Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Bimican Neo 0,3 mg/ml oční kapky, roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje bimatoprostum 0,3 mg.
Jedna lahvička obsahuje 3 ml roztoku (nejméně 80 kapek).
Jedna kapka roztoku (přibližně 29,4 mikrolitrů) obsahuje přibližně bimatoprostum 8,82 mikrogramů.

Pomocné látky se známým účinkem: fosfáty.
Jeden ml roztoku obsahuje fosfáty 0,95 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Oční kapky, roztok

Čirý, bezbarvý roztok
pH 6,8 až 7,Osmolalita: 280 až 320 mosmol/kg


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Snížení zvýšeného nitroočního tlaku u chronického glaukomu s otevřeným úhlem a nitrooční
hypertenze u dospělých (jako monoterapie nebo jako adjuvantní terapie k betablokátorům).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Doporučená dávka je jedna kapka do postiženého oka (očí) jednou denně večer. Dávkování jedenkrát
denně nemá být překročeno, protože častější podávání může vést ke snížení účinku na nitrooční tlak.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost bimatoprostu u dětí ve věku 0 až 18 let zatím nebyla stanovena.

Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin
Bimican Neo 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, bez konzervačních látek) nebyl hodnocen u
pacientů s poruchou funkce ledvin nebo středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater a má proto být
u těchto pacientů používán s opatrností. U pacientů s anamnézou lehkého jaterního onemocnění nebo s
abnormálními výchozími hladinami alaninaminotransferázy (ALT), aspartátaminotransferázy (AST)
a/nebo bilirubinu, nemá bimatoprost o koncentraci 0,3 mg/ml v lékové formě oční kapky, roztok
(vícedávková léková forma, s obsahem konzervační látky) nepříznivý účinek na funkci jater v průběhu
24 měsíců.

Způsob podání
Pouze oční podání.

Bimican Neo je sterilní roztok bez obsahu konzervačních přísad.

Před nakapáním očních kapek:
- Při prvním použití před vkápnutím kapky do oka má pacient nejprve vyzkoušet použití kapací
lahvičky tak, že ji pomalu zmáčkne a kápne jednu kapku do vzduchu mimo oko.
- Když si je pacient jistý, že zvládne kápnout jednu kapku, zvolí si polohu, která je pro něj
nejpohodlnější pro nakapání kapek (může si sednout, lehnout na záda nebo stoupnout před
zrcadlo).

Návod k použití:
1. Pacient si má před aplikací umýt ruce.
2. Pokud jsou balení nebo lahvička poškozené, léčivý přípravek se nemá používat.
3. Při prvním použití léku se má odšroubovat víčko a pacient se má ujistit, že kroužek na víčku
garantující neporušenost obalu není poškozen. Pacient má cítit mírný odpor, dokud se tento
kroužek odolný proti nepovolené manipulaci nezlomí.
4. Jakmile se kroužek uvolní, má být zlikvidován, protože může spadnout do oka a způsobit
poranění.
5. Pacient má zaklonit hlavu a mírně stáhnout dolů dolní oční víčko, aby se vytvořila kapsa mezi
okem a očním víčkem. Je třeba se vyhnout kontaktu konce lahvičky s okem, očními víčky nebo
prsty.
6. Jemným stlačením lahvičky se má do spojivkového vaku kápnout jedna kapka. Pacient má
jemně zmáčknout lahvičku ve střední části a nechat vkápnout kapku do oka.
Mezi zmáčknutím a kápnutím kapky může uplynout několik sekund. Lahvička nemá být
stlačována příliš silně. Pokud si pacient není jistý, jak léčivý přípravek podat, má se zeptat
svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.
7. Pak má pacient stlačit slzný kanálek asi na 2 minuty (zatlačením prstem proti vnitřnímu koutku
oka u nosu) a zavřít oko a nechat ho během této doby zavřené. Tím se zajistí, že se kapka v oku
vstřebá a že množství léčivého přípravku, neodteče slzným kanálkem do nosu.
8. Pacient má opakovat kroky 5, 6 a 7 pro druhé oko, pokud to lékař doporučil.
9. Po použití a před nasazením víčka na lahvičku se má lahvičkou zatřepat jedním pohybem
směrem dolů a nedotýkat se kapacího konce, aby se odstranily zbytky tekutiny z koncové části.
To je nutné pro zajištění aplikace následných kapek. Po nakapání se má našroubovat víčko na
lahvičku.

