Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

RISPERDAL 1 mg potahované tablety
RISPERDAL 2 mg potahované tablety
RISPERDAL 3 mg potahované tablety
RISPERDAL 4 mg potahované tablety

RISPERDAL 1 mg/ml perorální roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Potahované tablety:
Jedna potahovaná tableta obsahuje risperidonum 1 mg.
Jedna potahovaná tableta obsahuje risperidonum 2 mg.
Jedna potahovaná tableta obsahuje risperidonum 3 mg.
Jedna potahovaná tableta obsahuje risperidonum 4 mg.

Pomocné látky se známým účinkem
Jedna 1mg potahovaná tableta obsahuje 131 mg monohydrátu laktosy.
Jedna 2mg potahovaná tableta obsahuje 130 mg monohydrátu laktosy a 0,05 mg hlinitého laku
oranžové žluti (E110).
Jedna 3mg potahovaná tableta obsahuje 195 mg monohydrátu laktosy.
Jedna 4mg potahovaná tableta obsahuje 260 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

Perorální roztok:
Jeden ml perorálního roztoku obsahuje risperidonum 1 mg.

Pomocné látky se známým účinkem
Jeden ml perorálního roztoku obsahuje 2 mg kyseliny benzoové (E210).


Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety:
• (1 mg) bílé oválné bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou o velikosti
10,5 mm x 5 mm;
• (2 mg) oranžové oválné bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou o velikosti
10,5 mm x 5 mm;
• (3 mg) žluté oválné bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou o velikosti
13,5 mm x 6,5 mm;
• (4 mg) zelené oválné bikonvexní potahované tablety s půlicí rýhou o velikosti
15 mm x 6,5 mm.

Půlicí rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, nikoliv její rozdělení na stejné
dávky.
Potahované tablety mají na jedné straně vyraženo RIS 1, resp. RIS 2, RIS 3 a RIS 4. Navíc může
být na druhé straně vyraženo JANSSEN.

Perorální roztok:
Bezbarvý čirý roztok


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

RISPERDAL je indikován k léčbě schizofrenie.

RISPERDAL je indikován k léčbě středně závažných až závažných manických epizod
provázejících bipolární poruchy.

RISPERDAL je indikován ke krátkodobé léčbě (do 6 týdnů) přetrvávající agrese u pacientů se
středně závažnou až závažnou Alzheimerovou demencí, kteří neodpovídají na nefarmakologické
postupy a u kterých hrozí riziko sebepoškození nebo poškození ostatních.

RISPERDAL je indikován ke krátkodobé symptomatické léčbě (až do 6 týdnů) přetrvávající
agrese při poruchách chování u dětí od 5 let věku a dospívajících s podprůměrnými
intelektuálními funkcemi nebo mentální retardací diagnostikovanými na základě DSM-IV kritérií,
u kterých závažnost agresivity nebo jiné formy destruktivního chování vyžadují farmakologickou
léčbu. Farmakologická léčba musí být součástí rozsáhlého léčebného programu, který zahrne i
psychosociální a vzdělávací intervence. Doporučuje se, aby byl risperidon předepsán specialistou
v dětské neurologii a psychiatrem pro děti a dospívající nebo lékařem, který je dobře seznámen
s léčbou disruptivních poruch chování u dětí a dospívajících.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Schizofrenie

Dospělí
RISPERDAL je možno užívat jednou nebo dvakrát denně.

Léčba se zahajuje dávkou 2 mg risperidonu denně. Druhý den je možno dávku zvýšit na 4 mg.
Tuto dávku lze ponechat nezměněnou nebo ji v případě potřeby dále individuálně upravovat. Pro
většinu pacientů činí optimální denní dávka 4 až 6 mg. U některých pacientů může být vhodná
pomalejší titrační fáze, nižší úvodní dávka a tomu odpovídající udržovací dávka.

Dávky nad 10 mg denně již neprokázaly vyšší účinnost ve srovnání s nižšími dávkami a mohou
vést ke zvýšenému výskytu extrapyramidových symptomů. Bezpečnost dávek nad 16 mg denně
nebyla ověřena, a proto se tyto dávky nedoporučují.

Pro dávky nižší než 1 mg je k dispozici přípravek Risperdal 1 mg/ml perorální roztok.


Starší pacienti
Léčba se zahajuje doporučenou dávkou 0,5 mg dvakrát denně. Toto dávkování lze individuálně
přizpůsobovat zvyšováním o 0,5 mg dvakrát denně na 1 až 2 mg dvakrát denně.

Pediatrická populace
Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku se schizofrenií vzhledem
k nedostatku údajů o účinnosti.

Manické epizody u bipolární poruchy

Dospělí
RISPERDAL má být užíván jednou denně, s počáteční dávkou 2 mg risperidonu. Tuto dávku lze
v případě potřeby individuálně upravovat zvyšováním o 1 mg denně, avšak ne častěji než ve
24hodinových intervalech. Risperidon může být podáván ve flexibilních dávkách v rozmezí od do 6 mg denně tak, aby u každého pacienta byla optimalizována hladina účinnosti a snášenlivosti.
Denní dávky nad 6 mg risperidonu nebyly u pacientů s manickými epizodami zkoušeny.

Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem RISPERDAL
průběžně hodnotit a posuzovat.

Starší pacienti
Doporučená úvodní dávka je 0,5 mg dvakrát denně. Tuto dávku lze individuálně upravovat
o 0,5 mg dvakrát denně do 1 až 2 mg dvakrát denně. Vzhledem k tomu, že klinické zkušenosti
s podáváním starším osobám jsou omezené, je nutno věnovat tomuto podávání zvýšenou
pozornost.

Pediatrická populace
Risperidon se nedoporučuje k používání u dětí do 18 let věku s bipolární mánií vzhledem
k nedostatku klinických údajů.

Přetrvávající agrese u pacientů se středně závažnou až závažnou Alzheimerovou demencí

Úvodní doporučená dávka činí 0,25 mg perorálního roztoku dvakrát denně. Perorální roztok je
doporučenou lékovou formou k podání dávky 0,25 mg. Toto dávkování může být individuálně
upravováno zvyšováním o 0,25 mg dvakrát denně, ale ne častěji než obden. Optimální dávka
0,5 mg dvakrát denně postačuje pro většinu pacientů. Pro některé pacienty je nejvhodnější
dávkování až do 1 mg dvakrát denně.

U pacientů s přetrvávající agresí u Alzheimerovy demence se RISPERDAL nemá používat déle
než 6 týdnů. Během léčby je zapotřebí pacienty často a pravidelně hodnotit a posuzovat nutnost
další léčby.

Poruchy chování

Děti a dospívající ve věku od 5 do 18 let
U pacientů  50 kg činí úvodní doporučená dávka 0,5 mg jednou denně. Tato dávka může být
v případě potřeby individuálně upravována zvyšováním o 0,5 mg jednou denně, ne častěji než
obden. Optimální dávka pro většinu pacientů představuje 1 mg jednou denně. Pro některé
pacienty však může být vhodná dávka od 0,5 mg jednou denně, zatímco pro jiné 1,5 mg jednou
denně. U pacientů  50 kg činí úvodní doporučená dávka 0,25 mg perorálního roztoku jednou
denně. Perorální roztok je doporučenou lékovou formou k podání dávky 0,25 mg. Tato dávka
může být v případě potřeby individuálně upravována zvyšováním o 0,25 mg jednou denně, ne
častěji než obden. Optimální dávka pro většinu pacientů představuje 0,5 mg jednou denně. Pro
některé pacienty však může být vhodná dávka od 0,25 mg jednou denně, zatímco pro jiné
0,75 mg perorálního roztoku jednou denně. Perorální roztok je doporučenou lékovou formou
k podání dávky 0,75 mg.

Jako u každé symptomatické léčby je zapotřebí pokračování léčby přípravkem RISPERDAL
průběžně hodnotit a posuzovat nutnost další léčby.

RISPERDAL se nedoporučuje u dětí mladších než 5 let, protože u této poruchy není u dětí do
let žádná zkušenost.

Porucha funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin vykazují nižší schopnost eliminovat účinnou antipsychotickou
složku než dospělí s normální funkcí ledvin. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují zvýšené
plazmatické koncentrace volné frakce risperidonu.

Nezávisle na indikaci mají být u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo jater sníženy úvodní a
následné dávky na polovinu a zpomalena titrace dávky.

RISPERDAL má být u těchto skupin pacientů užíván s opatrností.

Způsob podání

RISPERDAL je určen k perorálnímu podání. Potrava neovlivňuje absorpci přípravku
RISPERDAL.

Pro ukončení léčby se doporučuje postupné snižování dávky. Po náhlém vysazení vysokých
dávek antipsychotických léčivých přípravků byly velmi vzácně popsány abstinenční příznaky,
které zahrnovaly nauzeu, zvracení, pocení a nespavost (viz bod 4.8). Může se také vyskytnout
návrat psychotických příznaků a bylo hlášeno nebezpečí mimovolních pohybů (jako akatizie,
dystonie a dyskineze).

