Salazopyrin en

sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

SALAZOPYRIN EN 500 mg enterosolventní tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje sulfasalazinum cum povidono 535 mg, což odpovídá sulfasalazinum 500 mg.

Pomocné látky se známým účinkem:
Jedna tableta obsahuje 5 mg propylenglykolu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tableta

Popis přípravku: žlutooranžové eliptické, mírně bikonvexní, potahované tablety označené na jedné
straně „ KPh“ a na druhé straně „102“.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Přípravek Salazopyrin EN je je indikován

• k léčbě akutní fáze a udržování remise ulcerózní kolitidy a Crohnovy choroby
• k léčbě revmatoidní artritidy u dospělých


4.2 Dávkování a způsob podání

Perorální podání
Dávkování se upravuje individuálně podle tolerance pacienta a účinku léčby. U nemocných, kteří ještě
nebyli léčeni přípravkem Salazopyrin EN, se doporučuje postupné zvyšování dávky prvních devět dnů.
Tablety se polykají vcelku, nerozlomené a nerozdrcené.

REVMATOIDNÍ ARTRITIDA

Dospělí (včetně starších pacientů)
Pro příznivý poměr mezi přínosem a rizikem léčby přípravkem Salazopyrin EN může být léčba
zahájena v raných stádiích revmatoidní artritidy. Léčbu zahajujeme nízkou dávkou, 1000 mg denně po
dobu 4 dnů, dále v příštích 4 dnech zvyšujeme na 1500 mg denně, jak je uvedeno v tabulce a dále na
2000 mg denně.

Někteří nemocní, i když nesnášejí 4 tablety denně, udávají klinické zlepšení i při nižších dávkách.
Zkušenosti ukazují, že se účinek léčby projeví během 4-8 týdnů. Pokud se ani po 2-3 měsících
nedosáhne uspokojivého účinku, lze dávku zvýšit až na 3 gramy denně. Současná léčba analgetiky


a/nebo protizánětlivými léky se doporučuje nejméně do té doby, než se projeví příznivý účinek léčby
sulfasalazinem.

Dávkovací schéma:
1-4. den 5-8. den 9. den a další
Ráno 500 mg 500 mg 1000 mg
Večer 500 mg 1000 mg 1000 mg


ZÁNĚTLIVÁ STŘEVNÍ ONEMOCNĚNÍ (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba)

Dospělí (včetně starších pacientů)
Akutní fáze: počáteční dávka 3-4 tablety (1,5-2g/den) 3krát nebo 4krát denně ve stejných dávkách.
Dávku lze postupně navyšovat na 6-16 tablet (3-8 g/den) 3krát nebo vícekrát denně podávaných
rozděleně v rovnoměrných dávkách.

Udržování remise: 4-6 tablet (2-3g/den) 3krát nebo vícekrát denně v rovnoměrných dávkách.

Děti (od 6 let a starší)
Akutní fáze: 40-60 mg/kg tělesné hmotnosti/den, 3krát nebo vícekrát denně v rovnoměrných dávkách.
Maximální denní dávka jsou 2g/den.

Udržování remise: 20-30 mg/kg tělesné hmotnosti/den, 3krát nebo vícekrát denně v rovnoměrných
dávkách.

Pacienti s insuficiencí jater a/nebo ledvin viz bod 4.4.

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na sulfasalazin a jeho metabolity, na sulfonamidy nebo salicyláty a na
kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
• Porfyrie

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Byly hlášeny závažné infekce spojené s myelosupresí, včetně sepse a pneumonie. Pacienti, u nichž se
během léčby sulfasalazinem rozvine nová infekce, by měli být pečlivě sledováni. Jestliže se u pacienta
rozvine závažná infekce, má být podávání sulfasalazinu přerušeno. Je třeba postupovat obezřetně,
zvažuje-li se použití sulfasalzinu u pacientů s opakující se nebo chronickou infekcí v anamnéze nebo se
základním onemocněním, které může pacienty predisponovat k infekcím.

Před zahájením léčby přípravkem Salazopyrin EN by měl být zkontrolován krevní obraz, (včetně
rozboru bílých krvinek) a jaterní funkce. V průběhu prvních 3 měsíců léčby by se tyto testy měly
opakovat 1x za 14 dní. V dalších třech měsících léčby se tyto testy provádějí 1x měsíčně a posléze 1x
za 3 měsíce nebo podle klinické potřeby. U všech pacientů musí být před zahájením léčby a v prvních měsících léčby alespoň 1x měsíčně sledována funkce ledvin (včetně rozboru moči). Výskyt klinických
příznaků, jako je bolest v krku, horečka, bledost, purpura nebo žloutenka během léčby sulfasalazinem
může svědčit pro myelosupresi, hemolýzu nebo hepatotoxicitu. V případě výskytu těchto příznaků je
třeba léčbu okamžitě přerušit a to ještě před vyhodnocením výsledků příslušných laboratorních testů
(viz bod 4.4).

