekcí, projevy, exacerbace nebo reaktivace virových infekcí, plísňových infekcí, bakteriálních,
parazitárních a oportunních infekcí, aktivace strongyloidózy (viz bod 4.4).
Poruchy krve a lymfatického systému:
Mírná leukocytóza, lymfopenie, eozinopenie, polycytemie.
Poruchy imunitního systému:
Hypersenzitivní reakce (např. lékový exantém), těžká anafylaktická reakce s příznaky jako arytmie,
bronchospasmus, hypo- nebo hypertenze, oběhový kolaps, zástava srdce, oslabený imunitní systém.
Endokrinní poruchy:
Cushingův syndrom (typické příznaky jsou měsícovitý obličej, akumulace tuku v oblasti krku a pletora),
suprese nadledvin (viz bod 4.4).
Poruchy metabolismu a výživy:
Retence sodíku s tvorbou otoků, zvýšená exkrece draslíku (pozor na poruchy srdečního rytmu), nárůst tělesné
hmotnosti, snížená glukózová tolerance, diabetes mellitus, hypercholesterolemie a hypertriacylglycerolemie,
zvýšená chuť k jídlu.
Psychiatrické poruchy:
Deprese, podrážděnost, euforie, zvýšená aktivita, psychóza, mánie, halucinace, afektivní labilita, pocity
strachu, poruchy spánku, sebevražedné sklony.
Poruchy nervového systému:
Pseudotumor cerebri, projevy latentní epilepsie, zvýšená náchylnost k záchvatům při manifestní epilepsii.
Poruchy oka:
Katarakta, zejména se zadním subkapsulárním zákalem, glaukom, zhoršení příznaků vředů rohovky, zhoršení
virového, plísňového a bakteriálního zánětu oka, zhoršení bakteriálního zánětu rohovky, ptóza, mydriáza,
chemóza, iatrogenní perforace skléry, chorioretinopatie. Vzácné případy reverzibilního exoftalmu a po
subkonjunktiválním podání také herpes simplex keratitida, perforace rohovky v případech existující
keratitidy, rozmazané vidění (viz také bod 4.4).
Cévní poruchy:
Hypertenze, zvýšené riziko aterosklerózy a trombózy, vaskulitida (také jako syndrom z vysazení po
dlouhodobé léčbě), zvýšená křehkost kapilár.
Gastrointestinální poruchy:
Gastrointestinální vřed, gastrointestinální krvácení, pankreatitida, žaludeční potíže, škytavka.
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Strie, atrofie, telangiektázie, petechie, ekchymóza, hypertrichóza, steroidní akné, rosacee (růžovce) podobná
periorální dermatitida, změny pigmentace kůže.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Myopatie, svalová atrofie a slabost, osteoporóza (závislá na dávce, může k ní dojít i po krátkodobém použití),
aseptická nekróza kostí, poškození, zánět a ruptura šlach, epidurální lipomatóza, zpomalení růstu u dětí.
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Poruchy sekrece pohlavních hormonů a v důsledku toho nepravidelná menstruace až amenorea, hirsutismus,
impotence.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Zpomalené hojení ran.
Lokální použití:
Může dojít k projevům lokálního podráždění a nesnášenlivosti (pocit tepla, přetrvávající bolest). Nelze
vyloučit vývoj atrofie kůže a atrofie podkožní tkáně v místě vpichu, pokud nejsou kortikosteroidy injikovány
do kloubní dutiny dostatečně pečlivě.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Příznaky
Akutní intoxikace dexamethasonem nebyly hlášeny. V případě chronického předávkování lze očekávat
zvýšenou intenzitu nežádoucích účinků (viz bod 4.8), zejména na endokrinní systém, metabolismus a
rovnováhu elektrolytů.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: glukokortikoid, ATC skupina: H02AB
Dexamethason je monofluorovaný glukokortikoid s výraznými antialergickými, protizánětlivými a
membránově stabilizujícími vlastnostmi, jakož i účinky na metabolismus sacharidů, bílkovin a tuků.
Dexamethason má asi 7,5krát silnější glukokortikoidní účinek než prednizolon a prednison, ve srovnání s
hydrokortisonem je 30krát účinnější a nemá žádné mineralokortikoidní účinky.
Glukokortikoidy, jako je dexamethason, uplatňují svůj biologický účinek aktivací transkripce genů citlivých
na kortikoidy. Protizánětlivé, imunosupresivní a antiproliferativní účinky jsou způsobené mimo jiné sníženou
tvorbou, uvolňováním a aktivitou zánětlivých mediátorů a inhibicí specifických funkcí a migrací zánětlivých
buněk. Kortikosteroidy mohou navíc zabránit účinkům senzibilizovaných T lymfocytů a makrofágů na cílové
buňky.
Je-li vyžadována dlouhodobá medikace kortikosteroidy, je třeba vzít v úvahu možnou indukci přechodné
adrenální insuficience. Potlačitelnost osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny je individuální.
Studie RECOVERY (Randomized Evaluation of COVid-19 thERapY) je zkoušejícím iniciovaná,
individuálně randomizovaná, kontrolovaná, otevřená, adaptivní klinická studie k posouzení účinků
potenciální léčby u hospitalizovaných pacientů s onemocněním COVID-19.
Studie byla provedena ve 176 nemocnicích ve Velké Británii.
Bylo randomizováno celkem 6 425 pacientů, kteří byli léčeni buď dexamethasonem (2 104 pacientů), nebo
samotnou standardní péčí (4 321 pacientů). U 89 % pacientů byla laboratorně potvrzena infekce SARS-
CoV-2.
Při randomizaci dostávalo 16 % pacientů invazivní mechanickou ventilaci nebo extrakorporální
membránovou oxygenaci, 60 % pacientů dostávalo pouze kyslík (s neinvazivní ventilací nebo bez ní) a % pacientů nedostávalo nic z výše uvedeného.
Průměrný věk pacientů byl 66,1±15,7 let. 36 % pacientů byly ženy. 24 % pacientů mělo v anamnéze
diabetes, 27 % pacientů srdeční onemocnění a 21 % pacientů chronické plicní onemocnění.