Převádění z léčby ostatními antipsychotiky.
V lékařsky odůvodněných případech se doporučuje předchozí medikaci postupně snižovat a
současně zavádět léčbu přípravkem RISPERDAL. Pacienty dosud léčené depotními
antipsychotiky lze v lékařsky odůvodněných případech převádět na RISPERDAL namísto příští
plánované injekce. Nutnost pokračování zavedené medikace antiparkinsoniky je zapotřebí
průběžně posuzovat.


4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Starší pacienti s demencí

Zvýšení mortality u starších osob s demencí
V meta-analýze 17 kontrolovaných klinických studií atypických antipsychotik, včetně přípravku
RISPERDAL, u starších pacientů s demencí léčených atypickými antipsychotiky byla ve srovnání
s placebem zvýšena mortalita. V klinických studiích kontrolovaných placebem s perorálním
přípravkem RISPERDAL byla v této populaci incidence mortality 4,0 % u pacientů léčených
přípravkem RISPERDAL ve srovnání s 3,1 % u skupiny léčené placebem. Poměr odds ratio
(95% interval spolehlivosti) byl 1,21 (0,7; 2,1). Průměrný věk (rozpětí) pacientů, kteří zemřeli,
byl 86 let (rozpětí 67 - 100). Údaje ze dvou velkých observačních studií ukázaly, že u starších
osob s demencí léčených klasickými antipsychotiky je nepatrně zvýšené riziko smrti ve srovnání
s osobami, které léčeny nejsou. Neexistují dostatečné údaje, aby bylo možno přesně určit zvýšení
tohoto rizika; příčina tohoto rizika není známa. Do jaké míry lze nálezy zvýšené úmrtnosti
v observačních studiích spojit s antipsychotiky oproti některým charakteristikám pacientů není
jasné.

Současné užívání furosemidu
V placebem kontrolovaných klinických studiích s přípravkem RISPERDAL u starších pacientů
s demencí byla mortalita ve skupině s furosemidem a risperidonem vyšší (7,3 %; průměrný věk
89 let, rozpětí 75 - 97) než při léčbě samotným risperidonem (3,1 %; průměrný věk 84 let, rozpětí
70 - 96) nebo samotným furosemidem (4,1 %; průměrný věk 80 let, rozpětí 67 - 90). Zvýšená
mortalita pacientů léčených furosemidem spolu s risperidonem byla shledána u dvou ze čtyř
klinických studií. Současné užívání risperidonu s dalšími diuretiky (hlavně thiazidovými
diuretiky užívanými v nízké dávce) nebylo s podobnými nálezy spojeno.

Patofyziologický mechanismus k vysvětlení tohoto jevu není znám a žádná konzistentní příčina
úmrtí nebyla zjištěna. Přesto však je zapotřebí věnovat této kombinaci nebo současnému
podávání dalších vysoce účinných diuretik zvýšenou pozornost a před zahájením léčby touto
kombinací posoudit riziko a prospěch. Incidence mortality u pacientů užívajících současně
s risperidonem jiná diuretika nebyla zvýšena. Nezávisle na léčbě byla obecným rizikovým
faktorem mortality dehydratace, a je proto zapotřebí jí u starších pacientů s demencí zamezit.

Cerebrovaskulární nežádoucí příhody (CVAE)

V randomizovaných placebem kontrolovaných studiích u pacientů s demencí léčených některými
atypickými antipsychotiky bylo pozorováno přibližně trojnásobně zvýšené riziko
cerebrovaskulárních nežádoucích příhod. Sdružená data ze šesti placebem kontrolovaných studií
s přípravkem RISPERDAL u převážně starších pacientů (> 65 let) s demencí ukazují, že
cerebrovaskulární nežádoucí účinky (závažné i nezávažné, kombinované) se vyskytly u 3,3 %
(33/1 009) pacientů léčených risperidonem a u 1,2 % (8/712) pacientů, kteří užívali placebo.
Poměr odds ratio činil (při 95% intervalu spolehlivosti) 2,96 (1,34; 7,50). Mechanismus tohoto
zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze vyloučit ani pro jiná antipsychotika nebo další
populace pacientů. U pacientů s rizikovými faktory pro cerebrovaskulární příhodu je nutno
RISPERDAL používat s opatrností.

Riziko CVAE bylo významně zvýšeno u pacientů s demencí smíšeného nebo vaskulárního typu
ve srovnání s Alzheimerovou demencí. Proto nemají pacienti s jinými typy demence než
Alzheimerova být léčeni risperidonem.

Lékař má posoudit rizika a přínosy použití přípravku RISPERDAL u starších pacientů s demencí
a vzít v úvahu rizikové faktory pro cerebrovaskulární příhodu u konkrétního pacienta.
Pacient/osoba poskytující péči mají být upozorněni, aby neprodleně hlásili známky a příznaky
možných cerebrovaskulárních příhod jako je náhlá slabost nebo necitlivost ve tváři, horních nebo
dolních končetinách a obtíže s řečí nebo poruchy vidění. V takovém případě mají být neprodleně
posouzeny všechny léčebné možnosti, včetně vysazení risperidonu.

RISPERDAL je možno u přetrvávající agrese u pacientů s Alzheimerovou demencí použít pouze
krátkodobě jako náhrada nefarmakologických přístupů, které měly pouze omezenou nebo žádnou
účinnost a existuje-li potenciální riziko sebepoškození nebo poškození ostatních.

Pacienty je nutno opakovaně kontrolovat a nutnost léčby opakovaně přehodnocovat.

Ortostatická hypotenze

Vzhledem k blokádě alfa-aktivity způsobené risperidonem může docházet k (ortostatické)
hypotenzi, zvláště během počáteční titrační fáze. V post-marketingu byla pozorována klinicky
významná hypotenze při současném podávání risperidonu a antihypertenziv. RISPERDAL má
být podáván s opatrností pacientům se známým kardiovaskulárním onemocněním (např. při
srdečním selhání, infarktu myokardu, poruchách vodivosti, dehydrataci, hypovolémii nebo
cerebrovaskulárním onemocnění); zde je zapotřebí dávky postupně titrovat dle doporučení (viz
bod 4.2). Pokud se v průběhu léčby vyskytne hypotenze, má být zváženo snížení dávky.

Leukopenie, neutropenie a agranulocytóza

U antipsychotik, včetně přípravku RISPERDAL, byly hlášeny případy leukopenie, neutropenie a
agranulocytózy. Agranulocytóza byla během postmarketingového sledování hlášena velmi vzácně
(< 1/10 000 pacientů).
Pacienty s anamnézou klinicky významného nízkého počtu bílých krvinek nebo leukopenie/
neutropenie vyvolané léčivými přípravky je nutno během počátečních měsíců léčby monitorovat
a zvážit ukončení léčby přípravkem RISPERDAL při prvních známkách klinicky významného
poklesu počtu bílých krvinek při nepřítomnosti jeho jiných možných příčin.
U pacientů s klinicky významnou neutropenií je nutno důkladně monitorovat horečku nebo jiné
příznaky infekce, a pokud se takové příznaky objeví, okamžitě je léčit. U pacientů se závažnou
neutropenií (absolutní počet neutrofilů < 1 x 109/l) je nutno léčbu přípravkem RISPERDAL
ukončit a sledovat počet bílých krvinek do návratu k normálu.

Tardivní dyskineze / Extrapyramidové příznaky (TD/EPS)

Léčba přípravky s antagonistickým účinkem na dopaminové receptory je spojena s rizikem
rozvoje tardivní dyskineze charakterizované rytmickými mimovolními pohyby, především svalů
jazyka a/nebo obličeje. Nástup extrapyramidových příznaků je rizikovým faktorem pro tardivní
dyskinezi. Pokud se objeví příznaky tardivní dyskineze, má být zváženo vysazení všech
antipsychotik.

U pacientů užívajících současně psychostimulancia (např. methylfenidát) a risperidon je nutná
opatrnost, protože při úpravě dávky jednoho nebo obou přípravků by se mohly objevit
extrapyramidové příznaky. Doporučuje se postupné vysazení léčby stimulantem (viz bod 4.5).

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

Při léčbě antipsychotiky byl rovněž popsán neuroleptický maligní syndrom projevující se
hypertermií, svalovou rigiditou, vegetativní labilitou, poruchami vědomí a zvýšenými
plazmatickými hladinami kreatinfosfokinázy. K dalším příznakům může patřit myoglobinurie
(rhabdomyolýza) a akutní ledvinové selhání. Při výskytu uvedených příznaků je nutné vysadit
všechna antipsychotika, včetně přípravku RISPERDAL.

Parkinsonova choroba a demence s Lewyho tělísky

Při předepisování antipsychotik, včetně přípravku RISPERDAL, pacientům trpícím
Parkinsonovou chorobou nebo demencí s Lewyho tělísky mají lékaři posoudit poměr rizika a
prospěchu. Parkinsonova choroba se s risperidonem může zhoršit. U obou skupin může být
zvýšené riziko neuroleptického maligního syndromu a zvýšená citlivost k antipsychotikům; tito
pacienti byli vyloučeni z klinických hodnocení. K projevům této zvýšené citlivosti může patřit
zmatenost, otupělost, posturální nestabilita s častými pády doprovázející extrapyramidové
příznaky.