Sulfasalazin nemá být podáván pacientům s poruchou jaterních funkcí, s poruchou renálních funkcí
nebo krevními dyskraziemi, jestliže případný přínos nepřeváží rizika jeho podávání.

Pacientům s těžkou alergií nebo astma bronchiale by měl být sulfasalazin podáván s opatrností.



Závažné reakce přecitlivělosti mohou zahrnovat postižení vnitřních orgánů, například hepatitidu,
nefritidu, myokarditidu, syndrom připomínající mononukleózu (tj. pseudomononukleóza),
hematologické abnormality (včetně hematofágní histiocytózy) a/nebo pneumonitidu včetně eosinofilní
infiltrace.

U pacientů, kteří užívali různá léčiva včetně sulfasalazinu, byly hlášeny závažné život ohrožující
systémové hypersenzitivní reakce, jako je např. poléková vyrážka s eozinofilií a systémovými příznaky
(DRESS syndrom). Je důležité si uvědomit, že projevy časné manifestace hypersenzitivity jako je
horečka nebo lymfadenopatie mohou být přítomny i bez zjevných projevů vyrážky. Pokud má pacient
tyto symptomy, je třeba jej ihned vyšetřit. Pokud nelze určit alternativní etiologii sledovaných
symptomů, podávání sulfasalazinu je třeba přerušit.

Velmi vzácně byly v souvislosti s použitím sulfasalazinu hlášeny závažné kožní reakce, některé z nich
vedoucí k úmrtí, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální
nekrolýzy. Zdá se, že nejvyšší riziko výskytu těchto příhod u pacientů je v časné fázi léčby, přičemž
k nástupu příhody ve většině případů dochází v prvním měsíci léčby. Při prvním výskytu kožní
vyrážky, slizničních lézí či jakéhokoli jiného příznaku přecitlivělosti má být užívání sulfasalazinu
přerušeno.

Užití u dětí se systémovou juvenilní idiopatickou artritidou může způsobit reakce obdobné sérové
nemoci, proto se u těchto pacientů nedoporučuje sulfasalazin podávat.

U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát dehydrogenázy může sulfasalazin, podobně jako jiné
sulfonamidy, způsobit hemolytickou anemii.

Perorálně podaný sulfasalazin inhibuje absorpci a metabolismus kyseliny listové a může způsobit její
nedostatek (viz bod 4.6), což může mít za následek závažné poruchy krve (např. makrocytózu a
pancytopenii).

Vzhledem k tomu, že sulfasalazin způsobuje vylučování krystalů močí a tvorbu ledvinových kamenů,
je nutné zajistit dostatečný příjem tekutin.

Interference s laboratorními testy
U pacientů vystavených sulfasalazinu nebo jeho metabolitu mesalaminu/mesalazinu bylo hlášeno
několik zpráv o možné interferenci se stanovením normetanefrinu v moči pomocí kapalinové
chromatografie vedoucí k falešně pozitivnímu výsledku testu.

Sulfasalazin nebo jeho metabolity mohou interferovat v ultrafialové oblasti, zejména při vlnové délce
340 nm, a být tak příčinou interference s některými laboratorními testy, které využívají NAD(H) nebo
NADP(H) k měření absorbance v oblasti této vlnové délky. K těmto testům patří například stanovení
močoviny, amoniaku, LDH, a-HBDH nebo glukózy. Není vyloučeno, že při léčbě sulfasalazinem ve
vysokých dávkách může také docházet k interferenci s testy na stanovení alaninaminotransferázy
(ALT), aspartátaminotransferázy (AST), kreatinkinázy (CK-MB), glutamátdehydrogenázy (GLDH)
nebo tyroxinu. Pokud jde o použitou metodiku, spojte se s laboratoří provádějící testy. U pacientů,
kterým je sulfasalazin podáván, je při interpretaci těchto laboratorních výsledků třeba postupovat
obezřetně. Výsledky je nutno interpretovat ve spojení s klinickými nálezy.