Primární cílový parametr
Mortalita po 28 dnech byla významně nižší ve skupině pacientů léčených dexamethasonem než ve skupině
se standardní péčí, přičemž úmrtí bylo hlášeno u 482 z 2 104 pacientů (22,9 %) a u 1 110 z 4 321 pacientů
(25,7 %) (relativní riziko 0,83; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,75–0,93; P <0,001).
Ve skupině s dexamethasonem byl výskyt úmrtí nižší než ve skupině se standardní péčí u pacientů
vyžadujících invazivní mechanickou ventilací (29,3 % vs. 41,4 %; relativní riziko 0,64; 95 % CI 0,51 až
0,81) a u pacientů s léčbou suplementárním kyslíkem bez invazivní mechanické ventilace (23,3 % vs. 26,%; relativní riziko 0,82; 95 % CI, 0,72–0,94).
U pacientů, kteří při randomizaci nedostávali žádnou respirační podporu, nebyl účinek dexamethasonu
zřejmý (17,8 % vs. 14,0 %; relativní riziko 1,19; 95 % CI 0,91–1,55).
Sekundární cílové parametry
U pacientů ve skupině s dexamethasonem byla kratší doba hospitalizace než u pacientů ve skupině se
standardní péčí (medián 12 dnů vs. 13 dnů) a větší pravděpodobnost přežití do 28 dnů (relativní riziko 1,10;
95 % CI 1,03–1,17).
V souladu s primárním cílovým parametrem byl nejvýznamnější účinek na ukončení hospitalizace během dnů pozorován u pacientů, kteří v randomizaci dostávali invazivní mechanickou ventilaci (relativní riziko
1,48; 95 % CI 1,16; 1,90), následovaný pacienty dostávajícími pouze kyslík (relativní riziko 1,15; 95 % CI
1,06–1,24), přičemž u pacientů bez léčby kyslíkem nebyl pozorován žádný prospěšný efekt (relativní riziko
0,96; 95 % CI 0,85–1,08).
Výsledek Dexamethason Standardní péče
(n=2104) (n=4321)
Počet / celkový počet pacientů (%)
Relativní riziko
(RR)
(95% CI)*
Primární cílový parametr
Mortalita po 28 dnech 482/2104 (22,9) 1110/4321 (25,7) 0,83 (0,75
Úmrtí 387/1780 (21,7) 827/3638 (22,7) 0,93 (0,84–1,03)
* Relativní riziko bylo upraveno podle věku pacientů s ohledem na výsledky mortality a ukončení
hospitalizace po 28 dnech, a také pokud jde o výsledek zavedení invazivní mechanické ventilace nebo
úmrtí a jeho dílčích komponent.
† Pacienti, kteří již byli na invazivní mechanické ventilaci v okamžiku randomizace, byli z této kategorie vyloučeni.
Bezpečnost
Ve studii se vyskytly čtyři závažné nežádoucí účinky (SAE): dvakrát byla hlášena hyperglykemie, jednou
steroidy indukovaná psychóza a jednou krvácení do horní části gastrointestinálního traktu. Všechny
nežádoucí účinky byly vyřešeny.
Analýza podskupin
Účinky přiřazené k DEXAMETHASONU v závislosti na 28denní mortalitě podle věku a respirační
podpory podávané při randomizaci
Účinky přiřazené k podávání DEXAMETHASONU na mortalitu po 28 dnech, podle podpory dýchání
podávané při randomizaci a jakéhokoliv chronického onemocnění v anamnéze
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Dexamethason se v závislosti na dávce váže na plazmatické albuminy. Při velmi vysokých dávkách většina
cirkuluje volně v krvi. U hypoalbuminemie se zvyšuje podíl nevázaného (účinného) kortikoidu. Po
intravenózním podání radioaktivně značeného dexamethasonu byly maximální hladiny dexamethasonu v
mozkomíšním moku naměřeny po čtyřech hodinách, a to ve výši přibližně 1/6 plazmatické koncentrace ve
stejném časovém okamžiku.
S biologickým poločasem přes 36 hodin je dexamethason jedním z dlouhodobě působících glukokortikoidů.
Vzhledem k dlouhému účinku může podávání dexamethasonu vést ke kumulaci a předávkování, pokud je
podáván nepřetržitě každý den.
(Sérový) eliminační poločas dexamethasonu u dospělých je v průměru přibližně 250 minut (+ 80 minut). Z
velké části se vylučuje ledvinami ve formě volných hydroxyderivátů. Dexamethason se částečně
metabolizuje, metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami jako glukuronáty nebo sulfáty. Poškození
ledvin významně neovlivňuje eliminaci dexamethasonu. Naproti tomu u těžkých onemocnění jater je
eliminační poločas prodloužen.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve studiích na zvířatech byly pozorovány rozštěpy patra u potkanů, myší, křečků, králíků, psů a primátů;
nikoli u koní a ovcí. V některých případech byly tyto odchylky kombinovány s poruchami centrálního
nervového systému a srdce. U primátů byly po expozici pozorovány účinky v mozku. Navíc může být opožděn
intrauterinní růst. Všechny tyto účinky byly pozorovány při vysokých dávkách.
. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Dinatrium-edetát
Citronan sodný
Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Voda pro injekci
6.2. Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v
bodě 6.6.
6.3. Doba použitelnosti
30 měsíců.
Léčivý přípravek má být použit ihned po otevření (viz bod 6.6).
Po naředění:
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob naředění nevyloučí riziko mikrobiální kontaminace, má být
přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření
před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Chraňte před chladem.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok
Ampulka z průhledného skla třídy I obsahující 1 ml injekčního/infuzního roztoku.
Velikost balení
x 1 ml
10 x 1 ml
20 x 1 ml
100 x 1 ml
Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml injekční/infuzní roztok
Ampulka z průhledného skla třídy I obsahující 5 ml injekčního/infuzního roztoku.