Systémovou absorpci lze snížit použitím nasolakrimální okluze nebo zavřením víček po aplikaci na
dobu 2 minut. Toto opatření vede ke snížení systémových nežádoucích účinků a ke zvýšení místního
účinku léčiva.

Pokud je používán více než jeden topický oční léčivý přípravek, musí se používat s minimálně
5minutovým odstupem. Oční masti se mají aplikovat jako poslední.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Oční
Před zahájením léčby, má být pacient informován o možnosti vniku periorbitopatie způsobené analogy
prostaglandinu (PAP) a zvýšené pigmentaci duhovky, které byly pozorovány během léčby
bimatoprostem. Některé z těchto změn mohou být permanentní a mohou vést k defektu zorného pole a
rozdílnému vzhledu očí, pokud bylo léčeno pouze jedno z nich (viz bod 4.8).

Během léčby očními kapkami obsahujícími bimatoprost o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková
forma, s obsahem konzervační látky) byl méně často (≥1/1 000 až <1/100) zaznamenán cystoidní
makulární edém. U pacientů se známými rizikovými faktory pro makulární edém (např. pacienti s
afakií, pacienti s pseudoafakií s trhlinou zadního pouzdra čočky) proto má být přípravek Bimican Neo
0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, bez konzervačních látek)používán s opatrností.

Existují vzácná spontánní hlášení o reaktivaci dřívějších rohovkových infiltrátů nebo očních infekcí
následkem léčby bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml ve formě očních kapek, roztoku
(vícedávková léková forma, s obsahem konzervační látky). Pacienti se závažnými virovými očními
infekcemi v anamnéze (jako je herpes simplex) nebo uveitidou/iritidou mají Bimican Neo 0,3 mg/ml
(vícedávková léková forma, bez konzervačních látek) používat opatrně.

Bimatoprost nebyl hodnocen u pacientů s očními zánětlivými stavy, glaukomem s uzavřeným úhlem
neovaskulární nebo zánětlivé etiologie, kongenitálním glaukomem a glaukomem s úzkým úhlem.

Kůže
V místech, kde roztok bimatoprostu přijde opakovaně do styku s povrchem pokožky, může docházet k
růstu ochlupení. Proto je důležité Bimican Neo 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, bez
konzervačních látek) podávat podle pokynů a zabránit tomu, aby stékal na tvář nebo jiné oblasti kůže.

Respirační
Bimatoprost nebyl hodnocen u pacientů se sníženou respirační funkcí. Zatímco existují pouze
omezené informace u pacientů s anamnézou astmatu nebo CHOPN, neexistují hlášení o zhoršení
astmatu, dušnosti nebo CHOPN po uvedení přípravku na trh. Frekvence těchto symptomů není známa.
U pacientů s CHOPN, astmatem nebo se snížením respirační funkce v důsledku jiných podmínek mají
být léčeni s opatrností.

Kardiovaskulární
Bimatoprost nebyl hodnocen u pacientů se srdečním blokem vyššího než prvního stupně nebo
nekontrolovaným městnavým srdečním selháním. Existuje omezený počet spontánních hlášení o
výskytu bradykardie nebo hypotenze po použití očních kapek obsahujících roztok bimatoprostu o
koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem konzervační látky). Pacienti s
predispozicí k nízké srdeční frekvenci nebo nízkému krevnímu tlaku mají Bimican Neo 0,3 mg/ml
(vícedávková léková forma, bez konzervačních látek) používat opatrně.