Hyperglykemie a diabetes mellitus

V průběhu léčby přípravkem RISPERDAL byly hlášeny hyperglykemie, diabetes mellitus a
zhoršení již existujícího diabetu. V některých případech byl hlášen předchozí přírůstek tělesné
hmotnosti, což mohlo být spouštěcím faktorem. Spojení s ketoacidózou bylo hlášeno velmi
vzácně a spojení s diabetickým kómatem vzácně. Doporučuje se příslušné klinické monitorování
v souladu s užívanými doporučeními pro antipsychotika. U pacientů léčených jakýmkoli
atypickým antipsychotikem, včetně přípravku RISPERDAL, je nutno monitorovat příznaky
hyperglykemie (jako jsou polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost) a pacienty s diabetem je nutno
pravidelně monitorovat na zhoršení kontroly hladiny glukosy.

Přírůstek tělesné hmotnosti

Při užívání přípravku RISPERDAL byly hlášeny významné přírůstky tělesné hmotnosti. Tělesnou
hmotnost je nutno pravidelně kontrolovat.

Hyperprolaktinemie

Hyperprolaktinemie je častý nežádoucí účinek během léčby přípravkem RISPERDAL. Je
doporučeno stanovit hladinu prolaktinu v plazmě u pacientů s prokázanými nežádoucími účinky
spojených s prolaktinem (např. gynekomastie, menstruační poruchy, anovulace, poruchy fertility,
snížení libida, poruchy erekce a galaktorea).

Studie na tkáňových kulturách ukazují, že buněčný růst v lidských nádorech prsu může být
stimulován prolaktinem. Ačkoli dosud nebyla v klinických a epidemiologických studiích
prokázána přímá souvislost s podáváním antipsychotik, u pacientů s příslušnou anamnézou je
nutno postupovat opatrně. U pacientů s existující hyperprolaktinemií a u pacientů
s dokumentovanými tumory závislými na prolaktinu je nutno RISPERDAL používat s opatrností.

Prodloužení QT

Prodloužení QT intervalu bylo v post-marketingu hlášeno velmi vzácně. Jako u jiných
antipsychotik je nutno při předepisování risperidonu postupovat opatrně u pacientů se známým
kardiovaskulárním onemocněním, prodloužením QT intervalu v rodinné anamnéze, při
bradykardii nebo poruchách elektrolytové rovnováhy (hypokalemie, hypomagnesemie), protože
risperidon může zvýšit riziko arytmogenního účinku, a při současném užívání s přípravky, které
prodlužují QT interval.

Křeče

RISPERDAL je nutno používat opatrně u pacientů s křečemi v anamnéze nebo u jiných stavů,
které potenciálně snižují křečový práh.

Priapismus

Během léčby přípravkem RISPERDAL se může objevit priapismus vzhledem k blokádě
alfa-adrenergního účinku risperidonem.

Regulace tělesné teploty

Antipsychotikům je přisuzována vlastnost rušit schopnost těla snižovat tělesnou teplotu.
Pacientům, u kterých dojde k okolnostem přispívajícím ke zvýšení tělesné teploty, např.
intenzivní cvičení, vystavení extrémním teplotám, současné léčbě přípravky s anticholinergní
aktivitou nebo dehydrataci, je při předepisováni přípravku RISPERDAL nutno věnovat
příslušnou péči.

Antiemetický účinek

V předklinických studiích s risperidonem byl pozorován antiemetický účinek. Pokud se tento
účinek vyskytne u lidí, může maskovat příznaky a projevy předávkování některými léčivými
přípravky nebo stavy, jako je střevní neprůchodnost, Reyův syndrom a mozkový nádor.

Porucha funkce ledvin a jater

Pacienti s poruchou funkce ledvin mají oproti dospělým s normální funkcí ledvin sníženou
schopnost eliminovat účinnou antipsychotickou frakci. Pacienti s poruchou funkce jater vykazují
zvýšené plazmatické koncentrace volné frakce risperidonu (viz bod 4.2).

Žilní tromboembolismus

V souvislosti s užíváním antipsychotik se vyskytly případy žilního tromboembolismu (VTE).
Vzhledem k tomu, že u pacientů léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové
faktory pro VTE, mají být před i během léčby přípravkem RISPERDAL tyto rizikové faktory
rozpoznány a následně mají být uplatněna preventivní opatření.

Peroperační syndrom plovoucí duhovky

U pacientů léčených přípravky s alfa1a-adrenergním antagonistickým účinkem, včetně přípravku
RISPERDAL (viz bod 4.8), byl během operací katarakty pozorován peroperační syndrom
plovoucí duhovky (Intaroperative floppy iris syndrome = IFIS).

IFIS může zvýšit riziko očních komplikací v průběhu a po operaci. Před operací má být oční
chirurg informován o užívání přípravků s alfa1a-adrenergním antagonistickým účinkem
v současnosti anebo v minulosti. Potenciální přínos ukončení léčby alfa1- blokátorem před
operací katarakty nebyl stanoven a musí být porovnán s rizikem ukončení léčby antipsychotiky.

Pediatrická populace

Před předepsáním risperidonu dítěti nebo dospívajícímu s poruchou chování je nutno pečlivě
zhodnotit fyzikální a sociální příčiny agresivního chování jako je bolest nebo nepatřičné
požadavky okolí.

Sedativní účinek risperidonu je nutno u této populace důkladně monitorovat vzhledem
k možnému vlivu na schopnost učit se. Změna doby podávání risperidonu může u dětí a
dospívajících zlepšit vliv na útlum pozornosti.

Risperidon byl spojován se středními přírůstky tělesné hmotnosti a body mass indexu (BMI).
U pacientů se doporučuje před zahájením léčby změřit tělesnou hmotnost a dále ji pravidelně
sledovat. Změny výšky v dlouhodobé otevřené extenzní studii byly v rámci očekávaných věku
příslušných norem. Dlouhodobý vliv risperidonu na sexuální zrání a růst zatím nebyl dostatečně
zkoumán.

Vzhledem k potenciálnímu vlivu dlouhodobé hyperprolaktinemie na růst a sexuální zrání u dětí a
dospívajících je nutno uvážit pravidelné klinické posouzení endokrinologického stavu, včetně
stanovení výšky, hmotnosti, sexuální zralosti, monitorování menstruace a jiných účinků
potenciálně spojených s prolaktinem.

Výsledky z malé postmarketingové observační studie ukázaly, že jedinci ve věkovém
rozmezí 8 – 16 let, kteří užívali risperidon, byli v průměru přibližně o 3,0 až 4,8 cm vyšší než ti,
kteří užívali jinou atypickou antipsychotickou léčbu. Tato studie nebyla dostatečná ke stanovení,
zda měla expozice risperidonu nějaký vliv na konečnou tělesnou výšku v dospělosti, nebo zda byl
výsledek způsoben přímým účinkem risperidonu na růst kostí, nebo účinkem základního
onemocnění na růst kostí nebo důsledek efektivnější kontroly základního onemocnění
s následným vzestupem lineárního růstu.

Během léčby risperidonem je nutno provádět pravidelná vyšetření extrapyramidových symptomů
a jiných poruch hybnosti.

Specifická doporučení pro dávkování u dětí a dospívajících jsou uvedena v bodu 4.2.

Pomocné látky

Potahované tablety obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento
přípravek užívat (platí jen pro potahované tablety).

Potahované tablety obsahují méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že jsou
v podstatě „bez sodíku“.

Obsahuje hlinitý lak oranžové žluti (E110). Může způsobit alergické reakce.
(platí jen pro 2mg potahované tablety)

Jeden ml perorálního roztoku obsahuje 2 mg kyseliny benzoové (E210). Zvýšení hladiny
bilirubinu v krvi po jeho uvolnění z albuminu může zesílit novorozenecký ikterus, který se může
vyvinout do kernikteru (ložiska nekonjugovaného bilirubinu v mozkové tkáni).

Perorální roztok obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce související s farmakodynamikou

Přípravky prodlužující QT interval
Stejně jako u jiných antipsychotik je nutná opatrnost při předepisování risperidonu spolu
s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika (např.
chinidin, disopyramid, prokainamid, propafenon, amiodaron, sotalol), tricyklickými antidepresivy
(např. amitriptylin), tetracyklickými antidepresivy (např. maprotilin), některými antihistaminiky,
jinými antipsychotiky, některými antimalariky (např. chinin a meflochin) a přípravky
způsobujícími poruchu elektrolytové rovnováhy (hypokalemii, hypomagnesemii), bradykardii
nebo přípravky, které inhibují metabolismus risperidonu v játrech. Tento seznam je příkladný,
nikoli úplný.

Centrálně účinkující přípravky a alkohol
Risperidon je nutno používat opatrně v kombinaci s dalšími centrálně účinkujícími léčivými
přípravky včetně alkoholu, opiátů, antihistaminik a benzodiazepinů vzhledem ke zvýšenému
riziku sedace.

