Biresp spiromax

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest,
adrenergika a jiná léčiva k léčbě obstrukčního onemocnění dýchacích cest.

ATC kód: R03AK
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky

BiResp Spiromax obsahuje formoterol a budesonid, které mají různý mechanismus účinku a vykazují
aditivní účinky, pokud jde o snížení četnosti exacerbací astmatu. Specifické vlastnosti budesonidu a
formoterolu umožňují použití buď jako udržovací i úlevovou léčbu, nebo samotnou udržovací léčbu
astmatu.

Budesonid

Budesonid je glukokortikoid, a pokud je podáván inhalační cestou, má v dýchacích cestách
protizánětlivý účinek závisející na dávce, který se projevuje snížením frekvence symptomů a
exacerbací astmatu. Inhalovaný budesonid má méně závažných nežádoucích účinků ve srovnání se
systémovým podáním kortikoidů. Přesný mechanismus protizánětlivého účinku glukokortikoidů není
znám.

Formoterol

Formoterol je selektivní β2-adrenergní agonista. Po inhalaci vyvolává rychlou a dlouhodobou relaxaci
hladkého svalstva bronchů u pacientů s reverzibilní obstrukcí dýchacích cest. Bronchodilatační účinek
je závislý na podané dávce, nastupuje 1 až 3 minuty po inhalaci. Přetrvává alespoň 12 hodin po podání
jednotlivé dávky.

Klinická účinnost a bezpečnost

Klinická účinnost budesonid/formoterol v udržovací léčbě astmatu

V klinických studiích u dospělých bylo prokázáno, že přidání formoterolu k budesonidu zlepšuje
kontrolu příznaků astmatu i hodnoty plicních funkcí a snižuje počet exacerbací.

Ve dvou 12týdenních studiích byl účinek budesonidu/formoterolu stejný jako účinek prosté
kombinace budesonidu a formoterolu a lepší než účinek samotného budesonidu. Ve všech ramenech
studií byla používána krátkodobě působící β2-adrenergní agonisté dle potřeby. V průběhu sledování
nedošlo ke snižování antiastmatického účinku.

Budesonid/formoterol v udržovací a úlevové léčbě astmatu

Do 5 dvojitě zaslepených klinických studií v trvání 6 nebo 12 měsíců zaměřených na sledování
účinnosti a bezpečnosti bylo zařazeno celkem 12 076 pacientů s astmatem randomizovaných k léčbě budesonidem/formoterolem v udržovací a úlevové léčběpacienti s přítomnými symptomy onemocnění i přes léčbu inhalačními kortikoidy.

Podávání budesonidu/formoterolu v udržovací a úlevové léčbě vedlo ve všech 5 studiích ke statisticky
i klinicky významnému poklesu počtu těžkých exacerbací. Toto srovnání zahrnovalo
budesonid/formoterol ve vyšší udržovací dávce s terbutalinem jako úlevovou medikací budesonid/formoterol ve stejné udržovací dávce, buď s formoterolem, nebo terbutalinem jako
úlevovou medikací podobné plicní funkce, kontrola symptomů a použití úlevové medikace. Ve studii 734 byly symptomy
a použití úlevové medikace méně časté a plicní funkce zlepšené ve srovnání s oběma komparátory.
Hodnocení všech 5 studií prokázalo, že pacienti léčení kombinací budesonid/formoterol v udržovací a
úlevové léčbě nepotřebovali žádnou úlevovou medikaci v průměru u 57 % z celkového počtu dnů
léčby. V průběhu sledování se neprokázal vývoj tolerance k prováděné léčbě.

Přehled těžkých exacerbací v klinických studiích

Studie č.
Trvání
Léčebná skupinaPříh
Příhody/paci
却畤㜳㘀budesonid/dihydrát formoterolfumarátu
160/4,5 mikrogramu 2x denně + dle potřeby  
㄀budesonid/dihydrát formoterolfumarátu
320/9 μg 2x denně + terbutalin 0,4 mg dle potřeby
099 173 0,32
salmeterol/flutikason 2x25/125 μg 2x denně + terbutalin
0,4 mg dle potřeby
119 208 0,38
Studie
734
budesonid/dihydrát formoterolfumarátu
160/4,5 μg 2x denně + dle potřeby 
㄀Studie č.
Trvání
Léčebná skupinaPříh
Příhody/paci
ᄁů
budesonid/dihydrát formoterolfumarátu
160/4,5 μg 2x denně + formoterol 4,5 μg dle potřeby
137 296 0,29
budesonid/dihydrát formoterolfumarátu
160/4,5 μg 2x denně + terbutalin 0,4 mg dle potřeby
138 377 0,a Definováno jako hospitalizace/léčba na jednotce intenzivní péče či léčba perorálními steroidy
b Snížení frekvence exacerbací je statisticky významné
Srovnatelná účinnost a bezpečnost byla u dospívajících a dospělých prokázána v 6 dvojitě zaslepených
studiích. Jednalo se o 5 výše uvedených studií a jednu dodatečnou studii, v níž byly podávány vyšší
udržovací dávky o hodnotě 160/4,5 mikrogramu, dvě inhalace dvakrát denně. Zmíněná hodnocení
vycházela z údajů o celkem 14 385 pacientech s astmatem, z nichž 1 847 byli dospívající. Počet
dospívajících pacientů užívajících v rámci udržovací a úlevové léčby budesonidem/formoterolem více
než 8 inhalací alespoň jeden den byl omezený a tento způsob užívání nebyl častý.

V jiných 2 klinických studiích s pacienty, kteří vyhledali lékařskou péči v důsledku akutní exacerbace
astmatu, mělo podání budesonidu/formoterolu za následek rychlou a účinnou bronchodilataci podobně
jako podání salbutamolu či formoterolu.

Chronická obstrukční plicní nemoc
Ve dvou 12měsíčních klinických studiích byl hodnocen vliv na plicní funkce a frekvenci exacerbací
hospitalizace v důsledku exacerbacevstupu do studie byla střední hodnota FEV1 na úrovni 36 % normální předpovědní hodnoty. Průměrný
počet exacerbací za rok se samotným formoterolem nebo placebem významně nižší 1,8 až 1,9 ve skupině placebo/formoterol12 měsíců byl mírně nižší ve skupině budesonid/formoterol resp. 9 až 12 dnů ve skupině placebo, resp. formoterolFEV1, nebyla léčba kombinací budesonid/formoterol lepší než léčba samotným formoterolem.

Maximální inspirační průtok u Spiromaxu inhalátor

U dětí a dospívajících s astmatem dospělých s chronickou obstrukční plicní nemocí dobrovolníků studie hodnotící maximální inspirační průtok Spiromaxu inhalátor placeboškolení na techniku inhalace suchého prášku na rychlost a objem inhalace. Údaje ze studie ukázaly, že
bez ohledu na věk a závažnost základního onemocnění byli děti, dospívající a dospělí s astmatem a
rovněž pacienti s CHOPN schopni dosáhnout inspiračního průtoku přes Spiromax, který byl podobný
jako u vícedávkového inhalátoru suchého prášku, který je k dispozici na trhu. Průměrný PIFR
dosažený pacienty s astmatem nebo CHOPN byl v průměru nad 60 l/min, kdy u obou příslušných
inhalátorů je známo, že dodají srovnatelná množství léku do plic. Velmi malé množství pacientů mělo
PIFR nižší než 40 l/min. Zdá se, že když PIFR bylo nižší než 40 l/min, nemělo to souvislost s věkem
nebo závažností onemocnění.