Velikost balení
x 5 ml
10 x 5 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok a Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml
injekční/infuzní roztok je pokud možno aplikován intravenózní injekcí nebo je vstříknutý do infuzní
hadičky. Injekční/infuzní roztok je kompatibilní s následujícími infuzními roztoky (pokaždé 250 a 500 ml) a
má být použit ihned:
• Chloridu sodného 0,9%
• Ringerův roztok
• 5% roztok glukózy
Při použití v kombinaci s infuzními roztoky je třeba vzít v úvahu informace každého dodavatele o jejich
infuzních roztocích, včetně informací o kompatibilitě, kontraindikacích, nežádoucích účincích a interakcích.
Tento léčivý přípravek je určen pouze k jednorázovému použití a musí být podán ihned po otevření.
Nepoužitý léčivý přípravek musí být zlikvidován.
Má být používán pouze čirý roztok bez částic.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Eignapharma S.L.
Avenida Ernest Lluch Tecnocampus Torre TCM2 planta 6, oficina 6.Mataró, Barcelona 08302, Španělsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok: 56/200/19-C
Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml injekční/infuzní roztok: 56/421/19-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
26. 7.
10. DATUM REVIZE TEXTU
26. 7.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok
Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml injekční/infuzní roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jeden ml roztoku obsahuje dexamethasoni phosphas 4 mg (jako dexamethasoni natrii phosphas).
Složení v 1 ml: dexamethason phosphas 4 mg
Složení v 5 ml: dexamethason phosphas 20 mg
Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna ampulka s 1 ml roztoku obsahuje přibližně 2,8 mg sodíku.
Jedna ampulka s 5 ml roztoku obsahuje přibližně 14 mg sodíku.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční/infuzní roztok.
Čirý, bezbarvý roztok.
pH: 7,5 – 8,
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Systémové použití:
• Edém mozku způsobený mozkovým tumorem, neurochirurgickým výkonem, mozkovým
abscesem, bakteriální meningitidou (např. tuberkulóza, tyfus, brucelóza).
• Posttraumatický šok a profylaxe postraumatického plicního syndromu.
• Závažný akutní astmatický záchvat.
• Parenterální počáteční léčba rozsáhlých, akutních a závažných kožních onemocnění, jako
je erytrodermie, pemphigus vulgaris, akutní ekzém.
• Parenterální počáteční léčba autoimunitních onemocnění, jako je systémový lupus erythematosus
(zejména viscerální formy).
• Těžká progresivní forma aktivní revmatoidní artritidy, např. rychle postupující destruktivní formy
a/nebo s extraartikulární projevy.
• Paliativní léčba zhoubných nádorů.
• Profylaxe a léčba pooperačního zvracení nebo zvracení vyvolaného cytostatiky, v rámci
antiemetické léčby.
• Léčba onemocnění způsobeného koronavirem 2019 (COVID-19) u dospělých a dospívajících
pacientů (ve věku 12 let a starších, s tělesnou hmotností nejméně 40 kg), kteří vyžadují
suplementární oxygenoterapii.
Lokální podání:
• Intraartikulární injekce: přetrvávající zánět jednoho nebo několika kloubů po léčbě chronických
zánětlivých onemocnění kloubů, aktivované osteoartrózy, akutní formy humeroskapulární
periartropatie.
• Infiltrační terapie (je-li přísně indikována): nebakteriální tendovaginitida a burzitida, periartropatie,
inzerční tendinopatie.
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávkování závisí na povaze a závažnosti onemocnění a na individuální odpovědi pacienta na léčbu. Obecně
se podávají poměrně vysoké počáteční dávky a mají být výrazně vyšší u akutních závažných forem než u
chronických onemocnění.
Pokud není předepsáno jinak, platí pro dávkování následující doporučení:
Systémové použití:
• Edém mozku:
Dospělí: v závislosti na příčině a závažnosti, počáteční dávka 8-10 mg (až do 80 mg) intravenózně,
následně 16-24 mg (až do 48 mg) /den intravenózně, rozdělené na 3-4 (až na 6) jednotlivé dávky po
dobu 4-8 dnů. Při ozařování a při konzervativní léčbě neoperovatelných mozkových nádorů může
být zapotřebí dlouhodobé podávání nižších dávek přípravku Dexamethasone Eignapharma.
• Edém mozku způsobený bakteriální meningitidou: 0,15 mg/kg tělesné hmotnosti každých 6 hodin
po dobu 4 dnů, děti 0,4 mg/kg tělesné hmotnosti každých 12 hodin po dobu 2 dnů, počínaje první
dávkou antibiotik. Závažné případy, toxické stavy (např. tuberkulóza, tyfus; pouze se souběžnou
antiinfekční terapií): 4–20 mg/den intravenózně, v jednotlivých případech (např. tyfus) počáteční
dávky až do 200 mg.
Je třeba vzít v úvahu oficiální doporučení týkající se vhodného používání kortikoterapie pro
adekvátní léčbu infekčních chorob.
• Posttraumatický šok/profylaxe posttraumatického plicního syndromu: počáteční dávka 40-100 mg
(děti 40 mg) intravenózně, opakovaná dávka po 12 hodinách nebo 16-40 mg každých 6 hodin po
dobu 2–3 dnů.
• Závažný akutní astmatický záchvat:
Dospělí: co nejdříve 8-20 mg intravenózně.
Děti: 0,15-0,3 mg/kg tělesné hmotnosti intravenózně. V případě potřeby se mají dávky opakovat v
závislosti na individuální odpovědi a klinických potřebách.
• Akutní kožní onemocnění: Denní dávky 8-40 mg intravenózně, v individuálních případech až do
100 mg. Následovat má klesajícími dávkami.
• Aktivní fáze systémových revmatických poruch: systémový lupus erythematosus 6-16 mg/den.
• Aktivní revmatoidní artritida s formou s těžkým progresivním průběhem: u rychlých destruktivních
forem 12-16 mg/den, s extraartikulárními projevy 6-12 mg/den.
• Paliativní léčba zhoubných nádorů: počáteční dávka 8-16 mg/den, při dlouhodobé léčbě
4-12 mg/den.
• Profylaxe a léčba zvracení vyvolaného cytostatiky v rámci antiemetické léčby: 8–20 mg
intravenózně před zahájením chemoterapie, pak podle potřeby 4-8 mg 2-3krát denně po dobu 1-dnů (středně emetogenní chemoterapie) nebo až po dobu 6 dnů (vysoce emetogenní chemoterapie).