Levodopa a agonisté dopaminu
RISPERDAL může zeslabit účinek levodopy a jiných agonistů dopaminu. Pokud je tato
kombinace nutná, zejména v konečném stadiu Parkinsonovy choroby, je nutno předepsat nejnižší
účinnou dávku obou přípravků.

Antihypertenziva
V post-marketingovém období byla při současném používání risperidonu a antihypertenziv
pozorována klinicky významná hypotenze.

Psychostimulancia
Současné užívání psychostimulancií (např. methylfenidátu) a risperidonu může vést ke
vzniku extrapyramidových příznaků po změně jedné léčby nebo obou (viz bod 4.4).

Paliperidon
Současné užívání perorálního přípravku RISPERDAL s paliperidonem se nedoporučuje, protože
paliperidon je účinným metabolitem risperidonu a jejich kombinace může vést ke zvýšené
expozici antipsychotické frakce.

Interakce související s farmakokinetikou

Potrava neovlivňuje absorpci přípravku RISPERDAL.
Risperidon je metabolizován převážně prostřednictvím CYP2D6 a v menší míře prostřednictvím
CYP3A4. Jak risperidon, tak i jeho aktivní metabolit 9-hydroxy-risperidon jsou substráty P-
glykoproteinu (P-gp). Látky, které ovlivňují aktivitu CYP2D6 nebo silné inhibitory nebo
induktory aktivity CYP3A4 a/nebo P-gp mohou mít účinek na farmakokinetiku účinné
antipsychotické frakce risperidonu.

Silné inhibitory CYP2DSoučasné podávání přípravku RISPERDAL se silným inhibitorem CYP2D6 může zvýšit
plazmatické koncentrace risperidonu, ale méně už koncentrace účinné antipsychotické frakce.
Vyšší dávky silného inhibitoru CYP2D6 mohou zvýšit koncentraci účinné antipsychotické frakce
risperidonu (např. paroxetin, viz níže). Předpokládá se, že jiné inhibitory CYP2D6, jako je
chinidin, mohou mít vliv na plazmatické koncentrace risperidonu podobným způsobem. Při
zahájení či ukončení léčby a současném užívání paroxetinu, chinidinu nebo jiného silného
inhibitoru CYP2D6, zvláště při vyšších dávkách, má lékař přehodnotit dávkování přípravku
RISPERDAL.

Inhibitory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu
Současné užívání přípravku RISPERDAL spolu se silnými inhibitory CYP3A4 a/nebo inhibitory
P-gp může podstatně zvýšit plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu.
Pokud je zahájena nebo ukončena léčba současně užívaným itrakonazolem a/nebo jiným silným
inhibitorem CYP3A4 a/nebo P-gp, má lékař přehodnotit dávkování přípravku RISPERDAL.

Induktory CYP3A4 a/nebo P-glykoproteinu
Současné užívání přípravku RISPERDAL spolu se silnými induktory CYP3A4 a/nebo induktory
P-gp může snížit plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Pokud je
zahájena nebo ukončena léčba současně užívaným karbamazepinem a/nebo jiným silným
induktorem CYP3A4 a/nebo P-gp, má lékař přehodnotit dávkování přípravku RISPERDAL.
Účinky induktorů CYP3A4 se projevují v závislosti na čase a může trvat nejméně 2 týdny od
zahájení léčby do dosažení maximálního účinku. Naopak při ukončení léčby může trvat nejméně
týdny, než indukce CYP3A4 poklesne.

Léky s vysokou vazbou na proteiny
Pokud je přípravek RISPERDAL užíván spolu s přípravky s vysokou vazbou na proteiny, není
klinicky relevantní vytlačení z vazby na plazmatické bílkoviny ani u jednoho z léků.
Při současném podávání těchto přípravků je třeba nahlédnou do informací o přípravku pro
informace o způsobu metabolismu a možné potřebě úpravy dávkování.

Pediatrická populace

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Relevance výsledků z těchto studií u
pediatrické populace není známá.

Současné užívání psychostimulantů (např. methylfenidátu) spolu s přípravkem RISPERDAL u
dětí a dospívajících neovlivnilo farmakokinetiku a účinnost přípravku RISPERDAL.

Příklady

Příklady přípravků, které se mohou potenciálně ovlivňovat, nebo u kterých nebyly prokázány
interakce s risperidonem jsou uvedeny níže:

Vliv jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku risperidonu

Antibakteriální látky
• Erythromycin, mírný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp nemění farmakokinetiku
risperidonu a účinné antipsychotické frakce.
• Rifampicin, silný induktor CYP3A4 a induktor P-gp snižuje plazmatické koncentrace
účinné antipsychotické frakce.

Anticholinesterázy
• Donepezil a galantamin, oba substráty CYP2D6 a CYP3A4, nevykazují klinicky
významný účinek na farmakokinetiku risperidonu ani účinné antipsychotické frakce.

Antiepileptika
• Karbamazepin, silný induktor CYP3A4 a induktor P-gp prokazatelně snižuje plazmatické
koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu. Podobné účinky mohou být
pozorovány např. u fenytoinu a fenobarbitalu, které také indukují jaterní enzym CYP3A4,
stejně jako P-glykoprotein.
• Topiramát mírně snižuje biologickou dostupnost risperidonu, nikoli však účinné
antipsychotické frakce. Proto není pravděpodobné, že by tato interakce měla klinický
význam.

Antimykotika
• Itrakonazol, silný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, v dávce 200 mg/den zvyšuje
plazmatické koncentrace účinné psychotické frakce přibližně o 70 % při dávce
risperidonu 2 až 8 mg/den.
• Ketokonazol, silný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, v dávce 200 mg/den zvyšuje
plazmatické koncentrace risperidonu a snižuje plazmatické koncentrace 9- hydroxy-
risperidonu.

Antipsychotika
• Fenothiaziny mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však účinné
antipsychotické frakce.

Antivirotika
• Inhibitory proteázy: nejsou dostupné údaje z oficiálního hodnocení, nicméně vzhledem
k tomu, že ritonavir je silným inhibitorem CYP3A4 a slabým inhibitorem CYP2D6,
mohou ritonavir a ritonavirem zesílené inhibitory proteázy zvýšit koncentrace účinné
antipsychotické frakce risperidonu.

Betablokátory
• Některé betablokátory mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, nikoli však
účinné antipsychotické frakce.

Blokátory kalciových kanálů
• Verapamil, mírný inhibitor CYP3A4 a inhibitor P-gp, zvyšuje plazmatické koncentrace
risperidonu a účinné antipsychotické frakce.

Gastrointestinální přípravky
• Antagonisté H2-receptorů: cimetidin a ranitidin, oba slabé inhibitory CYP2D6 a
CYP3A4, zvyšují biologickou dostupnost risperidonu, pouze minimálně však zvyšují
dostupnost účinné antipsychotické frakce.

SSRI a tricyklická antidepresiva
• Fluoxetin, silný inhibitor CYP2D6, zvyšuje plazmatické koncentrace risperidonu, ale
méně už účinné antipsychotické frakce.
• Paroxetin, silný inhibitor CYP2D6, zvyšuje plazmatické koncentrace risperidonu, ale při
dávce do 20 mg/den už méně koncentrace účinné antipsychotické frakce. Vyšší dávky
paroxetinu však mohou zvýšit plazmatickou koncentraci i u účinné antipsychotické
frakce.
• Tricyklická antidepresiva mohou zvyšovat plazmatické koncentrace risperidonu, ale
nikoli účinné antipsychotické frakce. Amitriptylin neovlivňuje farmakokinetiku
risperidonu ani účinné antipsychotické frakce.
• Sertralin, slabý inhibitor CYP2D6, a fluvoxamin, slabý inhibitor CYP3A4, v dávce až do
100 mg/den nejsou spojovány s klinicky významnými změnami v koncentracích účinné
antipsychotické frakce risperidonu. Nicméně denní dávky sertralinu nebo fluvoxaminu
vyšší než 100 mg mohou zvýšit koncentrace účinné antipsychotické frakce risperidonu.

Účinky risperidonu na farmakokinetiku ostatních přípravků

Antiepileptika
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku valproátu nebo
topiramátu.

Antipsychotika
• Aripiprazol, substrát CYP2D6 a CYP3A4: risperidon v tabletách nebo injekcích
neovlivňuje farmakokinetiku aripiprazolu a jeho aktivního metabolitu
dehydroaripiprazolu.

Digitalisové glykosidy
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku digoxinu.

Lithium
• Risperidon neprokázal klinicky významný účinek na farmakokinetiku lithia.

Současné užívání risperidonu s furosemidem
• Viz informace v bodě 4.4 týkající se zvýšené úmrtnosti starších pacientů s demencí,
užívajících současně furosemid.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Adekvátní údaje o podávání risperidonu těhotným ženám nejsou k dispozici.
Risperidon nebyl ve studiích na zvířatech teratogenní, ale byly pozorovány jiné typy reprodukční
toxicity (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo.