Další informace
Ve studiích s bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml u pacientů s glaukomem nebo nitrooční
hypertenzí bylo prokázáno, že častější expozice oka více než bimatoprostu v jednodávkovém obalu
denně může způsobit redukci účinku přípravku na snižování nitroočního tlaku. U pacientů
používajících bimatoprost s dalšími analogy prostaglandinů musí být sledovány změny nitroočního
tlaku.

Bimatoprost 0,3 mg/ml (bez konzervačních látek) nebyl hodnocen u pacientů používajících
kontaktních čočky. Před aplikací kapek proto mají být čočky z oka vyjmuty a opět nasazeny 15 minut
po aplikaci.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Nebyly provedeny žádné studie interakcí.

Vzhledem k tomu, že systémová koncentrace bimatoprostu po očním podávání očních kapek
obsahujících roztok bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem
konzervační látky) je extrémně nízká (méně než 0,2 ng/ml), nejsou interakce u lidí očekávány.
Bimatoprost je biotransformován více enzymy a cestami a v předklinických studiích nebyl pozorován
žádný účinek na jaterní enzymy, které metabolizují léky.

V klinických studiích byl bimatoprost o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem
konzervační látky) používán souběžně s řadou různých očních betablokátorů bez známek interakcí.

Souběžné použití bimatoprostu s jinými léky pro léčbu glaukomu než s topickými betablokátory
nebylo během adjuvantní léčby glaukomu hodnoceno.

Účinek na snižování nitroočního tlaku u analogů prostaglandinu (např. bimatoprostu) může být nižší u
pacientů s glaukomem nebo oční hypertenzí, pokud zároveň používají další analogy prostanglandinu
(viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Odpovídající údaje o použití bimatoprostu u těhotných žen nejsou k dispozici. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu při vysokých maternotoxických dávkách (viz bod 5.3).

Přípravek Bimican Neo by neměl být používán v průběhu těhotenství, pokud to není nezbytně nutné.

Kojení
Není známo, zda se bimatoprost vylučuje do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech ukazují,
že se bimatoprost a jeho metabolity vylučují do mateřského mléka. Na základě posouzení prospěšnosti
kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo přerušit
podávání přípravku Bimican Neo.

Fertilita
Údaje o vlivu bimatoprostu na lidskou fertilitu nejsou k dispozici.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravek Bimican Neo má zanedebatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Podobně
jako při jiné oční léčbě, pokud je po nakapání vidění zastřené, měl by pacient před řízením nebo
obsluhou strojů počkat, dokud není vidění ostré.

4.8 Nežádoucí účinky

V 3měsíční klinické studii mělo nežádoucí účinky přibližně 29 % pacientů, kteří byli léčeni
bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml v jednodávkovém obalu (formulace bez konzervačních látek).
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky byly hyperemie spojivek (většinou stopová až mírná
a nezánětlivá) vyskytující se u 24 % pacientů a svědění oka vyskytující se u 4 % pacientů. V 3měsíční
studii ukončilo léčbu v důsledku nežádoucího účinku přibližně 0,7 % pacientů ve skupině, které byl
podán bimatoprost o koncentraci 0,3 mg/ml v jednodávkovém obalu (formulace bez konzervačních
látek).
Následující nežádoucí účinky byly hlášeny během klinických studií s bimatoprostem o koncentraci
0,3 mg/ml v jednodávkovém obalu (formulace bez konzervačních látek) nebo v období po uvedení
přípravku na trh. Většina z nich se týkala oka, byly mírné a žádný nebyl závažný:

Velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až
<1/1000) a velmi vzácné (<1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit) nežádoucí účinky
jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů v tabulce 1. V rámci každého orgánového systému jsou
nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy imunitního systému Není známo Hypersenzitivní reakce včetně
známek a příznaků oční alergie
a alergické dermatitidy
Poruchy nervového systému Méně časté Bolest hlavy
Není známo Závratě
Porucha oka Velmi časté Hyperemie spojivek,
periorbitopatie způsobená
analogy prostaglandinu
Časté Keratitis punctata, podráždění
očí, pocit cizího tělesa v oku,
suché oko, bolest oka, svědění
oka, nadměrný růst řas, erytém
víček
Méně časté Astenopie, edém spojivky,
fotofobie, zvýšená tvorba slz,
hyperpigmentace duhovky,
rozmazané vidění, svědění
očního víčka, edém očního
víčka
Není známo výtok z oka, nepohodlí oka
Cévní poruchy Není známo hypertenze
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Není známo Astma, exacerbace astmatu,
exacerbace CHOPN a dušnost
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté Hyperpigmentace kůže
(periokulární)
Méně časté Abnormální růst vlasů
Není známo změna barvy kůže
(periokulární)

Popis vybraných nežádoucích účinků

Periorbitopatie způsobená analogy prostaglandinu (PAP)
Analoga prostaglandinu, včetně Bimican Neo, mohou vyvolat periorbitální lipodystrofické změny,
které mohou vést k prohloubení záhybu očního víčka, ptóze, enoftalmu, retrakci očního víčka, involuci
dermatochalázie a odhalení dolní části skléry. Změny jsou většinou mírné, mohou se objevit už jeden
měsíc po zahájení léčby přípravkem Bimican Neo a mohou mít za následek defekt zorného pole,
kterého si pacient nemusí být vědom. PAP je také spojena s periokulární hyperpigmentací nebo
změnou barvy kůže a hypertrichózou. Všechny tyto změny byly ale označeny za částečně nebo zcela
reverzibilní po přerušení léčby nebo po přechodu na jinou léčbu.

Hyperpigmentace duhovky
Zvýšená pigmentace duhovky je pravděpodobně trvalá. Změna pigmentace je způsobena spíše
zvýšeným obsahem melaninu v melanocytech, než zvýšením počtu melanocytů.
Dlouhodobé účinky zvýšené pigmentace duhovky nejsou známy. Změna barvy duhovky pozorovaná
při očním podání bimatoprostu nemusí být patrná po několik měsíců či let.
Obvykle se hnědá pigmentace okolo zorničky rozšíří soustředně směrem k okraji duhovky a celá
duhovka nebo její části zhnědnou. Zdá se, že léčba nemá vliv na mateřská znaménka, ani pihy na
duhovce. Po 12 měsících byla zaznamenána 0,5% incidence hyperpigmentace duhovky při podávání
bimatoprostu ve formě očních kapek, roztoku o koncentraci 0,1 mg/ml. Po stejné době byla incidence
tohoto účinku u bimatoprostu ve formě očních kapek, roztoku (s obsahem konzervační látky)
o koncentraci 0,3 mg/ml 1,5 % (viz bod 4.8, tabulka 2) a po 3 letech léčby se nezvýšila.

V klinických studiích bylo více než 1800 pacientů léčeno bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml
(vícedávková léková forma, s obsahem konzervační látky). Po sloučení údajů z monoterapie fáze III
a adjuvantního použití bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem
konzervační látky) byly nejčastěji hlášené nežádoucí účinky související s léčbou následující:
• nadměrný růst řas až u 45 % pacientů v prvním roce s poklesem incidence nových případů po
letech na 7 % a po 3 letech na 2 %,
• hyperemie spojivek (většinou v náznacích nebo mírná a považována za nezánětlivou) až u 44 %
pacientů v prvním roce s poklesem incidence nových případů po 2 letech na 13 % a po 3 letech
na 12 %,
• svědění očí až u 14 % pacientů v prvním roce s poklesem incidence nových případů po 2 letech
na 3 % a po 3 letech na 0 %.

V prvním roce přerušilo léčbu kvůli jakémukoliv nežádoucímu účinku méně než 9 % pacientů, ve
druhém a třetím roce poklesl počet pacientů, kteří přerušili léčbu, shodně na 3 %.