• Profylaxe a léčba pooperačního zvracení: jednorázová dávka 4–8 mg intravenózně před zahájením
operace; u dětí starších 2 let: 0,15 mg/kg tělesné hmotnosti (maximálně do 8 mg).
• Covid-19:
Dospělí: 7,2 mg sodné soli dexamethason-fosfátu (odpovídá 6 mg dexamethasonové báze)
intravenózně jednou denně po dobu až 10 dnů.
Pediatrickým pacientům (dospívajícím ve věku 12 let a starším) se doporučuje podávat 7,2 mg
sodné soli dexamethason-fosfátu (odpovídá 6 mg dexamethasonové báze) intravenózně jednou
denně po dobu až 10 dnů.
Délka léčby má být upravena podle klinické odpovědi a individuálních požadavků pacienta.
Starší pacienti, pacienti s poruchou funkce ledvin, pacienti s poruchou funkce jater: Úprava dávky
není nutná.
Lokální podání:
Obvyklá doporučená dávka při lokální infiltraci a injekční terapii je 4-8 mg. Při aplikaci do malých kloubů se
podáva nižší dávka 2 mg.
Způsob podání
Dexamethasone Eignapharma má být podáván pomalou (přes 2-3 minuty trvající) intravenózní injekcí nebo
infuzí, ale může být také podán intramuskulárně, pokud se vyskytnou problémy s venózním přístupem a je
dostatečný krevní oběh. Dexamethasone Eignapharma lze také použít infiltrativně nebo intraartikulárně.
Délka léčby závisí na indikaci.
V případě hypotyreózy nebo jaterní cirhózy může být dostačující nižší frekvence dávek nebo může být nutné
snížení dávky.
Intraartikulární injekce se považují za otevřené kloubní intervence a mají být prováděny pouze za přísně
aseptických podmínek. Pro úspěšnou úlevu od symptomů obvykle postačuje jedna intraartikulární injekce.
Pokud je další injekce považována za nezbytnou, má být provedena nejdříve po 3–4 týdnech. Počet injekcí
do kloubu má být omezen na 3–4. Je indikována lékařská prohlídka kloubu, zejména po opakovaných
injekcích.
Infiltrace: Dexamethasone Eignapharma má být infiltrován do oblasti největší bolesti nebo úponu šlachy.
Pozor, injekci nelze podávat do šlachy! Je třeba se vyhnout injekcím v krátkých intervalech a dodržovat přísná
aseptická opatření.
V případě, že jsou při dané léčbě vyžadovány vysoké dávky, má se zvážit použití léčivých přípravků s
dexamethasonem o vyšší síle/objemu.
Informace k používání injekčního roztoku
Používejte pouze čiré roztoky. Obsah ampulky je určen pouze k jednorázovému použití. Veškeré zbytky
injekčního roztoku musí být zlikvidovány.
Informace o kompatibilitě s infuzními roztoky viz bod 6.6.
4.3. Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku uvedenou v bodě 6.1.
Systémová mykotická infekce; systémová infekce, pokud není použita specifická protiinfekční léčba.
Intraartikulární injekce je kontraindikována:
• pokud je infekce přítomna v léčeném kloubu nebo v jeho bezprostřední blízkosti
• u bakteriální artritidy
• při nestabilitě léčeného kloubu
• při tendenci ke krvácení (spontánně nebo v důsledku antikoagulačních látek)
• při periartikulární kalcifikaci
• u avaskulární nekrózy kosti
• při roztržení šlachy
• u Charcotova kloubu
Lokální infiltrace je kontraindikována, pokud je v oblasti aplikace přítomna infekce bez odpovídající
protiinfekční terapie.
4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Po podání dexamethasonu byly pozorovány jednotlivé případy anafylaktické reakce s oběhovým selháním, srdeční
zástavy, srdeční arytmie, bronchospasmu a/nebo poklesu nebo zvýšení krevního tlaku.
Léčba přípravkem Dexamethasone Eignapharma může z důvodu imunosuprese zvýšit riziko bakteriálních,
virových, parazitárních, oportunních a plísňových infekcí. Příznaky existující nebo rozvíjející se infekce
mohou být maskovány a tím může být znesnadněno určení diagnózy. Latentní infekce, jako je tuberkulóza
nebo hepatitida B, mohou být reaktivovány.
Pokud během léčby přípravkem Dexamethasone Eignapharma dojde ke určitým stresovým situacím (úraz,
chirurgický výkon, porod atd.), může být nutné dočasné zvýšení dávky.
U následujících onemocnění má být léčba přípravkem Dexamethasone Eignapharma prováděna pouze je-li
přísně indikována a v případě potřeby souběžně s protiinfekční terapií:
- akutní virové infekce (hepatitida B, herpes zoster, herpes simplex, varicella, keratitis herpetica)
- HBsAg-pozitivní chronická aktivní hepatitida
- přibližně 8 týdnů před až 2 týdny po vakcinaci živými vakcínami
- systémové mykózy a parazitózy (např. Nematoda)
- u pacientů s potvrzenou strongyloidózou nebo s podezřením na strongyloidózu (infekce způsobené
parazitem - hlísticí rodu Strongyloides) mohou glukokortikoidy vést k aktivaci a masivnímu
pomnožení parazitů
- poliomyelitida
- lymfadenitida po vakcinací BCG vakcínou
- akutní a chronické bakteriální infekce
- v případě tuberkulózy v anamnéze použijte tento přípravek pouze při současném podávání
antituberkulotik
Léčba přípravkem Dexamethasone Eignapharma má být prováděna pouze je-li přísně indikována a případně
souběžně s další specifickou léčbou u těchto onemocnění:
- gastrointestinální vředy
- osteoporóza
- závažné srdeční selhání
- obtížně kompenzovatelná hypertenze
- obtížně kompenzovatelný diabetes mellitus
- psychiatrická onemocnění (včetně těch v anamnéze), včetně sebevražedných sklonů. V tomto
případě se doporučuje neurologické nebo psychiatrické vyšetření
- glaukom s úzkým a širokým úhlem. Doporučuje se oftalmologické sledování a doprovodná terapie
- ulcerace a poškození rohovky. Doporučuje se oftalmologické sledování a doprovodná terapie
Porucha zraku
U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u pacienta
objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo odeslání pacienta k
očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta, glaukom nebo vzácná
onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla hlášena po systémovém i lokálním
použití kortikosteroidů.