U novorozenců, kteří byli během třetího trimestru těhotenství vystaveni vlivu antipsychotik
(včetně přípravku RISPERDAL), existuje riziko nežádoucích účinků včetně extrapyramidových
příznaků a/nebo příznaků z vysazení. Tyto příznaky se mohou lišit v délce trvání i v závažnosti.
Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, tremoru, somnolence, respirační tísně
nebo poruch příjmu potravy. Proto novorozenci mají být pečlivě monitorováni.

RISPERDAL nemá být během těhotenství podáván, pokud to není nezbytně nutné. Je-li nutné
přerušení léčby během těhotenství, nesmí se léčba ukončit náhle.

Kojení

Ve studiích na zvířatech byl risperidon i 9-hydroxy-risperidon vylučován do mléka. Bylo
prokázáno, že se risperidon a 9-hydroxy-risperidon vylučují v malém množství také do lidského
mateřského mléka. O nežádoucích účincích na kojené děti nejsou dostupné údaje. Výhody kojení
proto mají být posouzeny oproti potenciálnímu riziku pro dítě.

Fertilita

Podobně jako další léčivé přípravky, které antagonizují dopaminové D2 receptory, zvyšuje
RISPERDAL hladinu prolaktinu. Hyperprolaktinemie může potlačovat hypothalamický GnRH,
což vede ke snížení sekrece gonadotropinu hypofýzou. To může dále inhibovat reprodukční
funkce u ženských i mužských pacientů narušením gonadální steroidogeneze.

V předklinických studiích nebyly pozorovány relevantní účinky.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

RISPERDAL má malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje vzhledem
k jeho účinku na nervový systém a účinku na zrak (viz bod 4.8). Proto mají pacienti být
upozorněni, aby neřídili nebo neobsluhovali stroje, dokud nebude známa jejich individuální
vnímavost.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky (výskyt  10 %) jsou: Parkinsonismus, útlum/ospalost,
bolest hlavy a nespavost.
Nežádoucí účinky, jevící se jako závislé na dávce, zahrnují parkinsonismus a akatizii.

Dále jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené z klinických hodnocení a post-marketingové
zkušenosti s risperidonem podle kategorie četností z klinických hodnocení s přípravkem
RISPERDAL. Používána je následující terminologie a frekvence: velmi časté ( 1/10), časté
( 1/100 až < 1/10), méně časté ( 1/1 000 až < 1/100), vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000), velmi
vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Třídy
orgánových
systémů
Nežádoucí účinky
Četnost
Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné Není známo
Infekce
a infestace
pneumonie,
bronchitida, infekce
horních cest
dýchacích,
sinusitida, infekce
močových cest,
infekce ucha, chřipka
infekce dýchacích cest,
cystitida, infekce oka,
tonsilitida,
onychomykóza,
celulitida, lokalizovaná
infekce, virová infekce,
akarodermatitida
infekce
Poruchy krve
a lymfatického
systému
neutropenie, snížení
počtu bílých krvinek,
trombocytopenie,
anemie, snížení
hematokritu, zvýšení
počtu eozinofilů
agranulocytóza c
Poruchy
imunitního
systému
hypersenzitivita anafylaktická reakce c
Endokrinní
poruchy
hyperprolaktinemie a nepřiměřená sekrece
antidiuretického
hormonu, přítomnost
glukosy v moči

Poruchy
metabolismu
a výživy
zvýšení tělesné
hmotnosti, zvýšení
chuti k jídlu, snížení
chuti k jídlu
diabetes mellitus b,
hyperglykemie,
polydipsie, snížení
tělesné hmotnosti,
anorexie, zvýšení
hladiny cholesterolu v
krvi
otrava vodou c,
hypoglykemie,
hyperinsulinemie c,
zvýšení hladin
triaglycerolů v krvi
diabetická
ketoacidóza

Psychiatrické
poruchy
nespavost d porucha spánku,
agitovanost, deprese,
úzkost
mánie, stav zmatenosti,
snížení libida, nervozita,
noční můry
katatonie,
somnabulismus,
porucha příjmu potravy
spojená se spánkem
(SRED), otupělost,
anorgasmie

Poruchy
nervového
systému
útlum/ospalost,
parkinsonismu
sd, bolest hlavy
akatizie d, dystonie d,
závrať, dyskineze d,
tremor
tardivní dyskineze,
cerebrální ischemie,
neodpovídání na
podněty, ztráta vědomí,
snížená úroveň vědomí,
konvulze d, synkopa,
psychomotorická
hyperaktivita, porucha
rovnováhy, abnormální
koordinace, posturální
závrať, porucha
pozornosti, dysartrie,
dysgeuzie, hypestezie,
parestezie
neuroleptický maligní
syndrom,
cerebrovaskulární
porucha, diabetické
kóma, titubace hlavy

Poruchy oka rozmazané vidění,
zánět spojivek
fotofobie, suché oko,
zvýšená tvorba slz, oční
hyperemie
glaukom, porucha
hybnosti očí, protáčení
očí, tvorba ospalků,
syndrom plovoucí
duhovky (peroperační)c

Poruchy ucha
a labyrintu
vertigo, tinitus, bolest
ucha

Srdeční
poruchy
tachykardie fibrilace síní,
atrioventrikulární
blokáda, poruchy vedení
vzruchu, prodloužení QT
na EKG, bradykardie,
abnormální EKG,
sinusová arytmie
palpitace
Cévní poruchy hypertenze hypotenze, ortostatická
hypotenze, návaly
plicní embolie, žilní
trombóza

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
dyspnoe,
faryngolaryngeální
bolest, kašel,
epistaxe, kongesce
nosní sliznice
aspirační pneumonie,
plicní kongesce,
kongesce sliznic
dýchacích cest, šelest,
sípání, dysfonie,
respirační onemocnění
syndrom spánkové
apnoe, hyperventilace

Gastro-
intestinální
poruchy
bolest břicha, břišní
diskomfort, zvracení,
nauzea, zácpa,
průjem, dyspepsie,
sucho v ústech,
bolest zubů
inkontinence stolice,
fekalom,
gastroenteritida,
dysfagie, flatulence
pankreatitida,
obstrukce střev, otok
jazyka, cheilitida
ileus
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
vyrážka, erytém kopřivka, svědění,
alopecie, hyperkeratóza,
ekzém, suchá kůže,
změna zbarvení kůže,
akné, seboroická
dermatitida, poruchy
kůže, kožní léze
poléková vyrážka, lupy angioedém Stevensův-
Johnsonův
syndrom /
toxická
epidermální
nekrolýzac
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové tkáně
svalové spasmy,
muskuloskeletální
bolest, bolest zad,
artralgie
zvýšení hladiny kreatin-
fosfokinázy v krvi,
abnormální držení těla,
ztuhlost kloubů, otok
kloubů, svalová slabost,
bolest krční páteře
rhabdomyolýza
Poruchy ledvin
a močových cest
inkontinence moči polakisurie, retence
moči, dysurie

Stavy spojené s
těhotenstvím,
šestinedělím a
perinatálním
obdobím
syndrom z vysazení
léku u novorozenců c

Poruchy
reprodukčního
systému a prsu
erektilní dysfunkce,
porucha ejakulace,
amenorea, porucha
menstruace d,
gynekomastie,
galaktorea, sexuální
dysfunkce, bolest prsů,
nepříjemný pocit v
prsou, vaginální výtok
priapismus c, opoždění
menstruace, zduření
prsů, zvětšení prsů,
sekrece z prsů

Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace
otok d, pyrexie,
bolest na hrudi,
astenie, únava, bolest
otok obličeje, zimnice,
zvýšení tělesné teploty,
abnormální chůze, žízeň,
nepříjemný pocit na
hrudi, malátnost,
abnormální pocit,
diskomfort
hypotermie, snížení
tělesné teploty, chlad
končetin, syndrom z
vysazení léku,
induracec

Poruchy jater
a žlučových cest
zvýšení hladin jaterních
transamináz, zvýšení
hladiny
gamaglutamyltransferáz
y, zvýšení hodnot
žloutenka
jaterních enzymů
Poranění,
otravy a
procedurální
komplikace
pád procedurální bolest

a Hyperprolaktinemie může v některých případech vést ke gynekomastii, menstruačním potížím, amenoree,
anovulaci, galaktoree, poruše fertility, sníženému libidu, či erektilní dysfunkci.
b V placebem kontrolovaných hodnoceních byl diabetes mellitus hlášen u 0,18 % risperidonem léčených
pacientů ve srovnání s 0,11 % ve skupině s placebem. Celkový výskyt ze všech klinických hodnocení byl
u pacientů léčených risperidonem 0,43 %.
c Nebylo pozorováno v klinických hodnoceních s přípravkem RISPERDAL ale po uvedení risperidonu na
trh.
d Může se vyskytnout extrapyramidová porucha: Parkinsonismus (hypersekrece slin, muskuloskeletální
ztuhlost, parkinsonismus, slinění, fenomén „ozubeného kola“, bradykineze, hypokineze, ztuhlost obličeje,
svalové napětí, akineze, ztuhlost šíje, svalová ztuhlost, parkinsonská chůze a abnormální glabelární reflex,
parkinsonský klidový třes), akatizie (akatizie, neklid, hyperkineze a syndrom neklidných nohou), třes,
dyskineze (dyskineze, svalové záškuby, choreoatetóza, atetóza a myoklonus), dystonie. Dystonie zahrnuje
dystonii, hypertonii, tortikolis, mimovolní svalové stahy, svalové stahy, blefarospasmus, okulogyraci,
paralýzu jazyka, spasmus tváře, laryngospasmus, myotonii, opistotonus, orofaryngeální spasmus,
pleurototonus, spasmus jazyka a trismus. Je nutno si uvědomit, že bylo zahrnuto širší spektrum příznaků,
které nemusejí mít nutně extrapyramidový původ. Insomnie zahrnuje iniciální insomnii, střední insomnii.
Konvulze zahrnují konvulze typu Grand mal. Menstruační poruchy zahrnují nepravidelnou menstruaci,
oligomenoreu. Otok zahrnuje celkový otok, periferní otok, hydrostatický intersticiální edém.