Tabulka 2 uvádí nežádoucí účinky, které byly pozorovány ve 12měsíční klinické studii s
bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem konzervační látky),
ale byly hlášeny ve vyšší frekvenci než u bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml (v jednodávkovém
obalu, formulace bez konzervačních látek). Většina z nich se týkala oka, byly mírné a žádný nebyl
závažný.

Tabulka
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy nervového systému Časté Bolest hlavy
Porucha oka Velmi časté Svědění oka, nadměrný růst
řas
Časté Astenopie, edém spojivky,
fotofobie, slzení, zvýšená
pigmentace duhovky,
rozmazané vidění
Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté Svědění očního víčka

Kromě nežádoucích účinků pozorovaných u bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml v jednodávkovém
obalu (formulace bez konzervačních látek) uvádí tabulka 3 další nežádoucí účinky, které byly
pozorovány u bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem
konzervační látky). Většina z nich se týkala oka, byly mírné až střední intenzity, žádný nebyl závažný.

Tabulka
Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy nervového systému Méně časté Závratě
Porucha oka Časté Eroze rohovky, pálení oka,
alergická konjunktivitida,
blefaritida, zhoršení zrakové
ostrosti, výtok z oka, porucha
zraku, ztmavnutí očních řas
Méně časté Retinální krvácení, uveitida,
cystoidní makulární edém,
iritida, blefarospasmus,
retrakce očního víčka

Cévní poruchy Časté Hypertenze
Gastrointestinální poruchy Méně časté Nauzea
Poruchy kůže a podkožní tkáně Není známo Periorbitální edém
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Méně časté Astenie
Vyšetření Časté Abnormální jaterní funkce

Nežádoucí účinky hlášené u očních kapek s obsahem fosfátů:
U některých pacientů s výrazně porušenou rohovkou byly v souvislosti s použitím očních kapek
obsahujících fosfáty, velmi vzácně hlášeny případy kalcifikace rohovky.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování a není pravděpodobné, že by po podání do oka nastal.

Pokud dojde k předávkování, má být léčba symptomatická a podpůrná. Pokud je bimatoprost náhodně
požit, mohou být užitečné následující informace: při dvoutýdenních perorálních studií provedených u
laboratorních potkanů a myší nevznikla při dávkách do 100 mg/kg/den žádná toxicita. Tato dávka
vyjádřená v mg/m2 je nejméně 70krát vyšší než náhodná dávka jedné lahvičky bimatoprostu o
koncentraci 0,3 mg/ml ve formě očních kapek, roztoku pro 10kg dítě.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Oftalmologika, analoga prostaglandinů, ATC kód: S01EE03.

Mechanismus účinku
Mechanismem účinku, kterým bimatoprost redukuje nitrooční tlak u lidí, je zvýšený odtok nitrooční
tekutiny trabekulární sítí komorového úhlu a zvýšený odtok uveosklerální cestou. Snižování
nitroočního tlaku začíná přibližně 4 hodiny po prvním podání a maximálního účinku je dosaženo
přibližně během 8 až 12 hodin. Snížení nitroočního tlaku přetrvává nejméně 24 hodin.

Bimatoprost je silné oční hypotenzivum. Je to syntetický prostamid, strukturálně blízký prostaglandinu
F2α (PGF22α), který nepůsobí cestou známých prostaglandinových receptorů. Bimatoprost selektivně
napodobuje účinek nově objevených biosyntetizovaných substancí nazývaných prostamidy. Nicméně
prostamidové receptory dosud nebyly strukturálně identifikovány.

Klinická účinnost
Dvanáctitýdenní (dvojitě maskovaná, randomizovaná, u paralelních skupin) klinická studie
porovnávala účinnost a bezpečnost bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml v jednodávkovém obalu
(formulace bez konzervačních látek) s bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková
forma, s obsahem konzervační látky). Bimatoprost 0,3 mg/ml v jednodávkovém obalu (formulace bez
konzervačních látek) dosáhl účinnosti na snížení nitroočního tlaku, která nebyla horší než u
bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem konzervační látky) pro
změnu nitroočního tlaku na horším oku od výchozího stavu u pacientů s glaukomem nebo nitrooční
hypertenzí. Bimatoprost 0,3 mg/ml v jednodávkovém obalu (formulace bez konzervačních látek) také
dosáhl ekvivalentní účinnosti na snížení nitroočního tlaku jako u bimatoprostu o koncentraci
0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem konzervační látky) u průměrného nitroočního tlaku
v oku v každém časovém bodě následného sledování v týdnech 2, 6 a 12.

