Sinepar

Farmakoterapeutická skupina: centrální dopaminergní léčiva, АТС kód: N04BA02
Mechanismus účinku
Parkinsonova choroba je degenerativní neurologická porucha vyznačující se progresivní ztrátou
dopaminergních nigrostriatálních neuronů.
Známky a symptomy, včetně rigidity, tremoru, bradykinézy, posturálních změn a poruch pohybového
aparátu, jsou obvykle adekvátně léčeny léčivy, která napodobují dopamin nebo nahrazují jeho úbytek.
Přípravek Sinepar, který kombinuje prekurzor dopaminu, levodopu, a inhibitor periferní
levodopadekarboxylázy, karbidopu, je účinný při zásobování mozku dopaminem. Karbidopa, která
neprostupuje hematoencefalickou bariérou, zvyšuje plazmatické hladiny a plazmatický poločas inhibicí
extracerebrální dekarboxylace levodopy, zejména ve střevní sliznici.
Příznaky Parkinsonovy choroby jsou spojeny se sníženou koncentrací dopaminu ve striatu v mozku.
Levodopa, metabolický prekurzor dopaminu, zmírňuje příznaky Parkinsonovy choroby, pravděpodobně
tím, že v mozku dochází k jeho přeměně na dopamin. Po perorálním podání rychle dekarboxyluje
a v extracerebrálních tkáních se přeměňuje na dopamin a pouze malé množství nezměněné levodopy se
dostává do centrálního nervového systému. Adekvátní terapeutický účinek proto vyžaduje velké dávky
levodopy, doprovázené často vedlejšími účinky, z nichž některé jsou vyvolávány dopaminem tvořeným
v extracerebrálních tkáních.
Karbidopa, která neprochází hematoencefalickou bariérou, inhibuje pouze extracerebrální
dekarboxylaci levodopy, zpravidla ve střevní sliznici. Tímto způsobem dochází ke zvyšování množství
levodopy, která bude transportována do mozku, kde bude následně přeměněna na dopamin. Tento děj
obvykle eliminuje potřebu vysokých dávek levodopy v častých intervalech. Nižší dávkování snižuje
nebo eliminuje gastrointestinální a kardiovaskulární nežádoucí účinky, které jsou spojeny s tvorbou
dopaminu v extracerebrálních tkáních.

Farmakodynamické účinky
U pacientů s Parkinsonovou chorobou, léčených přípravky obsahujícími levodopu, může docházet
k motorické nestabilitě, vyznačující se nedostatečností v souvislosti s vyčerpáním dávky, dyskinezí
způsobenou maximální dávkou a akinezí. U pacientů s motorickou nestabilitou, kteří užívají přípravek
Sinepar, se mohou dyskineze objevovat častěji, pokud užívají vyšší dávky (1500 mg levodopy za den),
což je spojeno se zkrácením doby exkluze, („off time“).

13
Pokročilá fáze motorické nestability („on-off“ fenomén) se vyznačuje nepředvídatelnými přechody
z pohyblivosti do nepohyblivosti. Přestože příčiny motorické nestability nejsou plně vysvětleny, bylo
prokázáno, že jejich dopad může být snížen aplikací vhodných léčebných režimů pro udržení stabilních
plazmatických hladin levodopy.
Přípravek Sinepar obsahuje 50 mg karbidopy a 200 mg levodopy v dávkovací formě s prodlouženým
uvolňováním, která je navržena tak, aby mohla léčivou látku uvolňovat po dobu 4 až 6 hodin. Tato
formulace léku dosahuje minimální variability plazmatických hladin levodopy v porovnání
s konvenčními přípravky obsahujícími levodopu/karbidopu.
Bylo zjištěno, že snížená tvorba dopaminu v extracerebrálních tkáních, např. srdci psů, poskytuje
ochranu před vznikem srdečních arytmií vyvolávaných dopaminem. Klinické studie ukazují výsledky
podporující hypotézu podobného protektivního účinku také u lidí, přestože dosavadní ověřené studie jsou
příliš omezené na to, aby bylo možné učinit přesvědčivé závěry. Po současném podávání karbidopy
a levodopy u člověka se plazmatické hladiny levodopy výrazně zvýšily v porovnání s výsledky
u levodopy podávané samostatné ve stejných dávkách, zatímco plazmatické hladiny dopaminu a kyseliny
homovanilové se výrazně snížily.
Bylo zaznamenáno, že hydrochlorid pyridoxinu (vitamín В6) v perorálních dávkách 10 až 25 mg vede
k rychlému zvratu antiparkinsonských účinků levodopy. Karbidopa tomuto účinku pyridoxinu zamezuje.
Při sledování pacientů, užívajících 100 až 500 mg pyridoxinu denně nebyl zaznamenán žádný zvrat
terapeutického účinku, když byli zároveň léčeni kombinací levodopa/karbidopa.
Klinická účinnost a bezpečnost
V klinických studiích byly u pacientů se středně těžkou až těžkou motorickou nestabilitou pozorovány kratší
časy exkluze („off time“) „off“ při podávání přípravku Sinepar tablety s prodlouženým uvolňováním. Jak na
straně pacientů, tak i na straně lékařů byly v průběhu léčby přípravkem Sinepar zaznamenány známky
zlepšení a aktivace denních aktivit ve stavu „on“ i „off“.