Nežádoucí účinky pozorované u lékových forem obsahujících paliperidon

Paliperidon je účinným metabolitem risperidonu, proto se profily nežádoucích účinků obou látek
(včetně jak perorálních, tak injekčních lékových forem) prolínají. K výše uvedeným nežádoucím
účinkům byly při užívání přípravků s paliperidonem navíc pozorovány následující nežádoucí
účinky, které lze očekávat také u přípravku RISPERDAL.

Srdeční poruchy
Syndrom posturální ortostatické tachykardie

Účinky třídy
Podobně jako u jiných antipsychotik byly po uvedení přípravku na trh hlášeny velmi vzácné
případy prodloužení QT intervalu. Další účinky na srdce spojené s touto skupinou přípravků
hlášené u antipsychotik, která prodlužují QT interval, zahrnují ventrikulární arytmii, ventrikulární
fibrilaci, ventrikulární tachykardii, náhlé úmrtí, zástavu srdce a Torsade de pointes.

Žilní tromboembolismus
V souvislosti s antipsychotiky byly hlášeny případy žilního tromboembolismu, včetně případů
plicní embolie a hluboké žilní trombózy (frekvence není známa).

Přírůstek tělesné hmotnosti
Podíl pacientů se schizofrenií léčených přípravkem RISPERDAL a placebem, kteří dosáhli
přírůstku tělesné hmotnosti  7 %, byl porovnán v souhrnné analýze 6 – 8týdenních placebem
kontrolovaných klinických hodnocení; závěrem byl statisticky významně větší přírůstek tělesné
hmotnosti u pacientů léčených přípravkem RISPERDAL (18 %) oproti placebu (9 %).
V souhrnné analýze 3týdenních studií u dospělých pacientů s akutní mánií byl výskyt přírůstku
tělesné hmotnosti  7 % v závěru studie srovnatelný u skupiny s přípravkem RISPERDAL
(2,5 %) a u skupiny s placebem (2,4 %) a byl mírně vyšší u skupiny s aktivní kontrolou (3,5 %).

V populaci dětí a dospívajících s poruchami chování a jinými disruptivními poruchami chování
byl v dlouhodobých klinických studiích střední nárůst tělesné hmotnosti 7,3 kg po 12 měsících
léčby. Očekávaný přírůstek tělesné hmotnosti normálních dětí mezi 5 – 12 lety je 3 až 5 kg za
rok. Mezi 12 - 16 rokem věku je přírůstek tělesné hmotnosti 3 až 5 kg za rok zachován u dívek,
zatímco u chlapců je přírůstek přibližně 5 kg za rok.

Další informace u zvláštních populací

Nežádoucí účinky, které byly hlášeny s vyšším výskytem u starších pacientů s demencí nebo
pediatrických pacientů než u dospělé populace, jsou uvedeny níže:

Starší pacienti s demencí
Frekvence transientních ischemických příhod a cerebrovaskulárních příhod hlášených jako
nežádoucí účinky v klinických hodnoceních u starších pacientů byla 1,4 %, resp. 1,5 %. Dále byly
s frekvencí  5 % a s nejméně dvojnásobnou frekvencí než u dospělé populace u starších pacientů
s demencí hlášeny tyto nežádoucí účinky: infekce močových cest, periferní otok, letargie a kašel.

Pediatrická populace
Všeobecně se předpokládá, že typy nežádoucích účinků u dětí budou podobné typům
pozorovaným u dospělých. U pediatrických pacientů (5 až 17 let) byly s frekvencí  5 % a
s nejméně dvojnásobnou frekvencí než v klinických studiích u dospělé populace hlášeny tyto
nežádoucí účinky: útlum/ospalost, únava, bolest hlavy, zvýšení chuti k jídlu, zvracení, infekce
horních cest dýchacích, kongesce nosní sliznice, bolest břicha, závrať, kašel, pyrexie, tremor,
průjem a enuréza.
Vliv dlouhodobé léčby risperidonem na sexuální zrání a výšku nebyl dostatečně studován (viz
bod 4.4, oddíl Pediatrická populace).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Všeobecně se jedná o příznaky vyplývající z vystupňování známých farmakologických účinků
risperidonu. Patří k nim ospalost a sedace, tachykardie a hypotenze a extrapyramidové
symptomy. Při předávkování byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a křečí. Torsade de
pointes byly hlášeny v souvislosti s kombinovaným předávkováním přípravkem RISPERDAL a
paroxetinem.

V případě akutního předávkování je zapotřebí zjistit, zda se nejedná o současné předávkování
více přípravky.

Léčba
Je nutné udržovat průchodnost dýchacích cest a zajistit adekvátní okysličení a ventilaci. Je možno
zvážit podání živočišného uhlí společně s laxativem, pokud byl příjem léčivého přípravku méně
než před jednou hodinou. Okamžitě je nutno zahájit monitorování kardiovaskulárních funkcí a
udržovat je kontinuálně s cílem detekce možných arytmií.

Specifické antidotum přípravku RISPERDAL není známo, proto je zapotřebí zahájit podpůrnou
léčbu. Hypotenzi a cirkulační kolaps je nutno léčit adekvátním způsobem - intravenózním
podáním tekutin a/nebo sympatomimetiky. Při závažných extrapyramidových příznacích mají být
podávána anticholinergika. Pacient má být podroben pečlivému lékařskému dohledu a
monitorován až do normalizace stavu.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná antipsychotika, ATC kód: N05AX
Mechanismus účinku

Risperidon je selektivní monoaminergní antagonista s jedinečnými vlastnostmi. Vyznačuje se
vysokou afinitou k serotoninergním 5-HT2 a dopaminergním D2 receptorům. Risperidon se rovněž
váže na alfa1-adrenergní receptory a s nižší afinitou na H1-histaminové a alfa2-adrenergní
receptory. Risperidon nemá afinitu k cholinergním receptorům. Ačkoliv je risperidon velmi
silným D2 antagonistou, s čímž souvisí jeho terapeutický účinek na pozitivní příznaky
schizofrenie, ve srovnání s klasickými antipsychotiky způsobuje nižší útlum psychomotorické
aktivity a méně často navozuje katalepsii. Vyvážený centrální serotoninový a dopaminový
antagonismus může snižovat pohotovost k nežádoucím extrapyramidovým účinkům a současně
rozšiřovat terapeutickou účinnost na negativní a afektivní symptomy schizofrenie.

Farmakodynamické účinky

Klinická účinnost

Schizofrenie
Účinnost risperidonu v krátkodobé léčbě schizofrenie byla stanovena ve čtyřech studiích
s trváním 4 až 8 týdnů, do kterých bylo zahrnuto více než 2 500 pacientů, kteří splňovali DSM-IV
kritéria pro schizofrenii. V 6týdenní placebem kontrolované studii, která zahrnovala titraci
risperidonu v dávkách až do 10 mg/den podávaných dvakrát denně, byl risperidon účinnější než
placebo v celkovém hodnocení na Brief Psychiatric Rating Scale (BPRS). V 8týdenní placebem
kontrolované klinické studii zahrnující 4 fixní dávky risperidonu (2, 6, 10 a 16 mg/den
podávaných dvakrát denně), převýšily všechny čtyři skupiny s risperidonem placebo v celkovém
hodnocení na Positive and Negative Syndrome Scale (PANSS). V 8týdenní studii porovnávající
dávky, která zahrnovala pět fixních dávek risperidonu (1, 4, 8, 12 a 16 mg/den podávaných
dvakrát denně), převýšily skupiny se 4, 8 a 16 mg risperidonu za den skupinu s 1 mg risperidonu
v celkovém hodnocení na PANSS. Ve 4týdenní placebem kontrolované studii porovnávající
dávky, která zahrnovala dvě fixní dávky risperidonu (4 a 8 mg/den podávaných jednou denně),
převýšily skupiny s oběma dávkami risperidonu placebo v několika PANSS kritériích, včetně
celkového PANSS a hodnocení odpovědi (> 20% snížení celkového PANSS skóre).
V dlouhodobém hodnocení byli dospělí ambulantní pacienti splňující DSM-IV kritéria pro
schizofrenii a klinicky stabilizovaní po nejméně 4 týdny na antipsychotické léčbě randomizováni
do skupiny s risperidonem 2 až 8 mg/den nebo haloperidolem na pozorování relapsu po dobu 1 až
let. Během srovnávaného období byla doba do relapsu u pacientů léčených risperidonem
signifikantně delší než u pacientů s haloperidolem.