Vzhledem k riziku perforace střevní stěny má být Dexamethasone Eignapharma používán pouze je-li
přísně indikován a pod příslušným dohledem u těchto onemocnění:
- těžká ulcerózní kolitida s blížící se perforací, případně i bez peritoneálního dráždění
- divertikulitida
- enteroanastomózy (ihned po operaci)
U pacientů, kteří dostávají vysoké dávky glukokortikoidů, mohou být známky peritoneálního dráždění po
gastrointestinální perforaci neidentifikovatelné.
Při používání přípravku Dexamethasone Eignapharma má být u diabetiků zvážena možnost zvýšení dávky
inzulínu nebo perorálních antidiabetik.
Během léčby přípravkem Dexamethasone Eignapharma je nutné pravidelné sledování krevního tlaku,
zejména u pacientů s hypertenzí při užívání vysokých dávek, kterou je obtížné kontrolovat.
Pacienti se závažným srdečním selháním mají být pečlivě sledováni, protože existuje riziko zhoršení jejich
stavu.
Při vysokých dávkách dexamethasonu se může objevit bradykardie.
Mohou se objevit těžké anafylaktické reakce.
Pokud se glukokortikoidy podávají společně s fluorochinolony, zvyšuje se riziko poškození, zánětu a ruptury
šlach.
Příznaky myasthenia gravis se mohou na počátku léčby přípravkem Dexamethasone Eignapharma zhoršit.
V zásadě je možná vakcinace inaktivovanými vakcínami. Je však třeba zmínit, že imunitní odpověď a tím i
úspěch vakcinace může být narušen vyššími dávkami kortikoidů.
Při podávání vysokých dávek je třeba dbát na dostatečný příjem draslíku a omezení sodíku a je třeba
sledovat hladinu draslíku v séru.
Náhlé přerušení léčby provedené po více než 10 dnech může vést k exacerbaci nebo opětovnému výskytu
původního onemocnění a také k výskytu akutní adrenální insuficience/syndromu z vysazení kortikoidů.
Proto má být v případě potřeby lék vysadit dávka snižována pomalu.
Virové infekce (plané neštovice, spalničky) mohou mít u pacientů léčených glukokortikoidy zvláště závažný
průběh. Virové infekce (plané neštovice, spalničky) mohou mít u pacientů léčených glukokortikoidy zvláště
závažný průběh. Pokud tito pacienti mají kontakt s osobami infikovanými spalničkami nebo planými
neštovicemi v průběhu léčby přípravkem Dexamethasone Eignapharma, má být v případě potřeby zavedena
preventivní léčba.
Z postmarketingových zkušeností byl u pacientů s hematologickými maligními onemocněními po použití
samotného dexamethasonu nebo v kombinaci s jinými chemoterapeutiky hlášen syndrom nádorového
rozpadu (TLS). Pacienti s vysokým rizikem TLS, jako jsou pacienti s vysokou mírou proliferace, vysokou
nádorovou zátěží a vysokou citlivostí na cytostatika, mají být pečlivě sledováni a mají být zavedena
odpovídající preventivní opatření.
Intravenózní podání má být prováděno pomalou (přes 2-3 minuty trvající) injekcí, protože pokud se injikuje
příliš rychle, může dojít k nežádoucím účinkům jako je nepříjemné píchání nebo parestezie.
Dexamethasone Eignapharma je určen ke krátkodobému použití. Při nesprávném dlouhodobém používání je
třeba zvážit další varování a bezpečnostní opatření tak, jak se uvádí při dlouhodobém podávání přípravků
obsahujících glukokortikoidy.
Při lokálním použití je třeba vzít v úvahu možné systémové nežádoucí účinky a interakce.
Intraartikulární podání glukokortikoidů zvyšuje riziko infekcí kloubů. Dlouhodobé opakované použití
glukokortikoidů v nosných kloubech může zhoršit změny spojené s opotřebením kloubu. To může být
způsobeno nadměrným používáním postiženého kloubu poté, co už bolest nebo jiné příznaky odezněly.
U pacientů, kteří jsou z jiných důvodů léčení systémovými (perorálními) kortikosteroidy (např. pacienti s
chronickou obstrukční plicní nemocí), ale nevyžadují podpůrnou oxygenoterapii, nemají být systémové
kortikosteroidy vysazeny.
Feochromocytomová krize
Po podání systémových kortikosteroidů bylo hlášeno feochromocytomová krize, která může být fatální.
Kortikosteroidy mají být pacientům s podezřením nebo identifikovaným feochromocytem pouze po
odpovídajícím zhodnocení rizika/prospěchu.
Pediatrická populace
Předčasně narozené děti:
Po časném ošetření (<96 hodin po narození) u předčasně narozených dětí s chronickým plicním onemocněním
se zahajovacími dávkami 0,25 mg/kg dvakrát denně dostupné údaje naznačují negativní dlouhodobé účinky
na vývoj neuronů.
U dětí v růstové fázi je třeba pečlivě zvážit poměr přínosů a rizik léčby přípravkem Dexamethasone
Eignapharma.
Starší pacienti:
Vzhledem ke zvýšenému riziku osteoporózy má být u starších pacientů provedeno individuální posouzení
přínosů a rizik.
Použití u sportovců:
Použití přípravku Dexamethasone Eignapharma může vést k pozitivním výsledkům v dopingových
kontrolách.
Pomocné látky
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok
Tento léčivý přípravek obsahuje 2,8 mg sodíku v jedné ampulce, což odpovídá 0,14 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml injekční/infuzní roztok
Tento léčivý přípravek obsahuje 14 mg sodíku v jedné ampulce, což odpovídá 0,7 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Estrogeny (např. perorální antikoncepce): mohou prodloužit biologický poločas glukokortikoidů, a tudíž
může dojít ke zvýšení klinického účinku glukokortikoidů.
Látky indukující CYP3A4 (rifampicin, fenytoin, karbamazepin, barbituráty a primidon): mohou snížit účinek
kortikoidů.
