Cilostazol stada
Farmakoterapeutická skupina: Antikoagulancia, antitrombotika; antiagregancia kromě heparinu.
ATC kód: B01AC23.
Mechanismus účinku
Z údajů zjištěných v devíti placebem kontrolovaných studiích (při nichž byl 1 634 pacientům podáván
cilostazol) bylo prokázáno, že cilostazol zlepšuje námahovou kapacitu posuzovanou podle změn
parametrů při testech na trenažeru chůze, nazvaných Absolute Claudication Distance (ACD –
absolutní klaudikační vzdálenost, neboli maximální vzdálenost, kterou pacient ujde) a Initial
Claudication Distance (ICD – minimální klaudikační vzdálenost, neboli vzdálenost, kterou pacient
ujde bez bolesti). Po 24 týdnech léčby cilostazolem v dávce 100 mg dvakrát denně se zvyšuje ACD
průměrně o 60,4 až 129,1 metru, ICD se zvyšuje průměrně o 47,3 až 93,6 metru.
Metaanalýza založená na rozdílech vážených průměrů v devíti studiích ukázala, že při podávání
cilostazolu v dávce 100 mg dvakrát denně došlo k signifikantnímu absolutnímu celkovému zlepšení
maximální vzdálenosti, kterou pacient ujde (ACD) oproti výchozímu stavu, jež bylo o 42 m lepší než
při užívání placeba. To odpovídá relativnímu zlepšení o 100 % oproti placebu. Tento účinek se zdál
menší u pacientů, kteří měli diabetes, než u pacientů, kteří diabetes neměli.
Farmakodynamické účinky
Studie na zvířatech prokázaly, že cilostazol má vazodilatační účinky; bylo to prokázáno také v malých
studiích u člověka, v nichž byl průtok krve v oblasti kotníku měřen pomocí cirkumferenční
tenzometrické pletyzmografie. Cilostazol rovněž způsobuje inhibici proliferace buněk hladkého svalu
potkanů a člověka in vitro a inhibici reakce uvolňování růstového faktoru odvozeného z krevních
destiček a PF-4, které jsou obsaženy v krevních destičkách.
Klinická účinnost a bezpečnost
Studie u zvířat a u člověka (in vivo a ex vivo) prokázaly, že cilostazol způsobuje reverzibilní inhibici
agregace destiček. Tato inhibice je účinná proti celé řadě agregancií (včetně smykového namáhání,
kyseliny arachidonové, kolagenu, ADP a adrenalinu); u člověka inhibice trvá až 12 hodin, po ukončení
podávání cilostazolu dojde k obnovení agregace do 48-96 hodin, bez rebound stavu s
hyperagregabilitou. U pacientů užívajících léčivý přípravek obsahující cilostazol byly zkoumány
účinky na lipidy cirkulující v plazmě. Po 12 týdnech užívání 100 mg přípravku obsahujícího cilostazol
dvakrát denně došlo v porovnání s placebem ke snížení hladiny triacylglycerolů o 0,33 mmol/l (15 %)
a zvýšení hladiny HDL-cholesterolu o 0,10 mmol/l (10 %).
Dlouhodobé účinky cilostazolu se zaměřením na mortalitu a bezpečnost byly vyhodnoceny v
randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii fáze IV. Celkem bylo léčeno
cilostazolem nebo placebem po dobu až tří let 1 439 pacientů s intermitentní klaudikací bez srdečního
selhání. Pokud se jedná o mortalitu, ve 36měsíční Kaplan-Meierově analýze byla pozorovaná četnost
úmrtí při užívání hodnoceného přípravku s mediánem užívání 18 měsíců 5,6 % (95% interval
spolehlivosti 2,8 až 8,4 %) pro užívání cilostazolu a 6,8 % (95% interval spolehlivosti 1,9 až 11,5 %)
pro užívání placeba. Při dlouhodobé léčbě cilostazolem nevznikly obavy o bezpečnost přípravku.