Manické epizody u bipolární poruchy
Účinnost monoterapie risperidonem u akutní léčby manických epizod spojených s bipolárními
poruchami I byla prokázána ve třech dvojitě slepých placebem kontrolovaných studiích
s monoterapií u přibližně 820 pacientů, kteří trpěli bipolární poruchou I, založeno na DSM-IV
kritériích. Ve třech studiích byl risperidon v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 3 mg ve dvou
studiích a 2 mg v jedné studii) významně účinnější než placebo podle předem stanoveného
výstupu, tj. změny od původního stavu v celkovém skóre Young Mania Rating Scale (YMRS) ve
3. týdnu. Sekundární výstupy prokazující účinnost byly konzistentní s primárním výstupem.
Procento pacientů s poklesem  50 % celkového YMRS skóre od počátečního stavu do hodnocení
po 3. týdnu bylo signifikantně vyšší u risperidonu než u placeba. Jedna z těchto studií zahrnovala
i větev s haloperidolem a 9týdenní dvojitě slepou udržovací fázi. Účinnost byla zachována po
celé 9týdenní sledované období. Změna celkového YMRS od výchozího stavu se stále zlepšovala
a ve 12. týdnu byla srovnatelná pro risperidon a haloperidol.

Účinnost risperidonu jako přídatné léčby k stabilizátorům nálady při léčbě akutní mánie byla
doložena v jedné ze dvou 3týdenních dvojitě slepých studií u přibližně 300 pacientů, kteří
splňovali DSM-IV kritéria pro bipolární poruchu I. V jedné 3týdenní studii byl risperidon
podáván v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 2 mg/den) spolu s lithiem nebo valproátem;
kombinace s risperidonem byla účinnější než samotné lithium nebo valproát v předem
stanoveném výstupu, tj. změně od výchozího stavu v celkovém YMRS skóre ve 3. týdnu. Ve
druhé 3týdenní studii nebyl risperidon v dávce 1 až 6 mg/den (počáteční dávka 2 mg/den)
kombinovaný s lithiem, valproátem nebo karbamazepinem lepší v redukci celkového YMRS
skóre než lithium, valproát nebo karbamazepin jako monoterapie. Možným zdůvodněním selhání
této studie byla indukce clearance risperidonu a 9-hydroxy-risperidonu karbamazepinem, která
vedla k subterapeutickým hladinám risperidonu a 9-hydroxy-risperidonu. Po vyloučení skupiny
s karbamazepinem v dodatečné analýze, byl risperidon podaný spolu s lithiem nebo valproátem
účinnější ve snížení celkového YMRS skóre než samotné lithium nebo valproát.

Přetrvávající agrese při demenci
Účinnost risperidonu při léčbě behaviorálních a psychologických symptomů deprese
(Behavioural and Psychological Symptoms of Dementia = BPSD), které zahrnují poruchy
chování jako je agresivita, agitovanost, psychóza, poruchy aktivity a afektivity, byla prokázána ve
třech dvojitě slepých placebem kontrolovaných studiích u 1 150 starších pacientů se střední nebo
těžkou demencí. Jedna studie byla s fixními dávkami risperidonu 0,5, 1 a 2 mg/den. Dvě studie
byly s proměnlivými dávkami, kde byly skupiny s dávkou risperidonu v rozmezí 0,5 až 4 mg/den,
resp. 0,5 až 2 mg/den. U risperidonu se prokázala statisticky významná a klinicky důležitá
účinnost při léčbě agrese a méně konsistentní účinnost při léčbě agitovanosti a psychózy
u starších pacientů s demencí (měřeno pomocí Behavioural Pathology in Alzheimer’s Disease
Rating Scale [BEHAVE-AD] a Cohen Mansfield Agitation Inventory [CMAI]). Léčebný účinek
risperidonu nebyl závislý na skóre Mini-Mental State Examination (MMSE) (a tím na závažnosti
demence), na sedativních vlastnostech risperidonu, na přítomnosti nebo absenci psychózy a na
typu demence, Alzheimerova typu, vaskulární nebo smíšené (viz také bod 4.4).

Pediatrická populace

Porucha chování
Účinnost risperidonu v krátkodobé léčbě disruptivního chování (DBD) byla prokázána ve dvou
dvojitě slepých placebem kontrolovaných studiích u přibližně 240 pacientů ve věku 5 až 12 let
s DSM-IV diagnózou DBD a hraničními intelektuálními funkcemi nebo slabou až střední
mentální retardací/poruchou učení. Ve dvou studiích byl risperidon v dávce 0,02 až
0,06 mg/kg/den významně účinnější než placebo v předem stanoveném parametru, tj. změně
oproti výchozímu stavu u podstupnice problematického chování v Nisonger-Child Behaviour
Rating Form (N-CBRF) v 6. týdnu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

RISPERDAL perorální roztok je bioekvivalentní s přípravkem RISPERDAL potahované tablety.
Risperidon je metabolizován na 9-hydroxy-risperidon, který má podobnou farmakologickou
účinnost jako risperidon (viz Biotransformace a eliminace).

Absorpce

Risperidon je po perorálním podání úplně vstřebán, vrcholových plazmatických koncentrací
dosahuje během 1 až 2 hodin. Absolutní biologická dostupnost risperidonu po perorálním podání
je 70 % (CV = 25 %). Relativní biologická dostupnost risperidonu z tablet je 94 % (CV = 10 %)
ve srovnání s roztokem. Absorpce není ovlivněna potravou a risperidon tak lze užívat s jídlem
nebo bez jídla. Rovnovážného stavu je u většiny pacientů dosaženo během 1 dne. Rovnovážného
stavu 9-hydroxy-risperidonu je dosaženo během 4 – 5 dní po podání.

Distribuce

Risperidon je rychle distribuován. Distribuční objem činí 1 – 2 l/kg. V plazmě se risperidon váže
na albumin a kyselý alfa1- glykoprotein. Podíl risperidonu vázaného na plazmatické proteiny
představuje 90 %, u 9-hydroxy-risperidonu 77 %.

Biotransformace a eliminace

Risperidon je metabolizován cytochromem CYP2D6 na 9-hydroxy-risperidon, jehož
farmakologický účinek je podobný risperidonu. Risperidon a 9-hydroxy-risperidon tvoří účinnou
antipsychotickou frakci. CYP2D6 je předmětem genetického polymorfismu. Rychlí
metabolizátoři CYP2D přeměňují risperidon na 9-hydroxy-risperidon rychle, zatímco pomalí
metabolizátoři CYP2D jej přeměňují mnohem pomaleji. Ačkoli rychlí metabolizátoři mají nižší
hladinu risperidonu a vyšší hladinu 9-hydroxy-risperidonu než pomalí metabolizátoři,
farmakokinetika kombinace risperidonu a 9-hydroxy-risperidonu (tj. aktivní antipsychotické
frakce) po jednorázovém a opakovaném podání je obdobná jak u rychlých tak i pomalých
metabolizátorů CYP2D6.

Další cestou metabolizace risperidonu je N-dealkylace. In vitro studie na lidských jaterních
mikrozomech ukázaly, že risperidon v klinicky významných koncentracích neinhibuje podstatně
metabolismus látek metabolizovaných isoenzymy cytochromu P450 včetně CYP1A2, CYP2A6,
CYP2C8/9/10, CYP2D6, CYP2E1, CYP3A4 a CYP3A5. Jeden týden po podání je 70 % dávky
vyloučeno močí a 14 % stolicí. V moči představují risperidon a 9-hydroxy-risperidon 35 – 45 %
dávky. Zbývající podíl tvoří neaktivní metabolity. Po perorálním podání psychotickým pacientům
je risperidon eliminován s poločasem přibližně 3 hodiny. Eliminační poločas 9-hydroxy-
risperidonu a aktivní antipsychotické frakce činí 24 hodin.

Linearita/nelinearita

Koncentrace risperidonu v plazmě jsou v rámci terapeutického rozmezí odpovídající dávce.

