Acefa

Kojenci, dětí a dospívající (1 měsíc–18 let)
Použitá denní dávka 50–200 mg/kg/den má být rozdělena do odpovídajících dávek a podávána po 8–hodinách. Maximální dávka nemá překročit 12 gramů denně (viz bod 4.4).
K terapii závažných infekcí kojenců a dětí může být použito dávky do 300 mg/kg/den bez komplikací.
Novorozenci
Podání u novorozenců nebylo extenzivně studováno (viz bod 4.4.). Údaje z dostupných studií viz bod
5.1.
Starší pacienti
Obecně má být výběr dávky u starších pacientů opatrný, obvykle má začínat na dolním konci rozmezí
dávkování, což odráží vyšší frekvenci snížené funkce jater, ledvin nebo srdce a souběžného onemocnění
nebo jiné farmakoterapie. Úprava dávky může být nutná pouze v případě závažné obstrukce žlučových
cest nebo závažného onemocnění jater.
Pacienti s poruchou funkce jater nebo se současnou poruchou funkce jater a ledvin
U pacientů s poruchou funkce jater a/nebo biliární obstrukcí, je sérový poločas prodloužen a renální
exkrece léku zvýšena.
V případech závažné obstrukce žlučových cest, závažného jaterního onemocnění nebo současné renální
dysfunkce může být nutná úprava dávky. U pacientů se závažným onemocněním ledvin i jater mají být
plazmatické koncentrace cefoperazonu pravidelně sledovány a dávka podle potřeby upravena V těchto
případech nemá dávka překročit 2 gramy denně bez pečlivého sledování sérových koncentrací (viz body
4.4 a 5.2).
Pacienti s poruchou funkce ledvin
Jelikož renální vylučování není hlavní cestou eliminace cefoperazonu, pacienti s renálním selháním
nevyžadují úpravu dávkovacího schématu, pokud jsou podávány obvyklé dávky (2–4 gramy denně).
U pacientů s glomerulární filtrací nižší než 18 ml/min. nebo s kreatininemií nad 300 mol/l má být
maximální dávka cefoperazonu 4 gramy denně.
Plazmatický poločas cefoperazonu je mírně snížen během hemodialýzy. Proto se má dávkovací schéma
upravit podle hemodialyzačních intervalů.
Způsob podání
Přípravek je určen k intravenóznímu a intramuskulárnímu podání.
Intermitentní intravenózní podávání u dětí, dospívajících a dospělých
Pro intermitentní intravenózní podávání má být injekční lahvička s obsahem 1 g cefoperazonu naředěna
do 20 až 100 ml některého z kompatibilních sterilních roztoků a aplikována v infuzi během 15 minut až
hodiny. Jestliže přednostně používáme jako rozpouštědlo sterilní vodu pro injekci, nemá být do
lahvičky přidáno více než 20 ml z důvodu hypotonicity roztoku.
Kontinuální intravenózní infuze
Pro přípravu kontinuální intravenózní infuze má být 1 gram cefoperazonu rekonstituován v 5 ml sterilní
vody pro injekci a tento roztok má být přidán do požadovaného množství odpovídajícího intravenózního
rozpouštědla.
Intravenózní injekce
Maximální dávka pro přímé podání ve formě intravenózní injekce má být pro dospělého 2 gramy
cefoperazonu a 50 mg/kg pro děti. Přípravek má být rekonstituován v odpovídajícím rozpouštědle na
výslednou koncentraci 100 mg/ml a má být podáván nejméně po dobu 3–5 minut.
Intramuskulární injekce
g cefoperazonu se rekonstituuje ve 4 ml vody pro injekci a podává se hlubokou intramuskulární
injekcí. V případě, že podáváme roztok o koncentraci 250 mg/ml nebo vyšší, má být použit k ředění
roztok lidokainu.
Kombinovaná terapie
U závažných, život ohrožujících infekcí může být potřeba cefoperazon podávat současně s jinými
antibiotiky, pokud je taková kombinace vhodná. Pokud jsou současně podávány aminoglykosidy, mají
být během terapie sledovány ledvinné funkce. V takových případech je třeba též brát v úvahu
kontraindikace pro aminoglykosidy.
Aminoglykosidy a cefoperazon je třeba podávat odděleně z důvodu inkompatibility, viz bod 6.2.
Pokyny k rekonstituci viz bod 6.6.
4.3 Kontraindikace
• Hypersenzitivita na cefoperazon nebo jiná cefalosporinová antibiotika
• Závažná alergická reakce na jiná beta-laktamová antibiotika v anamnéze (viz bod 4.4)
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Hypersenzitivita
U pacientů dostávajících beta-laktamová nebo cefalosporinová antibiotika včetně cefoperazonu byly
hlášeny závažné a někdy i fatální (anafylaktické) hypersenzitivní reakce. K těmto reakcím byli více
náchylní jedinci, u kterých se již dříve objevily polyvalentní hypersenzitivní reakce.
