Cifloxinal

Farmakoterapeutická skupina: chinolonová antibakteriální léčiva, fluorochinolony, ATC kód:
J01MA02.

Mechanismus účinku
Ciprofloxacin je fluorochinolové antibiotikum, to znamená, že působí inhibičně na oba bakteriální
enzymy, topoizomerázu II (DNA-gyrázu) a topoizomerázu IV, které jsou potřebné pro replikaci,
transkripci, opravu a rekombinaci bakteriální DNA.

Vztah FK/FD
Účinnost závisí hlavně na vztahu mezi maximální sérovou koncentrací (Cmax) a minimální inhibiční
koncentrací (MIC) ciprofloxacinu vzhledem k příslušnému mikroorganismu, respektive na vztahu mezi
plochou pod křivkou (AUC) a MIC.

Mechanismus rezistence
In vitro rezistence na ciprofloxacin se může vyvinout postupným procesem mutací cílového místa
u obou topoizomeráz, topoizomerázy II (DNA gyrázy) a topoizomerázy IV. Výsledný stupeň zkřížené
rezistence mezi ciprofloxacinem a jinými fluorochinolony je proměnlivý. Jednotlivé mutace nemusí mít
za následek klinickou rezistenci, ale násobné mutace obvykle za následek klinickou rezistenci na většinu
aktivních látek nebo na všechny aktivní látky v rámci skupiny mají.
Nepropustnost a/nebo mechanismus rezistence efluxní pumpy účinné látky může mít proměnlivý efekt
na citlivost na fluorochinolony, která závisí na fyziochemických vlastnostech různých účinných látek
v rámci skupiny a afinitě transportních systémů pro danou účinnou látku. Všechny in vitro mechanismy
rezistence jsou běžně pozorovány v klinických izolátech. Mechanismy rezistence, které inaktivují další
antibiotika, například permeační bariéry (běžné u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní mechanismus,
mohou ovlivnit citlivost na ciprofloxacin. Byla zaznamenána rezistence zprostředkovaná plazmidem
kódovaná pomocí genů qnr.

Spektrum antibakteriální aktivity
Hraniční hodnoty oddělující citlivé kmeny od kmenů s intermediární citlivostí a tyto od rezistentních
kmenů:
Doporučení EUCAST
Mikroorganismy Citlivé Rezistentní
Enterobakterie S ≤ 0,25 mg/l R > 0,5mg/l
Salmonella spp. S  0,06 mg/l R  0,06 mg/l
Pseudomonas S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Acinetobacter S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l
Staphylococcus spp.1 S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l
Haemophilus influenzae S ≤ 0,6 mg/l R > 0,6 mg/l
Moraxella catarrhalis S  0,125 mg/l R  0,125 mg/l
Neisseria gonorrhoeae S ≤ 0,03 mg/l R > 0,06 mg/l
Neisseria meningitidis S ≤ 0,03 mg/l R > 0,03 mg/l
Hraniční hodnoty druhově nespecifické* S ≤ 0,25 mg/l R > 0,5 mg/l
Staphylococcus spp. – Hraniční hodnoty pro ciprofloxacin odpovídající terapii s vysokými dávkami.
* Hraniční hodnoty druhově nespecifické se určovaly zejména na základě údajů PK/PD a nejsou závislé
na distribuci MIC jednotlivých druhů. Jsou určeny pouze pro druhy, pro které specifické hraniční
hodnoty nebyly určeny a ne pro takové druhy, pro které testy citlivosti nejsou doporučovány.
Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může lišit geograficky a časově. Vítána je informace
o lokální rezistenci, zejména pokud se jedná o léčbu závažných infekcí. V nezbytných případech, kdy
lokální prevalence rezistence je taková, že prospěšnost látky je přinejmenším u některých typů infekcí
sporná, je třeba požádat o radu experta.

Zařazení příslušných druhů podle citlivosti na ciprofloxacin (kmeny Streptococcus viz bod 4.4):
DRUHY VĚTŠINOU CITLIVÉ
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Bacillus anthracis (1)
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Aeromonas spp.
Brucella spp.
Citrobacter koseri
Francisella tularensis
Haemophilus ducreyi
Haemophilus influenzae*
Legionella spp.
Moraxella catarrhalis*
Neisseria meningitidis
Pasteurella spp.
Salmonella spp.*
Shigella spp.*
Vibrio spp.
Yersinia pestis
Anaerobní mikroorganismy
Mobiluncus
Další mikroorganismy
Chlamydia trachomatis ($)
Chlamydia pneumoniae ($)
Mycoplasma pneumoniae ($)
Mycoplasma hominis ($)
DRUHY, U KTERÝCH SE MŮŽE REZISTENCE VYVINOUT
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Enterococcus faecalis ($)
Staphylococcus spp. (2)
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Acinetobacter baumannii+
Burkholderia cepacia+*
Campylobacter spp.+*
Citrobacter freundii*
Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae*
Escherichia coli*
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Morganella morganii*
Neisseria gonorrhoeae*
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris*
Providencia spp.
Pseudomonas aeruginosa*
Pseudomonas fluorescens
Serratia marcescens*
Anaerobní mikroorganismy
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
PŘIROZENĚ REZISTENTNÍ ORGANISMY
Aerobní grampozitivní mikroorganismy
Actinomyces
Enterococcus faecium
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganismy
Stenotrophomonas maltophilia
Anaerobní mikroorganismy
Kromě výše uvedených
Další mikroorganismy
Mycoplasma genitalium
Ureaplasma urealitycum
* Klinická účinnost byla prokázána pro citlivé izoláty ve schválených klinických indikacích.
+ Míra rezistence ≥ 50 % v jedné nebo více zemích EU.
($): Přirozená střední citlivost, neexistuje-li získaný mechanismus rezistence.
(1): Byly provedeny studie s experimentálními zvířecími infekcemi způsobenými inhalací spor
Bacillus anthracis; tyto studie ukázaly, že antibiotika podaná brzy po expozici zabránila vzniku
onemocnění, jestliže léčba vedla ke snížení počtu spor v organismu pod infekční dávku. U lidí
je doporučené použití primárně dáno citlivostí, zjišťovanou in vitro, dále také výsledky
experimentů se zvířaty a limitovaným množstvím dat získaných pro lidi. Léčba ciprofloxacinem
podávaným v dávkách 500 mg 2× denně po dobu 2 měsíců je u lidí považována jako dostatečná
ochrana před infekcí vyvolanou antraxem. Ošetřujícím lékařům je doporučeno seznámit se
s národními a/nebo mezinárodními konvenčními dokumenty, které se vztahují k léčbě infekce
antraxu.
(2): S. aureus rezistentní na meticilin se obvykle projevuje ko-rezistencí na fluorochinolony. Míra
rezistence na meticilin je mezi všemi druhy stafylokoků přibližně 20 až 50 %; ve zvýšené míře
je pozorována zejména v nemocničním prostředí.