Siofor

Laktátová acidóza
Laktátová acidóza je velmi vzácná, ale vážná metabolická komplikace, která se nejčastěji vyskytuje
při akutním zhoršení renální funkce nebo při kardiorespiračním onemocnění či sepsi. K akumulaci
metforminu dochází při akutním zhoršení renální funkce; tím se pak zvyšuje riziko laktátové
acidózy. V případě dehydratace (závažný průjem nebo zvracení, horečka nebo snížený příjem
tekutin) má být metformin dočasně vysazen a doporučuje se kontakt se zdravotnickým
odborníkem. Podávání léčivých přípravků, které mohou akutně narušit renální funkci (jako jsou
antihypertenziva, diuretika a NSAID), má být u pacientů léčených metforminem zahajováno s
opatrností. Další rizikové faktory laktátové acidózy jsou nadměrné požívání alkoholu, jaterní
insuficience, nedostatečně kontrolovaný diabetes, ketóza, dlouhotrvající hladovění a jakékoli stavy
související s hypoxií, stejně jako souběžné užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit
laktátovou acidózu (viz body 4.3 a 4.5).

Diagnóza:
Pacienti a/nebo pečovatelé mají být informováni o riziku laktátové acidózy. Laktátová acidóza je
charakterizována acidotickou dušností, bolestí břicha, svalovými křečemi, astenií a hypotermií
následovanou kómatem. V případě suspektních příznaků má pacient ukončit užívání metforminu a
vyhledat okamžitě lékařskou pomoc. Diagnostické laboratorní nálezy zahrnují snížené pH krve (<
7,35), zvýšenou plazmatickou hladinu laktátu (> 5 mmol/l) a zvýšenou aniontovou mezeru a poměr
laktát/pyruvát.

Lékař by měl pacienty upozornit na riziko a příznaky laktátové acidózy.

Funkce ledvin
Protože se metformin vylučuje ledvinami, před zahájením léčby má být vyšetřena rychlost
glomerulární filtrace a následně v pravidelných intervalech kontrolována, viz bod 4.2.:
- alespoň jednou ročně u pacientů s normální funkcí ledvin
- alespoň dvakrát až čtyřikrát ročně u pacientů s clearance kreatininu na spodní mezi
normálních hodnot, a u starších pacientů.
Metformin je kontraindikován u pacientů s GFR < 30 ml/min a má být dočasně vysazen při
výskytu stavů, které mění renální funkci, viz bod 4.3.
U starších pacientů je snížení funkce ledvin časté a asymptomatické. Zvláštní pozornost vyžadují
případy, kdy může dojít ke zhoršení funkce ledvin, např. při zahájení léčby antihypertenzivy,
diuretiky nebo při zahájení terapie nesteroidními antirevmatiky (NSA).

Srdeční funkce
U pacientů se srdečním selháním je větší riziko hypoxie a poruchy funkce ledvin. Pacienti se
stabilním chronickým srdečním selháním mohou užívat metformin pouze tehdy, jsou-li pravidelně
monitorovány jejich srdeční a renální funkce.
U pacientů s akutním a nestabilním srdečním selháním je metformin kontraindikován (viz bod 4.3).

Aplikace jodovaných kontrastních látek
Intravaskulární podání jodovaných kontrastních látek může vést k nefropatii indukované kontrastní
látkou s následnou akumulací metforminu a zvýšeným rizikem laktátové acidózy. Metformin má
být vysazen před nebo v době provedení zobrazovacího vyšetření a jeho podávání nesmí být znovu
zahájeno nejméně 48 hodin po provedení vyšetření za předpokladu, že byla znovu vyhodnocena
renální funkce a bylo zjištěno, že je stabilní, viz body 4.2 a 4.5.

Operace
Podávání metforminu musí být ukončeno během operace v celkové, spinální nebo epidurální
anestézii. Léčba může být znovu zahájena nejdříve 48 hodin po operaci nebo obnovení perorální
výživy a za předpokladu, že renální funkce byla znovu vyhodnocena a bylo zjištěno, že je stabilní.

Další upozornění:
- Všichni pacienti by měli i nadále dodržovat předepsanou dietu s pravidelným přísunem
sacharidů během dne. Pacienti s nadváhou by měli pokračovat v dietě omezující přísun
energie.
- Obvyklá laboratorní vyšetření používaná k monitorování diabetu by měla být prováděna
pravidelně.
- Samotný metformin nevyvolává hypoglykemii; opatrnosti je zapotřebí při jeho
současném užívání v kombinaci s inzulinem nebo jinými perorálními antidiabetiky
(např. deriváty sulfonylurey nebo meglitinidy).

Pediatrická populace
Diagnóza diabetu 2. typu má být potvrzena před zahájením léčby metforminem.
V jednoletých kontrolovaných klinických studiích nebyl zaznamenán vliv metforminu na růst a
pohlavní dospívání, avšak výsledky dlouhodobého sledování těchto specifických parametrů nejsou
k dispozici. Proto se u dětí léčených metforminem, a to zejména prepubertálních dětí, doporučuje
pečlivé sledování účinku metforminu na tyto parametry.

Děti ve věku 10–12 let
Do kontrolovaných klinických studií prováděných u dětí a dospívajících bylo zařazeno jen subjektů ve věku 10 a 12 let. I když se účinnost a bezpečnost metforminu u těchto dětí nelišila od
účinnosti a bezpečnosti u starších dětí a dospívajících, při předepisování dětem ve věku 10 a 12 let
se doporučuje zvláštní opatrnost.