Během 12měsíční monoterapie bimatoprostem o koncentraci o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková
léková forma, s obsahem konzervační látky) u dospělých je proti timololu průměrná změna v ranní
výchozí hodnotě (8:00) nitroočního tlaku v rozmezí od -7,9 do -8,8 mmHg. Průměrné diurnální
hodnoty nitroočního tlaku, měřené při každé návštěvě po celou dobu 12měsíční studie, se nelišily o
více než 1,3 mmHg během dne a nikdy nebyly vyšší než 18,0 mmHg.

V 6měsíční klinické studii s bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma,
s obsahem konzervační látky) bylo na rozdíl od latanoprostu pozorováno statisticky největší snížení
ranních průměrných hodnot nitroočního tlaku (hodnoty od -7,6 do -8,2 mmHg u bimatoprostu oproti -
6,0 do -7,2 mmHg u latanoprostu) v průběhu všech návštěv během studie. Hyperemie spojivek,
nadměrný růst řas a svědění očí byly statisticky signifikantně častější u bimatoprostu než u
latanoprostu, nicméně případy přerušení léčby z důvodu nežádoucích účinků byly ojedinělé a bez
statisticky signifikantního rozdílu.

Ve srovnání s léčbou samotnými betablokátory snížila adjuvantní terapie betablokátorem a
bimatoprostem o koncentraci 0,3 mg/ml (vícedávková léková forma, s obsahem konzervační látky)
průměrný ranní (8:00) nitrooční tlak o -6,5 až -8,1 mmHg.

Omezené zkušenosti jsou s použitím u pacientů s glaukomem s otevřeným úhlem, s
pseudoexfoliativním a pigmentovým glaukomem a u pacientů s chronickým glaukomem s uzavřeným
úhlem s průchodnou iridotomií.
Během klinických studií nebyl pozorován žádný klinicky relevantní účinek na srdeční frekvenci a
krevní tlak.

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost bimatoprostu u dětí ve věku 0 až 18 let zatím nebyla stanovena.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absoprce
Bimatoprost in vitro velmi dobře penetruje lidskou rohovkou a sklérou. Po očním podání dospělým
pacientům je systémová expozice bimatoprostu velmi nízká bez akumulace během doby podávání. Při
podávání jedenkrát denně po jedné kapce bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml oční kapky, roztok do
obou očí po dobu dvou týdnů je dosaženo vrcholové koncentrace v krvi během 10 minut po podání a k
následnému snížení na nejnižší detekovatelnou hodnotu (0,025 ng/ml) došlo během 1,5 hodiny po
aplikaci. Střední Cmax a AUC 0-24hod. hodnoty byly 7. a 14. den podobné, přibližně 0,08 ng/ml
respektive 0,09 ng•hod/ml, což ukazuje, že rovnovážného stavu koncentrace bimatoprostu bylo
dosaženo během prvního týdne očního podávání.

Distribuce
Bimatoprost je středně distribuován do tělesných tkání a systémový distribuční objem je u člověka
ustálen na 0,67 l/kg. V lidské krvi je bimatoprost především v plazmě. Vazba bimatoprostu na
plazmatické bílkoviny je přibližně 88 %.

Biotransformace
Jakmile je po očním podání dosaženo systémové cirkulace, je bimatoprost hlavní cirkulující složkou v
krvi. Bimatoprost podléhá oxidaci, N-deetylaci a glukuronidaci a tvoří se řada různých metabolitů.