Před zahájením léčby cefoperazonem má být pečlivě zjištěno, zda se u pacienta v minulosti neprojevila
alergická reakce na cefalosporiny, peniciliny nebo jiné léky (viz bod 4.3). Antibiotika mají být podávána
opatrně všem pacientům, u kterých se objevil jakýkoli typ alergické reakce, zejména pak alergie na léky.
Pokud se objeví alergická reakce, je nutno lék vysadit a zahájit odpovídající léčbu. Závažné
anafylaktické reakce vyžadují okamžitou léčbu epinefrinem. V indikovaných případech má být podán
kyslík, intravenózně kortikoidy a mají být zajištěny dýchací cesty včetně intubace.
Závažné kožní reakce
U pacientů léčených cefoperazonem byly hlášeny závažné a v ojedinělých případech dokonce fatální
kožní reakce, jako jsou toxická epidermální nekrolýza (TEN), Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS)
a exfoliativní dermatitida. Pacienti mají být poučeni o známkách a příznacích těchto závažných kožních
reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Pokud se objeví
známky a příznaky naznačující některou z těchto závažných kožních reakcí, léčba cefoperazonem má
být okamžitě ukončena a má být zvážena alternativní terapie.
Pokud se u pacienta v souvislosti s podáváním cefoperazonu v minulosti vyskytla závažná kožní reakce,
jako např. SJS nebo TEN, nesmí být léčba cefoperazonem již znovu zahájena.
Porucha funkce jater
Cefoperazon je ve zvýšené míře vylučován žlučí. U pacientů s jaterním onemocněním anebo obstrukcí
žlučových cest se prodlužuje plazmatický poločas cefoperazonu a zvyšuje se vylučování ledvinami.
Dokonce i při těžké poruše funkce jater jsou ve žluči dosaženy terapeutické hladiny cefoperazonu a jeho
poločas se prodlužuje pouze dvoj- až čtyřnásobně (viz bod 4.2).
Závažné krvácivé stavy
U cefoperazonu byly hlášeny případy závažného krvácení, včetně fatálních případů.
Mezi rizikové patří pacienti s nevyhovující dietou, malabsorpčními stavy a pacienty dlouhodobě závislé
na parenterální výživě. Tyto pacienty je třeba sledovat, zda nejeví známky krvácení, trombocytopenie
a hypoprotrombinemie. Pokud krvácení přetrvává a nelze najít žádné jiné vysvětlení, je třeba podávání
cefoperazonu přerušit.
U vysoce rizikových pacientů má být monitorován protrombinový čas a podáván vitamin K.
Obecná upozornění
Během dlouhodobé terapie cefoperazonem se stejně jako při použití jiných antibiotik může objevit
nežádoucí kolonizace necitlivými kmeny. Pacient má být během léčby pečlivě sledován. Stejně jako
u kteréhokoliv silného přípravku k systémovému podání se doporučuje při dlouhodobém používání
pravidelná kontrola případného/možného vzniku dysfunkcí orgánového systému, zahrnující renální,
hepatický a hematopoetický systém. Toto je důležité především u novorozenců, zejména předčasně
narozených i u ostatních dětí.
Téměř u všech antibiotik, včetně cefoperazonu, byly hlášeny případy výskytu průjmu vyvolaného
Clostridium difficile (CDAD - Clostridium difficile associated diarrhea). Závažnost průjmu může kolísat
v rozmezí od mírného průjmu až k fatální kolitidě. Léčba antibiotiky vyvolává změny mikrobiální flory
tlustého střeva, které umožní přerůstání bakterie C. difficile.
C. difficile produkuje toxiny A a B, které se podílejí na rozvoji CDAD. Hypertoxin produkující kmeny
C. difficile způsobují zvýšenou morbiditu a mortalitu, protože tyto infekce mohou být rezistentní
k antimikrobiální léčbě a mohou vyžadovat kolektomii. CDAD se musí vzít v úvahu u všech pacientů
s průjmy vzniklými po podávání antibakteriálních přípravků. Pečlivá lékařská anamnéza je nutná
vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy, kdy se průjem objevil až více než dva měsíce po podání
antibiotik. V případě přetrvávání závažného průjmu má být podání cefoperazonu přerušeno a podána
odpovídající terapie. Léčba přípravky inhibujícími peristaltiku je kontraindikována.
Během a do 5 dnů po terapii cefoperazonem je třeba se vyvarovat konzumace alkoholu a podávání léčiv
obsahujících alkohol (viz také bod