Inhibitory CYP3A4 (včetně ketokonazolu, itrakonazolu, ritonaviru a kobicistatu): mohou snižovat clearance
dexamethasonu, čímž je zvýšen účinek přípravku, čímž se zvyšuje i riziko výskytu insuficience nadledvin
nebo Cushingova syndromu. Je třeba se vyhnout kombinaci s inhibitory CYP3A4, pokud přínos nepřeváží
zvýšené riziko systémových vedlejších účinků. V takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska
systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů.
Efedrin: metabolismus glukokortikoidů může být urychlen, a tím může být snížena jejich účinnost.
ACE inhibitory: současné užívání může zvyšovat riziko změn hematologických parametrů (krevní obraz).
Srdeční glykosidy: účinek glykosidů může být zesílen v důsledku deficitu draslíku.
Saluretika/laxativa: současné užívání může vést k dalšímu vylučování draslíku.
Antidiabetika: možné snížení hypoglykemického účinku.
Kumarinové deriváty: antikoagulační účinek může být snížen nebo zvýšen. Při současném použití může být
nezbytná úprava dávky antikoagulancia.
Nesteroidní antiflogistika/antirevmatika (NSAID), salicyláty a indometacin: zvyšují riziko gastrointestinální
ulcerace a krvácení.
Nedepolarizující myorelaxancia: může dojít k prodloužené relaxaci svalů.
Atropin a jiná anticholinergika: může dojít k zvýšení nitroočního tlaku.
Prazikvantel: kortikosteroidy mohou snižovat koncentraci prazikvantelu v krvi.
Chlorochin, hydroxychlorochin, meflochin: zvýšené riziko vzniku myopatií, kardiomyopatií.
Protirelin: zvýšení TSH při podání protirelinu může být sníženo.
Imunosupresiva: zvýšená náchylnost k infekcím a možná exacerbace nebo manifestace latentních infekcí.
Kromě toho pro cyklosporin: hladiny cyklosporinu v krvi mohou být zvýšeny, čímž vzrůstá riziko
epileptických záchvatů.
Fluorochinolony: mohou zvýšit riziko poškození šlach.
Vliv na vyšetřovací metody: kožní reakce při alergických testech mohou být potlačeny.
4.6. Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Dexamethason prochází placentou. Během těhotenství, zejména v prvních třech měsících, má být tento
přípravek používán jen po pečlivém zvážení rizik a přínosů.
Při dlouhodobé léčbě glukokortikoidy během těhotenství nelze vyloučit růstové poruchy plodu.
Podávání kortikosteroidů březím zvířatům může způsobit malformace vývoje plodu, včetně rozštěpů,
retardace nitroděložního růstu a účinků na růst a vývoj mozku. Neexistují důkazy, že kortikosteroidy zvyšují
výskyt vrozených abnormalit, jako je rozštěp patra nebo rozštěp rtu u lidí (viz bod 5.3).
Pokud jsou glukokortikoidy podány na konci těhotenství, existuje pro plod riziko atrofie kůry nadledvin, což
může vyžadovat postupnou substituční léčbu novorozence, která musí být pomalu snižována.
Kojení
Dexamethason se vylučuje do mateřského mléka. Poškození dítěte nebylo hlášeno. Indikace však má být v
období kojení přísně posouzena. Pokud jsou z důvodu onemocnění vyžadovány vyšší dávky, je třeba kojení
ukončit.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly zjištěny žádné náznaky vlivu Dexamethasone Eignapharma na schopnost aktivně se účastnit
silničního provozu nebo obsluhovat stroje, totéž platí pro práci bez bezpečného zajištění.
4.8. Nežádoucí účinky
Riziko nežádoucích účinků je při krátkodobé léčbě dexamethasonem nízké, výjimkou je parenterální léčba
vysokými dávkami, při které je třeba věnovat pozornost změnám hladin elektrolytů, tvorbě otoků, možnému
zvýšení krevního tlaku, srdečnímu selhání, srdečním arytmiím nebo křečím; i u krátkodobého podávání je tak
třeba počítat s klinickými projevy infekcí. Věnujte pozornost žaludečním a střevním vředům (často souvisí se
stresem), které mohou být v důsledku léčby kortikosteroidy asymptomatické, a snížení tolerance glukózy.
Mohou se vyskytnout následující nežádoucí účinky, které jsou silně závislé na dávce a trvání léčby a jejich
frekvenci proto nelze určit:
Infekce a infestace:
Maskování infekcí, projevy, exacerbace nebo reaktivace virových infekcí, plísňových infekcí, bakteriálních,
parazitárních a oportunních infekcí, aktivace strongyloidózy (viz bod 4.4).
Poruchy krve a lymfatického systému:
Mírná leukocytóza, lymfopenie, eozinopenie, polycytemie.
Poruchy imunitního systému:
Hypersenzitivní reakce (např. lékový exantém), těžká anafylaktická reakce s příznaky jako arytmie,
bronchospasmus, hypo- nebo hypertenze, oběhový kolaps, zástava srdce, oslabený imunitní systém.
Endokrinní poruchy:
Cushingův syndrom (typické příznaky jsou měsícovitý obličej, akumulace tuku v oblasti krku a pletora),
suprese nadledvin (viz bod 4.4).
Poruchy metabolismu a výživy:
Retence sodíku s tvorbou otoků, zvýšená exkrece draslíku (pozor na poruchy srdečního rytmu), nárůst tělesné
hmotnosti, snížená glukózová tolerance, diabetes mellitus, hypercholesterolemie a hypertriacylglycerolemie,
zvýšená chuť k jídlu.
Psychiatrické poruchy:
Deprese, podrážděnost, euforie, zvýšená aktivita, psychóza, mánie, halucinace, afektivní labilita, pocity
strachu, poruchy spánku, sebevražedné sklony.
Poruchy nervového systému:
Pseudotumor cerebri, projevy latentní epilepsie, zvýšená náchylnost k záchvatům při manifestní epilepsii.