Přípravek Salazopyrin EN obsahuje propylenglykol
Příklady expozice propylenglykolu na základě denní dávky (viz bod 4.2) jsou následující:
• 16 tablet přípravku Salazopyrin EN podávaných dospělému s hmotností 70 kg může vést k expozici
propylenglykolu 1,14 mg/kg/den.
• 2 tablety přípravku Salazopyrin EN podávané 6letému dítěti s tělesnou hmotností 20 kg mohou vést k
expozici propylenglykolu 0,5 mg/kg/den.



4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při současném používání digoxinu se sulfasalazinem bylo pozorováno snížené vstřebávání digoxinu.

Při současném podání sulfasalazinu a merkaptopurinu nebo jeho proléčiva azathioprinu byl díky
inhibici enzymu thiopurin-methyltransferázy sulfasalazinem zaznamenán útlum kostní dřeně a
leukopenie.

Souběžné perorální podání sulfasalazinu a methotrexátu pacientům s revmatoidní artritidou nemělo vliv
na farmakokinetiku obou látek. Byl ale hlášen zvýšený výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků,
zvláště nauzey.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Reprodukční studie s potkany a králíky neprokázaly poškození plodu. Při dlouholetém používání ani v
klinických studiích nebylo zaznamenáno žádné riziko teratogenních účinků. Perorálně podaný
sulfasalazin inhibuje absorpci a metabolismus kyseliny listové a může způsobit její nedostatek (viz bod
4.4). Byly hlášeny případy, kdy se matkám, které byly během těhotenství léčeny sulfasalazinem,
narodily děti s defektem neurální trubice. Jakou roli sulfasalazin při vzniku tohoto defektu hraje, však
není známo. Vzhledem k tomu, že možné poškození plodu nelze úplně vyloučit, doporučuje se
sulfasalazin v těhotenství používat pouze v nezbytných případech.

Kojení
Byla prokázána přítomnost sulfasalazinu a sulfapyridinu v mateřském mléce. U předčasně narozeného
dítěte nebo dítěte s deficitem glukóza-6-fosfát dehydrogenázy je nutná zvýšená opatrnost. U kojenců,
jejichž matky užívaly sulfasalazin, byly hlášeny případy průjmů nebo stolice s příměsí krve. V těchto
případech oba projevy ustoupily po vysazení sulfasalazinu.

Fertilita
Bylo prokázáno, že sulfasalazin narušuje mužskou fertilitu (oligospermie a infertilita). Tento účinek
odeznívá do 2 - 3 měsíců po vysazení sulfasalazinu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinek sulfasalazinu na schopnost řízení motorových vozidel nebo obsluhu strojů nebyl systematicky
hodnocen.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou uvedeny v tabulce, jsou tříděné podle orgánových systémů a četnosti. Četnosti
jsou definované jako: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až <
1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných dat
nelze určit).

Třídy orgánových
systémů dle MedDRA
Četnost Nežádoucí účinek
Infekce a infestace Není známo aseptická meningitida, pseudomembranózní kolitida
Poruchy krve a
lymfatického systému
Časté leukopenie
Méně časté trombocytopenie†
Není známo pancytopenie, agranulocytóza, aplastická anemie,
pseudomononukleóza*†, hemolytická anemie,
makrocytóza, megaloblastická anemie
Poruchy imunitního
systému
Není známo anafylaxe*, sérová nemoc


Poruchy metabolismu a
výživy
Časté ztráta chuti k jídlu
Není známo deficit folátu*†
Psychiatrické poruchy Méně časté deprese
Poruchy nervového
systému
Časté závrať, bolest hlavy, porucha chuti
Není známo encefalopatie, periferní neuropatie, porucha čichu
Poruchy ucha a
labyrintu
Časté tinitus
Srdeční poruchy Není známo myokarditida*†, perikarditida, cyanóza
Cévní poruchy Není známo bledost*†
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Časté kašel
Méně časté dyspnoe
Není známo intersticiální plicní onemocnění*, eosinofilní
infiltrace, fibrózní alveolitida, orofaryngeální
bolest*†
Gastrointestinální
poruchy
Velmi časté žaludeční potíže, nauzea
Časté bolest břicha, průjem*, zvracení*
Není známo zhoršení ulcerózní kolitidy*, pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
Méně časté žloutenka*†
Není známo selhání jater*, fulminantní hepatitida*, hepatitida†,
cholestatická hepatitida*, cholestáza*
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Časté purpura*†, pruritus
Méně časté alopecie, kopřivka
Není známo poléková vyrážka s eosinofilií a celkovými projevy
(DRESS syndrom)*†, epidermální nekrolýza
(Lyellův syndrom)†, Stevens-Johnsonův syndrom
(SJS)†, exantém, exfoliativní dermatitida†,
angioedém*, toxická pustuloderma, lichen planus,
fotosenzitivita, erytém
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Časté artralgie
Není známo systémový lupus erythematodes, Sjögrenův
syndrom
Poruchy ledvin a
močových cest
Časté proteinurie
Není známo nefrotický syndrom, intersticiální nefritida,
vylučování krystalů močí†, hematurie, nefrolitiáza*
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Není známo reversibilní oligospermie†
Celkové poruchy a
reakce v místě aplikace
Časté horečka†
Méně časté otok obličeje
Není známo žluté zbarvení kůže a tělních tekutin*
Vyšetření Méně časté zvýšení hladin jaterních enzymů
Není známo indukce tvorby autoprotilátek
* nežádoucí účinky pozorované po uvedení přípravku na trh
† viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek



4.9 Předávkování

Obdobně jako u ostatních sulfonamidů jsou nejčastějšími příznaky předávkování nauzea a zvracení.

Předávkování sulfasalazinu pravděpodobně nevede k těžké intoxikaci, s výjimkou nemocných se
zhoršenou funkcí ledvin.

Léčba: symptomatická a podpůrná - časné vyprázdnění žaludečního obsahu, dostatek i.v. podaných
tekutin ke zvýšení diurézy, alkalizace podáváním natrium bikarbonátu i.v. Vždy je třeba mít na paměti
riziko oligurie a anurie. V případě vzniku anurie zahájíme dialýzu, u methemohemoglobinemie
(cyanóza) podáváme methylénovou modř v dávce 1 - 2 mg/kg tělesné hmotnosti pomalu, nitrožilně. Při
úplné blokádě krystaly případně následuje katetrizace ureterů, jinak převážně symptomatologická
léčba. V případě sulfahemoglobinemie je vhodná transfúze.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: střevní protizánětlivá léčiva, kyselina aminosalicylová a podobné látky,
ATC kód A07EC
Mechanizmus účinku sulfasalazinu, který se bakteriálním působením ve střevě (štěpením azo-vazby)
rozkládá a vytváří dva hlavní metabolity - sulfapyridin a mesalazin (5-kyselina salicylová) zůstává ne
zcela objasněn. Protizánětlivé a imunomodulační účinky sulfasalazinu a jeho metabolitů byly
pozorovány in vitro a na zvířecím modelu. V autoradiografických studiích na zvířatech byla prokázána
jejich afinita k pojivové tkáni, dosažení relativně vysoké koncentrace v serózních tekutinách a stěnách
střev či jaterních tkáních. Klinické studie u pacientů s ulcerózní kolitidou při rektálním podání
naznačily, že hlavní terapeutický účinek má sulfapyridin a mesalazin. U revmatoidní artritidy lze však
pouze obtížně specifikovat klinický význam jednotlivého působení sulfasalazinu, sulfapyridinu a
mesalazinu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

In vivo studie ukazují, že absolutní biologická dostupnost perorálně podaného sulfasalazinu je méně
než 15 % mateřské látky. Ve střevě je sulfasalazin působením bakterií metabolizován na sulfapyridin a
mesalazin. Sulfapyridin je poté stěnou střevní relativně dobře absorbován a z větší části metabolizován.
Mesalazin zůstává z větší části v tlustém střevě a je vyloučen do stolice.

Absorpce: Po perorálním podání 1 g sulfasalazinu 9 zdravým mužským dobrovolníkům se méně než
15% dávky absorbovalo jako mateřská látka. 90 minut po podání byly u zdravých dobrovolníků
zaznamenány detekovatelné sérové koncentrace sulfasalazinu. Maximální sérová koncentrace je
dosažena po 3 - 12 hodinách s vrcholem (6 mcg/ml) za 6 hodin.

Oproti tomu vrcholové plazmatické koncentrace sulfapyridinu a mesalazinu je dosaženo za zhruba hodin po podání. Tento delší čas koreluje s nutností gastrointestinálního transitu do nižších střevních
etáží, kde dochází k metabolismu pomocí bakterií. Sulfapyridin se velmi dobře absorbuje z tlustého
střeva a jeho odhadovaná biologická dostupnost je 60 %. Ve stejné studii bylo prokázáno, že se
mesalazin vstřebává z gastrointestinálního traktu s mnohem nižší odhadovanou biologickou dostupností
10-30 %.

Distribuce: Po intravenózní injekci je vypočítaný distribuční objem (Vdss) sulfasalazinu 7,5 ± 1,6 litru.
Sulfasalazin se silně váže na albumin (> 99,3 %), zatímco sulfapyridin se váže na albumin pouze ze
70 %. Acetylsulfapyridin, hlavní metabolit sulfapyridinu, se váže z 90 % na plazmatické bílkoviny.



