Colchicum-dispert
Kolchicin má úzké terapeutické okno a je extrémně toxický při předávkování. U pacientů s poruchou
funkce ledvin nebo jater, gastrointestinálním nebo srdečním onemocněním a starších pacientů hrozí
zvláštní riziko toxicity. Pacienti po předávkování kolchicinem a to i při absenci časných příznaků, by měli
podstoupit okamžitou lékařskou kontrolu.
Akutní intoxikaci lze pozorovat po požití asi 20 mg (40 tablet) kolchicinu u dospělých a 5 mg (10 tablet) u
dětí. Chronická intoxikace se může projevit po opakovaných dávkách léku u pacientů s dnou po požití
celkové dávky 10 mg a více během několika dní.
Protože kolchicin tlumí mitózu, jsou více postihovány orgány s větší rychlostí proliferace.
Příznaky intoxikace:
Klinické: Příznaky akutního předávkování můžou být zpožděny (3 hodiny v průměru): pocit na zvracení,
zvracení, bolesti břicha, hemoragická gastroenteritída, hypovolemie, abnormality elektrolytů, leukocytóza,
těžká forma hypotenze.
Druhá fáze se život ohrožujícími komplikacemi vyvolanými 24 až 72 hodin po podání léku:
multisystémové selhání orgánů, akutní selhání ledvin, zmatenost, kóma, periferní motoricko-
senzorické neuropatie, myokardiální deprese, pancytopenie, arytmie, respirační selhání, konzumpční
koagulopatie. Smrt je obvykle výsledkem respirační deprese a kardiovaskulárního kolapsu.
V případě, že pacient přežije, zotavení může být doprovázeno leukocytózou a reverzibilní alopeci
pravděpodobně jeden týden po počátečním podání.
Při mírnějším průběhu předávkování se mohou objevit příznaky, které se začínají projevovat po 2-hodinách (do 6,5 hod.) po požití. Hlavním charakteristickým příznakem je těžká, dlouhotrvající
hemoragická enteritida s nauzeou, zvracením, tenezmy, břišní kolikou a průjmem, který se může nebo
nemusí projevit. Průjem s hlenem nebo s krví může vést ke ztrátě tekutin a elektrolytů s následnou
hypokalémií, hyponatremií a metabolickou acidózou.
Současně může být pozorována tíseň na hrudníku, která může být spojena s bolestí. V dalším průběhu
otravy se objevuje bledost, pokles tělesné teploty, cyanóza a dušnost. Může nastat také tachykardie,
hypotenze až celkový kolaps.
Neurologické poruchy se manifestují jako poruchy citlivosti, křeče a obrna.
V prvních 2-3 dnech může nastat exitus pod obrazem kardiálního selhání a paralýzy dýchání.
Jeden až dva týdny po uzdravení se z otravy se může vyskytnout totální alopecie, která je někdy trvalá.
Lze očekávat i zvýšený mozkomíšní tlak. Ojediněle byly též pozorovány poruchy funkce jater, ledvin, plic
a hematopoézy. Vzácně byla hlášena slepota.
Terapie intoxikace:
Žádné antidotum není k dispozici.
Vyloučení toxinů je možné výplachem žaludku do jedné hodiny po akutní intoxikaci.
Zvracení lze vyvolat u dospělých např. vlažným hypertonickým roztokem chloridu sodného (2 - 3 čajové
lžičky na skleničku) nebo apomorfinem (0,1 - 0,15 mg/kg tělesné hmotnosti i.v.).
U dětí (do 6 let věku) se k navození zvracení používá 1 lžíce ipekakuanového sirupu ve 100 - 200 ml
šťávy s následným výplachem žaludku a opakovaným nebo kontinuálním podáváním carbo medicinalis.
U dospělých, kteří požili více než 0,1 mg / kg tělesné hmotnosti je třeba zvážit podání aktivního uhlí do hodiny a dětí, které požili jakékoliv množství léku, je třeba zvážit podání aktivního uhlí do 1 hodiny po
požití. Hemodialýza nemá žádnou účinnost (zdánlivě vysoký distribuční objem). Pečlivé klinické a
biologické monitorování v nemocničním prostředí.
Symptomatická léčba sestává ze stabilizace oběhových funkcí pomocí infúze plazma expanderu nebo
fyziologického roztoku s glukózou a elektrolyty (zvláště s kaliem) a současné EKG monitorace. Je možno
podat digoxin k podpoře srdeční funkce. Doporučuje se antibiotická clona (např. karbenicilin). Při zvýšení
mozkomíšního tlaku lze podat dexamethason; případně může být nezbytná i lumbální punkce.
Vyskytnou-li se břišní křeče, lze podat atropin, papaverin nebo albumin-tanát. Nepoužívat opiáty!
Může být potřeba použít respirátor s kyslíkem či umělou plicní ventilaci. Dále je nutné sledování a
případná úprava hladin tekutin a elektrolytů.
Jako adstringens a stimulans lze podat horký černý čaj, který zároveň ohřeje. Lze zkusit i kontrolované
zahřívání.
Je nutné sledovat funkci ohrožených orgánů - jater, ledvin, kostní dřeně.