Poruchy oka:
Katarakta, zejména se zadním subkapsulárním zákalem, glaukom, zhoršení příznaků vředů rohovky, zhoršení
virového, plísňového a bakteriálního zánětu oka, zhoršení bakteriálního zánětu rohovky, ptóza, mydriáza,
chemóza, iatrogenní perforace skléry, chorioretinopatie. Vzácné případy reverzibilního exoftalmu a po
subkonjunktiválním podání také herpes simplex keratitida, perforace rohovky v případech existující
keratitidy, rozmazané vidění (viz také bod 4.4).
Cévní poruchy:
Hypertenze, zvýšené riziko aterosklerózy a trombózy, vaskulitida (také jako syndrom z vysazení po
dlouhodobé léčbě), zvýšená křehkost kapilár.
Gastrointestinální poruchy:
Gastrointestinální vřed, gastrointestinální krvácení, pankreatitida, žaludeční potíže, škytavka.
Poruchy kůže a podkožní tkáně:
Strie, atrofie, telangiektázie, petechie, ekchymóza, hypertrichóza, steroidní akné, rosacee (růžovce) podobná
periorální dermatitida, změny pigmentace kůže.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Myopatie, svalová atrofie a slabost, osteoporóza (závislá na dávce, může k ní dojít i po krátkodobém použití),
aseptická nekróza kostí, poškození, zánět a ruptura šlach, epidurální lipomatóza, zpomalení růstu u dětí.
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Poruchy sekrece pohlavních hormonů a v důsledku toho nepravidelná menstruace až amenorea, hirsutismus,
impotence.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Zpomalené hojení ran.
Lokální použití:
Může dojít k projevům lokálního podráždění a nesnášenlivosti (pocit tepla, přetrvávající bolest). Nelze
vyloučit vývoj atrofie kůže a atrofie podkožní tkáně v místě vpichu, pokud nejsou kortikosteroidy injikovány
do kloubní dutiny dostatečně pečlivě.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9. Předávkování
Příznaky
Akutní intoxikace dexamethasonem nebyly hlášeny. V případě chronického předávkování lze očekávat
zvýšenou intenzitu nežádoucích účinků (viz bod 4.8), zejména na endokrinní systém, metabolismus a
rovnováhu elektrolytů.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: glukokortikoid, ATC skupina: H02AB
Dexamethason je monofluorovaný glukokortikoid s výraznými antialergickými, protizánětlivými a
membránově stabilizujícími vlastnostmi, jakož i účinky na metabolismus sacharidů, bílkovin a tuků.
Dexamethason má asi 7,5krát silnější glukokortikoidní účinek než prednizolon a prednison, ve srovnání s
hydrokortisonem je 30krát účinnější a nemá žádné mineralokortikoidní účinky.
Glukokortikoidy, jako je dexamethason, uplatňují svůj biologický účinek aktivací transkripce genů citlivých
na kortikoidy. Protizánětlivé, imunosupresivní a antiproliferativní účinky jsou způsobené mimo jiné sníženou
tvorbou, uvolňováním a aktivitou zánětlivých mediátorů a inhibicí specifických funkcí a migrací zánětlivých
buněk. Kortikosteroidy mohou navíc zabránit účinkům senzibilizovaných T lymfocytů a makrofágů na cílové
buňky.
Je-li vyžadována dlouhodobá medikace kortikosteroidy, je třeba vzít v úvahu možnou indukci přechodné
adrenální insuficience. Potlačitelnost osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny je individuální.
Studie RECOVERY (Randomized Evaluation of COVid-19 thERapY) je zkoušejícím iniciovaná,
individuálně randomizovaná, kontrolovaná, otevřená, adaptivní klinická studie k posouzení účinků
potenciální léčby u hospitalizovaných pacientů s onemocněním COVID-19.
Studie byla provedena ve 176 nemocnicích ve Velké Británii.
Bylo randomizováno celkem 6 425 pacientů, kteří byli léčeni buď dexamethasonem (2 104 pacientů), nebo
samotnou standardní péčí (4 321 pacientů). U 89 % pacientů byla laboratorně potvrzena infekce SARS-
CoV-2.
Při randomizaci dostávalo 16 % pacientů invazivní mechanickou ventilaci nebo extrakorporální
membránovou oxygenaci, 60 % pacientů dostávalo pouze kyslík (s neinvazivní ventilací nebo bez ní) a % pacientů nedostávalo nic z výše uvedeného.
Průměrný věk pacientů byl 66,1±15,7 let. 36 % pacientů byly ženy. 24 % pacientů mělo v anamnéze
diabetes, 27 % pacientů srdeční onemocnění a 21 % pacientů chronické plicní onemocnění.
Primární cílový parametr
Mortalita po 28 dnech byla významně nižší ve skupině pacientů léčených dexamethasonem než ve skupině
se standardní péčí, přičemž úmrtí bylo hlášeno u 482 z 2 104 pacientů (22,9 %) a u 1 110 z 4 321 pacientů
(25,7 %) (relativní riziko 0,83; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,75–0,93; P <0,001).
Ve skupině s dexamethasonem byl výskyt úmrtí nižší než ve skupině se standardní péčí u pacientů
vyžadujících invazivní mechanickou ventilací (29,3 % vs. 41,4 %; relativní riziko 0,64; 95 % CI 0,51 až
0,81) a u pacientů s léčbou suplementárním kyslíkem bez invazivní mechanické ventilace (23,3 % vs. 26,%; relativní riziko 0,82; 95 % CI, 0,72–0,94).
U pacientů, kteří při randomizaci nedostávali žádnou respirační podporu, nebyl účinek dexamethasonu
zřejmý (17,8 % vs. 14,0 %; relativní riziko 1,19; 95 % CI 0,91–1,55).
Sekundární cílové parametry
U pacientů ve skupině s dexamethasonem byla kratší doba hospitalizace než u pacientů ve skupině se
standardní péčí (medián 12 dnů vs. 13 dnů) a větší pravděpodobnost přežití do 28 dnů (relativní riziko 1,10;
95 % CI 1,03–1,17).