Eliminace
Bimatoprost je primárně eliminován ledvinami, více než 67 % z intravenózní dávky podávané
zdravým dobrovolníkům bylo vyloučeno močí, 25 % bylo vyloučeno stolicí. Poločas eliminace
stanovený po intravenózním podání byl přibližně 45 minut. Celková krevní clearance byla
1,5 l/hod/kg.

Charakteristiky u starších pacientů
U starších pacientů (65 let a více) byla při dávkování bimatoprostu o koncentraci 0,3 mg/ml dvakrát
denně střední hodnota AUC0-24hod bimatoprostu 0,0634 ng•hod/ml, což je výrazně více než
0,0218 ng•hod/ml u mladých zdravých dospělých osob. Toto zjištění však není klinicky relevantní
vzhledem k tomu, že systémová expozice starších i mladších osob byla při očním podávání velmi
nízká. Během používání nedocházelo ke kumulaci bimatoprostu v krvi a bezpečnostní profil pro starší
i mladé pacienty byl podobný.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích považovaných za dostatečně
převyšující maximální expozici u člověka, což svědčí o malém významu pro klinické použití.

Oční podávání bimatoprostu opicím v koncentraci ≥ 0,3 mg/ml denně po dobu jednoho roku způsobilo
zvýšení pigmentace duhovky a reverzibilní na dávce závislý periokulární efekt charakterizovaný
prominující horní a/nebo dolní rýhou a rozšířením palpebrální štěrbiny. Zdá se, že zvýšení pigmentace
duhovky je způsobena zvýšenou stimulací produkce melaninu v melanocytech, a ne zvýšením počtu
melanocytů. Žádné funkční ani mikroskopické změny ve vztahu k periokulárním účinkům nebyly
pozorovány a mechanizmus účinku na periokulární změny není znám.

Bimatoprost nebyl v sériích in vitro a in vivo studií mutagenní ani karcinogenní.

Bimatoprost nenarušoval u potkanů fertilitu až do dávky 0,6 mg/kg/den (nejméně 103násobná
plánovaná expozice u člověka). V embryofetální vývojové studii byl pozorován vznik abortů, ale
žádný vliv na vývoj u myší a potkanů při dávkách, které byly nejméně 860krát, resp. 1700krát vyšší
než u člověka. Tyto dávky byly výsledně při systémovém podávání nejméně 33x respektive 97x vyšší
než množství určené pro člověka. V peri/postnatálních studiích u potkanů způsobila mateřská toxicita
redukci gestačního času, úmrtí plodu a snížení tělesné hmotnosti mláďat o ≥ 0,3 mg/kg/den (nejméně
41krát vyšší, než předpokládaná expozice člověka). Neurobehaviorální funkce potomků nebyly
ovlivněny.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného
Monohydrát kyseliny citronové
Chlorid sodný
Kyselina chlorovodíková 10%
Čištěná voda

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky

Zlikvidujte 90 dnů po prvním otevření lahvičky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Chemická a fyzikální stabilita po otevření byla prokázána po dobu 90 dnů při teplotě 25±2 °C.
Z mikrobiologického hlediska může být přípravek po otevření uchováván po dobu maximálně 90 dnů
při teplotě do 25 °C. Jiná doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření jsou v odpovědnosti
uživatele.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Balení se skládá z bílé LDPE lahvičky (5 ml) s vícedávkovým HDPE uzávěrem s kapátkem, který
zabraňuje zpětné kontaminaci obsahu díky systému silikonového ventilu a filtraci vzduchu vracejícího
se do lahvičky a šroubovacího víčka z HDPE garantující neporušenost obalu a krabičky.
Jedna lahvička obsahuje 3 ml roztoku (nejméně 80 kapek).

x 5 ml
x 5 ml

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky na likvidaci.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zakłady Farmaceutyczne POLPHARMA S.A.
ul. Pelplińska 19, 83-200 Starogard Gdański
Polsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

64/596/16-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 21. 6. Datum posledního prodloužení registrace: 18. 2.

10. DATUM REVIZE TEXTU

13. 6.