Starší pacienti, porucha funkce jater a ledvin

Studie farmakokinetiky s jednorázovým podáním perorálního risperidonu prokázala u starších
pacientů v průměru o 43 % vyšší plazmatické koncentrace účinné antipsychotické frakce, o 38 %
delší poločas a snížení clearance účinné antipsychotické frakce o 30 %.
U dospělých se středně závažnou poruchou funkce ledvin byla clearance aktivní složky ~48 %
hodnoty clearance u mladých zdravých dospělých. U dospělých se závažnou poruchou funkce
ledvin byla clearance aktivní složky ~31 % hodnoty clearance u mladých zdravých dospělých.
Poločas aktivní složky byl 16,7 hod. u zdravých mladých dospělých; 24,9 hod. u dospělých se
středně závažnou poruchou funkce ledvin (nebo ~1,5krát delší než u mladých dospělých) a
28,8 hod. u pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin (nebo ~1,7krát delší než u mladých
dospělých). U pacientů s jaterní insuficiencí byly plazmatické koncentrace risperidonu normální,
ale průměrná volná plazmatická frakce risperidonu byla zvýšena přibližně o 37,1 %.
Clearance po perorálním podání a eliminační poločas risperidonu a jeho aktivní složky u
dospělých se středně závažnou a závažnou poruchou funkce jater nebyly významně odlišné od
těchto parametrů u mladých zdravých dospělých osob.

Pediatrická populace

Farmakokinetika risperidonu, 9-hydroxy-risperidonu a účinné antipsychotické frakce je u dětí
obdobná jako u dospělých.

Pohlaví, rasa a kouření

Analýza farmakokinetiky u populace neprokázala žádný významný vliv pohlaví, rasy nebo
kouření na farmakokinetiku risperidonu nebo účinné antipsychotické frakce.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ve studiích (sub)chronické toxicity, kdy bylo dávkování zahájeno u pohlavně nezralých
laboratorních potkanů a psů, byly v závislosti na dávce shledány účinky na samčí a samičí
pohlavní ústrojí a mléčné žlázy. Tyto účinky souvisely se zvýšenou hladinou prolaktinu
způsobenou blokádou dopaminového D2 receptoru risperidonem. Studie na tkáňových kulturách
dále naznačují, že by buněčný růst v lidských tumorech prsu mohl být stimulován prolaktinem.
Risperidon nebyl teratogenní u potkanů a králíků. V reprodukčních studiích s risperidonem
u potkanů byly pozorovány nežádoucí účinky na páření a na porodní hmotnost a přežití mláďat.
U potkanů byla intrauterinní expozice risperidonu spojena s kognitivním deficitem v dospělosti.
Další antagonisté dopaminu měli při podání březím zvířatům negativní vliv na učení a motorický
vývoj mláďat. Ve studiích toxicity u mláďat potkanů byly pozorovány vyšší mortalita mláďat a
zpožďování fyzického vývoje. Ve 40týdenní studii u štěňat bylo zpožděno pohlavní zrání. Růst
dlouhých kostí nebyl dotčen u psů při 3,6násobku maximální humánní expozice pro dospívající
(1,5 mg/den) na základě posouzení AUC; účinek na dlouhé kosti a pohlavní zrání byly
pozorovány při 15násobku maximální humánní expozice pro dospívající.

Risperidon nebyl genotoxický podle celé řady testů. Ve studiích karcinogenity u perorálního
podání risperidonu potkanům a myším byl pozorován nárůst adenomu hypofýzy (myši),
endokrinního adenomu slinivky (potkani) a adenomu mléčné žlázy (oba druhy). Tyto nádory
mohou být spojeny s prodlouženým antagonismem dopaminu D2 a hyperprolaktinemií. Význam
nálezů těchto nádorů u hlodavců pro člověka není znám. In vitro a in vivo modely na zvířatech
ukazují, že vysoké dávky risperidonu mohou způsobit prodloužení QT intervalu, což bylo
spojováno s teoreticky zvýšeným rizikem torsade de pointes u pacientů.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Potahované tablety:

RISPERDAL 1 mg, potahované tablety
Jádro tablety
Monohydrát laktózy
Kukuřičný škrob
Mikrokrystalická celulóza (E460)
Hypromelosa (E464)
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Natrium-lauryl-sulfát

Potahová vrstva
Hypromelóza (E464)
Propylenglykol (E490)

RISPERDAL 2 mg, potahované tablety
Jádro tablety
Monohydrát laktózy
Kukuřičný škrob
Mikrokrystalická celulóza (E460)
Hypromelóza (E464)
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Natrium-lauryl-sulfát

Potahový vsrtva
Hypromelóza (E464)
Propylenglykol (E490)
Oxid titaničitý (E171)
Mastek (E553B)
Hlinitý lak oranžové žluti S (E110)

RISPERDAL 3 mg, potahované tablety
Jádro tablety
Monohydrát laktózy
Kukuřičný škrob
Mikrokrystalická celulóza (E460)
Hypromelóza (E464)
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Natrium-lauryl-sulfát

Potahová vrstva
Hypromelóza (E464)
Propylenglykol (E490)
Oxid titaničitý (E171)
Mastek (E553B)
Chinolinová žluť (E104)

RISPERDAL 4 mg, potahované tablety
Jádro tablety
Monohydrát laktózy
Kukuřičný škrob
Mikrokrystalická celulóza (E460)
Hypromelóza (E464)
Magnesium-stearát
Koloidní bezvodý oxid křemičitý
Natrium-lauryl-sulfát

Potahová vrstva
Hypromelóza (E464)
Propylenglykol (E490)
Oxid titaničitý (E171)
Mastek (E553B)
Chinolinová žluť (E104)
Hlinitý lak indigokarmínu E132)

RISPERDAL, 1 mg/ml, perorální roztok:
Kyselina vinná (E334)
Kyselina benzoová (E210)
Hydroxid sodný
Čištěná voda

6.2 Inkompatibility

Potahované tablety: neuplatňuje se.
Perorální roztok: inkompatibilita s většinou druhů čaje, včetně černého čaje.

6.3 Doba použitelnosti

Potahované tablety:
Blistr (1 mg, 2 mg, 3 mg, 4mg) - 3 roky.
Lahvička (1 mg, 2 mg) - 2 roky.

Perorální roztok: 3 roky.
Doba použitelnosti po prvním otevření: 3 měsíce.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Potahované tablety v blistru: Uchovávejte při teplotě do 30 C. Uchovávejte v původním obalu,
aby byl přípravek chráněn před světlem.

Potahované tablety v lahvičce: Uchovávejte při teplotě do 30 C.

Perorální roztok: Uchovávejte při teplotě do 30 C. Chraňte před chladem a mrazem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

RISPERDAL potahované tablety:
RISPERDAL potahované tablety jsou baleny v PVC/LDPE/PVDC/Al blistrech a lahvičkách
z polyethylenu o vysoké hustotě (HDPE) opatřených polypropylenovým (PP) dětským
bezpečnostním uzávěrem s indukčním těsněním.

RISPERDAL potahované tablety jsou dostupné v následujících velkostech balení:
• 1 mg: blistry obsahující 6, 20, 50, 60 nebo 100 tablet a lahvičky obsahující 500 tablet
• 2 mg: blistry obsahující 10, 20, 50, 60 nebo 100 tablet a lahvičky obsahující 500 tablet
• 3 mg: blistry obsahující 20, 50, 60 nebo 100 tablet
• 4 mg: blistry obsahující 10, 20, 30, 50, 60 nebo 100 tablet

RISPERDAL perorální roztok:
Lahvička z hnědého skla s bezpečnostním plastikovým (polypropylenovým) uzávěrem
s kontrolou celistvosti. RISPERDAL perorální roztok je dodáván v lahvičkách o velikosti 30 ml,
60 ml, 100 ml a 120 ml. Pouze pro Německo: 500 ml (5 x 100 ml). V balení je také přiložena
dávkovací pipeta.

Pipeta dodávaná spolu s lahvičkou o velikosti 30 ml, 60 ml a 100 ml, je kalibrována
v miligramech a mililitrech s minimálním objemem 0,25 ml a maximálním objemem 3 ml.
Kalibrační rysky vyznačené na pipetě jsou po 0,25 ml (odpovídá 0,25 mg perorálního roztoku) až
do 3 ml (odpovídá 3 mg perorálního roztoku).
Pipeta dodávaná spolu s lahvičkou o velikosti 120 ml, je kalibrována v miligramech a mililitrech
s minimálním objemem 0,25 ml a maximálním objemem 4 ml. Kalibrační rysky vyznačené na
pipetě jsou po 0,25 ml (odpovídá 0,25 mg perorálního roztoku) až do 4 ml (odpovídá 4 mg
perorálního roztoku).

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Potahované tablety: Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

Perorální roztok: Žádné zvláštní požadavky pro likvidaci.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Janssen-Cilag s.r.o.
Walterovo náměstí 158 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

RISPERDAL 1 mg, potahované tablety: 68/185/95- A/C
RISPERDAL 2 mg, potahované tablety: 68/185/95- B/C
RISPERDAL 3 mg, potahované tablety: 68/185/95-C/C
RISPERDAL 4 mg, potahované tablety: 68/185/95- D/C
RISPERDAL, 1 mg/ml, perorální roztok: 68/298/99-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Potahované tablety:
Datum první registrace: 22. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 22. 11.
Perorální roztok:
Datum první registrace: 5. 5. Datum posledního prodloužení registrace: 13. 9. 2017


10. DATUM REVIZE TEXTU

19. 8.