V souladu s primárním cílovým parametrem byl nejvýznamnější účinek na ukončení hospitalizace během dnů pozorován u pacientů, kteří v randomizaci dostávali invazivní mechanickou ventilaci (relativní riziko
1,48; 95 % CI 1,16; 1,90), následovaný pacienty dostávajícími pouze kyslík (relativní riziko 1,15; 95 % CI
1,06–1,24), přičemž u pacientů bez léčby kyslíkem nebyl pozorován žádný prospěšný efekt (relativní riziko
0,96; 95 % CI 0,85–1,08).
Výsledek Dexamethason Standardní péče
(n=2104) (n=4321)
Počet / celkový počet pacientů (%)
Relativní riziko
(RR)
(95% CI)*
Primární cílový parametr
Mortalita po 28 dnech 482/2104 (22,9) 1110/4321 (25,7) 0,83 (0,75
Úmrtí 387/1780 (21,7) 827/3638 (22,7) 0,93 (0,84–1,03)
* Relativní riziko bylo upraveno podle věku pacientů s ohledem na výsledky mortality a ukončení
hospitalizace po 28 dnech, a také pokud jde o výsledek zavedení invazivní mechanické ventilace nebo
úmrtí a jeho dílčích komponent.
† Pacienti, kteří již byli na invazivní mechanické ventilaci v okamžiku randomizace, byli z této kategorie vyloučeni.
Bezpečnost
Ve studii se vyskytly čtyři závažné nežádoucí účinky (SAE): dvakrát byla hlášena hyperglykemie, jednou
steroidy indukovaná psychóza a jednou krvácení do horní části gastrointestinálního traktu. Všechny
nežádoucí účinky byly vyřešeny.
Analýza podskupin
Účinky přiřazené k DEXAMETHASONU v závislosti na 28denní mortalitě podle věku a respirační
podpory podávané při randomizaci
Účinky přiřazené k podávání DEXAMETHASONU na mortalitu po 28 dnech, podle podpory dýchání
podávané při randomizaci a jakéhokoliv chronického onemocnění v anamnéze
5.2. Farmakokinetické vlastnosti
Dexamethason se v závislosti na dávce váže na plazmatické albuminy. Při velmi vysokých dávkách většina
cirkuluje volně v krvi. U hypoalbuminemie se zvyšuje podíl nevázaného (účinného) kortikoidu. Po
intravenózním podání radioaktivně značeného dexamethasonu byly maximální hladiny dexamethasonu v
mozkomíšním moku naměřeny po čtyřech hodinách, a to ve výši přibližně 1/6 plazmatické koncentrace ve
stejném časovém okamžiku.
S biologickým poločasem přes 36 hodin je dexamethason jedním z dlouhodobě působících glukokortikoidů.
Vzhledem k dlouhému účinku může podávání dexamethasonu vést ke kumulaci a předávkování, pokud je
podáván nepřetržitě každý den.
(Sérový) eliminační poločas dexamethasonu u dospělých je v průměru přibližně 250 minut (+ 80 minut). Z
velké části se vylučuje ledvinami ve formě volných hydroxyderivátů. Dexamethason se částečně
metabolizuje, metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami jako glukuronáty nebo sulfáty. Poškození
ledvin významně neovlivňuje eliminaci dexamethasonu. Naproti tomu u těžkých onemocnění jater je
eliminační poločas prodloužen.
5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Ve studiích na zvířatech byly pozorovány rozštěpy patra u potkanů, myší, křečků, králíků, psů a primátů;
nikoli u koní a ovcí. V některých případech byly tyto odchylky kombinovány s poruchami centrálního
nervového systému a srdce. U primátů byly po expozici pozorovány účinky v mozku. Navíc může být opožděn
intrauterinní růst. Všechny tyto účinky byly pozorovány při vysokých dávkách.
. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Dinatrium-edetát
Citronan sodný
Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Voda pro injekci
6.2. Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v
bodě 6.6.
6.3. Doba použitelnosti
30 měsíců.
Léčivý přípravek má být použit ihned po otevření (viz bod 6.6).
Po naředění:
Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 25 °C.
Z mikrobiologického hlediska, pokud způsob naředění nevyloučí riziko mikrobiální kontaminace, má být
přípravek použit okamžitě. Pokud není použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření
před použitím jsou v odpovědnosti uživatele.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 °C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Chraňte před chladem.
6.5. Druh obalu a obsah balení
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok
Ampulka z průhledného skla třídy I obsahující 1 ml injekčního/infuzního roztoku.
Velikost balení
x 1 ml
10 x 1 ml
20 x 1 ml
100 x 1 ml
Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml injekční/infuzní roztok
Ampulka z průhledného skla třídy I obsahující 5 ml injekčního/infuzního roztoku.
Velikost balení
x 5 ml
10 x 5 ml
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok a Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml
injekční/infuzní roztok je pokud možno aplikován intravenózní injekcí nebo je vstříknutý do infuzní
hadičky. Injekční/infuzní roztok je kompatibilní s následujícími infuzními roztoky (pokaždé 250 a 500 ml) a
má být použit ihned:
• Chloridu sodného 0,9%
• Ringerův roztok
• 5% roztok glukózy
Při použití v kombinaci s infuzními roztoky je třeba vzít v úvahu informace každého dodavatele o jejich
infuzních roztocích, včetně informací o kompatibilitě, kontraindikacích, nežádoucích účincích a interakcích.
Tento léčivý přípravek je určen pouze k jednorázovému použití a musí být podán ihned po otevření.
Nepoužitý léčivý přípravek musí být zlikvidován.
Má být používán pouze čirý roztok bez částic.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Eignapharma S.L.
Avenida Ernest Lluch Tecnocampus Torre TCM2 planta 6, oficina 6.Mataró, Barcelona 08302, Španělsko
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA
Dexamethasone Eignapharma 4 mg/ml injekční/infuzní roztok: 56/200/19-C
Dexamethasone Eignapharma 20 mg/5 ml injekční/infuzní roztok: 56/421/19-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
26. 7.
10. DATUM REVIZE TEXTU
26. 7.
Více o léku Dexamethasone eignapharma
Dexamethasone eignapharma
Selection of products in our offer from our pharmacy
|
In stock | Shipping from 79 CZK 375 CZK |
|
In stock | Shipping from 79 CZK 1 290 CZK |
|
In stock | Shipping from 79 CZK 19 CZK |
