Alexan

Použití cytarabinu u nonhodgkinských lymfomů u dětí závisí na stadiu onemocnění a jeho histologickém
typu. Používají se různé léčebné protokoly (např. BFM-protokol) a různá dávkování. Podrobnosti je možno
najít v odborné lékařské literatuře.

Terapie vysokými dávkami
Terapie vysokými dávkami většinou zahrnuje dávky od 1 do 3 g cytarabinu/m2 BSA ve formě intravenózní
infuze po dobu 1-3 hodin ve 12 hodinovém intervalu po dobu 4-6 dnů.

Intratekální podání
Obvykle podávané dávky se pohybují v rozmezí 5 mg až 75 mg na m2 BSA.
Podání, frekvence a dávka se liší dle léčebného režimu. Nejčastěji používaná dávka je 30 mg/m2 jednou za dny podávaná, dokud mozkomíšní mok obsahuje zvýšené množství nádorových buněk.

Porucha funkce jater a ledvin
U pacientů s poruchou funkce jater nebo ledvin lék používejte opatrně, případně ve snížené dávce.

Starší pacienti
U pacientů starších 60 let lze léčbu vysokými dávkami podávat pouze po pečlivém zvážení poměru rizik a
přínosů.

Je-li nutné roztok před podáním zředit, pak musí být pro intratekální podání použit pouze 0,9% NaCl
bez konzervačních přísad.

4.3 Kontraindikace

3/10

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Anemie, leukopenie a trombocytopenie nemaligní etiologie (např. aplazie kostní dřeně); ledaže by lékař
rozhodl, že taková léčba nabízí pacientovi nejnadějnější alternativu.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Cytarabin silně utlumuje kostní dřeň. U pacientů s preexistujícím útlumem kostní dřeně navozeným léky je
nutno léčbu zahajovat opatrně. Pacienti léčení tímto přípravkem musí být pod pečlivým lékařským
dohledem, přičemž během zahajování léčby se u nich musí každý den stanovovat počty leukocytů a
trombocytů. Po vymizení blastů z periferní krve se musí často provádět vyšetření kostní dřeně.

Ke zvládání komplikací, případně fatálních, útlumu kostní dřeně (infekce v důsledku granulocytopenie a
jiných narušení obranyschopnosti těla a krvácení v důsledku trombocytopenie) je nutno mít k dispozici
odpovídající zařízení.

U některých experimentálních schémat dávek cytarabinu byly hlášeny závažné a někdy fatální toxicity vůči
CNS, gastrointestinálnímu traktu a plicím (odlišné od toxicit pozorovaných při konvenčních léčebných
režimech cytarabinu). Tyto reakce zahrnují reverzibilní korneální toxicitu; cerebrální a cerebelární
dysfunkci, obvykle reverzibilní; ospalost; záchvaty křečí; těžké gastrointestinální ulcerace, včetně
pneumatosis cystoides intestinalis, vedoucí k peritonitidě; sepsi a jaterní absces a edém plic.

Pacienti léčení cytarabinem musí být pečlivě sledováni. Častá stanovení počtu trombocytů a leukocytů jsou
povinností.
Léčbu odložte nebo změňte, pokud lékem navozený útlum kostní dřeně vedl k počtu trombocytů pod 50 nebo k počtu polymorfonukleárů pod 1 000/mm3. Počty vytvářených elementů v periferní krvi mohou po
ukončení podávání léku nadále klesat a dosahovat nejnižších hodnot 5 až 7 dní po vysazení léku. Pokud je to
indikováno, léčbu obnovte poté, co se objeví definitivní známky obnovy činnosti kostní dřeně (po
opakovaných testech kostní dřeně). Pacienti, u nichž se lék vysadí až do normalizace hodnot v periferní krvi,
nemusí kontroly podstupovat.

U dospělých pacientů s akutní nelymfocytární leukemií se po konsolidaci vysokými dávkami cytarabinu,
daunorubicinu a asparaginázy objevily periferní motorické a senzorické neuropatie. Pacienty léčené
vysokými dávkami cytarabinu je nutno sledovat ohledně neuropatií, protože může být nutné změnit
dávkovací schéma, aby se zabránilo vzniku ireverzibilních neurologických poruch.

Po vysokodávkových schématech léčby cytarabinem se objevila závažná a někdy fatální plicní toxicita,
syndrom dechové tísně dospělých a plicní edém.

Pokud se intravenózní dávky podávají rychle, často u pacientů dojde k nauzee, přičemž poté mohou několik
hodin zvracet. Závažnost tohoto problému má sklon se snižovat, pokud se lék infunduje.

U pacientů léčených obvyklými dávkami cytarabinu v kombinaci s jinými léčivy bylo hlášeno abdominální
napětí (peritonitida) a kolitida s pozitivním guajakovým testem, se současnou neutropenií a trombocytopenií.
Pacienti reagovali na neoperační léčbu.

Během léčby cytarabinem je nutno sledovat jak jaterní, tak renální funkce. Pacientům se stávajícím
poškozením jater se cytarabin smí podávat pouze s nejvyšší opatrností.

U pacientů léčených cytarabinem je nutno pravidelně provádět testy kostní dřeně, jaterních a renálních
funkcí.

Stejně jako jiné cytotoxické léky může cytarabin vyvolat hyperurikemii v důsledku rychlého rozpadu
neoplastických buněk. Lékař musí pacientovy hladiny kyseliny močové v krvi sledovat a musí být připraven

4/10
k takovým podpůrným a farmakologickým opatřením, jaká mohou být ke zvládnutí tohoto problému
potřebná.

Vysoká dávka: riziko nežádoucích účinků postihujících CNS je vyšší u pacientů, jejichž CNS již byla léčena
intratekální chemoterapií nebo ozařováním.

Imunosupresivní účinky/zvýšená citlivost k infekcím
Podání živých nebo oslabených vakcín pacientům s imunitou oslabenou chemoterapeutiky, včetně
cytarabinu, může vést k závažným nebo fatálním infekcím. Vakcinaci živou vakcínou je nutno se u pacientů
léčených cytarabinem vyhnout. Lze podávat usmrcené nebo inaktivované vakcíny; nicméně odpověď na tyto
vakcíny může být oslabena.

Po experimentální léčbě cytarabinem ve vysokých dávkách v kombinaci s cyklofosfamidem použité při
přípravě na transplantaci kostní dřeně byly hlášeny případy kardiomyopatie vedoucí k úmrtí.

S podáváním cytarabinu samotného nebo v kombinaci s jinými imunosupresivy po imunosupresivních
dávkách, které mají vliv na buněčnou nebo humorální imunitu, mohou být spojeny virové, bakteriální,
mykotické nebo saprofytické infekce, a to v jakékoli části těla. Tyto infekce mohou být lehké, ale i těžké, a
někdy fatální.

Cytarabin má mutagenní a kancerogenní účinky u zvířat. Možnost těchto účinků má být zvážena při
navrhování dlouhodobé terapie.

Pediatrická populace
U dětí s AML byla po intratekálním a intravenózním podání cytarabinu v obvyklých dávkách v kombinaci
s jinými léčivy hlášena pozdní progresivní vzestupná paralýza vedoucí k úmrtí.

Tento léčivý přípravek při maximální dávce 3 g/m2 obsahuje (při ploše povrchu těla 2 m2) 154 mg sodíku
v jedné dávce, což odpovídá 8 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO
pro dospělého, který činí 2 g sodíku.