Arutimol

Timolol je neselektivní blokátor beta-receptorů bez významnějšího vlastního sympatomimetického
účinku nebo lokální anestetických (membránu stabilizujících) vlastností. Timolol inhibuje jak betareceptory, lokalizované převážně v myokardu, tak beta2-receptory.

Timolol snižuje stimulující účinek katecholaminů na srdeční sval. V důsledku toho se zpomaluje
vedení vzruchů v AV- uzlech a snižuje se tepová frekvence i tepový objem. Blokádou beta-receptorů v
průduškách a v průdušnicích se s převahou parasympatiku zvyšuje odpor dýchacích cest.
Účinek timololu nastupuje velmi rychle, asi za 20 minut po topické aplikaci. Maximálního poklesu
nitroočního tlaku je dosaženo za 1-2 hodiny. Snížení nitroočního tlaku přetrvává až 24 hodin. Při
déletrvající léčbě bylo u některých pacientů zjištěno snižování účinnosti přípravku (toto bylo zjištěno
i při dlouhodobém podávání jiných léků snižujících nitrooční tlak); v dlouhodobé studii (164 pacientů
léčeno přípravkem po dobu nejméně 3 let) ale nebyly po úpravě nitroočního tlaku zjištěny žádné
podstatnější změny v jeho hodnotách.

Na rozdíl od miotik snižuje timolol nitrooční tlak, aniž by podstatněji ovlivnil akomodaci nebo šíři
zornic. Nepřítomnost miózy je obzvláště důležitá pro pacienty s kataraktou. Někdy, po převedení
pacienta z miotik (po odeznění účinku) na přípravek Arutimol, může vzniknout nutnost korigovat
refrakci.

Hladiny v komorové vodě: u králíků po podání 1 kapky 1% roztoku timololu byly za 60 minut v
komorové vodě naměřeny maximální hladiny 461ng/ml; u člověka byly za 1 a 2 hodiny po aplikaci kapek 0,5 % roztoku timololu v komorové vodě hladiny 150 mg/100 mg a za 7 hodin došlo k

Hladiny v očních tkáních: po podání 1 kapky 0,25% roztoku timololu značeného izotopem C14 bylo v
králičím oku dosaženo maximální radioaktivity za 15 – 60 minut. V rohovce, mžurce a duhovce, resp.
v řasnatém tělísku, byly naměřeny hodnoty radioaktivity, které odpovídaly 1 až 10 ng timololu na
10mg vyšetřené tkáně.

Systémová absorpce: z provedených vyšetření vyplynulo, že topicky aplikovaný timolol se absorbuje
do systémové cirkulace; timolol byl nalezen v moči u všech zdravých dobrovolníků i u všech pacientů
léčených timololem (timolol-maleinát i jeho metabolity se vylučují především ledvinami).

Hladiny v krvi: po lokální aplikaci timololu do oka v klinicky doporučených dávkách nejsou jeho
hladiny v krvi často detekovatelné (jsou nižší než 2 ng/ml) ani po jednorázovém, ani po
dvoutýdenním podávání. Nejvyšší naměřené hladiny v krevní plasmě byly 2,6 ng/ml při podávání 2x
denně 2 kapky.

Pediatrická populace
Jak již bylo potvrzeno údaji od dospělých, 80 % očních kapek prochází nasolakrimálním systémem,
kde se může rychle absorbovat do systémového oběhu z nosní sliznice, spojivky, nasolakrimálního
vývodu, orofaryngu a střeva, anebo z kůže při výtoku slz.
Vzhledem k tomu, že krevní objem je u dětí menší než u dospělých, je nutno počítat s vyšší
koncentrací prostředku v oběhu. Dále mají novorozenci nezralé metabolické cesty enzymů, a to
může vést ke zvýšení eliminačního poločasu a zhoršení nežádoucích účinků. Omezené údaje
ukazují, že hladiny timololu v plasmě u dětí po podání 0,25 % roztoku významně překračují hladiny

u dospělých po podání 0,5% roztoku, a předpokládá se, že zvyšují riziko nežádoucích účinků, jako
je např. bronchospasmus a bradykardie.