Biotransformace: Přibližně 15 % dávky sulfasalazinu je absorbováno jako mateřská látka a je do jisté
míry metabolizováno v játrech na 2 metabolity. Pozorovaný plazmatický poločas intravenózního
sulfasalazinu je 7,6 ± 3,4 hodiny. Primární cestou metabolismu sulfapyridinu je acetylace na
acetylsulfapyridin. Míra metabolismu je závislá na fenotypu pacienta. U pacientů s dobrou schopností
acetylace je střední plazmatický poločas sulfapyridinu 10,4 hodin, u pacientů se sníženou schopností
acetylace je 14,8 hodin. Sulfapyridin může být rovněž metabolizován na 5-hydroxy-sulfapyridin
(SPOH) a N-acetyl-5-hydroxy-sulfapyridin. Mesalazin se primárně metabolizuje jak v játrech, tak ve
střevě na N-acetyl-5-aminosalicylovou kyselinu cestou nezávislou na acetylaci a souvisejícím fenotypu.
Vzhledem k nízkým plazmatickým hladinám mesalazinu po perorálním podání nelze spolehlivě
odhadnout jeho plazmatický poločas.

Eliminace: Absorbovaný sulfapyridin a mesalazin i jejich metabolity jsou primárně eliminovány močí
jako volné metabolity nebo jako glukuronidované konjugáty. Větší část mesalazinu zůstává uvnitř
kolon a je vyloučena jako mesalazin a acetyl-5-aminosalycilová kyselina stolicí. Vypočítaná clearance
sulfasalazinu po intravenózním podání byla 1 litr/h. Renální clearance je odhadnuta na 37 % celkové
clearance.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Dvouletá studie kancerogenity po perorálním podání byla provedena u samců i samic potkanů F344/N
a myší B6C3F1. Sulfalazin byl testován na potkanech v dávkách 84 (496 mg/m2), 168 (991 mg/m2) a
337,5 (1991 mg/m2) mg/kg/den. U samců potkanů byl pozorován statisticky významný nárůst incidence
papilomů z přechodovýh buněk infiltrujících stěny močového měchýře. 2 (4 %) ze samic potkanů, které
dostávaly dávku 337,5 mg/kg, měly papilom z přechodových buněk infiltrujících ledviny. Zvýšená
incidence novotvarů močového měchýře a ledvin u potkanů byla rovněž spojena s vyšší tvorbou
ledvinových kamenů a hyperplázií epitelu z přechodových buněk. Ve studii u myší byl sulfasalazin
testován v dávkách 675 (2025 mg/m2), 1350 (4050 mg/m2) and 2700 (8100 mg/m2) mg/kg/den.
Incidence hepatocelulárního adenomu nebo karcinomu u samců a samic myší byla významně vyšší než
u kontrol, a to u všech testovaných dávek.

V testu bakteriální reverzní mutace (Amesův test), ani v testu genu HGPRT na buňky lymfomu u myší
L51784 nevykazoval sulfasalazin mutagenicitu. Nicméně sulfasalazin ukázal nejasnou mutagenní
odpověď v mikrojadérkovém testu kostní dřeně potkanů a myší a v testu periferních červených krvinek
myší, dále při výměně sesterských chromatid, chromozálních aberacích a také mikrojadérkovém testu
humánních lymfocytů.

V reprodukčních studiích u potkanů při dávkách 800 mg/kg/den (4800 mg/m2) byla u samců
pozorována porucha fertility. U mužů léčených sulfasalazinem byla popsána oligospermie a
neplodnost. Po vysazení léčby tyto účinky vymizely.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety: koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, kukuřičný škrob
Potahová vrstva: celacefát, propylenglykol (E 1520)
Leštidlo: bílý vosk, karnaubský vosk, emulgující glycerol-monostearát, makrogol 20 000, mastek

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti



let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Bílá hranatá HDPE lahvička, pojistný oranžový šroubovací PP uzávěr, krabička.

Velikost balení: 500 a 100 tablet
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Šroubovací uzávěr je speciálně upraven pro pacienty s revmatoidní artritidou. Balení se snadno otevře
např. pomocí tužky v případě oslabení ruky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pfizer, spol. s r.o., Stroupežnického 17, 150 00 Praha 5, Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

29/245/94-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 9. 3. Datum posledního prodloužení registrace: 8. 6.

10. DATUM REVIZE TEXTU

11. 10.